ČESKÁ PRÓZA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ SOCIÁLNÍ PRÓZA A SOCIALISTICKÝ REALISMUS Mgr. Michal Oblouk

SOCIÁLNÍ/SPOLEČENSKÁ PRÓZA levicově orientovaní spisovatelé vliv marxistické filozofie návaznost k tradici kritického realismu požadavek ideologického umění (angažovanost) a jeho společenská funkce téma proletariátu a revoluční perspektivy r. 1929 vyloučeno z KSČ sedm spisovatelů (S. K. Neumann, J. Hora, M. Majerová, H. Malířová, I. Olbracht, J. Seifert, V. Vančura), protože nesouhlasili s novým Gottwaldovým vedením (bolševizace strany podle vzoru SSSR)

IVAN OLBRACHT (1882 – 1952)

ŽIVOT I. OLBRACHTA spisovatel-prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy, národní umělec (1947), vlastním jménem Kamil Zeman narodil se v Semilech v rodině advokáta a spisovatele Antala Staška, jeho manželkou se stala spisovatelka Helena Malířová studoval na gymnáziu ve Dvoře Králové, studia práv a filozofie v Praze a v Berlíně nedokončil, věnoval se publicistické činnosti r. 1920 navštívil Rusko r. 1921 vstoupil do KSČ a začal působit jako komunistický novinář, především v Rudém právu za první republiky byl dvakrát vězněn za své revoluční komunistické názory r. 1929 byl z KSČ jako iniciátor tzv. manifestu sedmi vyloučen v letech 1931 – 1936 často pobýval na Podkarpatské Rusi (usadil se ve vesnici Koločava) za okupace žil ve Stříbřeci na Třeboňsku, účastnil se odboje (člen ilegální komunistické skupiny) po válce pracoval v různých státních i stranických funkcích, např. jako poslanec Národního shromáždění zemřel v Praze

DÍLO I. OLBRACHTA – 20. léta O zlých samotářích - soubor 3 povídek z prostředí cirkusáků, tuláků a lidí na okraji společnosti, kteří bojují o udržení zbytků své důstojnosti a svobody Žalář nejtemnější – psychologický román, vypráví o pensiovaném policejním komisaři, který oslepne, ústředním motivem příběhu je jeho paranoická žárlivost, kvůli které je na svou ženu hrubý, svou slepotu velice těžce nese, nakonec se psychicky zhroutí a opustí ho i žena Podivné přátelství herce Jesenia - psychologické dílo, kde je líčen život pražského umělce Jesenia, který je pracovitý, ale bez talentu, zatímco jeho konkurent herec Veselý je lehkomyslný, ale nadaný a vše, na co sáhne, se mu daří, Jesenia velice trápí, že i přesto, že se velice snaží, nemá úspěch, protože mu chybí talent Zamřížované zrcadlo – zážitky z vězení Anna proletářka - agitační román, který popisuje zrání služky v uvědomělou revoluční pracovnici a bojovnici

DÍLO I. OLBRACHTA – 30. léta Země beze jména, Hory a staletí – reportáže, informují o špatné sociální a národnostní situaci na Zakarpatské Ukrajině, analýza historických událostí a charakteristika zdejšího obyvatelstva, kulturní, sociální a zeměpisné informace Nikola Šuhaj loupežník – baladický román z konce 1. světové války, příběh o loupežníkovi, který chudým dává to, co ukradne bohatým, za tuto činnost je samozřejmě pronásledován četníky a je na něj vypsána velká odměna, Nikola se skrývá u své přítelkyně Eržiky, nakonec ho zradí jeho kamarádi a on je zabit Golet v údolí – 3 povídky (Zázrak s Julčou, Událost v mikve, O smutných očích Hany Karadžičové) ze života ortodoxních Židů, golet = židovská osada Biblické příběhy – příběhy ze Starého zákona Ze starých letopisů - zpracování starých českých mýtů a pověstí O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách - zpracování staroindických bajek ze sbírky Pančatantra

MARIE MAJEROVÁ (1882 – 1967)

ŽIVOT M. MAJEROVÉ prozaička, komunistická novinářka, národní umělkyně (1947) narodila se v Úvalech ve velmi chudé rodině dětství a dospívání prožila na Kladensku, kde její otčím pracoval v hutích absolvovala měšťanskou školu (širší vzdělání získala ve skupině kolem S. K. Neumanna), poté působila jako služebná v Budapešti a písařka v Praze v letech 1904 – 1906 žila ve Vídni, kde se zapojila do dělnického hnutí r. 1921 vstoupila do KSČ pracovala jako redaktorka Rudého práva (psala pro děti), působila i v Ženských listech, angažovala se v ženském hnutí r. 1929 byla vyloučena z KSČ, byla redaktorkou časopisu Čin za okupace nesměla publikovat po válce se aktivně podílela na komunistické kulturní politice zemřela v Praze

