NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_190_Akustika AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 8., 18.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika Fyziologická akustika ČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4

ANOTACE V materiálu se prezentuje vznik hlasu a princip slyšení, hlasivky jako hlavní zdroj zvuku, ucho jako přijímač zvuku, zajímavosti ze světa zvuku. Určeno pro osmý ročník.

Vznik hlasu Princip slyšení Zápis

Hlasivky jako zdroj zvuku Lidský hlas se vytváří chvěním hlasivek v hrtanu. Hlasivky jsou párovým orgánem. Mezi jednotlivými hlasivkami je štěrbina. Proudem vzduchu z plic se okraje hlasivek rozechvěje a vzniklý tón se zesílí rezonancí dutiny ústní, hrudní a nosohltanové.

Hlasivky jako zdroj zvuku Hlasivky: vlevo je hlasivková štěrbina otevřená, na pravém obrázku při tvorbě hlasu

Hlasivky jako zdroj zvuku Ženy a děti mají hlasivky kratší, vytvářejí vyšší tóny, muži mají hlasivky delší a vytvářejí tóny hlubší. U dospělého muže se frekvence hlasu pohybuje kolem 125 Hz, u dospělých žen asi 210 Hz, u dětí přes 300 Hz.

Stavba ucha s popisem

Princip slyšení Vlnění vzduchu se zachycuje boltcem a postupuje zvukovodem až k bubínku, který rozechvívá. Kmitání bubínku se přenáší třemi kůstkami na oválné okénko hlemýždě, z něhož přechází chvění na kapalinu a ta působí na nervové buňky uložené v hlemýždi. V hlemýždi se chvění přeměňuje na nervové vzruchy, které jsou vedené do mozku do sluchových center v levém i pravém spánkovém laloku.

Zajímavosti Lidský sluch nezachycuje tóny ani příliš vysoké ani příliš hluboké. Velmi silné zvuky pociťuje sluch jako bolest a může se jimi porušit. Ne všechny tónové výšky vnímá sluch se stejnou citlivostí. Například hluboké tóny musí znít mnohem silněji než tóny vysoké a také o něco déle, abychom je sluchem zachytili. Oblast tónových výšek, na které sluch reaguje, se nazývá sluchové pole.

Zajímavosti - echolokace Echolokace je způsob orientace některých živočichů v prostředí. Využívají ji druhy s noční aktivitou nebo žijících v jeskyních či v kalné vodě (např. některé druhy ryb, ptáků, savců- hmyzožravci, netopýři, delfíni). Princip spočívá v tom, že živočich vydává zvuky (zpravidla ultrazvuky) a zachycuje jejich ozvěnu (echo), tj. signál odražený od předmětu v prostoru.

Zajímavosti Různá plemena psů slyší různě. Většina plemen má velké ušní boltce. Ty jsou ovládány sedmnácti svaly, které umožňují jejich vzpřimování a natáčení tak, aby zachycovaly zdroj Každého zvuku. Sluch psa může registrovat až 35kHz a je tak citlivý, že odliší dva metronomy, z nichž jeden tiká stokrát a druhý šestadevadesátkrát za minutu. Pes také dovede své vnitřní ucho uzavřít tak, aby za všeobecného hluku oddělil ty zvuky, na které se chce soustředit. Psi se vzpřímenýma ušima (např. Německý ovčák) mohou uši natáčet a tak zjišťovat směr zvuku. Psi s dlouhýma ušima tuto schopnost nemají. Není známo, proč mají někteří psi dlouhé uši. Zřejmě jde o vyšlechtění u loveckých psů, kteří se pohybujících v hustém podrostu.

Zajímavosti Kůň má 17 svalů, které jsou schopny pohybovat ušima. Kočka vnímá zvuky o výšce až 25 kHz, společně s morčetem vnímá zvuky desetkrát tišší než člověk. Delfíni a netopýři se dorozumívají ultrazvukem, tj. zvukovým vlněním s frekvencí větší než 20 kHz. /přesněji 14 kHz-100 kHz/

Použité obrázky – Wikipedia Použité kliparty – kolekce PowerPoint 2007. www.office. microsoft.com Soubor:Illu07 larynx02.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 15. 2. 2007, 16:15, last modified on 15. 2. 2007, 16:15 [cit. 2011-11-18]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Illu07_larynx02.jpg>. Soubor:Plecotus auritus 01.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 13. 6. 2005, 12:22, last modified on 13. 6. 2005, 12:22 [cit. 2011-11-18]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Plecotus_auritus_01.jpg>.