Vznik a vývoj litosféry VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE

Vnitřní geologické děje jsou: POHYBY LITOSFERICKÝCH DESEK HOROTVORNÉ DĚJE SOPEČNÁ ČINNOST doprovázené zemětřesením

gravitační silou měsíce (příliv, odliv) Vnější geologické děje jsou vyvolané: sluneční energií gravitační silou Země gravitační silou měsíce (příliv, odliv)

Vnější geologické děje způsobují: rozrušování hornin přenos materiálu (transport) usazování (sedimentaci)

Vnější geologické děje jsou: zvětrávání činnost sladké vody činnost větru činnost ledovců činnost moře (slané vody) působení gravitace činnost různých organismů a člověka

Vnitřní geologické děje vytvářejí nerovnosti (hory, pohoří, prohlubně) zemského povrchu Vnější geologické děje rozrušují zemský povrch, zarovnávají ho, ale také tvoří usazováním nový povrch

ZVĚTRÁVÁNÍ = rozpad hornin mechanické –vlivem střídání teplot, např. na poušti; častým zamrzáním a rozmrzáním povrchu (led má větší objem než voda) chemické – zejména působením vody a kyslíku za současné změny chemického složení (např. vznik limonitu z železitých nerostů) biologické –působením organizmů a člověka ! obvykle dochází ke kombinaci všech tří typů

Rychlost zvětrávání závisí na: druhu horniny na klimatu (teplota, vlhkost) na velikosti styčné plochy s vnějším prostředím

EROZE = ROZRUŠOVÁNÍ A TRANSPORT ROZRUŠENÝCH ČÁSTIC příčinou eroze je mechanické působení větru, vody, ledu, sněhu a gravitace

rozrušování půdního pokryvu a nezpevněných jemnozrnných sedimentů VÍTR VĚTRNÁ EROZE rozrušování půdního pokryvu a nezpevněných jemnozrnných sedimentů  malé částice jsou přenášeny na větší vzdálenost a těžší jsou přesouvány těsně nad zemí vznik dun, spraší, pokliček

Písečný přesyp - duna

VÍTR Poklička je skalní útvar vzniklý zvětráváním různě odolných pískovců a železitých slepenců. Tvarem připomíná sloup zakončený poklicí. vznik pokliček Mšenské pokličky -   nacházejí se v CHKO Kokořínsko. Nejvýraznější z nich (zvaná Poklička) má klobouk o rozměrech 6 × 5 × 1,5 m. Samotný sloup měří 10,5 m.

VÍTR vznik spraší spraš - úlomkovitá usazená hornina navátá větrem hlavní složkou je jemný křemitý prach s příměsí jílu typickou světle okrovou barvu způsobují oxidy železa spraše jsou velmi propustné a srážky se z velké části vsakují do hloubky spraš je velmi měkká, takže ji lze rozmělnit v prstech, přitom je však soudržná, v důsledku čehož mají rokle ve spraši strmé svahy

Rokle ve spraši

VODA vyrývá stále hlubší rýhy (ronové rýhy) a prohlubně obrušuje zemský povrch přenáší zvětralé částice působí chemické i mechanické zvětrávání

VODA působení vody řeka Colorado

Usazování materiálu na břehu VODA Obrušování břehu Usazování materiálu na břehu

VODA na horním toku řek – transport materiálu vznik hrnců (např. na řece Vydře)

VODA na středním a dolním toku – vznik usazenin štěrku, písků a jílů

moře, oceány – příboj VODA Vlnění moře (činností větru a mořských proudů) jako příboj naráží na břeh a vytváří tu strmé útesy

moře, oceány – slapové jevy VODA

moře, oceány – slapové jevy VODA Ve volném oceánu je příliv maximálně do výše 1 m, v zálivech může dosahovat i několika metrů. Místa s nejvyšším přílivem: záliv Fundy (Kanada) 19,6 m ústí řeky Gallegos (Argentina) 18 m Frobisher Bay (Baffinův ostrov) 17,4 m ústí řeky Severn (Anglie) 16,3 m Granville (Francie) 14,7 m

