Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/ Centrální banky, bankovní systém, regulace a dohled v USA, Japonsku, Kanadě, Švýcarsku Ing. Dalibor Pánek

Spojené státy americké První centrální banka First bank of United States / /, kapitál 10 mil. USD, 20% akcií stát, zbytek soukromý kapitál. Další centrální banka Second Bank of United States / /, stejná skladba kapitálu. Zákon o systému centrálního bankovnictví /1913/, vzniká Federal Reserve Systém /Fed/, trvá do současnosti. Federální rezervní systém: -Výbor guvernérů ve Washingtonu – 7 členů, jmenuje prezident, schvaluje Kongres -Regionální Federální rezervní banky /12/ New York, Atlanta, Boston, Chicago, Cleveland, Dallas, Kansas City, Minneapolis, Philadelphia, Richmond, San Francisco, St.Louis - 25 poboček Federálních rezervních bank a členské banky Fed

Výbor guvernérů ve Washingtonu určuje měnovou politiku, diskontní sazby, PMR, pravidla regulace a dohledu, pravidla ochrany klientů. Federální rezervní banky jsou centrální banky v příslušných měnových distriktech /oblastech/. Jsou akciovými společnostmi ve vlastnictví členských bank Fed, mají právo stanovit rozdílné diskontní sazby, v praxi jsou jednotné. Přijímají vklady od bank, poskytují jim úvěry, emitují bankovky, provádějí část mezibankovního clearingu, spravují státní dluh. V čele Výbor ředitelů má 9 členů, 3 z bankovní sféry, 6 zástupců veřejnosti /3 jmenují členské banky a 3 jmenuje Výbor guvernérů/. V čele jejich poboček stojí Výbor ředitelů, má 5-7 členů. Členské banky Federálního rezervního systému jsou všechny národní banky /federální působnost/, mohou být i státní banky /působí v příslušném americkém státě/. Mohou čerpat diskontní úvěry, povinné pojištění vkladů u Federální korporace pojištění vkladů /1934/.

Druhý stupeň bankovního systému – znaky: Dualita –existence národních bank /national banks/, státních bank /state banks/ Unitární bankovnictví – existence obchodních bank s malým počtem poboček vlivem dlouhodobého právního omezení otevírání poboček ve státech mimo vydanou licenci /do roku 1997/, nyní omezeno pouze vlivem tendencí snižování nákladů a elektronického bankovnictví. Oddělené bankovnictví – specializace bank, důsledek krize , od roku 1934 odděleno obchodní a investiční bankovnictví /Glass-Steagall Act/ s cílem omezení rizik bank. Omezuje konkurenční schopnost obchodních amerických bank se zahraničím, omezuje výnosy /z cenných papírů/, omezuje snahu o deregulaci bank. V 90 letech jisté uvolnění, banky mohou obchodovat s cennými papíry prostřednictvím dceřiných společností do 25 % svých příjmů, tendenci podporuje Federální rezervní systém.

Regulace a dohled obchodních bank Nejvýznamnější je činnost Federálního rezervního systému a Federální korporace pojištění vkladů /dohled na místě/. Fed dohlíží na bankovní holdingové společnosti, obě instituce společně na státní banky členy Fed a zahraniční banky. Státní banky nečleny Fed dohlíží Federální korporace pojištění vkladů samostatně. State Banking Authorities působí v každém americkém státě, podílí se na dohledu státních bank. National Credit Union Administration dohlíží speciálně na úvěrová družstva. Fed nese odpovědnost za integritu mezibankovního zúčtování, provádí Fed a další tři soukromé systémy. Úvěrovou pomoc bankám /věřitel poslední instance/ provádí Federální korporace pojištění vkladů, nedostatek zdrojů řeší půjčkou od MF ne od Fed. Struktura bankovního dohledu je složitá a nejednotná, snahy o zjednodušení zatím nebyly realizovány.

Základní struktura dohledu finančních institucí v USA: - Národní komerční banky a pobočky zahraničních bank dohlíží Office of Comptroller of the Currency /OCC/ - Finanční a bankovní holdingové společnosti dohlíží samostatně Federál Reserve Systém /FED/ - Národní a státní komerční banky dohlíží FED spolu s Federal Deposit Insurance Corporation / pokud jsou zapojeny do systému pojištění depozit/ - Národní a státní spořitelny jsou pod dohledem Office of Thrift Supervision /OTS/ - Národní a státní úvěrová družstva dohlíží National Credit Union Administration /NCUA/ - Trh cenných papírů je v kompetenci dohledu Securities and Exchange Commission /SEC/ - Pojišťovny jsou koordinovaně regulovány a dohlíženy National Association of Insurance Commissioners / NAIC/

Reforma systému dohledu finančního sektoru v USA v září 2010, rozšíření o prvky funkcionálního uspořádání. Vytvořeny speciální instituce s tímto posláním: - National Bank Supervisor /NBS/ je součástí organizačního upořádání Ministerstva financí -Consumer Financial Protection Agency jako samostatný úřad přebírající pravomoc v oblasti ochrany klientů - Financial Services Oversight Council s cílem snížení systémového rizika a koordinace ostatních dohledových autorit finančního trhu -Office of National Insurance /ONI/ jako součást organizační struktury Ministerstva financí USA, instituce určená pro koordinaci dohledu sektoru pojišťovnictví Nová legislativní a související organizační struktura dohledu v USA posiluje funkcionální prvky systému, ponechává sektorové uspořádání. Nejsou tendence integrace systému dohledu, jsou nadále využívány tradiční autority státních institucí.

