Japonsko a Korea
Japonsko bohaté hustě zalidněné vysoce urbanizované 29 400 US$ na obyvatele (PPP, 2004) nejbohatší stát ve východní Asii 15. místo na světě hustě zalidněné 337 obyvatel/km2 vysoce urbanizované 79% ve městech Kantó – největší světová konurbace chudé na vlastní přírodní zdroje ale jeden z největší spotřebitelů přírodních zdrojů na světě přední importér ropy, uhlí, rud… těží více tropického dřeva než kterákoli jiná země
Historie: šógunát a izolace kolem r. 400 – migrace z Korejského poloostrova zemědělci, znalost pěstování rýže předtím na ostrovech kultura Džómonů- lovci a sběrači období Tokugawa (1603-1868) období šógunů, vojenská moc hlavní město z Kjótó do Edo (Tokio) politika izolace obava z politického a ekonomcikého pronikání Evropanů zákaz obchodu cizím lodím (jediný otevřený přístav: Nagasaki pro Čínu a Nizozemí) zákaz cestovat do zahraničí
Historie: modernizace 1854 komodor Perry (USA) v Jokohamě vynutil otevření japonských přístavů následovaly evropské země důsledkem otevření země pád šógunátu (1868) obnova císařství – dynastie Meidži modernizace a industrializace vzorem Británie zrušení feudálního systému (reformy Meidži), zavádění evropských institucí a práva růst vzdělanosti posilování konfuciánských hodnot kult císaře v šintoismu císař = bůh (až do chvíle oznámení kapitulace 1945)
Vojenská expanze rychlý růst průmyslu a zbrojní výroby zaibatsu („konglomerát“) vojensko-průmyslově-finanční konglomeráty silná čtyřka: Mitsubishi, Mitsui,Sumimoto, Jasuda územní expanze militarizace: vzorem pruská armáda a britské námořnictvo válka proti Číně (1894-95) zisk Formosy (Tchai-wan) válka proti Rusku (1904-05) obsazení Sachalinu anexe Koreje (1910) invaze do Mandžuska (1931) loutkový stát Mandžukuo (1932)
„Velká východoasijská sféra prosperity“ japonský kolonialismus 1937 útok na Čínu 1940 Indočína 1945 Hirošima, Nagasaki
„Velká východoasijská sféra prosperity“
Poválečná krize po válce: demilitarizace demokratizace okupace (do roku 1952) ztráta území obsazených po roce 1894 nedostatek potravin zničená města demilitarizace demokratizace zaibatsu zrušeny na jejich místo keiretsu („série“) spojení výrobních a obchodních firem kolem centrální banky Mitsubishi, Sumimoto, Mitsui… Toyota – člen keiretsu Mitsui (volně přidružený)
Hospodářský zázrak od 50. let příčiny: schopnost přijímat cizí vlivy a adaptovat je buddhismus, konfuciánství z Číny instituce, imperiální správa z Británie technologie z Evropy a USA… konfuciánská etika práce žádné výdaje na zbrojení (demilitarizace) U.S. zahraniční pomoc (korejská válka, politika containmentu..) otevření trhu USA pro japonské výrobky nízká cena surovin na světovém trhu konkurenceschopnost japonského zboží na svět. trzích
Hospodářství třetí největší ekonomika na světě po USA a Číně (v PPP) sektorová struktura (2004): HDP zaměstnanost zemědělství 1% 5% průmysl 25% služby 74% 71% vysoké tempo hosp. růstu průměrný roční ekonomický růst 60. léta: 10% (výroba oceli, stavba lodí, auta, chemie…) 70. léta: 5% (spotřební zboží: elektrotechnika, optika…) 80. léta: 4% (pokles konkurenceschopnosti, investice do zahraničí) 90. léta: 1,7% - krize z přeinvestování, spekulací s pozemky…
Průmyslové oblasti
Zemědělství orná půda jen 12% území malé rodinné farmy průměrná výměra farmy 1ha (!) 90% zemědělců jen na „částečný úvazek“ vysoká cena půdy tlak průmyslu, sídel, dopravy vysoká intenzita výroby rekordně vysoké výnosy, ale i vysoké vstupy vysoké státní dotace náklady na 1 t vypěstované rýže 6x vyšší než import hlavní plodina: rýže jižně od 37° s.š. 2 úrody ročně Japonsko soběstačné hlavní zdroj bílkovin: ryby největší rybářská flotila na světě
Využití půdy Zemědělství
