Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík 2. přednáška 20.10.2011 Úvod do teorií mezinárodních vztahů
Teorie v MV teoretická reflexe oboru MV, funkce teorie v MV a teoretická proudy, velké debaty
Funkce teorie 3 funkční skupiny: poznávací (kognitivní) normativní politická
Kognitivní funkce teorie pozitivní poznání reality v MV odpověď na otázku…. „JAK SE VĚCI MAJÍ ???“ utřídění dat při pozorování společenské reality oddělení podstatného X nepodstatného zkušeností hodnotovým zázemím minimální cíl: chápat minulost MV, pojmout realitu MV a připravit se na budoucnost MV maximální cíl: předvídat budoucnost
Normativní funkce teorie odpověď na otázku…. „JAK BY MĚLY VĚCI BÝT ???“ kromě pozitivní zachycení-vize žádoucího stavu srovnání stávajících poměrů a žádoucích poměrů odlišení dobrého od zlého
Politická funkce teorie teorie jako politický nástroj k přetvoření reality MV – 2 způsoby: odhalení zákonitostí MV jako v přírodních vědách – fyzikální pokus spoluvytváření reality teoriemi – změna teorie = změna reality
Teorie a historie MV 2 pohledy na realitu MV odlišují se X doplňují se odlišný vztah k času teorie-nadčasová, kategorizace (abstraktní pojmy)-pojetí nadčasových rysů historie-časová podmíněnost, jedinečnost událostí
Vývoj reflexe MV hlavní historické směry vývoje teoretické reflexe MV přemýšlení o vztazích mezi politickými útvary-vzájemně závislé a autonomní – válka, diplomacie periodizace dle základních historických systémů (viz přednáška 1.) terminologie současných MV (realismus, pozitivizmus, kritické teorie atd.) až ve 20. st.- předchozí události – předchůdci diskutované tradice odlišnost pojmů MV od jiných společenských věd
Antika Athéňan Thukydides (5.st.př.n.l.) Dějiny peloponéské války zakladatel realistické tradice v MV válka-mocenská, racionální logika mocenské rovnováhy na Peloponézu mocenské aspekty (válka) převažují nad ideologií (náboženství) pesimistický pohled na lidskou přirozenost
Antika stoická filozofie v Řecku (Zenon z Kithia) Řím Cicero, Seneca, M. Aurelius univerzalistický pohled – pax Romana přirozené právo „natural law“ spravedlivá válka „just war“ předchůdci současného liberalistického myšlení
Středověk silně ovlivněna římskou církví sv. Augustin (3-4 st.) sv. Tomáš Akvinský (12.st.) skloubení starověké vzdělanosti a teologie res publika christiana koncepce přirozeného práva spravedlivá válka období předcházející liberální tradici
Spravedlivá válka „Jus ad bellum“ vs. „Jus in bello“ legitimní panovník spravedlivá příčina spravedlivý cíl rozumná naděje na úspěch vyčerpání všech mírových prostředků ochrana civilistů použití síly dle situace
Niccolo Machiavelli Vladař realistické pojetí res publica christiana sekularizovaný systém řeckých polis doporučení vládci jak vládnout základní smysl politiky-bezpečnostní zajištění státu
Vestfálský systém nahrazení res publiky christiana-systém sekularizovaných suverénních států vznik mezinárodního práva Hugo Grotius (16-17.st.) Tři knihy o právu válečném a mírovém přirozeněprávní tradice-její sekularizace poté rozpor mezi zastánci přirozeného práva (MP u lidského rozumu) X pozitivního práva (MP základ mezin.praxe)
Vestfálský systém Thomas Hobbes (16-17.st.) Immanuel Kant (18.st.) Hobbesovo pojetí přirozeného práva stát „Leviathan“ stát připraví jedince o svobodu X zaručí mu zákon a bezpečnost Immanuel Kant (18.st.) K věčnému míru návaznost na stoiky světoobčanství volná federace států univerzalita lidského rozumu republikánské zřízení
Vestfálský systém v 19.st. snaha o první formování vědeckého, empirického pojetí MV-dle metod přírodních věd naturalismus – 2 pol. 19.st. Adam Smith-ekonomická dimenze průmyslová revoluce předchůdce liberalismu neviditelná ruka trhu
