Hostitelská specificita herbivorního hmyzu. Většina herbivorního hmyzu využívá jen zlomek dostupných rostlin. Proč? Do jaké míry je hmyz vybíravý? → odhad.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Jak úspěšně inzerovat pomocí PPC. Obsah (aneb co všechno se dozvím )  Pro koho je PPC vhodné  Hlavní výhody pro klienta  Proč používat právě.
Advertisements

Opakování Hranice Produkčních Možností Ekonomické statky „Scarsity“
PaedDr. Zuzana Horváthová, Ph.D. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D.
Biotické Faktory Jakub Kozel 2.B.
Metodika výzkumu AM symbiózy vybrané články Petr Šmilauer.
Digitalizace výuky Vztahy mezi organismy, rozmanitost organismů
Biotické podmínky života
Deštné pralesy – pozdě na záchranu?
Poptávka na trhu zboží a služeb
Populace Populace je skupina rostlin nebo živočichů určitého druhu, žijí v určitém prostoru Populaci můžeme také charakterizovat jako skupinu živočichů.
Jak hostitelské rostliny kontrolují populace herbivorního hmyzu Martin Volf.
Skupina ekologie populací a společenstev
J. Kolář - Biologické rytmy a fotoperiodizmus rostlin 5: Experimenty testující selekční výhody cirkadiánních rytmů.
Biotické a abiotické faktory
CENOVÁ KONVERGENCE K EU: Poznatky z mezinárodního srovnání Seminář MF ČR Smilovice, 2. prosince 2003 Martin Čihák (MMF) Tomáš Holub (ČNB)
Populace, společenstva
Biologická diverzita a Indexy biodiverzity
Zavíječ kukuřičný v roce Zavíječ kukuřičný v roce 2002.
Úvod do ekologie Jan Douda (FŽP, L169)
IBRS s.r.o., Prague 10, Dubečská 8, strana 1 Desk research – fertility rate Eurostat / 2006 Fertilita - průměrný počet živě narozených dětí, které.
Rozklad cyklických a strukturálních šoků pomocí Beveridgeovy křivky
VZTAHY MEZI ORGANISMY.
Potravní specializace
Péče o biodiverzitu Jan Plesník Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Praha
TROPY Život v pralese.
Ekologie živočišných společenstev a populací
Sukcese rybího společenstva v nádržích
Populace.
Mezidruhové vztahy: kompetice predace, parazitismus, mutualismus atd.
Péče o biodiverzitu Jan Plesník
Vymírání a přežívání druhů
Biotické podmínky života
Interpretace výsledků modelových výpočtů
Širší ekonomické souvislosti rodinné politiky Daniel Münich.
Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 4.,6.04 Vzdělávací oblast: Přírodověda – přírodní rovnováha, vztah mezi predátorem a kořistí Autor: Mgr. Aleš Hruzík.
„Divně“ se živící vyšší rostliny
Diverzita a fungování ekosystémů Lepším fungováním myslíme: Mají větší produktivitu Jsou schopny lépe zachycovat živiny Lépe zajišťují ekosystémové funkce.
Adaptivní preference pro délku nohou u potenciálního partnera
Vliv zdánlivé kompetice o sdíleného parazitoida na koexistenci hostitelských populací M. B. Bonsall, Michael P. Hassell, 1999: Parasitoid-mediated effects:
Krátkodobé kolísání ekonomiky
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Posuny druhových areálů vlivem klimatických změn Petra Světlíková.
Mladší dospělost SZŠ a VOŠZ Zlín Zdravotnický asistent, druhý ročník
Mezidruhové vztahy: kompetice predace, parazitismus, mutualismus atd.
Jak „dispersal limitation“ ovlivňuje druhovou bohatost společenstva Anna Vlachovská.
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Bi1BP_ZNP2 Živá a neživá příroda II Biologické vědy
ZDROJ látky, z nichž jsou složena těla, energie která pohání životní činnost a místa nebo prostory k prožívání životních cyklů ESENCIÁLNÍ ZDROJE nejsou.
MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA PSYCHOLOGIE
Poloparazitické rostliny a společentsva Jakub Těšitel Melampyrum nemorosum a jeho společenstvo – Čertoryje,
HMYZÍ HERBIVOŘI NA KOPŘIVĚ
Ekologie živočišných společenstev
Ekologie živočišných společenstev a populací
Prostorová struktura – její role ve společenstvu a vliv na interakce mezi druhy.
Populační dynamiky a kompetice u hmyzu obývajícího dočasný mikrohabitat František Sládeček.
Vzájemné vztahy organismů v přírodě
5. PROJEKCE MODERNÍCH ORGANIZAČNÍCH A ŘÍDÍCÍCH PODNIKOVÝCH STRUKTUR Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology.
Vliv arbuskulární mykorhizní symbiózy (AMS) na složení rostlinného společenstva Kateřina Štajerová.
VY_52-INOVACE_58_Současná biosféra - učební text.
Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, Český statistický úřad odd. regionálních analýz a informačních služeb Praha Jana Podhorská.
Generativní rozmnožování: dispersal, klíčení, přežívání semenáčků.
Biosféra. obsah  úvod  životní podmínky  vlivy působící na životní podmínky  závislost přírodních krajin na podnebí  kontrolní otázky.
Název prezentace (DUMu):
Ekologie – vztahy mezi populacemi
Vztahy mezi populacemi - negativní
Ekologie živočišných společenstev a populací
Ekologie živočišných společenstev a populací
Ekologie živočichů
Plant-soil feedback a jeho vliv na rostlinné společenstvo
Ekologie živočišných populací a společenstev
Transkript prezentace:

Hostitelská specificita herbivorního hmyzu

Většina herbivorního hmyzu využívá jen zlomek dostupných rostlin. Proč? Do jaké míry je hmyz vybíravý? → odhad celkové diverzity Je rozdíl mezi temperátem a tropy? Co kůrovci?

Specialista x generalista hostitelská specificita (HS) = taxonomický rozsah využívaných rostlin –počet konzumovaných řádů/čeledí specialista na úrovni druhu, rodu,čeledi,… –% dostupných kongenerických dřevin v dietě specialista -40%, generalista +60% –leccos slibuje zohlednění fylogeneze rostlin (kvantifikace HS) striktní rozlišení nemožné – kontinuum

Specialistou se stane ten, kdo potřebuje… žrát rostliny s vyvinutou obranou proti herbivorii (apparent plants) –devatero řemesel, desátá bída vyhnout se mezidruhové kompetici o potravu/“enemy-free space“

Specialistou se stane ten, kdo potřebuje… uniknout před predátory-generalisty –predační tlak nejnižší tam, kde je jiná kořist vzácná v nepřítomnosti predátorů prosperovaly housenky i na jiných než živných rostlinách, v přítomnosti predátora se udržely jen na živných(Janzen,1985) –specializace umožní syntézu obranných látek x predaci na tomtéž druhu vrby odolnější mandelinka- specialista než mandelinka-generalista neschopná produkovat obranné l.(Denno, Larsson, Olmstead,1990)

Specialistou se stane ten, kdo potřebuje… snadno najít sexuálního partnera –specializace hledání usnadňuje (ví, kde hledat, může využít sek.metabolity rostliny k produkci feromonů) využít nejdostupnější druh hostitelské rostliny (hojný,snadno k nalezení) –žrát nejdostupnější je nejvýhodnější – jeden z možných způsobů vzniku HS (fyziologická přizpůsobení následují)

Polyfágie je vhodná když… působí vnitrodruhová kompetice –o potravu, enemy free space, místo pro kladení –kladení vajíček i na méně vhodnou rostlinu zvyšuje kompetiční úspěšnost konkrétní druhy host.rostlin jsou vzácné, nepredikovatelné (unapparent plants)

Specificita je variabilní v místě… omezená nabídka živných rostlin (kdyby bylo, žrali by) –při expanzi do nových území se spektrum požíraných rostlin rozšiřuje globálně polyfágní druh se může skládat z lokálně monofágních populací monofágní druh může být místně polyfágní

…i v čase mění se během života jedince –s rostoucím časem od poslední snůšky klesá vybíravost samice

…i v čase individuální učení – výběr rostliny pro kladení ovlivněn zkušeností z ranné dospělosti s klesající dostupností nejvhodnější rostliny roste ochota klást na méně vhodné

