Vývoj evropské spolupráce a integrace

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Advertisements

Na cestě k Lisabonské smlouvě …
Politický systém. PhDr. Petr Kaniok, Ph.D. „Úvod do institucí EU“ „Předsednictví a Rady…“
Přehled orgánů Evropské unie
VY_32_INOVACE_ 13 Instituce EU I
Chci ovlivnit rozhodování EU… Seminář v Evropském domě František Čakrt, Parlamentní institut Národní parlamenty v rozhodovacím procesu EU Úvod Co přinesla.
1 Ing. Vít Beneš, Ph.D. Ústav mezinárodních vztahů, v.v.i.
EU a Česká republika Instituce EU
EVROPSKÁ UNIE Je regionální uskupení sdružující evropské státy, jehož cílem je vytvoření hospodářské, politické a měnové unie členských zemí.
Vývoj evropské spolupráce a integrace
VY_32_INOVACE_ Politiky unie oblasti činnosti unie dělení podle resortu, kterých se týkají (doprava…), nebo podle toho, jak v nich rozhoduje Rada.
Co změní Lisabonská smlouva? Eurocentrum, Praha, 23. října 2008 Jan Karlas Ústav mezinárodních vztahů, Praha.
VY_32_INOVACE_29-06 DUM 6 PRÁVO EU.
Jsme v EU, buďme v obraze. Výhody a nevýhody členství v EU Jarolím Antal.
KOMBI Obsah shrnutí: Důvod vzniku a cíle evropské integrace
Instituce EU Evropská rada Rada Evropské unie Evropská komise
Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Vzniklo v roce 1951 jako první ze tří evropských společenství. Jeho cílem byla podpora rozvoje dvou tehdy klíčových.
INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE Je nás sedm společných institucí EU. Máme také poradní orgány a další evropské instituce jako sousedy a spolupracovníky.
Lisabonská smlouva a tvorba práva Evropské unie
Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod ve výuce III_Shrnutí_Riskuj Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod.
MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
W.P Výbor regionů Stanovisko ke sdělení Komise pro Radu, Evropský parlament, Ekonomický a sociální výbor a Výbor regionů „Posilování místní dimenze.
Historické milníky evropského práva
Základní škola a Mateřská škola, Šumná, okres Znojmo OP VK Tematický celek: Výchova k občanství II. stupeň Název a číslo učebního materiálu.
Vývoj evropské spolupráce a integrace
Příprava předsednictví ČR v Radě EU a role Sekce pro evropské záležitosti Aleš Opatrný Odbor koordinace evropských politik Sekce pro evropské záležitosti.
VY_32_INOVACE_ Smlouva o EU je platná od Je zavedeno „evropské občanství“ Přináší „kritéria konvergence“ – ekonomické sblížení 1.Stabilita.
Jsme v EU, buďme v obraze. EU jako politický organismus Eva Pluskalová.
Dopady Lisabonské smlouvy na fungování Evropské unie
Vývoj evropské spolupráce a integrace Instituce EU s rozhodovacími pravomocemi.
Právo v Evropě Pavel Šuranský. Jsme občany ČR a zároveň i EU Plynou nám z toho nějaké výhody? Vyplývají z toho pro nás nějaké povinnosti nebo negativní.
 EU je jedinečné hospodářské a politické partnerství 27 demokratických evropských zemí  jejím cílem je mír, prosperita a svoboda pro 498 milionů občanů.
Tato prezentace byla vytvořena
KONVENT prosinci 2001 Evropská rada v Laekenu schválila tzv. „Laekenskou deklaraci“. Tento dokument otevřel diskusi o budoucnosti Evropské unie s ohledem.
Evropská unie a lidská práva
Evropská Integrace Aneb jak to vše začalo
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Šablona:III/2Č. materiálu:VY_32_INOVACE_101.
Struktura a principy Evropského práva
Mezivládní organizace – jediná úroveň
ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ Jaromír Volf.  sdružuje 68 zájmových společností a 5 regionálních Domů techniky, které pokrývají většinu oborů dle číselníku.
Evropská Unie.
Právo EU - úvod Prezentace VŠFS 2015.
INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE
VÝUKOVÝ MATERIÁL ZPRACOVÁN V RÁMCI PROJEKTU EU PENÍZE ŠKOLÁM
Instituce a právo ES/EU Přednáška ke kurzu „Právní aspekty evropské integrace“
Evropská unie jako aktér sociální politiky Přednáška předmětu Úvod do sociální politiky.
Evropské environmentální právo Osnova Úvod: hlavní změny v EU po ratifikaci LS Ochrana ŽP jako cíl EU Pravomoci EU Prameny EP + legislativní.
Evropské právo životního prostředí Přednáška č. 2 Úvod: hlavní změny v EU po ratifikaci LS Ochrana ŽP jako cíl EU Pravomoci EU Prameny EP.
Evropské právo životního prostředí Osnova přednášky Ochrana životního prostředí v EU - vývoj EPŽP Environmentální politika + akční programy.
EVROPSKÁ UNIE.
Hospodářská politika Téma 2 Evropská integrace. Evropská integrace Historie „společné“ Evropy Instituce EU.
Společná obchodní politika EU (CCP) – právní rámec VŠFS seminář 2015.
Hlavní orgány v EU Monika Matysová.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Střední odborné učiliště nábytkářské a.
Evropské environmentální právo úvodní přednáška
ŽIVELNÍ POHROMY A PROVOZNÍ HAVÁRIE Název opory – Direktivy SEVESO, zákon o prevenci závažných havárií a jejich význam Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Evropská integrace RNDr. Oldřich Hájek. Principy a kompetence  Politiky EU se liší v kompetencích členů a EU  Každá politika je řízena principy  Při.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org. AUTOR: Mgr. Vlasta Geryková VYTVOŘENO: NÁZEV: VY_32_Zeměpis_16_Evropská unie,
Pravomoci EU. Zásada svěřených pravomocí. Typy pravomocí EU Článek 5 Smlouvy o EU 2. Podle zásady svěření pravomocí jedná Unie pouze v mezích pravomocí.
ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství ročník III
Proces komitologie Mgr. Ondřej Veselský Ředitel odboru Evropské unie a mezinárodního práva Ministerstvo vnitra.
Příprava předsednictví ČR v Radě EU a role
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Sepekov Autor:
Sociální zabezpečení v EU
Právo mezinárodní a právo vnitrostátní
Přehled orgánů Evropské unie
Úvod, základní principy a cíle
Digitální učební materiál
Tvorba veřejných projektů – příklad Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Mgr. Bc. David Póč Oddělení pro strategii a rozvoj/Katedra.
Transkript prezentace:

Vývoj evropské spolupráce a integrace Pokusy o reformu EU post-Nice

Literatura Klíma, Bureš (2005) Kam kráčíš Evropská unie?

Konvent o budoucnosti Evropy Reakce na kritiku procesu formování a revize Smluv  netransparentní mezivládní konference Zasedal od února 2002 do října 2003 Předseda Giscard d‘Estaing Cíl – otevřená veřejná debata

Úkoly Konventu o budoucnosti Evropy Rozdělení a definování kompetencí EU Zjednodušení nástrojů používaných EU Zajištění demokratické transparentnosti a efektivnosti institucí EU Projednání možnosti vytvoření evropské ústavy

Jak fungoval Konvent? Zástupci vlád 15 ČS a 13 kandidátských zemí Zástupci národních parlamentů těchto zemí Zástupci EP, Ombudsmana a sociálních partnerů Pozorovatelé z poradních orgánů ES Předseda Giscard d‘Estaing Debata zároveň probíhala v pracovních skupinách a diskusních kruzích se zástupci občanské společnosti (NGOs, akademická veřejnost, obchodní kruhy…)

Evropská ústavní smlouva Výsledek práce Konventu Původní smysl – nahradit stávající smluvní základ jediným srozumitelným textem Struktura: cíle, pravomoci, rozhodovací postupy a instituce Listina základních práv (vedlejší produkt summitu v Nice) Politiky Unie Závěrečná ustanovení včetně postupů pro přijetí a revizi této smlouvy

Návrh smlouvy o Ústavě pro Evropu revoluční? Ústava pro Evropu a otázka finalité

Důležité inovace Ústavní smlouvy Právní subjektivita Unie Možnost vystoupit z Unie Základní práva Funkce stálého Předsedy Evropské rady – 2,5 roku Zavedení fce Ministra zahraničí „sedícího na 2 židlích“ (místopředseda Komise a Rady) Komise – počet komisařů = 2/3 členských států, rotační systém Částečné zjednodušení legislativních nástrojů Procedura spolurozhodování  základní legislativní procedura – posílení pravomocí EP

Kontroverzní body Evropské ústavy Základ Evropského státu? ČS jen provincie? Právní řád EU bude nadřazen právu ČS? Konec sdílené suverenity a začátek evropské suverenity? Občané ČS se stanou občany EU? Omezení suverenity ČS v oblasti zahraniční politiky? Doložka flexibility – nová možnost Unie rozšířit si pole působnosti? Snížení váhy malých ČS?

Ústavní smlouva – záměr vs. výsledek Sloučení všech předchozích textů do jednotného dokumentu Otevřená snaha namířit EU směrem k státu-podobné existenci Nijak radikální reforma rozhodovacího procesu – odpor členských států Smlouva nedosáhla zamýšleného zjednodušení Smlouva odhalila nechuť občanů k evropskému projektu  Konvent nebyl reprezentativní  Selhání snahy posílit demokratickou legitimitu EU

Ratifikace Evropské ústavní smlouvy Proces ratifikace selhal ve Francii a v Nizozemí Důsledky? Proč ne nová referenda jako v Irsku? Jaké byly hlavní důvody občanů Fr a Niz říci své ne?

