MĚNA V ČESKÉ HISTORII

DENÁRY – PRVNÍ ČESKÉ PENÍZE Výraz suverénní vládní moci Přemyslovců 60. léta 10. st. kníže Boleslav I./II. Denáry – stříbrné mince – název odvozen od denarius – latinské označení běžných stříbrných mincí v Evropě Náhrada oběhu cizích mincí – keltské, římské, byzantské Ražba podle obvyklého bavorského vzoru hmotnost 1,3 g jakost 0,8 – 0,9 mincovny v Praze, Vyšehradě, Mělníku, Malíně, Plzni, Libici vedle těchto vládních mincí si razily obdobné denáry až do roku 998 Slavníkovci a biskup Vojtěch

DENÁRY – PRVNÍ ČESKÉ PENÍZE „Zlehčování“ denárů – inflační metoda vlády k opatření finančních zdrojů – kupní síla nových peněz je nižší, než jejich nominální vyjádření Mincovní reforma knížete Břetislava I. (cca 1050) Náprava předchozích emisních praktik Nová hmotnostní jednotka – HŘIVNA – 210g, ze které se mělo razit 200denárů o průměrné jakosti 0,96, tedy 1,05 g v denáru Šlo o formální uznání devalvace denáru ALE znehodnocování pokračovalo (za Břetislava I. z jedné hřivny až 220 denárů)

VÝCHODISKO Z PENĚŽNÍHO ÚPADKU Reforma Přemysla Otakara I. Zavedl brakteáty „plecháče“ Jednostranné stříbrné mince nízké výtvarné úrovně ražené v několika velikostech, původně stanovena vysoká jakost Král propůjčoval za úplatu mincovní právo městům a bohatým obchodníkům – „zlehčování“ Peněžní úpadek se nepodařilo zastavit Reforma Přemysla Otakara II. Snaha o sjednocení peněžních poměrů v Českých zemích a v Rakousku Peněžní jednotka se stále určovala poměrem k určité hřivně Zavedl pražskou hřivnu a moravskou hřivnu, která odpovídala hřivně rakouské

PŘECHOD KE GROŠOVÉ MĚNĚ 11. a 12. století Trvalé oslabování kupní síly denárů Zneužívání emisního práva k vlastnímu obohacování ROZPOR Prudký rozvoj řemesel a obchodu Naturální směna ustupovala peněžní směně Snaha radikálně skoncovat s touto situací Peněžní reformy Václava II. 1300 Zrušení denárové a s ní spojené brakteátové měny Zavedení měny grošové

GROŠOVÁ MĚNA Základ – pražské stříbrné groše – velká těžká mince Celková váha 3,6g, obsah stříbra 3,35 g, velikost 28 mm Peníz - 1/12, drobná mince Možnost přechodu k těmto novým mincím umožněn nálezem ložisek stříbra v Kutné Hoře Vývoj těžby stříbra – do té doby 4-5 tun ročně, poté ke konci 13. st. 10 tun a v pol. 14. st. až 20 tun i více Legislativně byla reforma podrobně upravena královským výnosem – tzv. Královské horní právo – první norma, která upravovala pravidla měnové politiky v českých zemích

KRÁLOVSKÉ HORNÍ PRÁVO Podrobné formulování právních podmínek dolování a zpracování stříbra, zejména ražby mincí Jasné zvýraznění výlučného práva krále na těžbu stříbra a řízení peněžního oběhu v zemi Monopolní mincovna v Kutné Hoře Ostatní mincovny zastaveny Obsahoval i úpravu pracovních podmínek horníků Vzor pro Evropu Groš byl chápán jako „věčná“ měna ALE Stabilní hodnotu grošů se nepodařilo udržet na delší dobu

MĚNOVÁ A FISKÁLNÍ POLITIKA Všichni králové lucemburské dynastie postupovali stejně – fiskální politice obětovali stabilní měnovou politiku Pohodlný zdroj panovníkových příjmů (za Jana Lucemburského výpravné zahraniční cesty a vládní reprezentace, za Karla IV. veřejné investice, mnoho grošů odcházelo také do zahraničí jako platby) Karel IV. si uvědomoval vážnost situace a chtěl ji řešit - 1378 – Karlův mincovního řádu – přesně stanoveno, jaký obsah stříbra mají mít groše a haléře,jak má být kontrolována jakost a trestáno porušení jakosti – ALE k realizaci nedošlo – husitské bouře – změna politické a hospodářské situace země

PRVNÍ ZLATÉ PENÍZE Země jižní a západní Evropy – trend náhrady stříbra zlatem Jan Lucemburský – průlom – 1325 – ražba zlatých florénů, kterým se začalo říkat dukáty (jakost 0,986) Standardní, obecně vžité dukátové parametry – tím se Čechy zapojily do světové měny, která v té době ovládala evropský obchod Dukáty se staly peněžní jednotkou, podle které se propočítávala hodnota jiných peněz i všeho ostatního zboží Proces oslabování české měny za vlády Jagellonců lze dokumentovat na vývoji poměru pražských grošů k zlatým dukátům

