4. Neuron.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
1. DoplŇte chybĚJÍCÍ SLOVA DO TEXTU
Advertisements

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA – TKÁŇ – ORGÁN.
NERVOVÁ SOUSTAVA I. VY_32_INOVACE_E2-17 AUTOR: Mgr. Iveta Bartošová
Obecná neurofyziologie
Nervová soustava funkce řídí činnost všech orgánů
BUŇKY A TKÁNĚ V LIDSKÉM TĚLE
NERVOVÁ SOUSTAVA.
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
NERVOVÁ TKÁŇ OLGA BÜRGEROVÁ.
Nervová soustava- úvod
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
SOUSTAVA NERVOVÁ Řídí činnost lidského těla
Nervová soustava Stavba nervové buňky: nervová buňka = neuron
Nervová soustava - úvod
Nervová soustava - udržuje a řídí vnitřní prostředí těla, udržuje vztahy mezi vnitřními orgány a mezi organismem a okolím - je tvořena: centrální nervovou.
Nervová soustava Nervová soustava je nadřazená ostatním soustavám
NERVOVÁ SOUSTAVA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové.
Centrální nervový systém
Nervová soustava soustava řídící
Nervová soustava a smyslové orgány
Biologie člověka.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_335 Název školyGymnázium, Tachov, Pionýrská 1370 Autor Mgr. Filip Tomeš Předmět Biologie.
Nervová soustava Olga Bürgerová.
Nervová soustava Nervová soustava je nadřazená ostatním soustavám
Periferní nervový systém
VY_32_INOVACE_03-01 Živočišná buňka
Stavba a funkční třídění svalové a nervové tkáně
Pohled pod mikroskop ....
NERVOVÁ SOUSTAVA SZŠ A VOŠZ PŘÍBRAM.
MYOLOGIE OLGA BÜRGEROVÁ.
Řídící soustavy Nervová a hormonální.
Nervová soustava l Autor : Mgr. Irena Hudcová Přírodopis Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/
Reflexy.
NERVOVÁ SOUSTAVA (NS) - stavba : - základem – neuron : Tělo Dendrity
Základní struktura živých organismů
Stavba kůže. Stavba kůže Nervová soustava CNS umožňuje velmi rychlé reakce organizmu na rozmanité podněty zevního i vnitřního prostředí. Podněty-
BUŇKA.
Šíření vzruchu v živém organismu
Škola Střední průmyslová škola Zlín
7. Synapse.
88. Nervová tkáň Funkce: příjem informací z okolí, zpracování, integrace, analýza a přenos = > nervový systém přímo či nepřímo koordinuje všechny funkce.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
3. Stavební elementy nervové soustavy.
Soustava nervová 1. část.
Stavba lidského těla.
Miikroskopická stavba – uspořádání tkáně
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Mgr. Šárka Svobodová Název materiálu:
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuZlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školyMatiční gymnázium Ostrava,Dr.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Dümlerová. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Biologie člověka vědní obory: anatomie fyziologie
SOMATOLOGIE Mgr. Pavlína Krbcová.
Škola ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Autor
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: GENETIKA Téma: BUŇKA
STAVBA A ČINNOST NERVOVÉ SOUSTAVY.
Projekt: Moderní výuka
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu
Název prezentace (DUMu): Nervová soustava
VY_32_INOVACE_08_PR_NERVOVÁ SOUSTAVA
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů
NERVOVÁ SOUSTAVA (opakování)
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
VY_32_INOVACE_12_28_Nervová soustava
Název materiálu: VY_32_INOVACE_08_TKÁNĚ2_P1-2
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
4. Buňky.
Anotace Prezentace slouží k úvodní hodině do tématického celku: nervová soustava Je určena pro žáky 8. ročníku ZŠ.
Základní škola, Hradec Králové
Transkript prezentace:

4. Neuron

Nervová soustava NEURON NEUROGLIE MEZIBUNĚČNÁ HMOTA stavební a funkční jednotka nervové soustavy neboli podpůrné buňky, zajišťují strukturní integritu nervové soustavy a správné fungování neuronů (podpůrná a vyživovací funkce)

Vnitřní struktura neuronu neuron má obecné vlastnosti buněk Mitochondrie Jádro neuron má obdobnou vnitřní stavbu jako každá buňka v organismu Hladké ER organely: jádro + jadérko, endoplasmatické retikulum, mitochondrie, golgiho aparát, vesikuly, mikrotubuly… Drsné ER neuron má i speciální vlastnosti, které zaručují přenos vzruchu GA Vesikuly Mikrotubuly

