Odraz antického dědictví v dějinách umění a architektury Antické Řecko a Řím Odraz antického dědictví v dějinách umění a architektury

Odraz antického dědictví v dějinách umění a architektury Současná naše euroatlantická civilizace je nesporným dědictvím a syntézou kultury starověkých Řeků a Římanů, křesťanství a judaismu. Obr. 1 Abraxas, R. Bofill, Marné-La-Valée, Francie.

Odraz antického dědictví v dějinách umění a architektury Francká říše první pokus o obnovení římského impéria Karlem Velikým (800 korunován v Římě na císaře) – karolínská renesance Prostředí raně středověké křesťanské Evropy neposkytovalo dostatek vhodných podmínek pro intenzívnější využití antického kulturního dědictví. Obr. 2 Bronzová lví hlava z portálu císařské kaple v Cáchách, 9.stol.

Odraz antického dědictví v dějinách umění a architektury Románský sloh Románská architektura se vědomě hlásí ke svým římským vzorům – klenba, arkády a další architektonické články (pilastry atd.). Obr. 3 Zvonice a bazilika v Pise, 12.stol.

Odraz antického dědictví v dějinách umění a architektury Italská renesance (od poč. 15. stol.) renesance – znovuzrození antických ideálů Po gotické kultuře, která se plně vzdálila antickým vzorům, přichází intenzivní čerpání z antické kultury všech oblastí (literatura, divadlo, filosofie, architektura, výtvarné umění…). Znaky: racionální přístup v tvorbě, studium přírody a antických předloh architekti: Brunelleschi, Alberti, Palladio. sochaři: Donatello, Verrochio, Michelangelo. malíři: Boticelli, Masaccio, Leonardo, Raffael Santi, Tizian. Obr. 4 David, Michelangelo, 1501-04, Florencie.

Odraz antického dědictví v dějinách umění a architektury Zaalpská renesance V 16. stol. dochází k šíření italské renesance do západní a střední Evropy. Spolutvůrci evropské renesance: Dürrer, Cranach, Brueghel Obr. 5 Albrecht Dürrer, Růžencová slavnost, 1506. Obr. 6 Pieter Brueghel, Lovci ve sněhu, 1565

Odraz antického dědictví v dějinách umění a architektury Rudolfínská Praha Na přelomu 16. a 17. stol. se stala Praha díky císaři Rudolfovi II. významným centrem pozdní renesance. Obr. 7 Busta Rudolfa II., Adrian de Vries, 1607.

Odraz antického dědictví v dějinách umění a architektury Baroko (od poč. 17. stol do pol. 18. stol.) baroko vyrůstá z renesance, ale racionální pravidla antiky vědomě porušuje a nakládá s nimi volně --- antická uměřenost X barokní monumentalita Obr. 8 Poustevník Garino, M.B. Braun, Betlém u Kuksu, 1726.

Odraz antického dědictví v dějinách umění a architektury Klasicismus (od 2.pol. 18. stol. do poč. 19. stol.) Výrazné společenské proměny (buržoasní revoluce, průmyslová revoluce) s sebou přináší nový pohled na uměleckou a architektonickou tvorbu --- buržoasie odmítá aristokratické hýřivé rokoko a pompézní baroko. obrat opět k čistým antickým formám – empír Obr. 9 Ganymedes napájející orla, B. Thorwaldsen, mramor, 1817.

Odraz antického dědictví v dějinách umění a architektury Neorenesance (po pol. 19. stol.) typický representativní sloh sebevědomé buržoasie muzea, divadla, školy, banky, vily Obr. 10 Rudolfínum, J. Zítek, J. Schulz, Praha, 1876 - 1884. Obr. 11 Vila podnikatele Lany, I. Ullmann, Praha 1870 – 1872.

Odraz antického dědictví v dějinách umění a architektury Tradicionalismus (20. a 30. léta XX. stol.) klasicizující tendence oblíbené v rámci architektury totalitních režimů v nacistickém Německu a stalinistickém Sovětském Svazu Obr. 12 Zeppelinfeld v Norimberku, A. Speer.

Odraz antického dědictví v dějinách umění a architektury Postmoderna (od 60. let XX. stol.) historické reminiscence jako reakce na sebestřednou modernu předcházejících desetiletí humor, relativizace, vtip, nadsázka Obr. 13 Caesar´s Palace, Las Vegas.

Odraz antického dědictví v dějinách umění a architektury Shrnutí Antická tradice a kultura po celá staletí s větší či menší intenzitou se podílela na formování naší západní civilizace. nejvýznamnější starověká kultura Antické formy prezentovaly v dějinách různé ideologie a pohledy na svět.

Odraz antického dědictví v dějinách umění a architektury Citování odborných informačních zdrojů Obr. 1 HÖCKER, Christoph. Architektura. Computer Press: Brno 2004., str. 165 Obr. 2 PIJOAN, José. Dějiny umění /3. Praha 1978: Odeon, n.p., str. 209 Obr. 3 dtto str. 298 Obr. 4 PIJOAN, José. Dějiny umění /6. Praha 1980: Odeon, n.p., str. 56 Obr. 5 dtto 327 Obr. 6 BECKETTOVÁ, Wendy. Toulky světem malířství. Praha 2002: Fortuna Print., str. 171 Obr. 7 RÖDING, Karel. Svět umění. Praha 2008: Fortuna Print., str. 91 Obr. 8 ROVNÝ, Jiří. České baroko. Praha 1994: Odeon., str. 74 Obr. 9 STADLER, Wolfgang. Dějiny sochařství. Praha 1996: REBO Productions., str. 166 Obr. 10 RÖDING, Karel. Svět umění. Praha 2008: Fortuna Print., str. 112 Obr. 11 dtto 115 Obr. 12 HÖCKER, Christoph. Architektura. Computer Press: Brno 2004., str. 178 Obr. 13 dtto str. 195