ROZKLAD PENĚŽNÍHO OBĚHU ZA HUSITSKÝCH VÁLEK 1419 – 1434 RŮST VOJENSKÝCH VÝDAJŮ – RŮST POPTÁVKY PO PENĚZÍCH ÚPADEK TĚŽBY STŘÍBRA – DŮSLEDEK BOJŮ O DOLY Přestaly se razit groše Ražba drobných a stále menších peněz a padělání všech dosavadních mincí Zcela volné zřizování nových mincoven Přicházely peníze z ciziny, aby nahradily nedostatek spolehlivé české měny Průměrné parametry haléře po skončení válek – 0,39g, 13 mm

REFORMA Jiřího z Poděbrad Náprava rozvrácené grošové měny Snaha o očištění oběhu od padělaných peněz Vyhlášení velmi podrobného mincovního řádu – zásady se nerealizovaly Opět zavedena ražba stříbrného groše Připuštění saského míšeňského groše jako zákonné platidla na území Českého království –poměr 1 pražský groš = 2 míšeňské Projev nedostatku domácího oběživa Od roku 1459 přísně zakázán vývoz drahých kovů a českých mincí Oslabování měny a 1548 po nástupu Habsburků konec grošů

TOLARY Privilegium, které udělil král Ludvík I. V roce 1519 šlechtické rodině Šliků – možnost ražby vlastních mincí z těžby stříbra v Jáchymově – nové naleziště Únik z permanentní depreciace grošové měny Hodnotné peníze vhodné pro větší platby – obsah 27,41 g stříbra Mimořádný zájem směnárníků a obchodníků Rozšířily se do celé západní a střední Evropy Jejich název se přenesl i na jiné mince 1792 i na stříbrnou peněžní jednotku USA

PODŘÍZENÍ ČESKÉ MĚNY ZÁJMŮM HABSBURKŮ ODKLON OD PENĚŽNÍ SAMOSTATNOSTI ČESKÉHO KRÁLOVSTVÍ

PŘÍPRAVA MĚNOVÉ UNIE CÍSAŘSKÉ ŘÍŠE 1526 – nástup Habsburků na český trůn Začlenění tolarů do nové zemské peněžní soustavy Tolarová měna nahradila měnu grošovou V další fázi vize skoncovat s groši i tolary a nahradit je německou říšskou mincí – říšskými zlatými a krejcary 1561 – dohodnut nový mincovní řád – zavedena nová mince – groš říšský (říšský zlatník) – byl stříbrný Vedle nich se razily zlaté dukáty Zavedení německé měny se setkalo s významným odporem – 12 let po zavedení byla měna zrušena a vrátily se tolary – jádro peněžní soustavy až do roku 1750

REFORMY MARIE TEREZIE, KONVENČNÍ MĚNA, RAKOUSKÝ ZLATÝ Konvenční měna – její jednotkou byl stříbrný zlatník – zlatý Výsledek dohody 1753 – konvence – mezi Rakouskem, Bavorskem, Saskem a dalšími německými státy o zavádění jednotných peněz se shodnými parametry Konvenční měna zanikla 1857 – peněžní jednotkou byla určena libra stříbra o váze 500g 1762 – Marie Terezie zavádí papírové peníze – bankocetle, bankocedule Důvod emise papírových peněz – snaha vlády opatřit si peníze na splácení státního dluhu

PRVNÍ PAPÍROVÉ PENÍZE - BANKOCETLE Bankocetle začaly nahrazovat stříbrné peníze a tato jejich funkce začala převažovat nad původní funkcí státních dluhopisů Císařské patenty – umožnění dalších emisí – pokles kupní síly bankocetlí Nucený oběh, daně, přijímání při soukromých platbách Nástroj vládní rozpočtové politiky Měnová historie 19. století – státní zadlužení, prudká inflace (důsledky válečných konfliktů s Napoleonem) Státní bankrot

STÁTNÍ BANKROT, VZNIK VÍDEŇSKÉ MĚNY Wallisova peněžní reforma – císař František I. podepsal patent o nápravě peněžních poměrů Zavedení nové papírové měny – směnných listů „šajny“ Poměr 5:1 (i u cen zboží) vznikla vídeňská měna (působila vedle konvenční stříbrné měny) Původní záměr – emise o objemu za 212 mil zlatých ALE opět se nepodařilo oddělit peněžní soustavu a měnovou politiku od státních financí – emise „anticipačních listů“ opět státovky – mělo jít o přechodné opatření