Vestfálský systém v 19.st. Marxisté ekonomika jako základní společenská síla (stejně jako liberálové) ekonomika určuje politiku Karel Marx ekonomika je historický fenomén, zatížená vnitřními rozpory a má konec a začátek třídní rozpor v ekonomice-vykořisťovatel X pracující konflikt mezi třídami (ne státy) teorie imperialismu souvislost mezi konflikty jak na úrovni tříd, tak států
vestfálský systém v 19.st. prolínání naturalismu a geopolitiky (realistická tradice) německá geopolitika-Friedrich Ratzel stát jako živý organismus-darwinismus životní prostor států (Lebensraum) Rudolf Kjellen oficiálně zavádí pojem geopolitika anglosaská geopolitika Alfred T.Mahan (USA)-konflikt námořní a pozemní síly v MV Halford Mackinder (VB)-podobnost s Mahanem + power projection
Globální vestfálský systém výzkum teorií MV ve 20.st. prostřednictvím 4 velkých debat v rámci disciplíny MV
2 základní typy debat debaty o základních tématech otázky týkající se faktů debaty spojené s metodologií debaty o metodě zkoumání
4 Velké debaty teorií MV (1920-nyní) 1. Velká debata (30. - 40. léta) idealismus vs. realismus 2. Velká debata (50. – 60. léta) tradicionalismus vs. behavioralismus 3. Velká debata (70. léta) neorealismus vs. neoliberalismus vs. neomarxismus 4. Velká debata (80. léta až nyní) racionalismus vs. reflektivismus
1. Velká debata v MV: Spor o základní témata a otázky MV Idealismus 1910-1930 Důraz kladen na: Mezinárodní právo IGOs Interdependenci Spolupráci Mír Realistická kritika 1930-1950 Důraz kladen na: Boj o moc Národní bezpečnost Útočnou válku Konflikt Válku
Realismus Vznik v meziválečném období Více proudů v rámci realismu: Avšak již od počátku lidstva Více proudů v rámci realismu: Strukturální realismus I. (Thukydides, Morgenthau) Historický realismus (Machiavelli, Carr) Strukturální realismus II. (Rousseau, Waltz) Liberální realismus (Hobbes)
Realismus Několik základní veličin společných pro všechny: Ústřední role státu Suverénní stát a hrozba/použití síly Jednotlivec odevzdá svobody státu Zero sum game Low (ekonomika, sociální) a hight politics (vojenství, politika) Přežití Primární zájem státu Žádné univerzální hodnoty-etika podléhá zájmu státu Svépomoc Anarchický MS Bezpečnostní dilema
Edward H. Carr The Twenty Years´Crises 1919-1938: An Inroduction to the Study of International Relations Kritika Versailleského systému Kritika liberalismu – utopický idealismus Opouští historické metody – zaměřuje se na kritickou politickou analýzu
Hans J. Morgenthau Politics Among Nations: The Struggle for Power and Peace (1948) 6 principů realismu Antropologický rys zkoumání Nejznámější realista
6 principů realismu H.Morgenhaua Politika = boj o moc Morální dilemata mezinárodních vztahů (MV) vs. dualita morálního jednání elit Myšlenka neměnné a násilné povahy MV – vychází z lidské přirozenosti (člověk člověku vlkem) Stát je centrální aktér MV, národní zájmy států a jejich střetávání jsou klíčové pro fungování MV Absolutním zájmem všech států je přežití Nadřazenost bezpečnostní dimenze MV
Zdroje moci Vojenská síla a připravenost Kvalita diplomacie Geografie Přírodní zdroje Průmyslová základna Počet obyvatel Národní charakter: vytrvalost a rozhodnost národa
Neorealismus Kenneth Waltz – Theory of International Politics (1979) Přebírá od Morgenthaua myšlenky: neměnné a násilné povahy MV, nadřazenosti bezpečnostní dimenze MV, koncept mocenské rovnováhy Klíčový důraz struktura MPS = nabízí strukturální teorii MV nezabývá se ZP jednotlivých států
Neorealismus Působení struktury dáno 3 znaky: MPS je anarchický-svépomoc MPS složen z podobných jednotek - státy Státy se od sebe liší pouze svojí relativní mocí – struktura MPS je dána počtem rozhodujících velmocí Pouze třetí složka je dle Waltze proměnlivá vývoj distribuce moci určuje jediné skutečné změny v mezinárodních vztazích (nikdy však nemění vlastní strukturu MPS!)