Stejné místo za přílivu a za odlivu ve skotském St. Andrews Stejné místo za přílivu a za odlivu ve skotském St. Andrews. Snímky byly pořízeny ve stejný den s odstupem asi šesti hodin.

moře, oceány – slapové jevy Mount St. Michael s hradem v jihozápadní Anglii poblíž města Penzance téměř desetimetrový vzestup mořské hladiny trvá 6 hodin

Vodní a větrná eroze - park Paria v Utahu

ZEMSKÁ TÍŽE - GRAVITACE ovlivňuje všechny vnější geologické děje (proudění vody, pohyb ledovců, velikost větrem unášených částic) výrazně ovlivňuje řícení a padání rozrušených hornin

GRAVITACE horninové úlomky vzniklé mechanickým rozpadem hornin a sestupující po svahu vlivem gravitace vytváří sutě např. kamenná moře

LEDOVCE horské ledovce se vlivem své obrovské hmotnosti a tlakem na podloží velmi zvolna sunou do údolí a nesou s sebou úlomky hornin

Kamenné ledovcové morény LEDOVCE Moréna je kamenný val vzniklý ledovcovou činností. Morény jsou tvořeny z velkých balvanů až po malé jílové části. Moréna může být buď stále ledovcem transportována, či již uložena v určité oblasti, kudy ledovec procházel. Moréna – Obří postele u obce Zdechovice Kamenné ledovcové morény

LEDOVCE

LEDOVCE Ledovcové údolí

např. leptání skal lišejníky, rozrušování podloží kořeny rostlin PŮSOBENÍ ORGANIZMŮ např. leptání skal lišejníky, rozrušování podloží kořeny rostlin

PŮSOBENÍ ČLOVĚKA např. těžba, výstavba, zemědělství

VZNIK A VÝVOJ LITOSFÉRY – VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE geologičtí činitelé způsobují neustálé změny ve všech sférách země, na povrchu i uvnitř země vnitřní geologické děje vedou ke vzniku nerovností, např. horotvorná a sopečná činnost vnější geologické děje: činnost vody, větru, gravitace, ledovců a organismů včetně člověka působí a) rušivě = zarovnává povrch Země b) tvořivě = ukládání úlomků Vnější geologické děje způsobují: zvětrávání hornin a přenos rozrušených částí = eroze usazování - sedimentace

Na erozi a usazování se podílí zejména: a) voda: říční: obrušování břehů, odnos materiálu a jeho usazování, mořská: příboj (vlnění) a slapové jevy - příliv a odliv  vznik útesů, usazování materiálu b) vítr - vznik písečných přesypů = dun, spraší a pokliček c) gravitace – řícení a padání kamenů, vznik sutí (kamenných moří) na svahu hor d) ledovec – vznik morén a údolí e) organismy – leptání a rozpad povrchu skal hlavně činností lišejníků a kořenů rostlin x vznik hornin, např. uhlí, organogenní vápenec f) člověk- změny při výstavbě, doprava, průmysl, těžba, zemědělství  

Co způsobují vnější geologické děje? Co dodává vnějším geologickým dějům energii? Uveď 5 příkladů vnějších geologických dějů?

Jaké jsou 4 druhy zvětrávání? Co je podstatou mechanického zvětrávání? Co je podstatou chemického zvětrávání? Na čem závisí rychlost zvětrávání? Vysvětli pojem „eroze“. Čím se liší eroze a zvětrávání? Co je příčinou eroze?

Jaké je působení větru na povrch země? Co vzniká činností větrné eroze? Co je to duna a kde vzniká? Čemu se říká „pokličky“? Kde takové pokličky najdeme? Co je to spraš? Jaké má vlastnosti?

Co je „příboj“ a co způsobuje? Co jsou slapové jevy? Co je vyvolává?

Jak působí na povrch země gravitace? Co je to suť a jak vzniká? Jak působí ledovce na zemský povrch? Co je to moréna a jak vzniká? Jak působí na zemský povrch organizmy? Který organizmus nejvíc ovlivňuje zemský povrch? Vysvětli, jak.