Plazmové povlakování fosfátovaných ocelí II

Železnaté fosfátování Zinečnaté fosfátování Zinečnato-vápenaté fosfátování Ca2+ + 2 Zn2+ + 2 H2PO4- = CaZn2(PO4)2 (s) + 4 H+

Manganaté fosfátování „Tříkationtové fosfátování“ V lázni dihydrogenfosforečnanu zinečnatého Zn(H2PO4)2 s přídavky kationtů Mn2+, Co2+, Ni2+ a j. vznikají povlaky s různou kombinaci krystalových struktur, především fosfofylitem ZnFe2(PO4)2 . 4H2O. Takto definované lázně zajišťují tvorbu povlaku s mimořádně semknutými zrny a tedy s ještě významnější přilnavostí k oceli.

Pragofos 1600 Pragofos 1220 Pragofos 2400 fosfofyllit hureaulit 1,78 Číslo vzorku/kód P 1600 PZn P1220 P1900 P2400 Povlakovací činidlo Pragofos 1600 Nekomerční zinečnatý fosfát (bez aktivace) Pragofos 1220 „Tříkationtový“ Pragofos 1900 Pragofos 2400 urychlovač procesu Dusitan sodný Síran hydroxylaminia Síran hydroxylaminia Složení povlaku CaZn2(PO4)2 .2 H2O FeZn2(PO4)2 . 4 H2O (62%) Zn3(PO4)2 . 4 H2O (38%) FeZn2(PO4)2 . 4 H2O (78%) Zn3(PO4)2 . 4 H2O (22%) FeZn2(PO4)2. 4H2O (Mn,Fe)5H2(PO4)4 . 4 H2O Struktura scholzit (45%) parascholzit (55%) Fosfofyllit + hopeit fosfofyllit hureaulit Drsnost povrchu Ra 1,78 1,55 1,69 1,84 1,75

Testovací zařízení podle ČSN EN 4624

složení fosfátové mezivrstvy X její korozní odolnost Řešení kompromisu: složení fosfátové mezivrstvy X její korozní odolnost její teplotní degradace po žárovém nástřiku Korozní odolnost finálního systému Adheze povlaku k „poškozené“ fosfátové vrstvě

po dopadu roztavených částic keramického povlaku ( korundu) Úbytky hmotnosti fosfátové vrstvy vlastně představují její určitou dehydrataci po dopadu roztavených částic keramického povlaku ( korundu) (Rychlost dehydratace je m.j. ovlivněna tepelnou vodivostí konkrétního fosforečnanu, t.j rychlostí přenosu tepla z roztavené částice keramiky do fosforečnanové vrstvy. Rychlost přestupu tepla je zase m.j. závislá na krystalové struktuře a teplotní vodivosti fosforečnanu)

Měření samovolného korozního potenciálu

Samovolný korozní potenciál

1,35.10-8 – 3,47.10-8 mol/m2 s Permeabilita korundového povlaku (měřeno po vytvoření „membrány“ na dočasné podložce) 1,35.10-8 – 3,47.10-8 mol/m2 s Příklad: 80 h = 288 000 s , průtok H2O = 0,179 ml/m2 Bude-li touto kapalinou 35%ní HCl, rozpustí se 0,031 g Fe/m2, tj. vrstva o tloušťce 3,9 nm

1,71 2,01 1,19 2,17 1,38 1,39 1,50 1,15 polarizační odpor [Ω.m2] čas [h] bez povlaku železnaté fosfátování zinečnaté fosfátování zinečnato-vápenaté fosfátování manganaté fosfátování "tříkationtové" fosfátování 1 0,30 0,22 1,71 0,89 2,01 0,84 24 0,46 0,37 1,19 0,92 2,17 0,75 48 0,54 0,36 1,38 0,93 1,39 0,88 72 0,34 1,50 0,98 1,15 0,94 Polarizační odpor fosfátových vrstev pod korundovým povlakem

na specifický vysokoškolský výzkum MŠMT č.21/2012. Experimentální práce byly financovány z účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum MŠMT č.21/2012. Materiálová a odborná podpora při výzkumu prezentované problematiky byla poskytnuta společností Pragochema spol. s r. o. Praha. Těm nahoře za peníze a vám za pozornost děkují autoři