Operační program vzdělání pro konkurenceschopnost 1.1. Globální grant: Zvyšování kvality ve vzdělávání ve Zlínském kraji PROJEKT CZ.1.07/1.1.08/ ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ V ODBORNÉM VZDĚLÁVÁNÍ NA SOŠ LUHAČOVICE Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

VÝTVARNÉ BAROKO V ČESKÝCH ZEMÍCH (PODMÍNKY VÝVOJE A ARCHITEKTURA) Baroko

Text a fotodokumentace Text: Jana Valová Foto: Karel Milička Fotodokumentace:

Výtvarné baroko v českých zemích Charakteristika epochy: třicetiletá válka začala pražskou defenestrací epidemie a hladomory – úbytek obyvatel habsburský útlak – okleštění práv české šlechty popravy a násilná rekatolizace odpůrců (jezuité a jejich činnost) poněmčování v této souvislosti – příchod baroka, jeho zdomácnění a dosažení vysoké úrovně specifické rysy i v lidovém prostředí Kaple Božího těla jezuitského konviktu v Olomouci

Výtvarné baroko v českých zemích Specifika: snaha o nové a originální tvůrčí počiny významných osobnosti bez vnější okázalosti architektura v 17. stol. – příchozí cizinci, především církevní stavby, drastické zásahy do středověké zástavby 18. stol. - česká stopa sochařství použití pískovce místo mramoru, náboženské motivy pro kostely, ale i reprezentace v šlechtických sídlech malba plynulé pokračování rudolfínského manýrismu J. B. Santini: Hlavní oltář kostela sv. J. Nepomuckého na Zelené hoře

Architektura většinou cizinci (Italové) drastické zásahy do původní architektury teprve později citlivější přístup Pohled na původně gotické Staré Město s novou barokní dominantou jezuitského Klementina

Architektura Carlo Lurago (1615 – 1684) italský sochař a architekt autor pražských jezuitů Klementinum Klementinum, vstup do areálu z Křížovnického náměstí

Architektura Carlo Lurago (1615 – 1684) Další významné stavby: kostel sv. Salvatora v Praze zámek Humprecht zámek Humprecht u Jičína

Architektura Francesco Caratti (1620 – 1677) italský architekt pracoval pro šlechtu významné paláce vlivy manýrismu a vídeňského raného baroka Černínský palác Michnův palác

Architektura Giovanni Pieroni (1586 – 1654) italský architekt, syn Alessandra Pieroniho, architekta rodu Medici podílel se na mnoha šlechtických stavbách Sala terrena, podíl umělce na stavbě Valdštejnského paláce

Architektura Jean Baptiste Matey (1586 – 1654) francouzský malíř a architekt období vrcholného italského baroka světské stavby se honosí nápaditými prvky (cenná sochařská a malířská výzdoba) Zámek v Tróji s figurálně zdobeným schodištěm

Architektura Jean Baptiste Matey (1586 – 1654) církevní stavby mají výrazné kupole sochařská práce použitý pravý mramor a ne jeho napodobeniny jako v ostatních pražských kostelích Bohatě zdobená kupole kostela sv. Františka v Praze

Architektura Jean Baptiste Matey (1586 – 1654) další významná díla předcházejí představitelům vrcholného baroka pražské paláce zámky ale i malé církevní stavby (kaple) Toskánský (Trčkův) palác Kaple sv. Kateřiny v Nynicích

Architektura Giovanni Battista Alliprandi (1665 – 1720) italský architekt vzor podle Guariniho – prohýbané zdi, velké komplexy staveb rozčleněná hmota palácových staveb Lobkovický palác v Praze

Architektura Giovanni Battista Alliprandi (1665 – 1720) projektování zámecké architektury působil v Praze a ve východních Čechách Komplexní řešení zámeckého areálu Kuks

Architektura Jan Bernard Fischer z Erlachu (1665 – 1720) představitel vídeňské školy, stavby s bohatou sochařskou i malířskou výzdobou Sochařskou výzdobu Clam- Gallasova paláce (dobový plán vlevo), zejména schodiště a průčelí (nahoře) provedl Matyáš Bernard Braun

Architektura Johann Lukas von Hildebrandt (1668– 1745) představitel vídeňské školy majestátní světské i církevní stavby do střední Evropy i do Čech přinesl dynamický styl vrcholného italského baroka Kostel sv. Vavřince v Jablonném v Podještědí