Hodnocení Stabilizačních a Konvergenčních programů – aktualizace 2006/07 Ponaučení pro ČR Smilovice 6.června 2007 Jakub Mazur

K čemu je KOPR dobrý? Ztráta měnové politiky – snaha zajistit určitou míru rozpočtové disciplíny: –KOPR nutí plánovat rozpočtový vývoj na 3-5 let dopředu. –KOPR je předložen všem ostatním zemím EU, Komisi a ECB ke kritickému zhodnocení: Zpětná vazba Tlak „mezinárodních“ autorit (Komise, Rada)

Druhé hodnocení programů od reformy Paktu, která znamenala: důraz na prevenci nadměrných deficitů: –vlastní střednědobý rozpočtový cíl (MTO) dle národních specifik –větší pozornost strukturálnímu saldu (bez vlivu cyklu a jednorázových opatření) –větší nároky na konsolidaci zejména pro země ERM2/€ a státy v hospodářsky příznivém období více pozornosti dlouhodobým aspektům a jejich promítnutí do střednědobé strategie uznání vlivu národních rozpočtových pravidel a institucí na hospodaření s veřejnými prostředky

i) Realističnost makroekonomických předpokladů předpoklady vesměs realistické (s výjimkou Malty) - zlepšení oproti minulosti v několika případech identifikovány optimistické předpoklady v pozdějších letech programu (Polsko, Portugalsko, Řecko, Maďarsko a Německo)

ii) Stanovení střednědobého rozpočtového cíle adekvátní (vyjma UK) velmi ambiciózní Švédsko, Finsko (přebytek 2% HDP), Dánsko (přebytek 1% HDP), ambiciózní též Estonsko, Irsko, Bulharsko (vyrovnaný rozpočet)

Vztah mezi vládním dluhem a MTO

iii) Plánované dosažení střednědobého rozpočtového cíle na svém MTO v roce zemí – Švédsko, Finsko, Estonsko, Dánsko, Irsko, Nizozemí, Španělsko a Bulharsko ostatní země plánují dosažení MTO v nadcházejících letech, plány však nejsou vždy důvěryhodné: rozpočtové plány na papíře versus rozpočtové plány dle Komise (po vyhodnocení rizik)

iv) Strukturální rozpočtová konsolidace směrem k MTO země, které již dosáhly svého MTO: v roce 2007 plánují průměrné strukturální zhoršení ¾% HDP, načasování fiskálního uvolnění navíc připadá na dobu hospodářského růstu - vysoké riziko procyklické fiskální politiky (Bulharsko, Irsko, Estonsko, Nizozemí a Švédsko) při diskusi byl několikrát otevřen problém ex-ante odhadu cyklické fáze ekonomik, zejména malých, otevřených a rychle rostoucích

iv) Strukturální rozpočtová konsolidace směrem k MTO země směřující k MTO: v průměru nedostatečná konsolidace a málo ambiciózní plány v roce 2006 strukturální zhoršení 0,4% HDP pro rok 2007 plánována strukturální konsolidace jen 0,2% HDP přes trvající hospodářsky příznivé období je konsolidace odsouvána na konec programového období, kde však není dostatečně konkrétně specifikována – Francie, Slovinsko, Lotyšsko, Litva a Rumunsko

iv) Strukturální rozpočtová konsolidace směrem k MTO země v EDP: v průměru postupují v souladu s uloženými doporučeními a plánují konsolidovat nejméně o 0,5% HDP ročně – Maďarsko, Řecko, Portugalsko, Itálie, Malta a Polsko (x ČR) problémem je rozpočtový vývoj po ukončení EDP, kdy některé státy plánují polevit v úsilí a neplní tak minimum 0,5% HDP ročně – Německo, UK a Slovensko