2 typy neuronových výběžků: Charakteristika částí neuronů 2 typy neuronových výběžků: DENDRITY (z řec. dendron = strom) jsou krátké , bohatě rozvětvené výběžky, které přijímají příchozí zprávy od jiných buněk a vedou tyto informace formou elektrického signálu směrem k buněčnému tělu. Na jejich povrchu jsou přítomny dendritické trny, které usměrňují vzruch při jeho přechodu ze synapse na dendrit. AXONY = neurity jsou zpravidla mnohem delší, vedou zprávy vycházející z neuronu směrem k buňkám. Funkce axonu je především vedení vzruchu, který vede spolu s transportem některých látek z buněčného těla do distálních částí axonu, tedy až do telodendrií. Místo odstupu axonu, tzv. axonový, hrbolek má spolu s iniciálním segmentem neuritu rozhodující význam pro vznik vzruchu v neuronu. Axony bývají obaleny myelinovou pochvou, výjimku tvoří pouze začátek a terminální větvení axonu. Myelinová pochva nepokrývá axon souvisle, ale je přerušována Ranvierovými zářezy.

Stavba neuronu savců DENDRITY BUNĚČNÉ TĚLO JÁDRO AXON SMĚR JADÉRKO (vláknité výběžky vedoucí do neuronu a přijímající informace z jiných buněk) BUNĚČNÉ TĚLO JÁDRO JADÉRKO AXONOVÝ HRBOLEK (axon hillock – část neuronu spojující tělo s axonem; místo, kde dochází k integraci signálu a dosažení prahového potenciálu) Nisslova substance (částice tvořené granulárním endoplazmatickým retikulem a ribozomy) AXON (oblast, kde vzniká a dále se šíří Impulz z neuronu) SMĚR SIGNÁLU MYELINOVÁ POCHVA (vrstvy myelinu tvořené Schwannovou buňkou) SCHWANNOVA BUŇKA RANVIERŮV ZÁŘEZ Koncové výběžky neuronu SYNAPTICKÁ ZAKONČENÍ (místo kde se presynaptický neuron připojuje k postsynaptickému neuronu) TĚLO NEURONU

dendrit tělo synaptické zakončení mitochondrie axon drsné ER jadérko jádro axonový hrbolek výběžek kosterní sval

Průřez axonovým výběžkem jádro Schwanovy buňky axon vrstvy myelinu Ranvierův zářez oblast s myelinem bez myelinu dendrit tělo

Myelinová pochva myelinizované axony Schwannova buňka izolující myelinové pochvy oligodendrocyt myelinizované axony Ranvierův zářez Myelinová pochva myelinové pochvy kolem axonů vznikají z ologodendrocytů (v CNS) a ze Schwannových buněk (v PNS)

Vznik myelinové pochvy Schwannova buňka axon jádro myelinová pochva obal tvořený Schwannovou buňkou Vznik myelinové pochvy Neurony se myelinizují ve vyvíjející se nervové soustavě. Plazmatické membrány Schwannových buněk (oligodendrocytů) vytváří kolem axonů soustředné vrstvy.

KLASIFIKACE NEURONŮ podle tvaru podle funkce Bipolární Aferentní = senzorické Unipolární = pseudounipolární Eferentní = motorické Multipolární Interneurony Anaxomický

Klasifikace neuronů podle tvaru je založená na přítomnosti a umístění výběžků. Unipolární Multipolární dendrity axon synaptické zakončení dendrity axon synaptické zakončení Bipolární Anaxomický dendrity axon synaptické zakončení nerozlišené výběžky

Polarita neuronů Bipolární neuron Unipolární neuron Multipolární

Neurony podle funkce klasifikace založena podle toho, kterým směrem vedou nervový impuls Senzorický neuron – krátké rozvětvené dendrity komunikují se smyslovými buňkami receptorů. Vede nervový vzruch z receptoru (kůže, senzorické orgány…) do CNS. Buněčné tělo spojeno pouze s axonem. tělo dendrit axon Vede informaci (nervový impuls) z CNS ke svalové buňce nebo buňce žlázy. Buněčné tělo spojeno pouze s dendrity. dendrit axon tělo

jemně síťovitě větvené Neurony podle funkce Interneurony – spojovací neurony v CNS, přenáší nervové impulsy z jednoho neuronu na druhý. dva typy interneuronů v mozku savců dendrit axon tělo buňky mnoho dendritů a větvený axon dendrity jsou jemně síťovitě větvené Purkyňova buňka Purkyňovy buňky jsou velké gangliové buňky ve střední vrstvě mozečku. Mají tvar hrušky. Jejich dva dendrity se větví v mozečkové kůře a axony zasahují do bílé hmoty mozečku.