ITÁLIE

Mapa Itálie

Italská národní vlajka Italská lodní vlajka Italský znak Prezidentská standarta

Římské Koloseum Hlavní město: Řím (Roma) Rozloha: 301 230 km2 Počet obyvatel: 57 679 825 Jazyk: Italština Měna: Euro Náboženství: Katolické (85-90%) Zbytek ateisté a přistěhovalci. (islám)

Řím se stal hlavním městem roku 1871. Hranice Na severu hraničí s Francií (488 km), Švýcarskem (740 km), Rakouskem (430 km) a Slovinskem (232 km). Uvnitř Itálie leží dva městské státy: Vatikán (3,2 km) a San Marino (39 km). Itálii navíc patří území obklopené Švýcarskem Campione d‘Italia . Z východu Itálii omývá Jaderské moře, z jihu Jónské moře a ze západu Tyrhénské a Ligurské moře . K Itálii patří dva velké ostrovy ve Středozamním moři : Sardinie a Sicílie. Itálie je členskou zemí Evropské unie a NATO. Řím se stal hlavním městem roku 1871.

Geografie Pobřeží je na západě členité se zálivy, na východě ploché. Celková délka pobřeží je asi 7600 km. Povrch převážně hornatý. Dominují Západní a Východní Alpy, na severu přesahující 4000 m n.m. včetně nejvyšší hory Monte Bianco (Mont Blanc). V nich jsou častá jezera (Lago di Garda, Lago Maggiore,Lago di Como) vzniklá ústupem ledovců. Celý Apeninský a Kalabrijský poloostrov a největší středomořský ostrov Sicílie vyplňuje pohoří Apeniny dosahující téměř 3000 m n.m. Pásmo Apenin je seismicky velmi aktivní. Častá jsou Zemětřesení a erupce sopek Vesuv a Etna (nejvyšší činná sopka Evropy, 3323 m n.m.) a sopek v souostroví Lipari. Hospodářsky významná je Pádská nížina v okolí řeky Pád. Druhým největším ostrovem Středozemního moře je Sardinie. Pohoří: Apeniny,Alpy, Dolomity Hory:Mont Bianco, Marmolada, Corno Nero

Vodstvo Moře:Ligurské moře, Tyrhénské moře, Středozemní moře, Jónské moře, Jaderské moře Zálivy:Janovský záliv, Gaetský záliv,Salernský záliv,Tarentský záliv, Benátský záliv Průlivy:Messinský průliv, Otrntský průliv, Bonifácký průliv Ostrovy:Sicílie, Sardínie, Elba Souostroví: Toskánské, Kampánské, Eolské ostrovy, Tremitské ostrovy Poloostrovy: Apeninský poloostrov, Salentina, Kalabrijský, Gargano Jezera: Gardské, Como, Maggiore, Trasimenské jezero Řeky: Pád, Adiže, Tibera, Arno, Piave, Ofanto, Sineto

Nejlidnatější města Řím (Roma) (2 774 000 obyvatel) Milán (Milano) (1 256 000 obyvatel) Neapol (Napoli) (1 004 000 obyvatel) Turín (Torino) (903 000 obyvatel) Palermo (687 000 obyvatel) Bologna (374 000 obyvatel) Janov (Genova) (610 000 obyvatel) Florencie (Firenze) (356 000 obyvatel) Bari (317 000 obyvatel) Catania (313 000 obyvatel) Benátky (Venezia) (272 000 obyvatel) Urbanizace dosahuje 67%. V Itálii je mnoho měst s více než sto tisíci obyvateli. Všechna velká italská města se potýkají s rychlým úbytkem obyvatel.

Státní a náboženské svátky Náboženství a Obyvatelstvo V Itálii má největší podíl katolické obyvatelstvo. Je to dáno historií a velký vliv má i samotný Vatikán a osobnost papeže (v současnosti Benedikt XVI.). Převažující národnost je italská (94%), avšak někteří Italové pocházejí z jiného národa a mají jiný mateřský jazyk. Týká se to Sardů na Sardinii, hovořících sardsky, Rétorománců u východních hranic se Švýcarskem, hovořících rétorománsky, Němců na severu u hranic s Rakouskem, hovořících německy a Provensálců na západě u hranic s Francií, hovořících francouzsky. Přistěhovalci pocházejí především z bývalých kolonií,Libye, Somálska, Etiopie a Albánie. Státní a náboženské svátky 1.leden - Nový rok 6.leden - Tři králové (Befana) Pasquetta - Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek) 25.duben - Den osvobození 1.květen - Svátek práce 15.srpen - Nanebevzetí Panny Marie (Ferragosto) 1.listopad - Svátek všech svatých (Ognissanti) 8.prosinec -Neposkvrněné početí Panny Marie 25.prosinec - Narození páně (Natale) 26.prosinec - Svátek sv.Štěpána (Santo Stefano)

