SOCHA SVOBODY

Socha svobody připomíná přátelství a pomoc, kterou Francie poskytla americkým osadníkům v jejich boji za nezávislost na Velké Británii započatém v roce 1776. Pouze Francie totiž poslala do Ameriky své vojáky. Francouzi chtěli také Sochou svobody vyjádřit sympatie nové republice vzniklé za Atlantským oceánem

Nejprve ale sochař Frédéric Auguste Bartholdi navrhl malý hliněný model, který byl ve výšce dospělého člověka. Druhý model byl vysoký tři metry. Třetí model udělali tak, aby byl čtyřikrát menší než socha ve skutečnosti. Čtvrtý a poslední model začali vyrábět ve skutečné velikosti. Podle modelu byla pak odlita socha z mědi. Hlava byla dokončena až nakonec. Kolos je tvořen z měděného plechu, který pokrývá ocelovou a železnou kostru. Tu navrhl Gustav Eiffel. Hotová socha byla 4. července 1884 v Paříži slavnostně předána americkému velvyslanci, poté byla rozložena na 350 částí, které se do New Yorku dopravily na francouzské lodi. V newyorském přístavu se poté dva roky sestavovala; měděné kusy byly obepnuty kovovými pásy, které bránily poškození. Sestavená socha pak byla umístěna na podstavec, který navrhl americký architekt Richard Morris Hunt

Socha stojí na ostrůvku před New Yorkem od 28. října roku 1886 Odhalil ji Grover Cleveland, 22. prezident USA

Odhalení Sochy svobody - dobová ilustrace Slavnostní odhalení 28. října 1886 se stalo velkolepou podívanou. Přístav zaplnily jachty a kolesové parníky, všude se tísnily tisíce lidí. Panovalo mlhavé počasí a oblaka dýmu z výstřelů děl způsobovala, že chvílemi nebylo téměř nic vidět. Bartholdi strhnul trikoloru, zakrývající tvář sochy. Jásot nebral konce

Socha má v levé ruce desky představující vyhlášení nezávislosti, je na nich nápis JULY IV MDCCLXXVI (4. července 1776, den vyhlášení Deklarace nezávislosti)

Pravá paže, držící pochodeň, je dlouhá 12,8 metru; jen ukazováček je dlouhý 2,4 metru

Pochodeň obrovského pomníku má konstrukci ze skla, mědi a oceli a je bezmála 9 metrů vysoká

Modelem pro ženskou tvář byla prý Bartholdimu Isabella Eugenie Boyerová, vdova po proslulém výrobci šicích strojů Isaaku Singerovi

Samotná postava představuje antickou bohyni Libertas

Roztržené řetězy pod nohama sochy mají symbolizovat osvobození z otroctví a od vlády násilí (jsou však vidět pouze z ptačí perspektivy)

Koruna se sedmi paprsky je symbolem svobody, kterou má vyzařovat přes sedm moří do všech kontinentů

Před zkompletováním celé sochy v Americe byly tyto její dvě části zvlášť vystaveny a propagovaly budoucí symbol svobody

Socha je vysoká 46 metrů, spolu s 47 metrovým podstavcem je tedy vrchol pochodně ve výšce 93 metrů nad zemí. Váží 205 tun, v obvodu má 10,6 metru, ústa mají šířku 91 centimetrů

V podstavci Sochy svobody je muzeum dějin přistěhovalectví do Ameriky, které bylo otevřeno v roce 1972. Jsou tu ukázány dějiny od předků Indiánů, kteří pronikli do neprobádaného světadílu z Asie, až po masovou imigraci ve 20. století

Do roku 1902 sloužila socha jako maják, jehož světlo vábilo lodě přivážející evropské snílky ze vzdálenosti 40 kilometrů

Socha zastane taktéž roli rozhledny Socha zastane taktéž roli rozhledny. Nabízí tři vyhlídkové terasy, první je hned na vrcholu podstavce, druhá pak v čelence a poslední, nejvyšší a nejatraktivnější je vytvořena na pochodni

