Socialismus název socialismus je odvozen od slova sociální, vyjadřuje tak požadavek na sociální spravedlnost společné všem proudům socialismu jsou: a) odpor ke kapitalismu b) důraz na solidaritu a kolektivismus přirozeným lidským vztahem je spolupráce a vzájemná pomoc, ne soutěživost jedinec je součástí třídy, ty stojí ve společnosti proti sobě, jejich konflikt je příčinou progresivní dějinné změny podle marxismu-leninismu je socialismus první fáze komunistické společenské formace socialisté usilují o zespolečenštění výrobních prostředků a likvidaci společenských tříd

Špatné materiální podmínky podle socialistů plodí další společenská zla (alkohol, násilí) v užším slova smyslu je socialismus demokratická ideologie, která klade důraz na solidaritu v širším slova smyslu socialismus zahrnuje i KOMUNISMUS vedle demokratického socialismu Za porážku socialismu v celosvětovém měřítku se považuje M. Gorbačov svými reformy v Sovětském svazu

ZÁSADY SOCIALISMU Pospolitost sociální a ekonomické problémy jsou lidé schopni lépe řešit jako příslušníci kolektivu než jako individua; jednotlivce nelze od společnosti oddělit; přirozenost člověka je formována prostředím; v lepším prostředí lze člověka odnaučit sobectví a může dojít naplnění a dosáhnout seberealizace. Lidé se budou moci svobodně rozhodovat Spolupráce konkurence podporuje sobectví a agresivitu, spolupráce vede k rozvíjení lepších stránek člověka; energie společenství může být efektivnější než energie souhrnu soupeřících jednotlivců; Rovnost posiluje spravedlnost; nerovnost plodí konflikty a nestabilitu; uspokojování potřeb je základem seberealizace člověka (potřeby jsou stejné); Společenská třída třída je aktérem dějin, nikoliv individuum, třída je též nástroj analýzy; chování a zájmy lidí (včetně morálního hodnocení) jsou určovány jejich příslušností ke společenským třídám; kapitalisté vykořisťují dělnickou třídu; dělnické třídě jde o politický boj a emancipaci jeho prostřednictvím; Společné vlastnictví bohatství vzniká kolektivním úsilím, a proto by mělo být též sdíleno celou společností; cílem socialismu je buď zrušení soukromého vlastnictví výrobních prostředků, nebo jeho podřízení zájmům společnosti; soukromé vlastnictví je nepřirozené, nespravedlivé a morálně korumpuje Veškeré výrobní bohatství světa bude patřit lidem Lidé nebudou pracovat za platy

Socialismus podle histor. vývoje Utopický socialismus Marxistický pojem pro předchůdce marxistů = označovali se „vědeckými socialisty“ Marxisté své předchůdce označovali za utopisty, neboť měli za to, že jejich myšlenky nelze v praxi realisovat Utopický socialismus začali prosazovat vzdělaní lidé, kteří uvažovali o lepším uspořádání společnosti, aby byla nejen občansky svobodná, ale také spravedlivější a humánnější (lidštější) představy o dokonalé společnosti bez soukromého vlastnictví o společném životě lidí v rovnosti a společné práci

Hlavní předchůdce utopického socialismu: François Marie Charles Fourier (1772 - 1837) byl Francouz, jeden z hlavních představitelů utopického socialismu. Doporučoval zakládat jakási družstva - falangy (základní jednotka utopické společnosti, obec skládající se asi z 1600 lidí), v nichž se společně pracovalo a výsledky práce se dělily v kolektivu.

Následný vývoj Vědeckého socialismu Vědecký socialismus Je jím nazývám Marxismus založen Karlem Marxem; rozvinut Friedrichem Engelsem na marxist. Ideologii je založen komunismus druh antikapitalismu – měl jen nahradit měl být založen na studiu histor. Příčin a histor. Následků a na proroctvích vlastního zrodu Následný vývoj Vědeckého socialismu Revizionismu/ reformismus – místo, aby se třídní rozpory zvětšovaly, zmenšují se - je základem dnešních sociálně-demokratických stran Radikalismus – vykořisťování; revoluční převzetí moci Alternativní radikalismus – leninismus; marxismus-leninismus-stalinismus;marxismus-leninismus; trockicmus; maoismus Centristé

„Vše, co je, musí být – a vše co musí být, je!“

Marxistické učení založeno na materialismu Zvětšování třídních rozporů vede k revoluci železný zákon mzdový a armáda nezaměstnaných nevyhnutelně stlačuje mzdy na úroveň životního minima účely(i cesty k nim) jsou určeny vnějšími (materiálními) podmínkami života ekonomické hodnoty se rovnají kvantitám práce bytí lidí není určováno vědomím, nýbrž vědomí je určováno společenským bytím neposuzujeme individuum podle toho, co si samo o sobě myslí, nýbrž podle materiálního života materiální podmínky výroby určují duševní život neuznává vzájemný vztah mezi materiálními podmínkami a lidskými představami základem vývoje je konflikt mezi třídami – končí sociální revolucí Zavedení beztřídního systému společnosti vytvoření organizace třídně uvědomělých dělníků, odhodlaných provést soc. revoluci

věda má přinášet praktické výsledky a předpovídat budoucnost kdo má peníze, má moc nevidí lidského ducha nastolil dogma, ale nehledal potvrzení své myšlenky – vybíral jen to, co se mu hodilo – co se nehodilo, opomíjel Marx nepřipouštěl možnost omylu svého učení nesnášenlivost ke každému, kdo jinak smýšlel Karel Marx Friedrich Engels

Jana Gubišová Jiří Mrnka Roman Krása Zpracovali: Jana Gubišová Jiří Mrnka Roman Krása