O povaze právní interpretace JUDr. Tomáš Sobek Ph.D.
Co je to interpretace Interpretace jako výklad – ukázání významu textu - význam textu není něco, co lze předložit - to, co předložíme, je jenom další věta Interpretace jako způsob překladu – interpretovat text znamená říct zhruba totéž jinými slovy - z jazyka nelze vyskočit. víceznačnou, neurčitou nebo rozpornou větu nahradíme větou (relativně) jednoznačnou, určitou a konzistentní. odůvodňujeme, že zvolený překlad je vhodnější než alternativní (sémanticky) možné překlady.
Tři ideologie interpretace Textualismus Intencionalismus Funkcionalismus (= purposive interpretation)
Textualismus Předmětem výkladu je text zákona (smlouvy, závěti, …). Cílem výkladu je jazykový význam textu. Hlavní metodou je jazykový výklad (sémantika, gramatika, logika). Důraz na hledisko čtenáře. Škola právní exegeze.
Intencionalismus Předmětem interpretace je právní akt (normativní právní akt, individuální akt, právní jednání). Nejde tedy o zákon jakožto text ale o zákon jakožto legislativní akt (= čin) zákonodárce. Cílem interpretace je úmysl zákonodárce (smluvních stran, zůstavitele, …). Základní metodou je racionální rekonstrukce úmyslu – pragmatika jazykové komunikace Důraz na hledisko autora. Předpoklad racionálního autora.
Úmysl Intencionální originalismus – zajímá nás původní (skutečný) úmysl zákonodárce Intencionální kontrafaktualismus – zajímá nás hypotetický úmysl zákonodárce, totiž jaký by měl zákonodárce úmysl, kdyby měl stejné informace, jaké máme my dnes Odliš! Textualismus Sémantický originalismus – vykládáme slova zákona podle jejich tehdejšího významu Sémantický aktualismus – vykládáme slova zákona podle jejich současného významu
Jak zjistit úmysl? Kontextuální analýza – Za jakých okolností byl řečový akt učiněn? Jaké cíle autor sleduje? Předpoklad racionality: Co by za těchto okolností sledoval racionální aktér? Idiot může čímkoli sledovat cokoli. Problém důvodové zprávy (teorie paktů).
Funkcionalismus = Purposive interpretation Předmětem interpretace je právní norma. Cílem interpretace je zjistit objektivní účel (= regulativní funkci) právní normy. Účel právní normy uvažujeme v kontextu celého právního institutu. Účel normy spočívá v tom, jak přispívá (jakou hraje roli) k efektivnímu fungování právního institutu. Metodou je tzv. teleologický výklad. Funkcionalismus se vymezuje proti formalismu.
Účel vs. úmysl Vlastně je to objektivismus vs. subjektivismus. Účel zákona lze uvažovat jako objektivizovaný (hypotetický) úmysl racionálního zákonodárce. Účel je tedy idealizací úmyslu. Přechod od subjektivismu k objektivismu – pol. 19 století. „Zákon může být rozumnější nežli zákonodárce.“ J.H. Thöl (1849) Původním autorem tohoto výroku není G. Radbruch.
Text vs. úmysl Minimální intencionalismus (J. Raz) – úmyslem zákonodárce je pouze to, že text přijatého zákona se má stát pramenem práva. Minimální intencionalismus je slučitelný s textualistickou metodologií výkladu.
Účel a text Teleologický výklad se v zásadě pohybuje v rámci sémantického pole zákona (co ještě unese text zákona), takže už předpokládá nějaký jazykový výklad. Vlastně ho předpokládá i tehdy, když se rozhodneme vykládat normu ve směru jejího účelu ale proti její doslovné formulaci v zákoně. Takže máme 2 myšlenkové kroky: Předběžná identifikace normy (jazykový výklad). Přizpůsobení normy celkové funkci právního institutu (teleologický výklad). To, čemu říkáme „teleologický výklad“, je vlastně ta část zdůvodnění, která ukazuje, že z hlediska efektivního fungování právního institutu je zvolený překlad textu zákona vhodnější než alternativní (sémanticky) možné překlady.
Děkuji za pozornost Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0198 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.