Čelenka

Pochodeň

Odtud je vidět také ostrov Ellis Island, vzdálený od Ostrova svobody asi 1 km, který byl mezi roky 1892 a 1954 předběžnou konečnou stanicí pro zhruba dvanáct miliónů přistěhovalců

Zde se museli, sotva minuli Sochu svobody jako vytoužený symbol volnosti v Novém světě, podrobit přistěhovaleckým formalitám a strávit tu předepsanou karanténní dobu. Mnohý z těchto zoufale doufajících lidí se přes tuto zastávku nedostal a byl poslán nazpět

Archivní snímek pokladen Archivní snímek pokladen. Návštěvníci, kteří by nyní rádi sochu navštívili, si musí lístek rezervovat na internetové stránce památníku. Jednotlivec si může objednat maximálně čtyři lístky

Od vchodu ke koruně vede 354 schodů

Uvnitř sochy je o 10 - 20°C tepleji, než je venku a tak návštěva vnitřku sochy v parných letních měsících nemusí být úplně dobrý nápad

Prezident Franklin Roosevelt při projevu 28 Prezident Franklin Roosevelt při projevu 28.října 1936 (50 let Sochy svobody)

Oslavy 55. výročí Sochy svobody

Během více než století, které uběhlo od darování Sochy svobody, došlo působením povětrnostních podmínek k jejímu značnému poškození

Díky veřejným sbírkám ale mohla být několikrát zrekonstruována

Při celkové rekonstrukci v roce 1984 byla vyměněna celá vnitřní ocelová konstrukce; nyní je zaručena nevídaná dlouhověkost

Byly vyměněny všechny téměř 100 let staré měděné a ocelové hřeby, čepy, nýty a šrouby, které drží pohromadě celou nosnou ocelovou kostru uvnitř sochy

Výměny se dočkal také vnější obal z měděných desek

Obrovské dámě byla do ruky vtisknuta také nová pochodeň

Její plamen pokrývá 24 karátové zlato

Tu starou je možné si prohlédnout dole na zemi docela zblízka jako exponát

V roce 1984 byla Socha svobody zapsána na seznam památek UNESCO

V době vzniku byla socha hnědá - měděné pláty ztemněly vlivy počasí při její stavbě v Paříži. Za dalších 20 let získala svou zelenou patinu. Nyní ji před další korozí chrání teflon

Ročně do ní udeří až 600 blesků

Fotograf Jay Fine z New Yorku čekal dvě hodiny v bouři, aby se mu podařilo zmáčknout spoušť v pravou chvíli. Snažil se zachytit Sochu svobody právě ve chvíli, kdy do ní uhodí blesk.   A podařilo se. Fine si toužil udělat tuto fotografii více než čtyřicet let

Královna Elizabeth a princ Philip

V současné době socha slouží jako hlavní turistická atrakce New Yorku, kterou ročně navštíví až 5 milionů lidí

Už déle jak sto let zdraví monumentální Socha svobody z malého skalnatého ostrova, ležícího ve vjezdu do přístavu severoamerické metropole, vplouvající lodě, především však jejich pasažéry. Již z dálky je v noci vidět rozzářená elektrická pochodeň ve zdvižené pravici sochy

I v Evropě máme ale Sochu svobody Pařížská socha Svobody na ostrově Cygnes je zmenšenou kopií Sochy svobody v New Yorku. Je darem, který věnovali francouzští občané žijící ve Spojených státech amerických městu Paříži u příležitosti 100. výročí Velké francouzské revoluce. Byla slavnostně odhalena 15. listopadu 1889, tři roky po Soše svobody v New Yorku. Autorem obou soch je Frédéric Auguste Bartholdi

Srovnání Pokud jde o sochy, není Socha svobody ani zdaleka nejvyšší volně stojící postavou světa. Kupříkladu Matka vlast na Mamajově mohyle ve Volgogradu měří od paty k hlavě bez podstavce 52 m a po špičku meče 85 m

Nejvyšší na světě vůbec je socha Buddhy Amitábhy v japonském Ušiku, která dosahuje 120 m (z toho podstavec 10 m)

K O N E C