Chudoba, socioekonomická nerovnost a demokracie Problémy demokratického vládnutí

Chudoba, socioekonomická nerovnost a demokracie Francis Fukuyama: „Jedna z nejstarších debat teorie demokracie se týká otázky, do jaké míry formální politická a právní rovnost přítomná v liberálních demokraciích musí být doplněna podstatnou sociální rovností – co se týče redistribuce příjmu, přístupu k sociálním službám a schopnosti participovat v politickém životě.“ Tři základní otázky: Jaký vliv má chudoba a socioekonomická nerovnost na kvalitu demokracie? Jaký vliv má chudoba a socioekonomická nerovnost na udržení/přežití demokracie? Zda má demokracie vliv na snižování chudoby a socioekonomické nerovnosti?

Chudoba, socioekonomická nerovnost a demokracie Tyto otázky se staly aktuální během třetí vlny demokratizace s růstem počtu demokracií v rámci třetí vlny a ustavením různých typů demokracií. Pro demokracii je příznačná určitá sociální nerovnost, která je normální (Demokracie je systém politické rovnosti, ne ekonomické rovnosti). Diskuze se týká zemí, kde panuje excesivní socioekonomická nerovnost a kde podstatná část populace žije v chudobě.

Chudoba a socioekonomická nerovnost Chudoba (dle Světové banky) je definována jako strádání v blahobytu. Je vyjádřená nízkým příjmem, nemožností získat základní zboží a služby, aby osoba mohla žít důstojně. Je doprovázena nízkou úrovní vzdělání, chabým zdravotním stavem, nedostatkem přístupu k čisté vodě, nedostatkem bezpečí, neschopností dosáhnout lepšího života a chybějícím zastoupením. Je spojena se stavem ekonomiky, kterou obvykle charakterizuje stagnace, vysoké zadlužení, nerovná redistribuce příjmů, vysoká nezaměstnanost. Chudoba bývá označována za ekonomickou nejistotu.

Chudoba a socioekonomická nerovnost Nejistota je upevňována a reprodukována prostřednictvím kultury Sidney Verba a Gabriel Almond → psychologické přístupy k sobě, druhým a okolnostem, hodnoty, mýty a pověry chudých, zahrnuje i proces učení, kterým se lidé vyrovnávají se svojí chudobou („vždycky to tak bylo“) → rozšířený fatalismus % obyvatel žijících v chudobě je vysoké v rozvojových zemích. Největší procento s nejrychlejším růstem se týká subsaharské Afriky V absolutních číslech nejvíce chudých žije v asijsko-tichomořské oblasti následuje Latinská Amerika a východní Evropa s regionem bývalého SSSR chudoba se dotýká ale i rozvinutých zemích ZE, sev. Ameriky

Úroveň chudoby ve světě Zdroj: World Bank

Zdroj: World Bank

Chudoba a socioekonomická nerovnost Vyjadřuje distribuci materiálních zdrojů v určité jednotce (stát). Vztahuje se na celou populaci. Socio-ekonomická nerovnost je měřena tzv. Giniho indexem (koeficient) 0 = že národní bohatství je rovnoměrně rozděleno mezi všechny složky obyvatelstva zatímco 1 = 1 jedinec ze společnosti má všechen národní příjem čím vyšší Giniho index, tím větší nerovnoměrnost v přerozdělování příjmů

Giniho index ve světě – nejsou zahrnuty všechny země Zdroj: World Bank

Jaký vliv má chudoba a socioekonomická nerovnost na kvalitu demokracie? Politická nerovnost: Chudé vrstvy obyvatel fakticky nemohou plně využívat svá občanská práva. Nemají stejné příležitosti jako občané vyšších vrstev. Předpokladem demokracie je, že každý by v ní měl mít příležitost rozvíjet se. Socioekonomická nerovnost ovlivňuje podobu institucí a pravidel hry. Bohatší vrstvy mají vyšší politický vliv. Na případu USA bylo ukázáno, že veřejné politiky reflektují spíše zájmy bohatších vrstev než zájmy průměrných voličů.