Historie Itálie vznikla roku 1861 spojením států na poloostrově. Po první světové válce se v Itálii chopili moci fašisté v čele s Benitem Musolinim. Během druhé světové války se Itálie přidala na stranu hitlerovského Německa, což nakonec vedlo k porážce Itálie. Itálie je zakládajícím členem EU a NATO. Starověk a středověk Již ve starověku zde existovalo mnoho městských států, částečně založených v rámci řecké kolonizace a také, hlavně v severní části, pak města Etrusků. V 8.st.př.n.l. pak se konsolidovalo z několika osad nové město Řím, které neustálým růstem určovalo dění na Apeninském poloostrově po více než tisíc let. Římská říše se rozpadla a definitivně zanikla roku 476 n. l. Sám Řím zůstal centrem křesťanství i po tomto zhroucení, kdy byl Apeninský poloostrov ovládnut barbary. Novověk Na Apeninském poloostrově existovalo více států. Některé tyto státy byly sjednoceny králem Viktorem Emanuelem II. do Italského království. Další státy (například Benátsko nebo Papežský stát) byly připojovány postupně v následujících letech. V první světové válce bojovala Itálie na straně Dohody od roku1915, po válce připojila území Jižního Tyrolska, přístav Terst a mohla si ponechat Dodekaneské ostrovy. Přesto byla italská veřejnost nespokojena s výsledky války. V roce 1922 se stal předsedou vlády Bennito Musolini po pochodu na Řím. Musolini vytvořil fašistickou diktaturu. Postupně ovládl zemi. Roku 1929 se mu podařilo dojednat vyrovnání s papežem ohledně rozsahu papežského státu. Fašistická Itálie vedla výbojnou politiku a v roce 1939 obsadila Albánii. Dne 28.října 1940 zaútočila italská vojska také na Řecko. Musoliniho spojenectví s hitlerovským Německem za druhé světové války vedlo nakonec k porážce Itálie v roce 1943. Království bylo v roce 1946 nahrazeno demokratickou republikou.

Ekonomika Itálie je vysoce rozvinutý průmyslově- zemědělský stát, nejrozvinutější v jižní Evropě. průmysl zemědělství Pěstují se tyto plodiny: pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže, brambory, cukrová řepa, sója, slunečnice, olivy, citrusy, jablka, hrušky, broskve, luštěniny, tabák, vinná réva a zelenina. Itálie vyniká ve sklizni vinné révy a výrobě vína. Sklizeň okolo 9 000 tun ročně je největší na světě a výroba okolo 57 000 hektolitrů vína je srovnatelná jen s produkcí Francie.Chovají se tato zvířata: skot, ovce, prasata, drůbež, koně, osli, kozy a bourci morušoví. Velmi významný je též rybolov Itálie má malé zásoby paliv. Téměř veškerá se dovážejí. Naopak velký potenciál mají v energetice vodní zdroje. Do Itálie vede z Alžírska přes Tunisko plynovod. Zemní plyn se v malé míře těží na severu Jaderského moře, na jihu Apenin a na Sicílii. Ropa v ještě menší míře na jihu Sicílie. Stojí zde čtyři jaderné elektrárny

Benátky Hlavní město severoitalské oblasti Benátsko. Je to ostrovní město. Jeho historické jádro se nachází na mělké laguně, novější části města pak byly vybudovány na rozsáhlém břehu. Ve dnech zvaných "aqua alta" (vysoká voda), kterých bývá každoročně průměrně 54, se zde zvýší hladina moře až o 90 cm.Benátky mají podstatný historický, kulturní, společenský i administrativní význam. Ve středověku byly centrem Benátské republiky, dnes jsou středem své oblasti, probíhá tu bohatý kulturní život. Nachází se zde velký přístav (na západním kraji) a letiště (na pevnině). Od roku 1987 jsou Benátky jako jedna z nejnavštěvovanějších italských destinací památkou UNESCO.