Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 HOUBY Autor: Mgr. Monika Urbancová Datum: 17. 1. 2014 Cílový ročník: 6. ročník Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vzdělávací obor: PŘÍRODOPIS Tematický okruh: SYSTÉM ORGANISMŮ Téma: HOUBY Metodický list/anotace: slouží k seznámení se stavbou těla hub a druhy hub, jejich významem v přírodě Jazyk: čeština Očekávaný výstup: žák se naučí popsat tělo houby, rozlišovat základní druhy hub Speciální vzdělávací potřeby: žádné Druh učebního materiálu: prezentace Cílová skupina: žák Stupeň a typ vzdělávání: základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina: 11 - 12 let

HOUBY = nezelené organismy, které nejsou schopné fotosyntézy organické látky získávají a) z odumřelých těl rostlin a živočichů – houby hniložijné (saprofytické) např. suchohřib… b) z živých těl rostlin a živočichů – houby cizopasné (parazitické) např. václavka … c) soužitím s kořeny vyšších rostlin, stromů – houby symbiotické (symbióza=MYKORHIZA) např. klouzek modřínový …

Stavba těla houby tělo hub je vláknité podhoubí (pod zemí), z něj vyrůstají u některých lupenité druhů velké PLODNICE = „houby“ rourkaté stavební látka: chitin zásobní látka: glykogen a olej rozmnožování: výtrusy (výtrusorodá vrstva = rouško)

Stavba plodnice houby – muchomůrky zelené: Klobouk Lupeny Prsten Třeň Plachetka Pochva Podhoubí

Hřib smrkový „pravák“

Význam hub v přírodě rozkládají organické látky (odumřelá těla rostlin a živočichů) podílejí se na tvorbě humusu žijí v symbióze s kořeny stromů škodí na rostlinách (onemocnění) způsobují onemocnění živočichů a člověka (otravy, kožní choroby aj.) získávají se z nich různé látky (např. penicilin – lék)

HOUBY, které netvoří plodnice PLÍSEŇ HLAVIČKOVÁ (obr.) * hniložijná houba na zahnívající zelenině KVASINKY – k. pivní, k. vinná * jednobuněčné houby rozmnožující se pučením * k výživě potřebují cukr, který rozkládají na alkohol a oxid uhličitý → ALKOHOLOVÉ KVAŠENÍ * výroba piva, vína a pečiva (kvasnice=droždí)

HOUBY, které netvoří plodnice ŠTĚTIČKOVEC (Penicillium) * hniložijná houba na potravinách a zrajících sýrech * některé druhy produkují antibiotika – např.penicilín PALIČKOVICE NACHOVÁ * houba cizopasící na žitě, z námele se vyrábí léky cizopasné druhy: RZI, SNĚTI, PADLÍ – škodí na rostlinách

HOUBY, které tvoří plodnice Houby rourkaté - jedlé: HŘIB dubový, smrkový, žlutomasý (obr.) SUCHOHŘIB hnědý KŘEMENÁČ osikový KOZÁK březový KLOUZEK sličný - jedovaté: HŘIB satan HŘIB žlučový

HOUBY, které tvoří plodnice Houby lupenité - jedlé: ŽAMPIÓN ovčí, polní (obr.) BEDLA vysoká, červenající VÁCLAVKA obecná RYZEC pravý MUCHOMŮRKA růžovka - jedovaté : MUCHOMŮRKA zelená, červená ZÁVOJENKA olovová

HOUBY, které tvoří plodnice Dřevokazné houby - stopkovýtrusé: DŘEVOMORKA CHOROŠ (obr.) HLÍVA ústřičná Vřeckovýtrusé houby: SMRŽ UCHÁČ LANÝŽ

HOUBY Podle popisu napiš, o jakou houbu se jedná, využij učebnice a odborné literatury: 1. Je to hospodářsky důležitá houba, která cizopasí na žitě. Dnes se pěstuje uměle pro výrobu léků. 2. Je to jednobuněčná houba tvořící řetízkové kolonie. Z volně žijících druhů člověk vypěstoval speciální druhy, které využívá v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. 3. Je to houba s oranžově zbarveným kloboukem, slizkým a vlhkým, žijící v symbióze s opadavým jehličnatým stromem.

HOUBY Podle popisu napiš, o jakou houbu se jedná, využij učebnice a odborné literatury: 4. Je to jedlá houba z čeledi holubinkovité, rostoucí v jehličnatých lesích. Při naříznutí z plodnice vytéká oranžové mléko. 5. Tato houba připomíná hrušku zasazenou stopkou do země. Plodnice jsou v mládí bílé a jedlé. 6. Je to jedlá houba s lupenitým rouškem, při jejímž sběru na loukách nehrozí nebezpečí záměny s podobnými jedovatými houbami.

Řešení: 1. paličkovice nachová 2. kvasinky 3. klouzek modřínový 4. ryzec pravý 5. pýchavka 6. žampión polní (obr.)

Použité zdroje: LITERATURA: Černík, V., Martinec, Z. Přírodopis 2 BOTANIKA 2. část. 1. vydání, SPN Praha 1997 Střihavková, H., Síbrt, F. Přírodopis 5. 9. vydání, Scientia Praha 1994. ISBN 80-85827-17-4 Čabradová, V., Hasch, F., Sejpka, J., Vaněčková, I. Přírodopis 6 . 1.vydání, Nakladatelství Fraus, Plzeň 2003. ISBN 80-7238-211-X Foto, obrázky – zdroj vlastní

Děkuji vám za pozornost.