CW – 05 TEORIE ROZHODOVACÍCH PROCESŮ Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Fakulta stavební VUT v Brně CW – 05 TEORIE ROZHODOVACÍCH PROCESŮ 10. PŘEDNÁŠKA Teorie rozhodování © Ing. Václav Rada, CSc. Březen 2010

….. Pokračováním je „Teorie rozhodování“ ☺ CW05 POKRAČOVÁNÍ ….. Pokračováním je „Teorie rozhodování“ ☺ Březen 2010

CW05 Proces rozhodování Rozhodování je proces, ve kterém je nutno zvolit jediné rozhodnutí z několika možných alternativ rozhodnutí. Rozhodováním se tedy obvykle rozumí obecný postup výběru. Cílem je vybrat tu alternativu, která je z urči-tého hlediska nejvýhodnější. Březen 2010

CW05 Proces rozhodování Rozhodování ….. Efekt plynoucí z realizace jednotlivých alternativ rozhodnutí závisí na budoucí situaci, která však není rozhodovatelem ovlivnitelná. Březen 2010

CW05 Proces rozhodování Každý proces rozhodování lze pojmout jako proces, při kterém jsou zvažovány všechny zdrojové informace a důvody sloužící k vy-hodnocení, která volba z možných řešení je nejvýhodnější. Přitom může být vyhodnoceno více výsledků či jejich variant jako nejvýhod-nějších, ale každá pro jiné důvody či jiné varianty vstupů. Nebo mohou přinášet různé výsledné nebo následné efekty. Březen 2009

CW05 Proces rozhodování Je nutno si uvědomit, že každý rozhodovací proces v sobě nese jistou míru neurčitostí, která se většinou projevuje jako riziko určitých nedostatků, mínusů, chyb, vad apod. spojených s využitím (aplikací) rozhodnutí v praxi. Březen 2009

CW05 Proces rozhodování Míra rizika i jeho důsledků je přísně individuální a je nejvíce vázána na okolí případně na chování okolí a vliv z okolí plynoucí. Může proto silně ovlivnit i volbu výsledků a vést až k potlačení tzv. ideálně nejvýhodnějšího řešení. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Postup vedoucí k výběru se nazývá řešením rozhodovacích situací, kterých je velmi mnoho typů a je možno je klasifikovat podle charakteru přijatelných řešení, cíle řešení, podle podmínek, které ovlivňují výsledek rozhodnutí, podle způsobu posuzování tohoto výsledku. Březen 2009

CW05 Proces rozhodování Dobře a přesně vedený rozhodovací proces upozorní na rizika (případně určí míru nebez-pečnosti či nežádoucnosti), která by bez toho mohla ujít pozornosti nebo nebyla správně zařazena, a tedy mohla by přinést dodatečné škody a další problémy. Takto chápaná ne-jistota spojená s rozhodovacími procesy je spíše podnětná než negativní. Březen 2009

CW05 Proces rozhodování Na druhou stranu nutno přiznat, že nejistota může být chápána jako nemožnost spolehli-vého stanovení budoucích hodnot faktorů a vlivů působících a dopadajících na výsledky a na zvolené rozhodnutí (vybrané řešení). Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Přijatelná řešení mohou být vymezena nej-různějšími způsoby počínaje prostým vyjme-nováním či verbálním popisem a konče množinou exaktně definovaných podmínek, jimž musí řešení vyhovovat. Řešení mohou sledovat nejrůznější cíle od subjektivního pocitu uspokojení až po opti-malizaci definovanou jednou či více mate-matickými funkcemi. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Nutno zopakovat skutečnost, že výše uvede-né může silně ovlivnit i volbu výsledků a vést až k potlačení tzv. ideálně nejvýhodnějšího řešení. Problémy rizik a nejistot se obvykle řeší (za-hrnují se do vstupů pro řešení) pomocí teorie pravděpodobnosti, která se vztahuje právě na problémy identifikované nebo spojené s náhodnými jevy. Březen 2009

