Vzducholodě Yveta Ančincová

Archimedův zákon v plynech hustota okolního plynu objem tělesa vztlaková síla

Co je vzducholoď Co je vzducholoď? Vzducholoď je létající zařízení podobně balónů. Ke svému letu využívá kromě vztlaku i síly motorů. Skládá se z části vyplněné plynem lehčím než vzduch, která je objemově větší než ostatní části konstrukce, včetně gondoly pro posádku či cestující. Proto hovoříme o létajícím stroji lehčím než vzduch.   Podílí se vztlaková síla na létání vzducholodi ? Navzdory zúženým koncům létá vzducholoď dle stejného principu jako balón – využívá vztlakové síly. Vztlaková síla vzniká tehdy, když vzduch proudí nad předmětem rychleji než pod ním. Je balón, tedy horkovzdušný balón, vzducholoď? Ne, i když balóny řádíme mezi létající zařízení. Balóny plněné horkým vzduchem nebo jinými plyny jsou  létající zařízení, která nemají motory a pohánějí je vzdušné proudy. Naproti tomu vzducholodi se pohybují i pomocí vrtulí, které jsou poháněny motory. ..je létající zařízení, které ke svému letu využívá vztlaku i síly motorů ...obsahuje část vyplněnou plynem lehčím než vzduch, tato část je objemově mnohem větší než zbytek konstrukce

Přichází hrabě Zeppelin ..narozen 8.7. 1838 v Kostnici, vystudoval vojenskou školu a věnoval se také přírodním vědám ..na studijní cestě do Ameriky během války Severu proti Jihu se seznamuje s horkovzdušnými balóny .. kolem roku 1870 podává svým nadřízeným návrh na stavbu vzducholodi .. Je odbyt slovy: "Člověče, což nevíte, že ani francouzská Akademie už nepřijímá žádné návrhy na tři věci: na kvadraturu kruhu, tunel pod kanálem La Manche a řiditelné balóny?" .. nevzdává se - ve svých 53 letech se nechal předčasně odvelet do důchodu, aby se mohl věnovat jen vzducholodím S balóny se seznámil již na své studijní cestě do Ameriky během války Severu proti Jihu, kam odjíždí začátkem 60. let. Byl vojenským pozorovatelem u sevrských armád a 19.8. 1863 ho v Minnesotě v St. Paulu instruktor tamnějšího vzduchoplaveckého sboru profesor Steiner svezl ve volném balónu. Dalším výsledkem cesty je podrobná zpráva o organizaci milice Seveřanů. v této válce získal zkušenosti s balóny používanými Francouzi. Svým nadřízeným podal návrh na stavbu řiditelné vzducholodi. Ministr vojenství Schellendorf neodbytného Zeppelina prý tehdy charakterizoval slovy: "Kdy už toho zlověstného ptáka vezme čert?" Později hrabě přiložil ke svému návrhu i patentní spis č. 98 680 ze dne 31.8.1893 a nabídl ho novému ministrovi. Ten ovšem zaujal stanovisko shodné s názorem svého penzionovaného předchůdce: "Člověče, což nevíte, že ani francouzská Akademi už nepřijímá žádné návrhy na tři věci: na kvadraturu kruhu, tunel pod kanálem La Manche a řiditelné balóny?" V armádě to Zeppelin dotáhl až na generála. Vzducholodi ho však lákaly víc. Ve svých 53 letech se nechal předčasně odvelet do důchodu, aby se jim mohl věnovat. V květnu 1898 dal dohromady Společnost pro vzduchoplavbu, která přispěla sumou 400 000 říšských marek a sám opatřil tutéž částku. Zeppelin viděl dopravu jako hlavní použití svých vzducholodí již v původních nejstarších úvahách. Pak však ustoupil vojenskému pojetí (odtud se nabízely finanční prostředky na pokusy a stavbu lodí), na dopravní vzduchoplavbu však nezapomínal.

První Zeppelinova vzducholoď ..v květnu 1898 dal hrabě Zeppelin dohromady Společnost pro vzduchoplavbu ..postaví 140 metrů dlouhý hangár a dílny- vše plovoucí na 95 pramicích na Bodamském jezeře .. start první vzducholodi je nahlášen na 30.6.1900, vítr je ale příliš silný .. 2.7.1900 vzducholoď vzlétne a dosáhne výšky 300 m .. po prvních neúspěších je výroba podporována armádou .. v lednu 1914 bylo císařské Německo nejsilnější vzduchoplaveckou mocností na světě

Válečné vzducholodě Za první světové války vzducholodě široce používaly Francie, Itálie, Německo, Rusko, USA a Velká Británie. Osvědčily se zejména pro dálkový průzkum, smutně prosluly také jako první strategické bombardéry. Německé vzducholodě typu Zeppelin podnikaly dlouhé lety do Anglie, kde bombardovaly průmyslové, ale i civilní cíle. V průběhu války docházelo k postupnému zdokonalování letadel., která vytláčela vzducholodi do pozadí.