Obyvatelstvo 127 miliónů nízká porodnost úhrnná plodnost 1,4 propopulační opatření jedna z nejvyšších nadějí na dožití (2004) ženy 84,6 let muži 77,9 let rychlé demografické stárnutí 19,5% ve věku 65+ (ČR: 14%) starým věnována vysoká pozornost konfuciánské tradice vysoká volební účast vysoký stupeň urbanizace koncentrace do velkých konurbací Tokaidó: Kantó (Tokio) – Kansai (Ósaka)
Urbanizace: 1950 - 2000 konurbace 1950 2000 index přírůstek Tokio - Jokohama 13,1 33,4 256% 46,6% Ósaka–Kóbe-Kjótó 9,8 18,4 189% 19,8% Nagoja-Gifu 6,4 11,0 172% 10,5% ostatní Tokaidó 9,3 13,0 139% 8,4% Sapporo-Hakodate 4,3 5,7 132% 3,2% Fukuoka-Kitakjúšú 3,5 5,0 142% 3,4% Hirošima 2,1 2,9 138% 1,8% Sendai 1,7 2,4 1,6% celkem 50,1 91,8 183% 95,4% ostatní Jap. 33,1 35,1 106% 4,6% přírůstek = podíl na celkovém přírůstku obyvatel v Japonsku v období 1950-2000
„Megalopole“ ´Tokaidó pás osídlení Tokio – Nagoja – Ósaka - Kóbe 60% obyvatel Japonska hlavní cíl poválečné migrace do měst vysoká hustota zástavby centrální Tokio: 20 000 obyvatel/km2 dopravní a environmentální problémy řízená dekoncentrace osídlení suburbanizace, satelitní města
Kansai
Diskriminace menšin Japonsko – etnicky homogenní (99%) 3 typy menšin: domorodé etnické skupiny národnostní menšiny (jiných národů) sociálně marginalizované skupiny a) Ainové (Ainu) dlouhodobě vystaveni asimilačnímu tlaku asi 30 000 na ostrově Hokkaidó b) Korejci 550 000, potomci 2,5 mil, Korejců násilně přestěhovaných v době japonské okupace Koreje stále považováni za cizince c) Burakumíni potomci nedotknutelných ze středověku považováni za nečisté, žijí v ghetech 1 až 3 mil. osob (odhady)
Spor o Kurily
Regiony 47 prefektur 8 statistických regionů
Regiony Hokkaidó Tohoku („severovýchod“) Kantó jen 6 mil. obyvatel zemědělství, lesnictví, rybolov, turistika, těžba uhlí 90% japonské produkce mléka rozvoj průmyslu a služeb po dokončení tunelu Seikan středisko: Sapporo Tohoku („severovýchod“) dodavatel potravin pro aglomeraci Tokia 20% japonské sklizně rýže, jen 1 úroda ročně výroba oceli, petrochemie Sendai Kantó hlavní průmyslový region (lehký i těžký průmysl) jádrem nížina Kantó 32% obyvatel Japonska vysoký stupeň urbanizace hlavní přístavy: Kawasaki, Čiba zemědělství: zahradnická produkce pro metropolitní trh
Regiony Čubu („střední“) Kinki Čugoku Hokuriku – při pobřeží Japonského moře chladné klima Niigata – centrum těžby ropy a plynu Tosan – vnitrozemí, Japonské Alpy, „střecha Japonska“ cestovní ruch, strojírenství Tokai – soustava nížin při pacifickém pobřeží významná dopravní funkce (dálnice Tokaidó) teplé klima, i subtropické ovoce a čaj Nagoja, Šizuoka Kinki druhá nejvýznamnější průmyslová oblast hlavní centra: Ósaka, Kóbe historická a kulturní centra: Kjótó, Nara Čugoku sever při Japonském moři: chladný jih při Vnitřním moři – „slunná strana“ průmyslový rozvoj Hirošima
Regiony Šikoku Kjúšú propojen s Honšú trajekty i mostním systémem mezi Okajamou a Takamacu koncentrace obyvatelstva i průmyslu v pobřežních nížinách na severu při Vnitřním moři centrum Kóči ve větší jižní části, více zemědělské Kjúšú místo historických imigrací i transferu idejí z pevninské Asie Šimonosecký průliv jen 1,6 km most a tři tunely Nagasaki – jediný otevřený přístav v období Tokugawa ostrov rozdělen horami severozápadní část průmyslová aglomerace Kitakjúšú, Fukuoka – těžba uhlí, výroba oceli Rjúkjú cca 200 ostrovů, hornaté, vrcholy podmořských sopek, některé aktivní největší Okinawa - do roku 1972 vojenská správa USA cestovní ruch a zemědělství
Korea 918 království Koryo (odtud dnešní název) 1231 – útok Mongolů buddhismus státním náboženstvím politická struktura budována podle konfuciánských principů dnešní Korea považována za zemi s nejsilnější konfuciánskou tradicí 1231 – útok Mongolů Korea vazalem dynastie Jüan po jejím pádu uznala svrchovanost Číny za dynastie Ming konfuciánství nahradilo buddhismus na místě oficiálního světonázorového systému za dynastie Ming (mandžuské) hospodářský úpadek