CW05 Proces rozhodování Řešení mohou sledovat nejrůznější cíle od subjektivního pocitu uspokojení až po optima-lizaci definovanou jednou či více matematic-kými funkcemi. Kvalita řídícího pracovníka se pak projevuje ve stupni schopností správně zařadit "svůj" rozhodovací problém v této široké stupnici možností a použít adekvátní postup řešení. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Nezanedbatelným vlivem je i …. Kvalita řídícího pracovníka, která se pak projevuje ve stupni schopností správně zařadit "svůj" rozhodovací problém v této široké stupnici možností a použít adekvátní postup řešení. Březen 2009

CW05 Proces rozhodování Pomáhají příslušné modely popisující reálie a umožňují hledat řešení – jejich vlastnosti (pro jednoduchost a přehlednost lze nahradit číselnými množinami): Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Jaké mají mít tyto modely vlastnosti (mnohdy pro jednoduchost a přehlednost nahrazované číselnými množinami) – odpovídá následující text: Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování * situace rozhodnutí – což je proces volby z minimálně dvou variant (alternativ) rozhod-nutí – situace je konfliktní, protože je nutno vybrat jedno rozhodnutí jako výsledné + a navíc je známo, že se tatáž situace se nebu-de v budoucnu opakovat … – volba závisí na alternativách rozhodnutí a na jejich (dílčích) vlastnostech, faktorech) ovlivňující toto rozhodnutí Březen 2010

CW05 Teorie rozhodování * alternativy – musí se navzájem vylučovat a znamenají možná rozhodnutí – musí být vy-brána jedna (pouze jedna) a nelze současně zvolit jinou – do modelu je zahrnut úplný sez-nam alternativ Březen 2009

CW05 Proces rozhodování * stavy okolností – vyjadřují situace, za nichž se uskutečňuje rozhodnutí, a jsou mimo přes-nou kontrolu rozhodovatele – mají zásadní dopad na učiněná rozhodnutí – jednotlivé stavy se musí navzájem vylučovat – jsou to situace ovlivňující výsledky jiných alternativ a vyjadřují možnosti budoucího vývoje Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování * ohodnocení výsledku (tzv. výplata) – jsou to výsledky alternativ rozhodnutí při jednotli-vých stavech okolností – musí existovat pro každou alternativu, obvykle je to hospodář-ský efekt (výnos, zisk, náklad, ztráta apod., obvykle v penězích) – počet výplat je dán počtem různých stavů v daném okamžiku a kolik je alternativ ……. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování --- kolik je alternativ –– tomu odpovídá matice o rozměrech (m, n), kde m je počet alternativ a n je počet stavů okolností a tedy počet výplat je obsahem matice s prvky výplat v11 až vnm – dále je možné použít graf (rozhodovací strom) jako formu rozho-dovacího modelu Březen 2010

CW05 Proces rozhodování * rozhodovací kriterium – proces rozhodo-vání, podle něhož jsou jednotlivé výplaty hod-noceny (volba určité alternativy s ohledem na odpovídající výplatu) – řídí se záměrem a pří-stupem rozhodovatele k problému – …. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování – ne vždy se rozhodovatel řídí informací o maximální nebo minimální hodnotě výplaty, ale řídí se vlastními úvahami, znalostmi, zku-šenostmi apod., čili přístup je velice individu-ální a subjektivní – obvykle se používají ma-ximalizační kritéria Březen 2009

CW05 Proces rozhodování * jistoty a rizika – informace o možnostech realizace jednotlivých stavů okolností – jsou spoluhodnotícím prvkem informujícím o míře rizika či úrovni jistoty – tím se do procesu rozhodování vnáší prvek hledící na budoucí využití výsledku rozhodování (budoucí využití výsledku rozhodnutí) – extrémními případy jsou „úplná nejistota“ a „absolutní jistota“ (v reálu se prakticky skoro nevyskytují a běž-né případy jsou někde mezi Březen 2009

CW05 Proces rozhodování --- rozhodovatel musí určit hodnotu pravděpo-dobnosti zvoleného stavu – k eliminaci chyb-ných rozhodnutí ještě slouží určení podmínek rizika – takže existují tři varianty pravděpo-dobnosti rozhodovacího vektoru (což je vektor jednotlivých pravděpodobností) Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování … – extrémními případy jsou „úplná nejistota“ a „absolutní jistota“ (v reálu se prakticky sko-ro nevyskytují a běžné případy jsou někde mezi těmito extrémy a rozhodovatel musí ur-čit hodnotu pravděpodobnosti zvoleného sta-vu) – k eliminaci chybných rozhodnutí ještě slouží určení podmínek rizika – takže existují tři varianty pravděpodobnosti rozhodova-cího vektoru (je vektor jednotlivých prav-děpodobností), ………. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování …. tři varianty jsou: * rozhodování s jistotou (pravděpodob-nosti všech známých stavů jsou nulové mimo jediného, který má hodnotu „1“) – rozhodovatel ví přesně, který stav okolností nastane Březen 2010