Shrnutí Od podepsání Maastrichtské smlouvy dvojí tah Unie – prohloubení a rozšíření Je možné úspěšně rozšiřovat a zároveň prohlubovat? Smluvní revize nedokázaly prosadit zásadní reformy Ústavní smlouva naráží na prohlubující se odpor občanů k evropskému projektu

Vývoj evropské spolupráce a integrace Úvod do rozhodovacího proces v EU

Literatura a odkazy F+P – kapitola 10 CINI Michelle - Politics of the European Union, Chapter 9 Cihelková, Jakš – kapitola 2.3 www.europa.eu.int – oficiální stránky EU http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=detail&c-id=45099&h_kat_id=5493&id=5542 – zakládající smlouvy ES, EU, EURATOM a ESUO ke stažení http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=overview&id=5089&h_kat_id=5065 – instituce EU

Struktura Rozhodovací proces - obecný úvod Mandát EU Mandát ES Instituce a legislativní činnost

1) Rozhodovací proces - obecný úvod Odůvodnění – rozsah vs. subsidiarita Positive-sum game (hra s kladným výsledkem) Unikátní systém – sui generis Úkoly společenství – Čl. 3 SES, dělení kompetencí Proměnné charakteristiky rozhodování podle oblasti Dopad na národní administrativy Systém ES/EU vs. národní politické systémy

Protínání Rozhodovací proces v EU stojí na křižovatce (společných) aspektů: Ideály Zájmy Instituce Problémy

2) Mandát EU Unie je založena na Evropských společenstvích doplněných politikami a formami spolupráce stanovenými touto smlouvou. Jejím posláním je utvářet vztahy mezi členskými státy a mezi jejich národy na základě soudržnosti a solidarity (čl. 1 SEU).

Mandát EU (2) Cíle EU nad rámec Společenství (čl. 2 SEU) potvrzovat svou identitu na mezinárodní scéně, zejména prováděním společné zahraniční a bezpečnostní politiky včetně postupného vymezení společné obranné politiky, která by mohla vést v souladu s článkem 17 ke společné obraně; upevňovat ochranu práv a zájmů státních příslu.níků svých členských států zavedením občanství Unie; zachovávat a rozvíjet Unii jako prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se kontroly na vnějších hranicích, práva azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti;

Evropská rada – vrchol pyramidy Nezbytné podněty pro rozvoj EU a obecné politické směry Složení - hlavy států, předsedové vlád a předseda Komise Nápomocni ministři zahraničních věcí a jeden člen Komise Schůzky - alespoň dvakrát ročně pod vedením předsednictví Rady. EP je informován o činnosti ER

3) Mandát ES Jen ES (nikoliv EU) má právní subjektivitu Článek 2 SES – CÍLE ES společný trh a hospodářská a měnová unie podporovat harmonický vyvážený a udržitelný rozvoj hospodářských činností vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany rovné zacházení pro muže a ženy trvalý a neinflační růst vysoký stupeň konkurenceschopnosti a konvergence hospodářské výkonnosti vysokou úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí zvyšování životní úrovně a kvality života hospodářskou a sociální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy.

4) Instituce rozhodovacího procesu ES Uskutečňování úkolů svěřených Společenství zajišťují tyto orgány (čl. 7 SES): – EVROPSKÝ PARLAMENT – RADA – KOMISE – SOUDNÍ DVŮR – ÚČETNÍ DVŮR Každý orgán jedná v mezích působnosti, kterou mu svěřuje tato smlouva Radě a Komisi jsou nápomocny Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, které mají poradní funkci.

Vztahy mezi institucemi v ES Triangulární model rozhodovacího procesu Prolínající se pravomoci, žádný orgán ultimátně zodpovědný Splývání exekutivy a legislativy Mezivládní vs. nadnárodní Srovnej s národními polit. sys.

Legislativní činnost Definována v čl. 249 SES Nařízení - obecná působnost, závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech; Směrnice - závazná pokud jde o výsledek, prostředky – na každém ČS; Rozhodnutí - závazné v celém rozsahu pro ty, jimž je určeno; Doporučení a stanoviska nejsou závazná.

Shrnutí Systém ES/EU vytvořen k dosažení ideových i praktických cílů Společné problémy se řeší skrze společné instituce; základem – smluvní rámec ES/EU – právní koncept vyjadřující ekonomicko-politický projekt evropské integrace Pravomoci a provázanost institucí EU demonstrují neustálou potřebu kompromisu mezi členskými státy