Plánovaná změna strukturálního salda zemí v EDP

v) Jednorázová rozpočtová opatření hrají stále menší a v průměru zanedbatelnou roli (v roce 2007 < 0,05% HDP) výjimkou je Belgie (tradičně vysoké one- offs), Maďarsko a částečně Malta, Estonsko, Dánsko a Itálie

vi) Realističnost rozpočtových projekcí v programech často chybí konkrétní opatření, zejména v pozdějších letech programu to samo o sobě představuje riziko horších než plánovaných rozpočtových výsledků: 4 země v roce 2007, 11 zemí v roce 2008, 13 zemí v roce 2009

vii) Dlouhodobá udržitelnost Celkové hodnocení zahrnuje jak: –kvantitativní ukazatele udržitelnosti (S1, S2, RPB), tak –kvalitativní posouzení: podíl dluhu na HDP, právě realizované důchodové reformy, spolehlivost národních projekcí, daňová kvóta, projektované změny příjmů rozpočtu, vývoj poměru průměrného důchodu k HDP na pracovníka = benefit ratio

vii) Dlouhodobá udržitelnost H igh risk : země s projektovaným vysokým nárůstem výdajů spojených se stárnutím a současně s vysokým schodkem a/nebo dluhem (EL, CY, HU, PT, CZ a SI) Medium risk : výrazn é rozpočtov é dopad y stárnutí, ale v současnosti poměrně zdravé rozpočtové saldo (ES, IE, BE a LU); anebo menší náklady stárnutí (proveden á důchodov á reform a ), ale potřeb a snižovat rozpočtové schodky nebo vysoký dluh (SK, IT, DE, FR, UK a MT) Low risk : země, které mají buď značné rozpočtové přebytky nebo které provedly komplexní důchodovou reformu (DK, SE, FI, NL, EE, LT, LV, AT a PL).

vii) Dlouhodobá udržitelnost Od vydání Sustainability Report v říjnu 2006 došlo ke zmírnění neudržitelnosti o téměř ½ p.b. HDP díky v průměru lepším rozpočtovým saldům, která zlepšují výchozí rozpočtovou pozici pro výpočet mezery udržitelnosti. Většina zemí však stále vykazuje mezeru udržitelnosti: 19 zemí dle S2, z toho 15 zemí větší než 2% HDP.

viii) Národní fiskální rámce zahrnují rozpočtový proces, nominální rozpočtová pravidla a nezávislé fiskální instituce Nejčastěji se státy snaží zavést resp. zpřísnit střednědobá rozpočtová pravidla a zlepšit kontrolu rozpočtového plnění na regionální / místní úrovni.

viii) Národní fiskální rámce Nejsilnější doporučení adresována FR, IT, EL, PT, DE a HU. Vysokou kvalitou rozpočtového rámce a poskytnutých informací naopak vyčnívají DK, SE, FI a NL. Z 21 ČS používajících střednědobá rozpočtová pravidla jen 4 své fiskální cíle nerevidují každý rok, ale ponechávají je beze změny až do konce střednědobého období: jsou to FI, DK, NL a AT.

Závěry pozitivní: –realistické makroekonomické předpoklady –jednorázová opatření hrají stále menší úlohu –MTO stanovovány adekvátně –snížení mezery udržitelnosti vůči r o ½ p.b. HDP díky lepším saldům rozpočtu –pokrok v informování o národních fiskálních rámcích

Závěry negativní: –preventivní část paktu nefunguje podle představ a očekávání: země mimo EDP směřující k MTO: pomalá konsolidace, málo ambiciózní plány, navíc v hospodářsky příznivém období země v EDP: málo ambiciózní plány po ukončení EDP odsun konsolidace na konec programového období a nedostatečně konkrétní specifikace opatření: riziko nedodržení rozpočtových výsledků přes metodologické obtíže s ex-ante identifikací hospodářsky příznivých období je zřejmé, že programy řady států nepředstavují rozumnou fiskální politiku ve smyslu minimalizace rizika její procykličnosti –u většiny zemí trvá vysoká mezera udržitelnosti – nezbytnost konsolidace rozpočtu i reforem (důchodů, zdravotní péče, trhu práce)

Závěry zajímavosti: –skandinávské země + NL: transparentnost, dodržování pravidel, rozpočtové výsledky – role vysoké politické kultury (tj. ochoty respektovat dohodnutá pravidla) –problém ex-ante odhadu cyklické fáze ekonomik, zejména malých, otevřených a rychle rostoucích: rozdíly mezi kalkulacemi EK a národními kalkulacemi mezer produktu a fiskálních impulsů –je třeba dále rozpracovat definice hospodářsky příznivých období a problému konzistence jejich ex post a ex ante hodnocení - Public Finances in EMU 2007 v červnu 2007 –centrální ukazatel, tj. cyklicky očištěné rozpočtové saldo (CAB), by se měl více analyticky rozkládat