Japonsko – dohled bankovního sektoru Centrální banka Nippon Ginko /Bank of Japan/, akciová společnost /1882/, pod vlivem MF od založení banky císařem /55 % stát, 45 % právnické osoby/. Centrální banka reaguje na nutné požadavky vlády, v čele guvernér a Bankovní rada /9 členů/. Samostatná měnová politika, hlavní cíl cenová stabilita, ekonomický růst, zaměstnanost, rovnováha platební bilance. Postupně ustoupeno od přímých nástrojů, limitů úvěrů a úroků, PMR do 1,2%. Regulace a dohled je převážně v kompetenci MF, prostřednictvím FSA (Financial services agency). FSA dohlíží rovněž na centrální banku (posilující tendence její role ve finančním sektoru). Druhý stupeň bankovnictví Charakterizován oddělením obchodního a investičního bankovnictví, vliv USA po porážce Japonska ve II. Světové válce. Obchodní banky – městské banky, regionální, zahraniční, specializované úvěrové a spořitelní.

Největší banky Bank of Tokyo /24 mld.USD/, Sumitomo Bank /16 mld.USD/, Fuji Bank /16 mld.USD/, Sanwa Bank /15 mld.USD/. Investují do cenných papírů prostřednictvím jiných společností /oddělené bankovnictví/. 90 léta bankovní krize, úpadky Hyogo Bank, Hokkaido Takushoku Bank, Tokai Bank i investičních společností, vlivem špatných úvěrů do asijských zemí a propadu cenných papírů. Od roku 1998 snahy o bankovní reformy, postupnou deregulaci bankovního sektoru, snižování bariér mezi obchodním a investičním bankovnictvím.

Kanada Centrální banka Bank of Canada /1935/, od roku 1938 znárodněna. /Guvernér a Výbor ředitelů – 15 členů/. Centrální banka Bank of Canada: - odpovědná za výkon měnové politiky - stanovuje klíčové úrokové sazby - předkládá pravidelné zprávy Ministerstvu financí - je věřitelem poslední instance bank a poskytuje úvěry pro posílení likvidity i nebankovním finančním institucím Konzultuje kroky s MF, má silnou podřízenost vládě, měnová politika prováděna cílováním inflace (od 90-tých let minulého století). Druhý stupeň bankovnictví – univerzální banky bez bariér mezi obchodním a investičním bankovnictvím. Bankovní systém je stabilní bez krizí, největší banky Royal Bank of Canada /7 mld.USD/, Bank of Montreal /5 mld. USD/, Canadian Imperial Bank of Commerce /7 mld. USD/. Ve federální vládě působí Dozorčí výbor jako koordinační orgán pro finanční instituce (FISC-Financial Institution Supervision Committee),

Zahrnuje činnosti Ministerstva financí odpovědného za finanční dohled a čtyři nezávislé agentury: OSFI (Office of the Superintendent of Financial Institutions), Centrální banku Bank of Canada, CDIC (Canada Deposit Insurance Cooperation), FCAS (Financial Consumer Agency of Canada). Vrchním úřadem dohledu nad finančními institucemi je nezávislá integrovaná egentura OSFI – Office of the Superintendent of Financial Institutions /1987/. - posuzuje podmínky pro činnost finančních institucí -vyhodnocuje informace získané z finančního sektoru a kontroluje dodržování informačních povinností finančními institucemi - vyhodnocuje rizika finančních institucí - působí jako poradní orgán při uplatnění nápravných opatření dohledu - vyhotovuje roční zprávu o stavu finančního sektoru pro Ministerstvo financí.

Švýcarsko – dohled bankovního sektoru Centrální banka Schweizerische Nationalbank /1907/ v Bernu, akcionáři jsou kantonální banky, průmyslové korporace a soukromé osoby /37%/. /Prezident a Bankovní rada, 40 členů, výkonný orgán Výbor Guvernérů / 3 členný/. Centrální banka nezávislá na vládě a parlamentu, cílem měnové politiky je nízká míra inflace a nezaměstnanosti. Měnová politika využívá měnové báze, hlavní nástroje jsou diskontní nástroje a devizové operace /nákupy a prodeje za domácí měnu/. Regulaci a dohled bank vykonává Federální bankovní komise nezávislá na vládě, úloha centrální banky je minimální. Systém „autoregulace“ bank vykonává Kartel švýcarských bank /1837/, chrání zájmy bank, členy jsou velké univerzální banky na které dohlíží. Union Bank of Switzerland /16 mld. USD/, Credit Suisse Group /12 mld.USD/, Swiss Bank Corporation / 10 mld.USD/. Kantonální,regionální,spořitelní banky, 150 zahraničních bank, největší hustota bank na světě.