Hangul: korejské písmo do 15. století používáno čínské písmo (handža) obtížné, pro korejštinu nepřesné naprostá většina obyvatel negramotných sestavil král Sejong Veliký v roce 1444 fonetické (tj. ne znakové jako čínské písmo) 24 písmen neužíváno (odpor vzdělaných konfuciánů) konec 19. století: hangul symbolem korejské identity Japonci zakázán, přesto používán 1945 – oficiální písmo handža dnes jen výjimečně
Korea: mezi Japonskem a Čínou Pro moderní historii určující vztahy s Japonskem země obsazena Japonci 1592, 1597 Japonci po porážce Čínou udrželi právo na kolonii v Pusanu rusko-japonská válka 1904-05 Korea obsazena Japonskem a anektována (1910) Japonská okupace (1905 – 1945) Japonci na klíčových pozicích modernizace průmyslu, těžby, dopravy, zemědělství… tisíce Korejců poslány na nucené práce do Japonska tam Korejština zakázána, japonská jména tvrdé potlačování odboje
Korejská válka spojenci: rozdělení země podél 38. rovnoběžky (1945) severní zónu kontroloval SSSR, jižní USA počátek studené války spor o charakter voleb v Koreji 1948: srpen – vyhlášení Korejské republiky (jih) září: vyhlášení KLDR 1950: severokorejská armáda napadla jih zapojení čínské armády na straně KLDR 4 milióny obětí konec války (1953) vytvořena demilitarizovaná zóna přísně střežená na obou stranách vznik dvou států s diametrálně odlišnými systémy vlády a hospodářství
Severní Korea (KLDR) totalitní režim, izolovaný zájmy jednotlivce podřízeny státu filosofie juche (sebedůvěra) vládní ideologie kult osobnosti: lidé nemohou uspět bez Velkého vůdce 23 mil. obyvatel 5. největší armáda na světě (1,1 mil. vojáků) hladomor (1995-98) odlesnění příčinou rozsáhlé eroze, záplavy cca 1,5 mil. obětí
Severní Korea: hospodářství centrální plánování ekonomiky 95% zboží vyrábí státní podniky snaha o soběstačnost ale závislost na pomoci z Číny a SSSR odliv ideologicky motivované pomoci v 90. letech příčinou ekonomické krize značné nerostné bohatství: antracit, železná ruda, wolfram, magnezit, zinek… úpadek těžby po ukončení technické podpory z SSSR v roce 1992 hydroenergetický potenciál: 72% elektřiny z vodní energie hlavní centra: Pchjongjang 2,7 mil. obyv. Hamhung 850 tis. , Čchongdžin 700 tis.
Hustota zalidnění
Jižní Korea: asijský tygr rychlá transformace chudé zemědělské společnosti na vyspělou průmyslovou zemi podmínky úspěchu zemědělská reforma – vzala moc statkářům („jangban“) podpora vzdělání masivní ideologicky motivovaná pomoc USA (politika containmentu) konfuciánská etika práce tři stupně k úspěchu: lehký průmysl, textil (50. + 60. léta) těžký průmysl – ocel (od 70. let) strojírenství a odvětví s vyšší přidanou hodnotou – automobily, lodě, elektronika. „státní kapitalismus“: silná role státu v řízení ekonomiky
Čebol (Chaebol) konglomerát firem obdoba japonských keiretsu čínsky: „shluk úspěchu“ zpravidla rodinný podnik součástí stovky podniků propojeny se státními bankami na rozdíl od keiretsu řízeny autoritativně: šéf má vždy pravdu podniková („čebolská“) etika a loajalita, vycházející z konfuciánských tradic hospodářství jižní Koreje tvoří cca 30 čebolů 4 největší tvoří 80% HDP: Samsung, Hyundai, Daewoo, LG
„Globální korejská ekonomika“ 80. léta: vzestup životní úrovně → vzestup moci odborů → růst platů → pokles konkurenceschopnosti → investice do zahraničí Daewoo (= velký vesmír“) 250 000 zahraničních zaměstnanců v 1000 podnicích Čína + východní Asie, východní Evropa, střední Asie, Indie, Blízký Východ…
Hospodářský úspěch HDP 19 200 $/obyv. (PPP, 2004) 14. největší ekonomika světa 14krát více než KLDR více než ČR
Urbanizace (2004) důsledkem hospodářského růstu velmi rychlý růst měst masová výstavba bytových domů (sídliště) změna tradiční struktury rodiny rychlé vylidnění venkova polovina obyvatel v 6 největších městech aglomerace Soulu: 20 mil. obyvatel 1. Soul 11 200 000 2. Pusan 4 100 000 3. Tegu 2 500 000 4. Inčchon 2 400 000 5. Tedžon 1 400 000 6. Kwangdžu