Vzducholodě mezi světovými válkami .. jsou používány pro přepravu i vědecké účely .. postihují je katastrofy - z části způsobené vysoce vznětlivým vodíkem, .. ohrožuje je zkrat v palubní elektroinstalaci, úder blesku, nekázeň posádky či zášleh z výfuku motoru. R 34 ..r.1919 ..první vzdušné plavidlo, které překonalo nonstop Atlantik ve směru východ-západ .. kdy při přeletu nad skotskou vysočinou musela vzducholoď upustit část vodíku, který se rozepnul vlivem větší letové výšky .. tuto část letu bylo nutné letět s přídí zdviženou vysoko vzhůru, což snižovalo rychlost a zvyšovalo spotřebu paliva... ..

Vzducholodě mezi světovými válkami Norge .. 12.5.1926 první stroj, který přeletěl z Evropy do Ameriky přes Severní pól .. průkopnické výpravy se zúčastnila šestnáctičlenná mezinárodní posádka, velitelem expedice byl norský polárník Roald Amudsen .. části výpravy na přímluvu paní Sklodowské se zúčastní i český fyzik F. Běhounek, vlastního letu k pólu se ještě nezúčastnil - letěly jen jeho měřicí přístroje - vzducholodi byl např. umístěn jeho přístroj pro měření vodivosti vzduchu

Parametry vzducholodi Norge .. délka 106 m , max. průměr tělesa 19,5 m .. objem 19 000 m³ , náplň vodík .. obal čtyřvrstvá bavlněná tkanina, z vnitřní strany pogumovaná, zvnějšku opatřená hliníkovým nátěrem .. motory 3 zážehové, max. rychlost 113 km/h Výsledky výpravy .. výprava prokázala, že na severu není pevnina, ale jen moře, do té doby nebyla existence jednoho či druhého prokázána .. byly vyvráceny některé hypotézy o speciálních elektrických vlastnostech atmosféry v okolí pólu .. posádka vzducholodi Norge byla první, kdo prokazatelně dosáhl severního pólu Výsledky výpravy Výprava především prokázala, že na severu není pevnina, ale jen moře. Do té doby nebyla existence jednoho či druhého prokázána. Byly také vyvráceny některé hypotézy o speciálních elektrických vlastnostech atmosféry v okolí pólu. Posádka vzducholodi Norge byla první, kdo prokazatelně dosáhl severního pólu. Předchozí výpravy (Frederick Cook 1908, Robert Peary 1909 a Richard Byrd 1926 - letěl k pólu letadlem jen několik dnů před Norge) nemají dosažení pólu dostatečně prokázáno. Zajímavostí je, že ve vzducholodi byl umístěn přístroj pro měření vodivosti vzduchu, dodaný českým fyzikem Františkem Běhounkem. Ten se zúčastnil pozemní části výpravy na Špicberkách. Těsně před odletem dokonce byly v jeho přístroji nahrazovány ocelové součástky duralovými kvůli úspoře hmotnosti. Za letu je pak obsluhoval švédský fyzik a meteroolog Finn Malmgren. Výsledky společných měření vyšly knižně v Paříži jako jediný vědecký výsledek expedice. O rok později dostal proto Běhounek pozvání k osobní účasti na další výpravě ve vzducholodi Italia, která se uskutečnila na jaře roku 1928. Ve Vadsø¨a Ny-Ålesundu jsou jako technická památka dochovány kotevní stožáry, jichž Norge při své cestě použila.