CW05 Teorie rozhodování * rozhodování s rizikem – existuje určitý počet pravděpodobností s hodnotou mezi „0“ a „1“ , a rozhodovatel má určitou před-stavu o pravděpodobnostech realizace stavů okolností (to je to riziko) Březen 2010

CW05 Teorie rozhodování * rozhodování za nejistoty – pravděpodob-nosti všech stavů jsou neznámé – rozhodo-vatel nemá představu o tom, který stav okol-ností nastane. Březen 2010

CW05 Teorie rozhodování Rozhodovací proces Termínem rozhodovací proces rozumíme jed-notlivé kroky, které musí být provedeny a u-končeny při řešení rozhodovacích problémů, tj. problémů, ve kterých je možné a nutné zvo-lit jednu nebo několik z dostatečného množ-ství možností rozhodnutí. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Přitom není explicitně zřejmé, která z těchto variant je nejlepší, protože není přesně zná-mo, jaké důsledky pro rozhodovatele její vol-ba bude mít. Je to tedy proces volby nebo výběru rozhod-nutí. Rozhodovací proces má dvě stránky – věcnou a procedurální stránku . Březen 2009

Rozhodovací proces má dvě stránky věcnou a procedurální. CW05 Proces rozhodování Rozhodovací proces má dvě stránky věcnou a procedurální. Březen 2009

CW05 Proces rozhodování Rozhodovací proces je také o tom, jak se vyrovnat s následujícími dvěma okruhy problémů: * problém nevyjasněné budoucnosti – rozhodovatel se rozhoduje v konkrétním ča-sovém okamžiku, což bývá situace, kdy není známo, která z možných okolností v budou-cnu doopravdy nastane a ovlivní tím efek-tivnost zvoleného rozhodnutí Březen 2009

CW05 Proces rozhodování * problém existence více kritérií – rozhodo-vatel musí ohodnotit každé z konečně nebo nekonečně mnoha přípustných řešení x nikoliv jen s jedním – celkem je počet kritérií .. p > 1 a tedy existuje f1 , f2 , f3 , … fp kriteriálních funkcí - předpokládá, že mají být „najednou (současně)“ maximalizovány ……… Březen 2009

CW05 Proces rozhodování --- kritéria bývají protichůdná, pak neexistuje zpravidla žádné přípustné řešení x , které by bylo lepší než všechna ostatní přípustná ře-šení – touto oblastí se zabývá vícekriteriální optimalizace – viz další přehled jejich metod. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Věcná stránka rozhodovacího procesu se týká obsahu řešeného problému. Z tohoto po-hledu je důležité, jaký problém řešíme, pro řešení je důležitá teorie a praxe problémové oblasti. Věcná stránka rozhodovacího proce-su je dána oblastí řešeného problému, otáz-kou „Co řešíme?“. Březen 2010

CW05 Proces rozhodování Procedurální stránka rozhodovacího pro-cesu se týká postupu řešení, postupu volby rozhodnutí. Rozpracovává obecné algoritmy a postupy volby alternativy řešení rozhodovacích problémů. Procedurální stránka rozhodovacího procesu obsahuje metody jeho řešení, nabízí odpo-věď na otázku „Jak řešíme, postupujeme?“. Březen 2009

CW05 Proces rozhodování Obecné postupy rozhodovacího procesu mohou být normativní nebo deskriptivní a tedy výsledkem rozhodovacího procesu mů-že být řešení: normativní – jsou to postupy, které vedou k volbě nejlepšího řešení a říkají přímo, jakou alternativu zvolit – vytvářejí normy řešení jednotlivých situací Březen 2009

