Zemědělská revoluce Státy potřebovaly více potravin Státy potřebovaly více potravin Farmy a usedlosti obhospodařovaly pole stále středověkým lánovým systémem.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
JAK PŘEŽÍT NA DIVOKÉM ZÁPADĚ
Advertisements

Vliv člověka na životní prostředí
Rozhovor s Bohem.
Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb.,. Vznik zákona •Na tento zákon jsme všichni čekali víc jak 10 let •Přináší veliké změny do sociální práce.
Definice zapomínání: 1. Zánik vzpomínky. 2. Zánik nežné náklonnosti.
Popelka Česko- Slovenský projekt 9. B ZŠ A MŠ SNP6 ÚSTÍ NAD LABEM.
P ř ítel Přítel, to je nejkrásnější věc, kterou můžete mít a nejlepší věc, kterou můžete být.
Každé ráno začíná život....
Všem lidem na celém světě přeji…
Jak se žilo na konci 18. století obyčejným lidem?
Pravěk Mladší doba kamenná
Jeden rok můžete být nejlepšími přáteli,
Makroekonomie I ( Cvičení 7 – Nezaměstnanost)
ČLOVĚK – PASTEVEC A ROLNÍK Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 7.ročník červenec 2011 Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z.
Základní škola Karviná – Nové Město tř. Družby 1383
ČESKÉ ZEMĚ PO BITVĚ NA BÍLÉ HOŘE
Stravovací zvyklosti živočichů Sociální učení: Potrava.
Jméno autora Mgr. Štěpánka Kočová název projektuModernizace výuky na ZŠ Česká Lípa, Pátova ulice číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/ číslo šablonyIII/2.
PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE 1. pol. 19. století.
Důsledky železnice Autor: Mr Huggins Úpravy a překlad: Vít Zahradníček.
 1. Autor zprávy : Původcem zprávy a tím, kdo ji předává druhým, jste vy sami. Způsob, jakým ji předáváte dál, může být ovlivněn například :  Postoj.
Středověk, gotický sloh
Živá příroda.
STAROVĚKÉ ŘECKO.
ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY Vladislav Michl
VENKOV VE VRCHOLNÉM A POZDNÍM STŘEDOVĚKU 7. ročník.
Výklad č. 84 č.j. 2551/ Společná řízení  k § 115 odst. 11 vodního zákona a § 140 správního řádu.
LITVA.
Téma: Audience – V. Havel
ŠKOLA:Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:VI/2.
STAROVĚK.
Středověk Lenní systém Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0105.
Příklady do seminářů Právní vztahy k nemovitostem konaných dne 30/ v době 8.00 – 11.05, uč. č. 214, sem. sk. 2 JUDr. Jana Dudová, Ph.D.
Svět plný dobrodružství, středověké hrady, města a vesnice, krajina plná skal, lesů potoků a řek. To je Naturalis. Celý příběh začíná v podhradí Naturalisu,
Námitky Karel Jarušek, Fit Academy
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Adamčíková Zdeňka Název šablonyIII/2.
Přelidnění Vypracoval: Lubomír Knopp Třída: 2L Předmět: Biologie
Příklad 1 Pan Dvořák je vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc. č. 314/1 a pozemku parc. č. 314/2, v katastrálním území Horní Heršpice, zapsaných v.
Vypracoval: Petr Ponížil 2. ročník OTŽP. Knihy ze kterých jsem čerpal.
Dr. Frank Schadlich/ Ing.Jiří Petr
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Blanka Žánová Název DUM: VY_32_Inovace_5.3.3 Doba pobělohorská II. Téma: Vývoj v českých zemích Číslo projektu:
Co je to Teagasc? Teagasc - Úřad pro rozvoj zemědělství a potravinářství - je státní orgán poskytující integrované služby pro výzkum, poradenství a vzdělávání.
NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.4.00/ AUTOR:Mgr. Vladimír.
Elektronické učební materiály - II. stupeň Dějepis Autor: Mgr. Zdeněk Kóňa Zemědělství, pole, louky, obilí, sklizeň. VENKOV VE STŘEDOVĚKU Co se nám vybaví,
ŠkolaZŠ Třeboň, Sokolská 296, Třeboň AutorMgr. Jana Drtinová Číslo VY_62_INOVACE_6006 NázevPeníze Téma hodinyPeníze PředmětZáklady finanční gramotnosti.
Vlastnictví Mgr. Michal Oblouk.
Jak získat peníze na zahájení podnikání na venkově ?
Přírodní vědy DUM 21 Základní podmínky života PŮDA I.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu
Rozhovor s NÍM.
Základní škola a mateřská škola Bohdalov
Základní škola T. G. Masaryka, Bojkovice, okres Uherské Hradiště
Clever Farmer Clever Swagfactory.
Zpracovala: Mgr. Monika Dvořáková
Sada 3 Člověk a společnost MŠ, ZŠ a PrŠ Trhové Sviny
Rozhovor s Bohem.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov
Rozhovor s NÍM.
DUŠEVNÍ VLAStNICTVÍ Kateřina Dušáková.
Rozhovor s NÍM.
Teorie spiknutí.
JDE „JENOM“ O PŮDU?!!! KRAJINA – PŮDA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY,
Rozhovor s NÍM.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Mnichovická 62, Kolín V,
MISTR JAN HUS A HUSITSKÉ VÁLKY
9.Vrcholný a pozdní středověk
ŽIVOT V ČESKÝCH ZEMÍCH PO HUSITSKÝCH VÁLKÁCH
Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Manufaktury a první stroje polovina 18. století
Transkript prezentace:

Zemědělská revoluce Státy potřebovaly více potravin Státy potřebovaly více potravin Farmy a usedlosti obhospodařovaly pole stále středověkým lánovým systémem Farmy a usedlosti obhospodařovaly pole stále středověkým lánovým systémem Byly vynalezeny nové postupy a vynálezy Byly vynalezeny nové postupy a vynálezy Autor: Mrs Sims-King Překlad a úprava: Vít Zahradníček

Nevýhody starého systému Pole ponecháné ležet ladem Lidé museli přecházet přes vaše lány, aby se dostali ke svým. Nedostatečné odvodnění Zvířata mohou pošlapat obilí a rozšířit nemoci. Obtížné využívání nových farmářsch ých postupů Protože máte půdu na rozdílných pozemcích, zabere to čas se k nim dostat. Žádné ohrazení

Co s tím? Je to neefektivní systém, který produkuje dost jídla tak akorát pro vaši rodinu a jen velmi málo navíc. Měst rostou, lidé ve městech potřebují potraviny, takže je požadováno jídlo navíc.

Co je revoluce a jak mužeme mluvit o zemědělské revoluci? Ale co to má co činit se zemědělstvím? Revoluce je hluboká a často násilná změna.

Tedy, byla to velká změna... Co vlastně bylo touto velkou změnou? Vlastně to byly velké změny - a inovace. Tedy ZMĚNY... Nejprve to bylo ohrazování (zejména ve Velké Británii), všude pak nové stroje (jako např. secí), zdokonalení koňského pluhu, hnojení, šlechtění nových odrůd a plemen...

Ohrazování? Znamená to uzavírání polí. Znamená to uzavírání polí. Otevřená pole byla rozdělena, a každý, kdo mohl prokázat, že vlastní část pozemků, dostal podíl. Pozemky byly ohrazeny ohradami a živými ploty. Na svém pozemku si každý mohl hospodařit, jak chtěl. Otevřená pole byla rozdělena, a každý, kdo mohl prokázat, že vlastní část pozemků, dostal podíl. Pozemky byly ohrazeny ohradami a živými ploty. Na svém pozemku si každý mohl hospodařit, jak chtěl. Stejně tak byly ohrazeny a rozděleny společné “obecní” pozemky. Stejně tak byly ohrazeny a rozděleny společné “obecní” pozemky.

Nic - pokud jste mohli doložit, že půdu vlastníte, že máte peníze na ohrady a jestli si můžete dovolit platit vyměřovače, aby vám zmapovali půdu, nemluvě o nákladech na “Act of Parliament.” Co to přinášelo za problémy?

Chtěli tedy lidé, aby jejich půda byla ohrazena? Někteří ano a jiní ne. Jestliže nesouhlasili měli smůlu. Jestliže vlastníci čtyř pětin pozemků souhlasili, mohli si ve Velké Británii vynutit tzv. Act of Parliament - úřední rozhodnutí. Jejich počet rapidně vzrůstal.

Byli vítězové a poražení? Ano, bohatší z farmářů a vlastníků půdy získali nejvíc - bohatí se stali bohatšími a chudí chudšími. Lidé, kteří neměli psaný důkaz o vlasnictví všichni ztratili své pozemky. Někteří si nemohli dovolit platit ohrady a museli svou půdu prodat. Tito lidé se buďto stali námezdními dělníky na pozemcích jiných lidí nebo zamířili hledat práci do měst. Jeden farmář řekl: “Vše, co vím je, že jsem měl krávu a Act of Parliament mi ji vzal.”  V některých vesnicích byly selské bouře.

Šlechtění? Někteří farmáři se soustředili na šlechtění. Neznamenalo to nic jiného, než připustit k rozmnožování pouze nejlepší a nejsilnější dobytek k rozmnožování. Můžeš porovnat jak tato metoda byla úspěšná: V roce 1710 byla průměrná váha skotu 168 kg, v roce kg

Další nové myšlenky: Osvěta Secí stroj Střídání plodin Nové pluhy Hnojení

Osvěta?! Ano, o farmaření se psaly knihy, byly zakládány i vzorové usedlosti. Byly zakládány zemědělské úřady, šířící osvětu. Konala se setkání zemědělců se soutěžemi a lidé si mohli vyměňovat názory na nové věci.

Ale nebyly zde jen dobré zprávy Kromě toho docházelo ke změnám krajiny. Měnil se i tvar vesnic, neboť lidé mohli na svých pozemcích stavět. Nové stroje znamenaly, že bylo k obhospodařování půdy třeba méně lidí - vzrůstala nezaměstnanost, ohrazováním lidé ztráceli půdu - to znamenalo, že neměli kde pěstovat plodiny a měli méně práce - museli se stěhovat do měst.

Byla to revoluce? K některým dramatickým a rychlým změnám v některých vesnicích došlo, ale většina věcí se udála postupně. Byla to tedy spíš evoluce, než revoluce.

Tvé úkoly: 1. Zjisti údaje o střídání plodin, jaké byly a jak se střídaly? 2. Co vše se používalo k hnojení? 3. Jak vypadaly nové pluhy? A nakonec si zopakuj Jak se změnilo zemědělství v 18. A 1. pol. 19.stol.