AUSTRÁLIE OCEÁNIE Přírodní podmínky

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Výukový materiál byl zpracován v rámci projektu
Advertisements

Austrálie.
Zemská atmosféra - stavba - soustředné vrstvy - různé vlastnosti
Identifikátor materiálu: EU
PŘÍRODNÍ OBLASTI EVROPY
Číslo a název šablony klíčové aktivity
AFRIKA Geografická poloha.
Geografická charakteristika
AUSTRÁLIE Podnebí Austrálie.
VY_52_INOVACE_03/2/21_ZEMĚPIS
AUSTRÁLIE Hospodářství
Rozlišujeme 5 základních klimatických pásem:
Austrálie Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Zeměpis – 1. ročník.
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
AUSTRÁLIE nejmenší kontinent (7,7 mil km2)
Přírodní krajiny světa = vegetační pásy
Čadské jezero Hana Krátká 7.třída
Asie – přírodní podmínky II.
Biomy - popis.
ATMOSFÉRA Podnebné pásy prima.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ ŠablonaIII/2č. materiálu:
Austrálie Země protinožců ZŠ TGM Rajhrad Mgr. Zdeňka Hohnová.
Subtropy.
ATMOSFÉRA atmosféra = plynný (vzdušný) obal Země Složení vzduchu:
Hana Jirsová Zeměpis cestovního ruchu H2.A.
Austrálie.
Austrálie.
Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Předmět: Zeměpis cestovního ruchu.
AUSTRÁLIE.
Austrálie – „země protinožců.“
AUSTRÁLIE + OCEÁNIE Klima a vodstvo
Austrálie- vzdálený ostrov svobody
ASIE PŘÍRODNÍ PODMÍNKY.
Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století.
Tichý a Indický oceán Martin VRZALA.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_133 Název školy Gymnázium, Tachov, Pionýrská 1370 Autor Mgr. Daniela Kemrová PředmětZeměpis.
Austrálie.
Elektronická učebnice - I
Amerika – Přírodní krajiny
Registrační číslo projektu
OCEÁNIE.
Rg austrálie – úvod a přírodní podmínky
Křížovka - Tropický deštný les
AUSTRÁLIE – nejmenší kontinent (7,7 km2)
Austrálie - rostlinstvo a živočišstvo
ZEMĚPIS Téma: Austrálie
Počítačová prezentace
Austrálie Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Příroda Austrálie Obr. 1 – Mapa Austrálie
Elektronické učební materiály - II. stupeň Zeměpis Autor: Mgr. Miluše Džuberová Austrálie původní obyvatel Sydney.
Základní škola a Praktická škola Dvůr králové nad Labem EU-OPVK-CZ.1.07/1.4.00/ :III/2 VY_32_INOVACE_ ČLOVĚK A PŘÍRODA – ZEMĚPIS - NA II.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Vladimír Mikulík. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Austrálie- přírodní poměry Autor: Mgr. Zdeněk Hanuš VY_32_INOVACE_22_Austrálie- přírodní poměry Vytvořeno v rámci projektu „EU peníze školám“. OP VK oblast.
FAUNA A FLÓRA AUSTRÁLIE
POVRCH AUSTRÁLIE 1 2 Doplň k číslům názvy: 1 – 5: pohoří 6 – 8: pouště 9 – 11: ostrov a poloostrovy 12: útes
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a mateřská škola Bohdalov ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ ŠABLONA: III/2 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda, Zeměpis.
Austrálie (Rudý kontinent)
Austrálie – stát i světadíl
Subtropický podnebný pás
Název školy: ZŠ a MŠ T. G. Masaryka Fulnek
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Zeměpis 7. ročník
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Sepekov Autor:
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
Název školy: ZŠ a MŠ T. G. Masaryka Fulnek
Vzdělávací materiál: Afrika Operační systém: Windows XP Professional
NÁZEV ŠKOLY: AUTOR: NÁZEV: VY_32_INOVACE_20 TEMA: ČÍSLO PROJEKTU:
AUSTRÁLIE OCEÁNIE Přírodní podmínky
Téma hodiny: Nový Zéland
Přírodní podmínky V české kotlině.
Transkript prezentace:

AUSTRÁLIE OCEÁNIE Přírodní podmínky

Klima Oceánské Ekvatoriální klima Tropické proměnlivé výjimky: vnitrozemí Austrálie Antarktida Ekvatoriální klima 10° s.š. - 10 ° j.š. ostrovy v Pacifiku vlhké a teplé pravidelný režim srážek i teplot Tropické proměnlivé 10° – 25° severní polokoule: severovýchodní vítr jižní polokoule: jihovýchodní vítr rozdíly mezi návětrnou a závětrnou stranou atoly: nepravidelné, nejisté srážky oblast tropických cyklónů – tajfunů Papua, Šalamounovy ostrovy, Fidži (1993)