CW05 Proces rozhodování deskriptivní – jsou součástí analýzy řešení a dávají pouze návod k volbě řešení – podrob-ně popisují problémovou situaci, analyzují jednotlivé varianty řešení a volbu alternativy podporují pouze nepřímo. Březen 2009

CW05 Rozhodování Hlavním prvkem je subjekt rozhodování, kterým je sám rozhodovatel nebo skupina rozhodovatelů. Ti mají pravomoc rozhodnout a rozhodnutí realizovat. Na jejich vlastnostech, znalostech a pravo-mocích záleží, zda bude zvolená alternativa rozhodnutí úspěšná. Březen 2010

CW05 Rozhodování Objekt rozhodování je možno charakterizo-vat jako problémovou, konfliktní situaci respe-ktive konkrétní řešený problém, ve kterém je nutné vybrat právě jednu z alespoň dvou možných variant – alternativ rozhodnutí. Březen 2009

CW05 Rozhodování Vybraná alternativa je jednorázovým rozhod-nutím. Protože je možno zvolit pouze jediné řešení, je tato situace označována jako kon-fliktní. Navíc se přesně tato situace v budou-cnu už nikdy nemusí opakovat a většinou neopakuje. Březen 2009

CW05 Rozhodování Varianty rozhodnutí jsou jednotlivé možnosti řešení rozhodovací situace. Cíl rozhodování popisuje cíl, kterého má být volbou rozhodnutí dosaženo. Kritéria rozhodování ohodnocují jednotlivé alternativy a umožňují vybrat nejvhodnější z nich. Březen 2009

CW05 Rozhodování Stavy okolností a jejich realizace. Dopady možných alternativ se mohou lišit podle budoucího vývoje problémové situace, tato budoucnost je zobrazována stavy okolností. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Procedurální stránka rozhodovacího pro-cesu se týká postupu řešení, postupu volby rozhodnutí. Rozpracovává obecné algoritmy a postupy volby alternativy řešení rozhodova-cích problémů. Procedurální stránka rozho-dovacího procesu obsahuje metody jeho řešení, nabízí odpověď na otázku „Jak řešíme, postupujeme?“. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Rozhodování Rozhodování je proces, který lze hodnotit, sledovat nebo se ho zúčastnit. Proto u něj rozlišujeme různé stavy nebo fáze. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Objekt rozhodování Objekt rozhodování je možno charakterizovat jako problémovou, konfliktní situaci respek-tive konkrétní řešený problém, ve kterém je nutné vybrat právě jednu z alespoň dvou možných variant – alternativ rozhodnutí. Vy-braná alternativa je jednorázovým rozhod-nutím. …….. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování ……Protože je možno zvolit pouze jediné řešení, je tato situace označována jako kon-fliktní. Navíc se přesně tato situace v budou-cnu už nikdy nemusí opakovat a většinou neopakuje. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Varianty rozhodnutí. Varianty rozhodnutí jsou jednotlivé možnosti řešení rozhodovací situace. Cíl rozhodování. Cíl rozhodování popisuje cíl, kterého má být volbou rozhodnutí dosaženo. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Kritéria rozhodování Kritéria rozhodování ohodnocují jednotlivé alternativy a umožňují vybrat nejvhodnější z nich. Stavy okolností a jejich realizace Dopady možných alternativ se mohou lišit podle budoucího vývoje problémové situace, tato budoucnost je zobrazována stavy okolností. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Jistota, riziko, nejistota Tyto tři stavy charakterizují míru našich zna-lostí o vývoji rozhodovací situace. Proces volby určité alternativy s ohledem na odpoví-dající výplaty se řídí cílem, záměrem a přístu-pem rozhodovatele k problému. Ne vždy volí rozhodovatel alternativu s maximální či mini-mální výplatou (podle toho, jedná-li se o náklady či výnosy). …….. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování ….. Extrémní výplaty volí spíše optimisté, roz-hodovatelé s menšími životními zkušenostmi a rozhodovatelé přístupní riziku. Rozhodovatelé, kteří jsou pesimističtější nebo opatrnější, kteří riziko odmítají, se naopak snaží vyvarovat velké možné ztráty. …….. Březen 2009

