UČO: 190646 Bc. Miroslav Panský občanská výchova + geografie PALESTINA IZRAEL vs. UČO: 190646 Bc. Miroslav Panský občanská výchova + geografie Mezinárodní vztahy 4. ročník PdF MU Brno 22. říjen 2008

Oblast Blízkého východu zóna napětí a politické nestability trvající přes 60 let jádrem problémů je izraelsko-palestinský konflikt, který má několik různých rovin: náboženskou (islám vs. judaismus) etnickou (Arabové vs. Židé) územní (nejasné státní hranice, sporná území) oblastní (zapojení sousedních států do sporů) globální (angažovanost ostatních států a nadnárodních organizací v konfliktech a jejich řešení) humánní (chudoba, uprchlické tábory, přesídlování obyvatel)

Orientační mapa problémového území

Malá sonda do historického vývoje již od 13. stol. př. n. l. zde židovské kmeny (Izraelité, Hebrejci) zakládaly své státy a bojovaly o ně s okolními kmeny ve 12. stol. př. n. l. dobývá území na krátký čas kmen Pelištejců (Filištínců) - odvození názvu Palestina v 11.-10. stol. př. n. l. Judsko-izraelské království (Jeruzalém) později bylo území pod nadvládou Asýrie, Babylonu či Říma již od 1. stol. n.l. přestává území být centrem Židů (diaspora) v 7. stol. dobývají území Arabové a zakládají islámskou Palestinu, vládnou zde mimo období tzv. křižáckých výprav až do roku 1517 mezi léty 1517-1917 je oblast součástí Osmanské říše po 1. světové válce se mandátním správcem území stává Velká Británie (dle Balfourovy deklarace z roku 1917)

Návrat Židů a vznik Izraele s myšlenkou na vznik samostatného židovského státu přichází koncem 19. století zakladatel sionistického hnutí vídeňský novinář Theodor Herzel v knize Židovský stát první Židé se vrátili na území historické Palestiny již roku 1882 a další návraty následovaly v několika vlnách již roku 1917 se Velká Británie v Balfourově deklaraci zavazuje podporovat vznik židovského státu do roku 1948 se na toto území vrátilo skoro 500 000 Židů a dostávají se do konfliktů s arabskými starousedlíky roku 1947 situaci začíná řešit OSN a dne 29. 11. 1947 rozhoduje o rozdělení historického území Palestiny na dva samostatné státy – židovský a arabský Izrael vyhlašuje samostatnost ihned po odchodu britských vojsk dne 14. května 1948 Palestinský stát vůbec nevzniká a začíná 1. izraelsko-arabská válka

Válečné konflikty na Blízkém východě 1. izraelsko-arabská válka / válka o nezávislost (1948-50) vyhlašují ji okolní arabské státy s cílem Izrael úplně zničit Izrael vítězí a získává část území, na kterém měla podle plánů OSN vzniknout arabská Palestina (část Gazy, západní část Jordánu včetně západní části Jeruzaléma a většinu Galileje) zbytek uvažovaného palestinského území získává Jordánsko válka sice končí příměřím (kromě Iráku), avšak žádný z arabských států svrchovanost Izraele neuznává 2. izraelsko-arabská válka / Suezská krize (červenec-listopad 1956) Egypt (Násír) x Velká Británie, Francie a Izrael boj o kontrolu nad strategickým Suezským průplavem končí vynuceným smírem, Suez je dočasně pod správou OSN oslabuje vliv Francie a Velké Británie, naopak SSSR získává

3. izraelsko-arabská válka / Šestidenní válka (5.-10. června 1967) koalice Egypta, Sýrie a Jordánska s podporou LAS x Izraeli Izrael drtivě vítězí a získává četné územní zisky – Sinaj, pásmo Gazy, Východní Jeruzalém, Západní břeh Jordánu a Golanské výšiny Suezský průplav je až do roku 1975 uzavřen 4. izraelsko-arabská válka / Opotřebovávací válka (1967-70) Egypt, Jordánsko + obyvatelé obsazených území x Izraeli jednalo se spíše o lokální přeshraniční konflikty končí zastavením ze strany agresorů Jom-Kipurská válka (6.-25. října 1973) Egypt a Sýrie s podporou SSSR x Izraeli s podporou USA hrozí přerůst v jadernou krizi, ukončena mezinárodním tlakem menší územní zisky Izraele v Egyptě i Sýrii

Další zásadní události a konflikty Izraelsko-libanonský konflikt (12. červenec – 14. srpen 2006) Libanon (hnutí Hizballáh) x Izrael navázala na dlouhodobé lokální konflikty Libanon utrpěl hlavně rozvratem hospodářství a zničením jihu území po uzavření příměří na společné hranici vytyčeno nárazníkové pásmo pod kontrolou sil OSN UNIFIL Další zásadní události a konflikty 1957 - vznik organizace Fatah (J. Arafat) a 1964 - OOP vylodění USA u libanonských břehů v roce 1958 (x vlivu SSSR) začátek 70. let – únosy letadel s Izraelci ze strany Fatahu 1972 – útok na izraelské sportovce na olympiádě v Mnichově Libanon 1975-78 – občanská válka; 1982 – izraelské tažení 2000 – stažení izraelských vojsk z Libanonu 2005 – stažení syrských vojsk z Libanonu

Orientační mapa útoků Izraele v průběhu tzv. Šestidenní války

Vývoj velikosti území Izraele v průběhu válečných konfliktů s ostatními arabskými státy

