AUSTRÁLIE OCEÁNIE Přírodní podmínky

Klima Oceánské Ekvatoriální klima Tropické proměnlivé výjimky: vnitrozemí Austrálie Antarktida Ekvatoriální klima 10° s.š. - 10 ° j.š. ostrovy v Pacifiku vlhké a teplé pravidelný režim srážek i teplot Tropické proměnlivé 10° – 25° severní polokoule: severovýchodní vítr jižní polokoule: jihovýchodní vítr rozdíly mezi návětrnou a závětrnou stranou atoly: nepravidelné, nejisté srážky oblast tropických cyklónů – tajfunů Papua, Šalamounovy ostrovy, Fidži (1993)

Klima Austrálie Nový Zéland aridní a semiaridní (2/3 území) srážky: na okrajích kontinentu sever: tropické monzunové vydatné letní deště jihozápad: mírné klima, deště v zimě jihovýchod: mírné, deště po celý rok, nejvíce v létě permanentní nedostatek vody občasné přívalové srážky Nový Zéland mírné, vlhké, proměnlivé Jižní ostrov: srážkový stín jih: vliv „řvoucích čtyřicítek“

Obvyklá situace: léto

Srážky – roční úhrn

Tektonické desky

Povrch Hlavní orogenetická aktivita: kolize australské a pacifické desky Nová Guinea Nový Zéland vulkanická aktivita, zemětřesení Austrálie vzdálená od okrajů tekt. desek západ: starý prahorní štít pohoří: přes 600 mil. let MacDonellovo pohoří Mt. Zeil 1510 m n.m. Uluru (Ayers rock) 867 m n.m. Hamersleovo pohoří Mt. Meharry 1251 m n.m. střed: pánve, Velká artézská pánev východ: Velké předělové pohoří zlomové pohoří AustralskéAlpy Mt. Kosciusko 2229 m n.m.

Vodstvo Nejsušší kontinent Srážky i odtok velmi nerovnoměrně rozloženy geograficky ¾ ročního odtoku na ¼ území (S+SV) časově na severu: maxima v létě (monzun) na jihu: maxima v zimě v době sucha řeky často vysychají (i Darling) Voda – velmi cenná surovina množství vody v přehradách na 1 obyvatele největší na světě podzemní voda je hlavním zdrojem vody na 60% území množství i kvalita klesá díky nadměrnému čerpání

Povodí: podíl na celkovém odtoku

Artéské pánve

Povodí Murray-Darling Hlavní zemědělská oblast 14% území kontinentu 50% orné půdy 40% hodnoty zemědělské produkce 75% zavlažované půdy „wheat/sheep belt“ Nadměrné využívání vodních zdrojů 75% povrchové vody využíváno pro závlahy důsledek: degradace velkých částí území

Řeky Murray–Darling 3 124 km, 1 900 m3s-1 východní pobřeží + Tasmánie krátké řeky, relativně vyrovnané vodní stavy Fitzroy západní pobřeží většinou jen periodické toky severní A. (úmoří Timorského a Arafurského moře) výrazné sezónní kolísání průtoku letní povodně Flinders Roper bezodtoká oblast 54% rozlohy kontinentu jen periodické toky - creeky

Jezera většinou slaná Eyerovo jezero Torrensovo j. – max. 5 800 km2 max až 15 000 km2, vysychá Torrensovo j. – max. 5 800 km2 Gairdnerovo j. - max. 5 500 km2 Fromeovo j.

Tropické cyklóny - tajfuny Výskyt tajfunů 1996 – 1997:

Vegetace dlouhá izolace – svérázná biota 75% druhů rostlin – endemity samostatná australská oblast výrazný rozdíl mezi východní a západní částí vyvíjely se nezávisle izolovány aridním středem kontinentu jen 10% společných druhů typický zástupce: blahovičník (eukalyptus) 600 druhů až 150 m výšky

Typické rostlinné formace vlhké blahovičníkové lesy jihovýchodní pobřeží, Tasmánie bush – řídký blahovičníkový les karree – blahovičník, akácie, přesličník, hustý podrost západní A. vlhké lesnaté stepi (akácie, blahovičník) Velké předělové pohoří (Queensland, N.S.W.) scrub – křovité formace tvrdolisté vegetace rozsáhlé plochy středu a jihozápadu mallee scrub – křovité blahovičníky (Victoria, N.S.W.) mulga scrub – křovité porosty akácií (západní A.) slanomilný bush – keře akácií, blahovičníků, přesliček (pánev Eyreova jezera) – umožňuje chov ovcí spiniflex – formace polopouští (neposkytuje potravu) tropické deštné pralesy (druhově bohaté) Yorkský pol., severní pobřeží pralesy mírného pásu (stromovité kapradiny)

Změny přírodního prostředí: úbytek lesů

Fauna dlouhá izolace – starobylý ráz fauny malý počet savců jediný druh šelmy: dingo vačnatci – cca 100 druhů klokani – vnitrozemské savany (klokan velký, stromoví klokani) na jihovýchodě vyhubeni – ničili pole kuskusovití (koala mevídkovitá) vačnaté poletuchy… Tasmánie: i draví vačnatci (vlkovec psohlavý, tasmanský ďábel) ptakořitní ptakopysk – JV, Tasmánie ježury – aridní oblasti střední, Z i V Austrálie ptáci: většina endemické druhy (největší: emu)

Rozšíření králíka polního Dovezen 1858 1949: 4 mld. kusů - způsobují erozi - ničí úrodu

Národní parky a přírodní rezervace