DÍLO M. MAJEROVÉ Panenství – povídky, individuální osudy žen Náměstí republiky – román z pařížského prostředí Přehrada – utopický román, problém revoluce a události kolem stavby přehrady na Vltavě Siréna – románová kronika několika generací dělnické rodiny Hudců, obraz vývoje Kladenska do 1. světové války, přeměna v průmyslovou oblast Havířská balada – volné pokračování Sirény, novela o osudu rodiny Hudců, obraz hornické bídy Robinsonka - Blaženka, mladá dívka, se kvůli smrti své matky musí stát narychlo samostatnou, je to snílek s obrovskou fantazií, je citlivá a uzavřená, její tatínek pracuje jako taxikář, není moc často doma, a tak se Blaženka cítí osamoceně, maminka umírá po porodu bratříčka, otec se však o něj nemůže starat, a tak ho musejí dát do ústavu, Blaženka musí převzít domácí práce, s kterými jí ale pomáhá sousedka Tonička (jako Pátek z Robinsona), na Vánoce se Blaženka snaží o pěkný večer, ale nic se jí nedaří, všechno se na ní svalí a udělá se jí špatně, dostala ale vysněné kolo, a tak mohla jezdit s kamarádem Duchoněm z tábora, který jí předtím učil jezdit, Tonička si chce nakonec vzít otce, vzít bratříčka zpět domů a Blaženka se zamiluje do Duchoně

MARIE PUJMANOVÁ (1893 – 1958)

ŽIVOT M. PUJMANOVÉ spisovatelka a novinářka, literární a divadelní kritička, národní umělkyně narodila se v Praze v rodině univerzitního profesora dostalo se jí vynikajícího soukromého vzdělání, na kterém se podílel i F. X. Šalda přispívala do řady časopisů (Kmen, Tribuna, Přítomnost), v Rudém právu se snažila působit na děti ve 30. letech se pod vlivem komunistických intelektuálů, hospodářské krize (r. 1932 podporovala mosteckou stávku) a cest do SSSR sblížila s levicí po válce propagovala metodu socialistického realismu, jako členka oficiálních kulturních delegací navštívila řadu zemí v 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek politických procesů (žádala maximální tresty pro zrádce, zároveň se snažila z vězení dostat svého syna, který chtěl utéct za hranice) byla dvakrát vdaná (první manželství ztroskotalo, druhý manžel byl operní režisér) zemřela v Praze

DÍLO M. PUJMANOVÉ Pacientka doktora Hegla – románová prvotina, vylíčila příběh svobodného mateřství Lidé na křižovatce – 1. díl románové trilogie, obraz poměrů v republice 20. a počátku 30. let, román z prostředí velkého závodu, zobrazeno dvojí prostředí: dělnické v Úlech (Zlín) a intelektuální v Praze Hra s ohněm – 2. díl románové trilogie, politický román vypráví o osudu Dimitrova, obviněného ze zapálení Říšského sněmu Život proti smrti – 3. díl románové trilogie, dokončuje osudy hlavních postav na konci války, odboj, heydrichiáda, koncentrační tábory Předtucha - novela zabývající problémem dospívajících dětí, příběh o úzkosti o životy blízkých Sestra Alena – novela z lékařského prostředí (rehabilitační ústav) Marie Curierová – poema

KAREL NOVÝ (1890 – 1980) spisovatel a novinář, národní umělec vlastním jménem Karel Novák narodil se v Benešově v rodině chudého pekaře nedokončil střední školu pracoval většinou jako novinář (České slovo, Národní osvobození, Práce) aktivně se zapojil do protifašistického hnutí, byl vězněn v koncentračním táboře Klettendorf v letech 1952 – 1956 byl šéfredaktorem Státního nakladatelství dětské knihy celý život se přátelil s V. Vančurou, spolužákem z gymnázia byl tchánem spisovatele Bohuslava Březovského zemřel v Praze

DÍLO K. NOVÉHO Městečko Raňkov – hlavní postavou je pekař Vlk, tento román byl později přepracován na Plamen a vítr, zabývá se problémem střetnutí denní reality a ideálů Železný kruh – trilogie (Samota Křešín, Srdce ve vichru, Tváří v tvář), popisuje život cihlářů, chalupářů a lamačů kamene na Benešovsku, z oblasti, kde žijí, chce arcivévoda udělat oboru, proto se snaží vyhnat její obyvatele, osudy těchto obyvatel líčí na rodině Tratilově, především na jejich synovi Jaromírovi, závěr knihy je šťastný, Jaromír se vrací z války, ožení se a působí jako učitel Sarajevský atentát – historie vzniku 1. světové války, román se pokouší zobrazit srbské atentátníky jako vlastenecké hrdiny Chceme žít – próza z městského prostředí, období hospodářské krize Rytíři a lapkové – román o mladém Žižkovi a jeho boji s Rožmberky

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Olbracht http://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Majerov%C3%A1 http://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Pujmanov%C3%A1 http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Nov%C3%BD http://www.spisovatele.cz/ivan-olbracht http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=56002&s_lang=2&detail= 1 http://kutzik.jirpa.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=20090500 27 http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=854 http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=830