…i v čase je evolučně labilní –nově vzniklý/zavlečený druh získá společenstvo polyfágních herbivorů za 100 let, specializovaných za let –změna preferencí v závislosti na dostupnosti – za 10ky generací (odlišné kultivary)

Specificita a odhady diverzity diverzita hmyzu (zejména tropického) je značnou částí celkové diverzity bez zohlednění míry specificity až 30 milionů druhů (Erwin,1982) –cca S hmyzu /druh stromu x S stromů zohlednění specificity – u tropického hmyzu nízká (rodoví specialisté) –lepším měřítkem než druh je rod (v tropech dominují druhově bohaté rody) –4-6 milionů (Novotný et.al.,2002)

HS ovlivněná –chemismem rostliny, kompetitory, predátory, mutualisty, typem kompetice, časoprostorovou dostupností rostliny skutečně polyfágní i striktně monofágní jen zlomek specialisté náchylnější k vymření polyfágie zřejmě původní –přechod od polyfágie ke specializaci je častější než opačným směrem, vyžaduje menší fyziologickou změnu HS není stabilní – mění se během života jedince, pod vlivem selekčních tlaků, liší se mezi populacemi

Kůrovcovití (Col., Curculionidae, Scolytinae) míra specificity určena potravní strategií potravní strategie se liší těsností vazby na houby (Ophiostomatales, Geosmithia spp.) –čím víc brouk využívá houbu,tím míň je limitován hostitelskou rostlinou –floemofágie, xylomycetofágie

Xylomycetofágové (ambrósioví brouci) vazba na houbu striktně obligátní –nepřítomnost houby znamená smrt –potravou je houba, ne hostitelská rostlina ne praví herbivoři

Xylomycetofágové (ambrósioví brouci) specificita nízká, určená fyziologií houby, ne brouka sekundární kolonizátoři – nemusí překonávat obranu rostliny v podstatě nepodléhají predaci vazba na houbu vznikla 7x nezávisle, zpět nikdy v tropech hojněji zastoupeni –příhodnější prostředí pro houby –velká diverzita rostlin → polyfágie výhodná) patří sem druhy schopné žrát jehličnany i listnáče

Floemofágové vazba na houbu ne tak těsná, potravou dřevo –nepřítomnost houby snižuje fitness, ≠ † houba –koncentruje dusík do okolí požerku –udržuje vlhkostní poměry, pomáhá překonávat obranné mechanismy stromu –obsazuje niku entomopatogenním houbám specificita relativně vysoká primární kolonizátoři, čelí obranným látkám rostliny podléhají predaci poměrné zastoupení vyšší v temperátu než v tropech (nižší diverzita rostlin, horší podmínky pro růst hub

Floemofágové vs. Xylomycetofágové FF původní, XMF odvození globální druhová bohatost obou skupin cca stejná x výrazné rozdíly tropy-temperát původní živné rostliny=jehličnany, přechod na angiosperma, odtud několikrát zpět –Ips typographus a spol.jehličnanoví druhotně –jehličnany  listnáče – diverzifikace –listnáče  jehličnany – pokles diverzity –s přechody spojená změna mykoflóry

Geografický gradient Beaver,1979 – srovnání specificity kůrovcovitých na 2 temperátních a 2 tropických lokalitách –zřetelný rozdíl temperát-tropy –srovnání Malajsie x Fiji klima cca stejné, Fiji – menší diverzita rostlin → floemofágové více specifičtí

Literatura Beaver R.A.1979.Host Specificity of Temperate and Tropical Animals. Nature 281 Bernays E.1988.On the Evolution of Host Specificity in Phytophagous arthropods Jaenike J Host Specialization in Phytophagous Insects. Annual Review of Ecology and Systematics 21 Novotný et.al Low Host Specificity of Herbivorous Insects in a Tropical Forest. Nature 416 Ødegaard, F. (2003). Taxonomic Composition and Host Specificity of Phytophagous Beetles in a Dry Forest in Panama. Arthropods of tropical forests. V. Novotný, Y. Basset, S. E. Miller and R. L. Kitching. Cambridge, Cambridge University Press. Sequeira A., Farrel B.D.2001.The Evolution of Agriculture in Beetles. Evolution 55(10) Symons F.B., Beccaloni G.W.1999.Phylogenetic Indices for Measuring Insect Diet Breadth. Oecologia 119