Neorealismus Anarchie v mezinárodní politice přetrvává protože: Všechny státy chtějí maximalizovat svoji relativní moc Všechny státy si chtějí uchovat autonomii Anarchická struktura MPS do značné míry determinuje chování států na mezinárodním poli (elity pouze dělají co musí – analogie s chováním firem v tržním prostředí) Waltz a neorealisté jsou proto značně skeptičtí ohledně možností mezinárodní spolupráce – bez centrální vlády je třeba předpokládat nejhorší úmysly ostatních aktérů MPS
Strategie reakcí na hrozby: deterence vs. appeasement V anarchickém MPS jsou všichni aktéři odkázáni sami na sebe-princip self-help: Deterence: snažím se zabránit nepříteli v akci tím, že mu dám najevo že mu přijde pěkně draho si něco proti mě zkusit Appeasement: opak deterence – raději nepříteli částečně či úplně ustoupím a doufám, že tak jeho cíle budou uspokojeny
Kritika neorealismu Přílišná idealizace výhod bipolárního MPS Výrazně racionalistický Determinismus obhajoba stávajícího MPS bez možnosti jeho zásadní proměny Opomíjí celou řadu faktorů ovlivňujících fungování MPS: ekonomická provázanost vliv technologií (jaderné zbraně) Vliv ideologií soustředí se pouze na rozložení moci
Přednosti neorealismu Přehlednost Stručnost Logická koherence = opouští předpoklad zkažené lidské přirozenosti (Morgenthau) Využití modelů mikroekonomie
Liberalismus Též označován jako pluralismus Není rozdíl mezi high politics a low politics Hlavní proces v politice-vyjednávání Hlavní linie (již od 18. a 19.st.): Ekonomický liberalismus Demokratický liberalismus Liberální institucionalismus Později návaznost: neoliberálního internacionalismu a neoliberálního institucionalismu
Liberálně-idealistická tradice v MV Mnohem širší => mnohem méně koherentní proud než realismus „Idealismus“ je spíše nálepka od kritiků Liberalismus a idealismus Společné: Přesvědčení o možnosti trvalého míru a spolupráce v MV Rozhodující význam institucí pro rozvoj této spolupráce Rozdílné: Liberalismus: základem je hospodářská spolupráce Idealismus: trvalý mír lze dosáhnout pouze změnou norem v MV
Ekonomický liberalismus-idealismus Hospodářské propojení aktérů-snížení rizika vypuknutí konfliktů 1.sv.v.-mír a prosperita-není přirozená objektivní skutečnost-musí být vytvářeny MS musí mít podobu státního systému-vnitřní uspořádání Člověk jedná racionálně Světoví mír na základě překonání konkurence států Non-zero sum game
Demokratický liberalismus Immanuel Kant – O věčném míru Souvislost mezi mírem a demokratickým uspořádáním Federativní uspořádání-podporuje mírové uspořádání Vychází z premisy souvislosti vnitrostátního uspořádání a MV
Demokratický mír Antiteze realismu (Vyspělé) demokracie mezi sebou nikdy ještě nevedly ozbrojený konflikt, resp. válku Mírové uspořádání se přenáší z vnitrostátní roviny na mezinárodní Kritika: Neexistuje kauzální vztah mezi demokracií a mírem Francis Fukuyama-The End of History
Francis Fukuyama-The End of History Návaznost v pojetí dějin na Hegela (filozofie dějin) Teorie demokratického míru Zvýšení počtu liberálních států v MS = rozšíření mírových vztahů Tzv. „export liberalismu“ a amerických hodnot v pojetí světa
2. Velká debata v MV: Spor o metodu (1950-1960) Tradiční přístupy Důraz kladen na: POCHOPENÍ Norem a hodnot Soudů Historické zkušenosti Teoretici uvnitř subjektu Behavioralistická kritika Důraz kladen na: VYSVĚTLENÍ Hypotéza Sběr dat Vědecké poznání Teoretici vně subjektu
2. Velká debata v MV Vztah k metodologii Tradiční přístupy (realismus, idealismus) vs. Behavioralismus Rozdíl ve vzdělání interpretů teoretických škol (diplomaté, právníci, historikové, filozofové vs. vědci) Nové směry zkoumání-analýza tvorby ZP, rozhodovací procesy v tvorbě ZP Nová teoretická škola / přístup – BEHAVIORALISMUS Profesionalizace MV jako akademické disciplíny
Behavioralismus Kombinace metod politické vědy s ekonomií (teorie her), matematikou, přírodními vědami Důraz na jedince v politice, měřitelnost dat, ověření dat Zkoumaní prostředí, kde se politicky rozhoduje a formují se skupiny V 60. letech sbližování s hl. proudem v MV-idealismem a realismem
Systémová analýza-Morton Kaplan (1966) Použití behavioralistické metodologie v praxi Rozlišení různých druhů MS MS založen na státech a odlišnost systémů je dána druhem jednání a chování států Neodpovídá-li jednání státu očekávání, je potřeba jev vysvětlit Není-li to výjimka, je potřeba revidovat empirickou teorii
3. Velká debata v MV: Spor o chápání MV (1970-1990) Neorealismus vs. Neoliberalismus Neo-neo syntéza Důraz kladen na: Anarchii v MPS Metodologie mikroekonomie Roli institucí Neomarxismus Důraz kladen na: Třídy a boj mezi nimi Kapitalistický imperialismus Závislost (dependence)
3. Velká debata v MV Polemika mezi paradigmaty – neorealismus, neoliberalismus, neomarxismus R.Keohan J.Nye-transnacionalis a interdependence Události 70.let-ropné šoky-nové přístupy v MV (např. neomarxismus)
3. Velká debata v MV Polemika mezi neorealisty a představiteli komplexní interdependence Střet: Regionální integraci, Hierarchie témat ZP, Existence pluralitního MS, Podstata státu Podobnost v některých tématech X rozdílnost → vznik neo-neo syntézy-racionalistický přístup (syntéza neorealismu a neoliberalismu) Předpoklad anarchie v MS, metodologie mikroekonomie, kooperace a MO) Zároveň rozvoj paradigmatu neomarxismu Alternativa k hlavnímu proudu (lib, rel.)