František Běhounek (28. října 1898 Praha – 1. ledna 1973 Karlovy Vary) .. český fyzik, akademik, profesor a spisovatel, autor odborné literatury a literatury pro mládež a science fiction ..r.1928 je jako specialista na kosmické záření, vědeckým členem posádky vzducholodi Italia, jako první Čech přeletí nad severním pólem ..při návratu vzducholoď ztroskotá a je nucen spolu s dalšími trosečníky přežít několik týdnů na ledové kře ( trosečníci si přivolají pomoc vysílačkou) .. na záchraně se podílí i ruský ledoborec Krasin .. o získané zkušenosti píše v knize Trosečníci polárního moře .. po návratu se stává docentem radioaktivity a atmosférické elektřiny František Běhounek se narodil 28. října 1898 v Praze. Studoval na reálném gymnasiu, kde maturoval roku 1916. Dále studoval na přírodovědecké fakultě Karlovy University a zde získal roku 1922 doktorát přírodních věd. Po absolutoriu Karlovy University pokračoval ve studiu v Paříži na Sorboně a díky dvouletému stipendiu studoval rovněž radiologii, pod přímým vedením paní Marie Curie-Skłodowské. Po návratu do Československa vybudoval Státní radiologický ústav (1926). Roku 1926 se zúčastnil, na přímou přímluvu paní Skłodowske, části výpravy Roalda Amundsena k severnímu pólu, vzducholodí Norge. Prováděl měření na Špicberkách, ale vlastního letu k pólu se ještě nezúčastnil - letěly jen jeho měřicí přístroje. Roku 1928 byl, jako specialista na kosmické záření, vědeckým členem posádky vzducholodi Italia, pod vedením generála Umberta Nobileho. Na vzducholodi Italia, jako první Čech, přeletěl nad severním pólem. Následné ztroskotání při návratu vzducholodi, několikatýdenní pobyt na ledové kře a záchranu sovětským ledoborcem Krasin, Běhounek popsal v knize Trosečníci na ledové kře (1928), později přepracováno jako Trosečníci polárního moře. Kniha byla přeložena do řady světových jazyků. V roce 1929, rok po návratu z této výpravy, habilitoval na Karlově Univerzitě a stal se docentem radioaktivity a atmosférické elektřiny. Nadále se zabýval vědeckou prací i psaním knih. V letech 1933 - 1945 vedl v Praze Státní radiologický ústav, který předtím zakládal. V letech 1936 - 1938 se podílel na založení observatoře atmosférické elektřiny na Štrbském plese. Po roce 1945 byl vedoucím fysikálního oddělení Radioléčebného ústavu v Praze. Od roku 1951 vedl Onkologický ústav, který se stal o pět let později součástí Ústavu jaderné fyziky ČSAV. V roce 1953 byl zvolen členem korenspondentem ČSAV. Roku 1954 získal profesuru na Karlově univerzitě. Od 50. let byl expertem ministerstva zahraničních věcí v UNESCO pro výzkum atomového záření. Od roku 1956 vedl katedru dozimetrie ionizujícího záření na ČVUT. V roce 1960 získal titul akademika. Kromě mnoha jiných ocenění v roce 1956 obdržel vědeckou hodnost DrSc. Akademik RNDr. František Běhounek, doktor fysikálně matematických věd, vedoucí vědecký pracovník Radiologické dozimetrie Ústavu jaderného výzkumu ČSAV, profesor Vysokého učení technického v Praze, docent University Karlovy, přednosta Státního radiologického ústavu ČR, nositel mnoha vysokých Československých státních vyznamenání a Stříbrné medaile města Paříže (1957), zemřel při léčení 1. 1. 1973 v Karlových Varech. Jeho obsáhlé dílo čítá více než 65 knih různorodých žánrů, publikací a ohromné množství článků v různých časopisech, vydaných u nás i v zahraničí. [editovat] Dílo

Vzducholodě během 2.svět. války a po ní ZPG-3W .. během 2. světové války byly ještě vzducholodi používány k protiponorkovému hlídkování ..koncem 50. let 20. stol. byly používány např. v americkém systému včasné výstrahy .. hlavní výbavou vzducholodi ZPG-3W byl radiolokátor s anténou o průměru 12,2 m .. havárie ( vzducholoď se ve vzduchu rozpadla) této moderní radiolokační vzducholodě v roce 1960 ukončila éru vzducholodí v armádě

Vzducholodě dnes …slouží především k reklamě, k vyhlídkovým letům a ke speciálním výzkumným úkolům

Způsobí sopky renesanci vzducholodí? ..sopečný prach je schopen zanést turbíny tryskových motorů i poškodit vrtulové stroje .. technici hledají řešení jak zabránit pronikání nečistot do motorů, ale pravděpodobně to sníží jejich výkon a prodraží to výrobu .. neměl být problém zkonstruovat a provozovat bezpečné velkokapacitní vzducholodě pro vysoký počet cestujících a velkou hmotnost nákladu .. pohybovaly by se téměř nehlučně při použití slabých elektromotorů - například na solární pohon, ale menší rychlostí

Vzducholodě budoucnosti První komerční vzducholoď Bullet 580 .. může sloužit jako satelit pro komunikační relé, vysílač, .. součást raketového obranného systému, GPS, monitorování počasí, .. monitorování bojiště, geofyzikální měřidlo Automatická bezpilotní inteligentní vzducholoď .. schopná strávit samostatně až tři týdny ve výšce 6100 m s nákladem 1134 kg ..armáda ji chce využít především pro výzvědné mise .. se počítá také s vědeckými misemi nebo využitím při přírodních katastrofách, a pro transport nákladů do odlehlých oblastí.

Vzducholodě budoucnosti Solární vzducholodě .. vnější plášť vzducholodí má být pokryt solárními články z kadmia, india a germania. .. tenkovrstvé solární články by měly dodat až 45 kW výkonu, což stačí zhruba na rychlost 65 km/h při normálních podmínkách .. autoři chtějí do svých vzducholodí namontovat alespoň jeden, lépe však dva dieselové agregáty, které pak sloužily jako generátory elektřiny a vznikl by hybridní pohon

Použité zdroje http://www.gamepark.cz/vzducholod_428767.htm http://www.csve.cz/cz/clanky/vznik-vztlaku/307 http://www.hybrid.cz/novinky http://cs.wikipedia.org/wiki/Norge http://storch.blog.idnes.cz/c/133880/Zpusobi-sopky-renesanci-vzducholodi.html