Dlouhá cesta k míru na Blízkém východě 1989 – Jordánsko se vzdává území Předjordánska 13. září 1993 – Washington (USA) – dohoda mezi OOP (Arafat) a Izraelem (Rabin) o zřízení autonomie v Pásmu Gazy a Jerichu postupné budování palestinské samosprávy narušované radikály z obou táborů (vzrůst vlivu Hamásu a Islámského džihádu) kolotoče teroristických útoků Palestinců a odvet izraelské armády 2000-04 Druhá intifáda (Al-Aksá) – konec mírového procesu 2004 – znovuzahájení mírového procesu – Palestina (Abbás) a Izrael (Šaron a Perés) 8. února 2005 – Šarm aš Šajch (Egypt) – schválení mírového plánu, tzv. Cestovní mapa – předání některých měst na Západním břehu Jordánu Palestincům a dohoda o stažení Izraele z Pásma Gazy 12. září 2005 – Předání Pásma Gazy Palestincům 4. leden 2006 – Ariel Šaron upadá do kómatu a později umírá

leden 2006 – v palestinských volbách vítězí hnutí Hamás, faktický konec mírového procesu 04/2006 – 01/2007 – občanská válka na palestinských územích 17. března 2007 – ustavení tzv. Vlády národní jednoty v Palestině 19. března 2007 – Norsko jako první evropský stát obnovuje oficiální diplomatické vztahy s Palestinou září, říjen 2008 – Izrael oficiálně zvažuje o obnovení mírového plánu Saudské Arábie z roku 2002 spočívajícího v navrácení všech území okupovaných Izraelem od roku 1967 výměnou za mír s Palestinou a Sýrií další vývoj mírového procesu je však velice nejistý vzhledem k velmi vyhraněným názorům ze strany palestinského hnutí Hamás a dalších radikálních organizací, které i přes ústupky odmítají uznat existenci Izraele a naopak jsou pro jeho zničení

Sporná území Pásmo Gazy Západní břeh Jordánu Farmy Šibá´a bylo Izraelem okupováno od Šestidenní války (1967), v rámci mírového plánu „Cestovní mapa“ bylo 12. září 2005 předáno Palestincům. Ti také střeží hranici s Egyptem. Izrael však nadále kontroluje přístup k moři a vzdušný prostor. Západní břeh Jordánu do roku 1967 bylo toto území součástí Jordánska, od Šestidenní války ho okupoval Izrael a systematicky zde stavěl osady (242) ty jsou v současné době postupně předávány pod palestinskou správu Farmy Šibá´a sporné území, které si kromě Izraele nárokuje i Sýrie a Libanon, leží u Golanských výšin, strategické z důvodu vodních zdrojů. Důvod útoků Hisballáhu na Izrael. Nyní kontrolované Izraelem.

Golanské (Syrské) výšiny oblast mezi státy Izrael, Libanon, Jordánsko a Sýrie v současné době jsou pod kontrolou mírových sborů OSN OSN je považuje za syrské území okupované Izraelem Izrael je získal nejprve v Šestidenní válce (1967) a následně také v Jom-Kipurské válce (1973) a znovu je anektoval také v roce 1981 pro Sýrii mají strategický význam v přístupu k Tiberiadskému jezeru spor se vede o to, zda mají izraelská vojska ustoupit na hranice z roku 1923 nebo až za demarkační linii z roku 1967 Jeruzalém svaté město hned pro tři náboženství – křesťanství, judaismus a islám při dělení území podle OSN z roku 1947 měl získat mezinárodní status, návrh však vedle Izraele nerespektovalo ani Jordánsko Izrael si pro sebe nárokuje celé město, Palestinci žádají vrácení východní části. Izrael však prostřednictvím nové výstavby rozdělení města již v praxi fakticky znemožnil.

Golanské výšiny

Západní břeh Jordánu – obranná zeď

Pásmo Gazy

Významné osobnosti Blízkého východu Izrael: Jiccak Rabin (1922-95, zavražděn) – nositel Nobelovy ceny za mír Šimon Perés (1923) – nositel Nobelovy ceny za mír Ariel Šaron (1928-2006, neprobral se z kómatu po mrtvici) Ehud Olmert (1945) – dvanáctý izraelský premiér (2006) Palestina: Jásir Arafat (1929-2004) – nositel Nobelovy ceny za mír Mahmúd Abbás (1935) – předseda Palestinské samosprávy Ahmád Jasín (1937-2004, zavražděn) – duchovní vůdce Hamásu Libanon: Hassan Nasralláh (1960) – velmi radikální vůdce hnutí Hisballáh

Fotografická příloha Šimon Perés Jiccak Rabin Ariel Šaron Ehud Olmert Jásir Arafat Mahmúd Abbás Ahmád Jasín Hassan Nasralláh

Arabská hnutí a politická uskupení Organizace pro osvobození Palestiny - OOP (1964) Fatah (1958) – zakladatelem Jásir Arafat Hamás (1988) Hisballáh (1982) Islámský džihád (1983) Liga arabských států - LAS (1945): - Egypt, Irák, Jemen, Jordánsko, Libanon, Saudská Arábie, Sýrie - dnes 22 členů - regionální organizace arabských států - spolupráce v otázkách politiky, bezpečnosti, ekonomiky a kultury

Použitá literatura a zdroje: Šlachta, M.: Ohniska napětí ve světě, Nakladatelství české geografické společnosti, Praha: 2007 moje vlastní seminární práce na téma Izraelsko-arabský konflikt z roku 2007 www.wikipedia.org http://special.novinky.cz/izrael/

Děkuji za pozornost a přeji krásný den … Mountainer, 2008