DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0232 Název projektu EU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školy MASARYKOVA OBCHODNÍ AKADEMIE, 17. listopadu 220, Jičín Předmět Dějepis Tematický okruh Moderní dějiny ve 2. ročníku Téma Nebezpečné ideologie a státy s totalitním systémem vlády Označení DUMU VY_32_INOVACE_612 Jméno autora Petr Brož Datum vytvoření 12. ledna 2014 Anotace Studenti se pomocí tohoto materiálu seznámí s podstatou a společnými vnějšími znaky států s totalitním systémem vlády. Součástí materiálů jsou výňatky z historických pramenů s úkoly k jejich interpretaci.

Totalitní režimy Nebezpečí pro evropskou demokracii Slovo totalitní je odvozeno z latinského totus, které znamená celý Vládci ovládají veškerý společenský život.

Podstata totalitních států Základem ideologie: fašismus, nacismus a komunismus Společnost rozdělena podle kolektivního principu Podstatou nadřazování a nepřátelství jedněch skupin vůči jiným Společenská třída, jindy rasa nebo národ.

Společné vnější znaky totalitních států Vláda jedné politické strany na čele se zbožňovaným vůdcem Nesvoboda slova i tisku Působení státní tajné policie Existence stranických ozbrojených oddílů Věznění odpůrců v koncentračních táborech nebo jejich popravování Okázalá propaganda a současný teror ovlivňující myšlení a chování obyvatel Zaměření na mládež Obraz nepřítele.

Vyhlazovací koncentrační tábory Vyhlazovací tábory (nacistické tábory) Od roku 1941 na okupovaných územích Polska Chelmno (něm. Kulmhof) Belzec Sobibor Treblinka Majdanek Osvětim - Březinka (něm. Auschwitz-Birkenau). http://cs.wikipedia.org/wiki/Auschwitz-Birkenau,12.1.2014 http://cs.wikipedia.org/wiki/Holocaust, 12. 1. 2014

Pracovní koncentrační tábory Gulagy - pracovní tábory v Sovětském svazu Tábory v komunistickém Československu V 50. letech 20. století Těžba uranové rudy Horní Slavkov, Jáchymov a Příbram http://cs.wikipedia.org/wiki/Gulag, 12. 1. 2014 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pamatnik_Vojna.jpg, 12. 1. 2014

Komunismus v Sovětském Rusku a Sovětském svazu Bolševickou revolucí v roce 1917 poznala Evropa nejprve vládu komunistické ideologie. http://cs.wikipedia.org/wiki/Lenin, 12. 1. 2014 http://cs.wikipedia.org/wiki/Stalin, 12. 1. 2014

Historický pramen „Dělníci a rolníci, pracující a vykořisťovaní! Půda, banky, továrny a závody přešly do vlastnictví všeho lidu! Sami se chopte evidence a kontroly výroby a distribuce výrobků – v tom a jedině v tom je cesta k vítězství socialismu, záruka jeho vítězství, záruka vítězství nad jakýmkoli vykořisťováním, nad jakoukoli bídou a nouzí! Neboť v Rusku je dosti obilí, železa, dříví, vlny, bavlny a lnu pro všechny, jen je nutné správně rozdělovat práci a výrobky, zavést všelidovou, věcnou, praktickou kontrolu tohoto rozdílení a potřít nepřátele lidu: boháče a jejich příživníky, dále podvodníky, darmojedy a darebáky, a to nejen v politice, nýbrž i v každodenním hospodářském životě. Žádné slitování s těmito nepřáteli lidu, nepřáteli socialismu a nepřáteli pracujícího lidu...“ Kvaček, R. a kol.: XX. století o sobě, Dějiny v dokumentech, Dialog, Liberec 2005, s. 41. K čemu Lenin vyzývá? Posuďte jeho řečnický styl.

Historický pramen Proč nejsem komunistou Buržoazie, která zde nedovede nebo nechce pomoci,je mi cizí; ale stejně cizí je mi komunismus, který místo pomoci přináší prapor revoluce. Poslední slovo komunismu je vládnout a nikoli zachraňovat; jeho velikým heslem je moc a nikoli pomoc.Chudoba, hlad, nezaměstnanost nejsou mu nesnesitelnou bolestí a hanbou, nýbrž vítanou rezervou temných sil, kvasící hromadou zuřivosti a odporu. „Tím je vinen společenský řád.“ Ne, tím jsme vinni všichni, ať stojíme nad lidskou bídou s rukama v kapsách, nebo s praporem revoluce v rukou… V komunistických novinách se nedočtete o světě nic, než že je naskrze mizerný; pro člověka,kterému není omezenost vrcholem poznání, je to trochu málo.Nenávist,neznalost, zásadní nedůvěra, to je psychický svět komunismu; lékařská diagnóza by řekla, že je to patologický negativismus. Stane-li se člověk masou, snad je snáze přístupen této nákaze… Dnešnímu světu není třeba nenávisti, nýbrž dobré vůle,ochoty, shody a spolupráce; je mu třeba vlídnějšího morálního klimatu, myslím, že by s trochou obyčejné lásky a srdečnosti daly ještě dělat zázraky. Karel Čapek: O věcech vznešených čili Zóon politikon, in. Sochrová, M.: Čítanka III. k Literatuře v kostce pro SŠ, Fragment, Havlíčkův Brod 2002, s.184. O co podle K.Čapka komunistům jde? Jak se lze šíření vlivu komunistů bránit?

Zrod fašismu v Itálii V průběhu roku 1919 se objevily v italských městech ozbrojené svazy vojáků a důstojníků (fasci di combattimento [faši di kombatymento]). http://cs.wikipedia.org/wiki/Fa%C5%A1ismus, 12. 1. 2014             

Nacistická diktatura v Německu V roce 1933 byl v Německu jmenován vůdce nacistů Adolf Hitler říšským kancléřem http://cs.wikipedia.org/wiki/Nacismus, 12. 1. 2014

Z norimberských rasových zákonů Historický pramen Z norimberských rasových zákonů „Všechny sňatky mezi Židem a občanem německé či příbuzné krve jsou od této doby zakázány. Židé nesmějí být zaměstnáni jako sloužící v německých domácnostech či v domácnostech lidí příbuzné krve, kteří jsou mladší než 45 let. Židům je zakázáno vyvěšovat říšskou či národní vlajku a nesmějí užívat národních barev...“ Zákon na ochranu německé krvi a německé cti ze září 1935 „Žid nemůže být občanem říše. Nemá volební právo, nemůže zastávat veřejný úřad ... Židem je osoba, která má mezi prarodiči alespoň do třetího kolena rasově plně židovský původ ...“ Z doplňujících článků z listopadu 1935 Čapek, V.,Pátek, J.: Světové dějiny II, Fortuna 1993, s. 172 Podle uvedených ustanovení rasových zákonů si uvědomte zrůdnost nacistického antisemitismu.

Opakování 1. Jmenujte nebezpečné meziválečné ideologie, o které se opíraly totalitní systémy vlády. 2.Charakterizujte podstatu těchto systémů a uveďte společné znaky.

Doporučené použité studijní materiály BROŽ, Petr – LABISCHOVÁ, Denisa: Dějepis světa, 1. vydání, Orlová 2007, ISBN 978-80-87113-44-8 Johnson, P.: Dějiny 20. století, Rozmluvy, Praha 1991 Müller, H. a kol.: Dějiny Německa, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1995 Procacci, G.: Dějiny Itálie, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1997 www.dejepis.com