3. Velká debata v MV-2 sporné body mezi paradigmaty Aktér MV Realisté-stát Liberálové-individua a skupiny Marxisté-třídy a ekonomické struktury Vztah mezi aktéry MV Realisté-politické vztahy mezi státy-konfliktní Liberálové-není hierarchie hodnot
Neomarxismus Předmětem analýzy v MV jsou třídy a kapitalismus Zkoumá dění uvnitř státu, vztahy mezi společnostmi a MV Národní stát-světová jednotka strukturovaná hierarchicky světovým trhem (jádro, semiperiferie, periferie) Stát není primárním aktérem MV-je to ekonomické uspořádání systému a třídy Teorie světového systému Immanuela Wallersteina
Immanuel Wallerstein-Teorie světového systému Světový systém je území propojené ekonomickými vazbami s danou strukturou a funkcemi Nejprve jeden systém-poté alternativní systémy Kapitalistický světový systém vzniká v Evropě po roce 1450, kdy především díky dálkovému obchodu dosáhl stupeň hospodářské integrace takového stupně, že se vytvořil ekonomický celek nové kvality. K tomu přispěla také krize feudální ekonomiky
Racionalistické teorie Neo-neo syntéza – vyústění polemiky mezi oběma hlavními přístupy Neo-neo syntéza vzniká až po té, co se oba proudy přeměnily na neo XXX Neorealismus-anarchie ovlivňuje chování států Neoliberalismus-MN kooperace překonává anarchii
Neo-neo syntéza Ani jedna strana se nezaměřuje na zkoumání použití síly v MV (realisté) a morálky (liberalisté) Oba přístupy uznávají maximalizaci zisků aktérů (nejen státy) Oba přístupy uznávají konflikt a kooperaci jako předmět zkoumání Racionalistická teorie založena na pozitivistických předpokladech sociální vědy-stejná metodologie jako přírodní vědy (měřitelnost hodnot, fakt a prokázání kauzality)
4. Velká debata v MV: Spor o metodu i témata MV (1990-nyní) Etablované tradice studia MV Racionalismus Neorealismus Neoliberalismus Neomarxismus Nové přístupy studia MV Reflektivismus Postmodernismus Feministická teorie Kritická teorie Normativní teorie Historická sociologie Snaha o syntézu: Sociální konstruktivismus
4. Velká debata v MV Jak o metodě, tak o základních tématech Debata mezi racionalismem vs. Reflektivismem Reflektivistické teorie Nepozivistické-postpozitivistické Konstruktivismus Syntéza racionalistických a reflektivistických teorií
Reflektivistické teorie MV Velmi málo společných rysů, každá víceméně rozdílná Normativní teorie Feministická teorie Kritická teorie Historická sociologie Postmodernismus
Normativní teorie Morální dimenze v MP Především od 90. let (dříve v pozadí) 3 hlavní oblasti: Autonomie státu Etiku použití síly Mezinárodní spravedlnost
Feministická teorie Skupina feministických přístupů Kritika mužského utváření vědy Několik směrů: Liberální feminismus Radikální feminismus Feministický postmodernismu
Kritická teorie Návaznost na Frankfurtskou školu Max Horkheimer Jürgen Habermas Max Horkheimer Rozdíl mezi tradiční a kritickou teorií Sociální vědy nejsou jako přírodní-společenské síly jako faktory změn Robert Cox
Historická sociologie Zkoumání způsobů a cest vývoje společnosti Zkoumání struktur
Postmodernismus Revize základních pojmů (realita, identita struktura) Dekonstrukce reality-textuální strategie Svět je jako text, který je nutné interpretovat Reflexe konceptu a struktury jazyka Michael Foucault
Sociální konstruktivismus Syntéza mezi racionalismem a reflektivismem Alexandr Wendt, Fridrich Kratochwil, Nicolas Onuf A.Wendt konstruuje teorii MV na základě důsledků sociálního jednání, procesů a sociálních struktur Vychází z reflektivistických pozic k podrobení kritice neorealistického přístupu Částečně překonal propast mezi reflektivistickým a racionalistickým přístupem