Jaký vliv má chudoba a socioekonomická nerovnost na kvalitu demokracie? Je spojená se špatnou vládou (slabým soudnictvím, nedostatečnými veřejnými službami) a slabou politickou odpovědností. Častěji zde dochází k porušování lidských práv. Podporuje politickou polarizaci (potenciální riziko konfliktů) Podporuje vzestup populismu a populistických lídrů. Lidé snadněji akceptují nedemokratickou vládu. Bývá zde nižší volební účast, lidé se politicky méně angažují.

Jaký vliv má chudoba a socioekonomická nerovnost na udržení/přežití demokracie? Ekonomická jistota (nechudoba) je nutnou, ale ne dostatečnou podmínkou pro funkční demokracii Chudoba a sociální nerovnost spíše vytváří potenciální hrozbu přetrvání demokracie, než by vedly k jejímu pádu. Dřívější teoretické práce (Seymour Martin Lipset) se domnívaly, že demokracie je ohrožena v zemích, kde je vysoká míra chudoby, a to z toho důvodu, že chudí nejsou připraveni na demokracii a jsou náchylní věřit demagogům a přiklonit se k extrémistickým hnutím, zvolit si nedemokratické řešení společenských problémů. Empirické výzkumy ukázaly, že tato teze nemá reálnou oporu. Chudí nemají obecně nedemokratické postoje.

Jaký vliv má chudoba a socioekonomická nerovnost na udržení/přežití demokracie? Většina teoretiků ale přijala za vlastní tezi, že ekonomický rozvoj je nutnou podmínkou pro existenci demokracie. Čím vyšší ekonomický rozvoj, tím občané více akceptují demokratické normy. Pokud je země bohatá, většina aktérů akceptuje rovnoměrnější redistribuci příjmů. Je ochotná akceptovat alternaci u moci. Chudoba a socioekonomická nerovnost vytváří hrozbu tím, že společnost je náchylnější k různým typům konfliktů. Konflikt o zdroje – zdrojů je v chudších zemí méně, významní aktéři tudíž nebudou ochotní vzdát se kontroly nad zdroji. Pokud by volby pro ně znamenaly ztrátu kontroly, mohou si ji chtít udržet silou. Konflikt o zdroje může být umocněn, pokud se chudoba překrývá s etnickou/náboženskou identitou. Další rozměr konfliktu.

Jaký vliv má chudoba a socioekonomická nerovnost na udržení/přežití demokracie? Závěry výzkumů: Čím vyšší příjem na hlavu, tím je menší pravděpodobnost pádu demokracie (pomyslná hranice 6000 dolarů) Země s vysokou socioekonomickou nerovností a vyšším počtem chudých jsou náchylnější k pádům demokracie. Nicméně socioekonomická nerovnost a chudoba sama o sobě nevede k pádu demokracie. Dle A. Przeworského k pádu demokracie může dojít především tehdy, pokud se stávající vládnoucí elita obává vstupu chudých do politiky, který by mohl narušit stávající rozdělení příjmů. Je to tedy spíše elita, která má tendenci demokracii svrhnout, aby udržela status quo. Dalším závěrem pak je (Nancy Bermeo), že chudoba a socioekonomická nerovnost oslabuje liberální demokracii, protože zde je větší tendence volit populistické lídry, kteří podkopávají liberálně demokratické instituce, ale ne demokracii jako takovou.

Zda má demokracie vliv na snižování chudoby a socioekonomické nerovnosti? Mnoho teoretiků demokracie očekávalo, že demokratické vlády sníží chudobu a socioekonomickou nerovnost . Demokracie vytváří větší touhu obyvatel po větší socioekonomické rovnosti. Demokracie vytváří prostor pro politiky, kteří usilují o hlasy chudých voličů a činí závazky v sociálních otázkách. Demokracie dává možnost chudým vrstvám, aby se organizovaly a svobodně vyjádřily Dlouhou dobu panovalo přesvědčení, že cestou k překonání chudoby a nerovnosti je ekonomický růst. Mnohé země proto podnikly tržní reformy, které skutečně vedly k hospodářskému růstu a skutečně došlo k poklesu procenta lidí žijících v chudobě (především v extrémní chudobě). Nicméně přetrval problém s vysokou socioekonomickou nerovností, kterou ekonomický růst neumenšil. Naopak se socioekonomická nerovnost zvýšila. Výsledky demokracie jsou tudíž v sociální oblasti smíšené.