PAMĚŤ

H. EBBINGHAUS = SCHOPNOST PŘIJÍMAT, PODRŽOVAT A ZNOVU OŽIVOVAT MINULÉ VJEMY

Další definice = uchování informace o podnětu, který již nepůsobí = schopnost organismu uchovat strukturované informace v čase

Dělení paměti NA BIOLOGICKÉ ÚROVNI Genetická – obsahuje stavební plány všech bílkovin, jsou uchovány v DNK, předávají se z generace na generaci, jejím základem je nepodmíněný spoj, vrozený. Imunologická – je zakotvena v RNK, s její pomocí se odhalují cizí látky v organismu. Nervová, psychická – jejímž základem je podmíněný reflex, dočasný spoj.

Dělení paměti PODLE TYPU ANALYZÁTORŮ Zraková - vizuální Sluchová - auditivní, echoická Čichová Chuťová Hmatová (doteková) Motorická (pohybová) Smíšená (kombinovaná) Uvedené typy jsou závislé na cvičení. Další možné dělení p. na barvy, jazyk, čísla, tváře, vůně, orientaci v prostoru aj. Jejich kombinace skládá tzv. paměť profesní.

Dělení paměti PODLE DÉLKY TRVÁNÍ (nejčastější) Primární (krátkodobá, pracovní, epizodická, recentní, operativní, časná) – trvá několik sekund, minut až hodin. Sekundární (dlouhodobá, trvalá) – materiál překročí kapacitu primární paměti frekvencí opakování nebo citovým významem.

Dělení paměti Mechanická (asociativní) Paměť pro smysluplný materiál obě paměti se liší na křivkách osvojení a zapomínání.

Dělení paměti Mechanická – osvojování látky = asociativní cestou – pouhým opakováním. Logická – osvojení na základě pochopení vzájemných souvislostí a smyslu látky. Citová – zapamatování a reprodukce citů, bývá často zkreslená, např. vzpomínkovým optimismem.

Dělení paměti Pohybová (motorická) = základ manuálních dovedností a sportovních výkonů. Názorná – spočívá ve snadnějším vštípení, delším uchování a lehčím vybavení objektů a jevů přímo vnímaných. Slovně logická – reprodukce myšlenek, smyslu látky, i když jinými, adekvátními slovy.

Dělení paměti Senzorická – odraz a registrace objektu v systému vnímání po dobu několika setin sekundy než se analyzátor opět uvolní pro příjem nové informace. Je závislá na fyzikálních vlastnostech podnětu. Ikonická – registrace objektu může dosahovat přibližně jedné až tří sekund, obsahem se neliší od p. senzorické

Paměť krátkodobá 5 – 9 jednoduchých prvků (čísel, slov). Materiál můžeme v krátkodobé paměti držet delší dobu stálým opakováním, např. při řešení problému: pak hovoříme o operační paměti. Mžikové smyslové zásobníky paměti – udržují v mysli na zlomek vteřiny to, co jsme právě vnímali – jako bychom, to co nám zmizelo z očí ještě chvíli viděli.

Dlouhodobá paměť Umožňuje nám, abychom si informaci zapamatovali tak dobře, že si ji dokážeme vybavit i poté, co jsme ji pustili z mysli. K tomu je potřeba: aby se v mozku vytvořila dostatečně silná paměťová stopa, abychom tuto stopu nalezli, až si ji budeme potřebovat vybavit.

Dělení dlouhodobé paměti 1. Paměť pro fakta (deklarativní) Paměť pro obecné informace (sémantická) Příklad: délka rovníku Paměť pro osobní události (epizodická) Příklad: moje včerejší hádka 2. Paměť pro úkony (procedurální) zapamatování si příslušného sledu kroků Příklad: jízda na kole, řízení automobilu

Paměť mechanická Telefonní čísla, slovíčka, do jisté míry i básně. Jde o materiál, ve kterém není žádný nám známý systém, takže si ho nedovedeme utřídit.

Paměť logická Opírá se o utřídění látky a o její pochopení. Stačí pamatovat si jen málo základních vztahů. Podrobnosti si odvodíme. Je trvalejší a odolnější proti zapomínání než mechanická.

Stádia paměťového procesu 1. Stádium ukládání do paměti Vizuální forma Akustická forma Sémantická forma 2. Stádium podržení v paměti (a zapomínání) 3. Stádium vybavování Spontánně Záměrně

Individuální rozdíly v paměti rychlost zapamatování pohotovost vybavování šířka (rozsah) přesnost zapamatování a vybavování stálost pamatování

Podmínky úspěšného vybavování okamžitý tělesný a duševní stav kvalita osvojení využívání individuálních zvláštností poznávacích procesů - představivosti, vlastní paměti a myšlení

Boj proti zapomínání opakování vyhledávání logické kostry spojovat nové s tím, co známe vyhledávat příklady na aplikaci učiva hledat možnosti praktického využití cvičení paměti

Poruchy paměti Hypermnézie Hypomnézie Amnézie Dysmnézie resp. paramnézie

Literatura Hartl, P.: Psychologický slovník, Slovník, Praha, 1994 Rozsypalová, M., Čechová, V., Mellanová, A.: Psychologie a pedagogika I, Informatorium, Praha, 2003 Říčan, P.: Psychologie, Příručka pro studenty, Portál, Praha, 2005

Děkuji za pozornost.