Historie výpočetní techniky

Předchůdci počítačů Starověký Řím a Řecko - první počítací strojek Abakus = dřevěná nebo hliněná destička + kamínky, zvané calculi calculi  slovo kalkulace, kalkulátor, kalkulačka. Abakus se dodnes používá v Japonsku a v Číně. 17. století - Anglie - první logaritmické tabulky a krátce poté vzniklo i logaritmické pravítko.

Abakus, logaritmická tabulka

Blaise Pascal - první dochovaný počítací stroj (1642) = soustava ozubených kol s automatickým přenosem do vyššího řádu sčítání a odčítání šesticiferných čísel Gottfried Wilhelm Leibnitz -1673- stroj, na kterém bylo možné sčítat, odčítat, násobit a dělit. Princip ozubených kol se dále rozvíjel a je dodnes používán u mechanických kalkulaček a pokladen. Charles Babbage -1833- první stroj, v němž měly být výpočetní operace vykonávány podle předem vytvořeného programu - Jacquardovy karty analytický stroj (Analytical Engine) Programátor předal své děrné štítky ke zpracování do výpočetního střediska, čekal, jestli získá výsledky nebo výpis chybových hlášení. Pokud došlo k chybě, musel zpětně zapracovat opravu do svého programu, který mezi tím již dále vylepšil. Poté znovu odeslal štítky do výpočetního střediska a celý cyklus se opakoval.

Charles Babbage, část jeho diferenčního stroje

1937 – 1943 (USA) elektromechanický počítač, Mark I. reléové obvody Princip shodný s Analytical Engine. Nedosahoval sice jeho kvalit, ale byl to první fungující počítač.

1946 (USA) – první samočinný počítač ENIAC (Electronic Numeral Integrator And Computer). Místo elektromechanických relé - elektronky = první elektronkovová konstrukce s možností univerzálního programového řízení Obrovské zařízení s 18000 vakuovými elektronkami, 10000 kondenzátory, 70000 odpory a 1300 relé, které bylo chlazené dvěma leteckými motory 150 m zastavěné plochy, kolem 40 tun

John von Neumann - nová koncepce, podle které se počítač skládá z několika základních funkčních částí Program se ukládá spolu s daty do paměti a vykonává se postupně tak, jak je v paměti uložen Prosadil používání dvojkové soustavy  EDVAC (Electronic Discrete Variable Computer)

Generace počítačú Nultá generace - počítače vzniklé do r. 1949 Pouze  jeden exemplář Elektromechanické, reléové a elektronkové počítače Rychlost - několik operací za sekundu Operační paměti - magnetické bubny Vstup - děrné štítky a děrné pásky, výstup - elektrický psací stroj nebo dálnopis = Mark I a ENIAC

První generace (1949 – 1956) Elektronky Operační rychlost - několik set až tisíc operací za sekundu Značné rozměry, velký příkon (desítky kW) Programovalo se většinou ve strojovém kódu Elektrický psací stroj, první řádkové tiskárny, magnetopáskové a magnetobubnové paměti UNIVAC I a UNIVAC II firmy Remington Rand a IBM 650 firmy IBM Feritová paměť (statická paměť, u níž se jednotlivé bity zaznamenávají směrem magnetizace feritových paměťových jader s pravoúhlou hysterézní smyčkou), aritmetika v pohyblivé desetinné čárce a programovací jazyk FORTRAN (1954).

druhá generace (1956 – 1964) Tranzistory Nové spínací prvky – klopné obvody postavené za použití tranzistorů umožnily zmenšit rozměry počítačů a nároky na jejich napájení. První plně tranzistorový počítač na světě byl model Philco Transac S-2000 společnosti Philco z  r.1959. Hlavní slovo ve vývoji počítačů zůstává firmám Sperry-Rand (což je firma Remington Rand po sloučení s firmou Sperry Corporation), jejíž počítač se jmenoval UNIVAC LARC, firmě CDC (Control Data Corporation) s počítačovou řadou CDC 3600 a samozřejmě firmě IBM s modely počítačů pod názvy IBM 7030 Stretch, IBM 7090, IBM 7094, IBM 1401.

Třetí generace (1965 až 1980) první integrované obvody malé a střední integrace Integrovaný obvod soustřeďuje na ploše několika mm˛ křemíkové podložky , na tzv. čipu 10 až 100 miniaturních tranzistorů, jiných polovodičových součástek Menší rozměry počítačů Feritová nebo polovodičová operační paměť

Čtvrtá generace (od roku 1981) Mikroprocesory, osobní počítače V jednom pouzdře obsahují celý procesor Větší spolehlivost, menší rozměry, vyšší rychlost a kapacita pamětí Ústup střediskových počítačů (mainframe) Rok 1981 – osobní počítač IMB PC Éra systémů DOS, grafická uživatelská rozhraní Vzniká Internet, distribuované systémy Multiprocesory

IBM PC

Mikropočítače – osobní počítače Přechod od obvodů malé integrace SSI (Small Scale Integration), u kterých bylo na čipu umístěno do 100 tranzistorů, přes obvody střední integrace až k obvodům vysoké integrace VLSI V těchto obvodech se už dají realizovat ucelené jednotky počítačů. Takto realizovaný procesor se pro malé rozměry a ucelenou činnost nazývá mikroprocesor. Rok 1971 - firma Intel Corporation - první čtyřbitový mikroprocesor i4004 (schopný současně zpracovat čtyři bity) Rok 1974 - vylepšený osmibitový mikroprocesor i8008. V té době přišel na trh anglický podnikatel a konstruktér Sir Clive Sinclair s nejmenšími a nejlevnějšími mikropočítači ZX 81 a ZX Spectrum. Rok 1978 - firma Intel - šestnáctibitové mikroprocesory i8086 a i8088.

Rok 1981 - firma IBM - mikropočítač IBM PC Orientován na profesionální uživatele a používal operační systém MS DOS. Rok 1983 - zdokonalený IBM PC/XT (Extend Technology). Firma Intel navrhla v roce 1981 nový mikroprocesor i80286, který podporoval virtuální paměť a multiprogramové víceuživatelské prostředí. + další počítač řady PC (Personal Computer), tzv. IBM PC/AT (Advanced Technology). Tyto počítače se vyrábějí od roku 1984.

Na procesoru MC 6800 firmy Motorola jsou postaveny největší konkurenti IBM PC, počítače Apple Macintosh, a dále počítače Atari ST a Commodore Amiga. V dubnu 1987 přišla na trh firma IBM s novou řadou osobních počítačů IBM Personal System/2 (IBM PS/2) s modely 30, 40 a 60.

Zdroje: http://www.historiepocitacu.cz http://cs.wikipedia.org http://sehnalek.s.sweb.cz

Vypracovala: Lenka Nesrovnalová 4.B 2011/2012 Gymnázium Šternberk