STÁTNÍ BANKROT, VZNIK VÍDEŇSKÉ MĚNY Z právního hlediska šlo opět o státní dluhopisy „anticipáty“ splývaly se „šajny“ – stejná kupní síla Ani emisi „anticipátů“ se nepodařilo udržet v rozsahu, který by garantoval stabilizaci měnových poměrů Docházelo k opakovaným emisím, měly nucený oběh, nebyly směnitelné za stříbrné mince Reprezentovaly (společně se šajny) inflační peníze Pozitivní výsledek napoleonských válek – odvrácení finanční a měnové katastrofy Státní finance – finanční náhrada od Francie a půjčka od Anglie

POKUS O PROVÁDĚNÍ NEZÁVISLÉ PENĚŽNÍ POLITIKY Převládl názor, že je třeba oddělit řízení peněžního oběhu od přímého spojení s vládními financemi a svěřit toto řízení nezávislé emisní „cedulové“ bance Nahradit státovky bankovkami Snaha sledovat kritérium stability kupní síly peněžní jednotky a obnovit důvěru obyvatel v peníze 1816 – zřízena „Privilegovaná rakouská národní cedulová banka“ Privilegium – panovník na ni převedl na 25 let výkon svých práv o oblasti peněz Měla emitovat na základě kovového krytí (stříbrné mince) bankovky

RAKOUSKÁ NÁRODNÍ BANKA Nesměly se vydávat papírové peníze s nuceným oběhem Hlavní emisní metodou měl být eskont kvalitních směnek a poskytování půjček na nemovitý majetek Těžiště reformy – transformace vídeňské měny v měnovou soustavu, založenou na stříbrných penězích, jejichž kupní síla by byla určována tržní cenou stříbra Úspěch měl být zajištěn dostatečným kovovým krytím a vyrovnaným státním rozpočtem Obojí selhalo Vládní politika dávala přednost vládním finančním potřebám před potřebami měnové politiky (kancléř Metternich)

RAKOUSKÁ NÁRODNÍ BANKA Plynulé čerpání vládních úvěrů u centrální banky Usnadňovaly se podmínky úvěrů Nejzávažnější formy znehodnocování měny – přímé emise státních peněz (státovek) Pokladní poukázky – banka je eskontovala a vydávala za ně bankovky, měly nucený oběh -nemohly být odmítnuty při placení Říšské pokladniční listy – dluhopisy kryté hypotékami na státních železnicích, dostaly nucený oběh Vliv CB prudce klesal Snižovala se míra kovového krytí obíhajících bankovek Únik mincí z oběhu

UTVÁŘENÍ ČESKÉHO PENĚŽNICTVÍ V Českých zemích hospodářské změny výraznější než v ostatních částech monarchie Před 1. světovou válkou se český průmysl podílel na průmyslové výrobě rakouské části monarchie 75% Hlavním předpokladem úspěšného podnikání byla úroveň peněžnictví V roce 1910 celkem v českých zemích 88 bank a 173 spořitelen ALE 1873 krach na vídeňské burze (černý pátek) – následovala lavina krachů bank a firem Vznikla finanční krize

SPORY – STŘÍBRO NEBO ZLATO ? Vyostřovaly se spory o povahu kovového krytí bankovek – zda stříbro nebo zlato nová naleziště zlata v Kalifornii a Austrálii stoupala těžba stříbra, jeho cena klesala – stávalo se inflačním faktorem Jednotlivé státy začaly opouštět stříbrnou měnu Stoupenci bimetalismu odpadali Stoupenci zlaté měny převážili 1892 peněžní reforma – peněžní jednotkou KORUNA – dělila se na 100 haléřů (nahradila stříbrný zlatník)

KORUNOVÁ MĚNA Byl stanoven zlatý obsah koruny ALE NEPŘIPOUŠTĚLA SE VOLNÁ RAŽBA ZLATÝCH MINCÍ Nebyla stanovena povinnost CB směňovat koruny za zlato Rozhodování CB bylo diskriminační vůči českým zájmům 1890 založena Zemská banka království českého Neměla kompetence v oblasti emise hotovostních peněz Zaměřena na investiční úvěrování, zejména hypoteční

PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA Měnový rozpad Rakousko-Uherska 1914 – císařské nařízení – vláda zmocněna k mimořádným opatřením v oblasti měnové politiky Vláda zrušila nařízení zakazující bance poskytovat úvěry státu Vláda zrušila povinné zlaté krytí Emise státovek na krytí válečných výdajů

ČESKOSLOVENSKÁ KORUNA Ministr financí Alois Rašín – příprava a provedení peněžní reformy realizace odluky od rakousko-uherské měny Šlo o vytvoření potřebné zlaté rezervy (zajímavost -dobrovolné dary) Vytvoření vlastní peněžní jednotky Návrhy označení – „říp“ „sokol“ „rašín“ „frank“ Restrikcí peněžního oběhu prosazovat zvýšení kupní síly koruny a paralyzovat tím inflační znehodnocení peněz během války