Klima Austrálie Nový Zéland aridní a semiaridní (2/3 území) srážky: na okrajích kontinentu sever: tropické monzunové vydatné letní deště jihozápad: mírné klima, deště v zimě jihovýchod: mírné, deště po celý rok, nejvíce v létě permanentní nedostatek vody občasné přívalové srážky Nový Zéland mírné, vlhké, proměnlivé Jižní ostrov: srážkový stín jih: vliv „řvoucích čtyřicítek“

Obvyklá situace: léto

Srážky – roční úhrn

Tektonické desky

Povrch Hlavní orogenetická aktivita: kolize australské a pacifické desky Nová Guinea Nový Zéland vulkanická aktivita, zemětřesení Austrálie vzdálená od okrajů tekt. desek západ: starý prahorní štít pohoří: přes 600 mil. let MacDonellovo pohoří Mt. Zeil 1510 m n.m. Uluru (Ayers rock) 867 m n.m. Hamersleovo pohoří Mt. Meharry 1251 m n.m. střed: pánve, Velká artézská pánev východ: Velké předělové pohoří zlomové pohoří AustralskéAlpy Mt. Kosciusko 2229 m n.m.

Vodstvo Nejsušší kontinent Srážky i odtok velmi nerovnoměrně rozloženy geograficky ¾ ročního odtoku na ¼ území (S+SV) časově na severu: maxima v létě (monzun) na jihu: maxima v zimě v době sucha řeky často vysychají (i Darling) Voda – velmi cenná surovina množství vody v přehradách na 1 obyvatele největší na světě podzemní voda je hlavním zdrojem vody na 60% území množství i kvalita klesá díky nadměrnému čerpání

Povodí: podíl na celkovém odtoku

Artéské pánve

Povodí Murray-Darling Hlavní zemědělská oblast 14% území kontinentu 50% orné půdy 40% hodnoty zemědělské produkce 75% zavlažované půdy „wheat/sheep belt“ Nadměrné využívání vodních zdrojů 75% povrchové vody využíváno pro závlahy důsledek: degradace velkých částí území

Řeky Murray–Darling 3 124 km, 1 900 m3s-1 východní pobřeží + Tasmánie krátké řeky, relativně vyrovnané vodní stavy Fitzroy západní pobřeží většinou jen periodické toky severní A. (úmoří Timorského a Arafurského moře) výrazné sezónní kolísání průtoku letní povodně Flinders Roper bezodtoká oblast 54% rozlohy kontinentu jen periodické toky - creeky

Jezera většinou slaná Eyerovo jezero Torrensovo j. – max. 5 800 km2 max až 15 000 km2, vysychá Torrensovo j. – max. 5 800 km2 Gairdnerovo j. - max. 5 500 km2 Fromeovo j.

Tropické cyklóny - tajfuny Výskyt tajfunů 1996 – 1997:

Vegetace dlouhá izolace – svérázná biota 75% druhů rostlin – endemity samostatná australská oblast výrazný rozdíl mezi východní a západní částí vyvíjely se nezávisle izolovány aridním středem kontinentu jen 10% společných druhů typický zástupce: blahovičník (eukalyptus) 600 druhů až 150 m výšky

Typické rostlinné formace vlhké blahovičníkové lesy jihovýchodní pobřeží, Tasmánie bush – řídký blahovičníkový les karree – blahovičník, akácie, přesličník, hustý podrost západní A. vlhké lesnaté stepi (akácie, blahovičník) Velké předělové pohoří (Queensland, N.S.W.) scrub – křovité formace tvrdolisté vegetace rozsáhlé plochy středu a jihozápadu mallee scrub – křovité blahovičníky (Victoria, N.S.W.) mulga scrub – křovité porosty akácií (západní A.) slanomilný bush – keře akácií, blahovičníků, přesliček (pánev Eyreova jezera) – umožňuje chov ovcí spiniflex – formace polopouští (neposkytuje potravu) tropické deštné pralesy (druhově bohaté) Yorkský pol., severní pobřeží pralesy mírného pásu (stromovité kapradiny)

Změny přírodního prostředí: úbytek lesů

Fauna dlouhá izolace – starobylý ráz fauny malý počet savců jediný druh šelmy: dingo vačnatci – cca 100 druhů klokani – vnitrozemské savany (klokan velký, stromoví klokani) na jihovýchodě vyhubeni – ničili pole kuskusovití (koala mevídkovitá) vačnaté poletuchy… Tasmánie: i draví vačnatci (vlkovec psohlavý, tasmanský ďábel) ptakořitní ptakopysk – JV, Tasmánie ježury – aridní oblasti střední, Z i V Austrálie ptáci: většina endemické druhy (největší: emu)

Rozšíření králíka polního Dovezen 1858 1949: 4 mld. kusů - způsobují erozi - ničí úrodu

Národní parky a přírodní rezervace