CW05 Rozhodování Ne vždy volí rozhodovatel alternativu s max. či min. výplatou (podle toho, jedná-li se o náklady či výnosy). Extrémní výplaty volí spíše optimisté, rozhodovatelé s menšími životními zkušenostmi a rozhodovatelé pří-stupní riziku. Rozhodovatelé, kteří jsou pesi-mističtější nebo opatrnější, kteří riziko od-mítají, se naopak snaží vyvarovat velké možné ztráty. Březen 2010

CW05 Rozhodování Subjektivní přístup rozhodovatele je zvláště aktuální, rozhoduje-li za podmínek úplné ne-jistoty nebo s nepříliš spolehlivými informa-cemi o pravděpodobnostech realizace stavů okolností. Březen 2010

CW05 Teorie rozhodování ……… Subjektivní přístup rozhodovatele je zvláště aktuální, rozhoduje-li za podmínek úplné nejistoty nebo s nepříliš spolehlivými informacemi o pravděpodobnostech realizace stavů okolností. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Dlouhou dobu se předpokládalo, že se člověk jako rozhodovatel chová a jedná jako "homo economicus" a to určovalo metodologii roz-hodování ve společenském procesu. Postupně se však ukázalo, že manažer raději vyhledává dostatečně dobré a vyhovující alternativy než nejlepší alternativu, protože rozhodování podléhá vlivu jeho osobnosti. ………. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování …….. Manažer je obvykle přesvědčen, že nemá dostatek informací, jež potřebuje pro své rozhodování. Neuvědomuje si, že více informací nemusí znamenat lepší rozhodnutí. Dokonce v procesu rozhodování často vyu-žívá jen zlomku informací, jež má k dispozici. ………. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování ……. Lidská mysl je však schopna přijímat a analyzovat informace jen do určité hranice; je-li tato hranice překročena, všechny ana-lytické nebo heuristické postupy, nabízející optimální řešení, selhávají a manažer si vybere raději jednodušší postup a řešení, které nemusí být nutně optimální. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Rozhodovací proces je charakteristický svoji multidisciplinaritou. V jeho průběhu je nutno aplikovat poznatky následujících oblastí: * Teorie řízení. * Sociálně – psychologické teorie. * Kvantitativní teorie. * Systémová věda. * Teorie znalostních systémů. * Teorie týkající se oblasti rozhodování. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Inteligenční fáze je fází, v níž je rozhodovací problém zkoumán, analyzován a popisován. Inteligenční fáze soustřeďuje následující aktivity: * Identifikace problému. * Identifikace a vymezení cílů a účelu rozho-dovacího procesu. ……… Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování * Analýza a diagnostika problému. * Typování, výběr a shromažďování dat. * Ověřování validity dat. * Doplňování databází, agregace dat, des-agregace dat, sekundární tvorba dat (např. doplnění časové řady pomocí vhodné sta-tistické metody nebo zasvěceným odhadem apod.). Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Obecně se jedná o tyto činnosti: * Manipulace s daty (nejširší slova smysl). * Kvantifikace cílů a účelu rozhodování. * Tvorba variant, alternativ. * Hodnocení (vážení) variant a alternativ, analýza rizika. * Tvorba zpráv, přehledů, pokynů a pomůcek. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Fáze volby Ve fázi volby je vybíráno a realizováno nej-vhodnější řešení, rozhodnutí. Ve fázi volby se provádí: * Simulace výsledků rozhodování. * Vysvětlování variant a alternativ. * Vysvětlení a zdůvodnění výběru. * Výběr variant a alternativ i implementace. * Zpětná vazba, učení se. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Jednotlivé fáze rozhodovacího procesu tvoří systémový celek a žádnou z nich nelze v pro-cesu rozhodování opomenout. Při řešení různých typů problémů mohou mít jednotlivé fáze různou důležitost, ale přece-ňování nebo podceňování kterékoliv z nich má neblahý vliv na celý proces rozhodování. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Souvislost fází rozhodování (systémový celek) Není-li například problém dobře identifikován, další fáze naleznou dobré řešení špatně definovaného problému, bude rozhodnutí neúspěšné nebo nepoužitelné; to se pocho-pitelně odrazí v nedůvěře k celému systému podpory rozhodování. ……. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování ……… Je totiž lepší mít dobré přípustné ře-šení pro správný problém než optimální řeše-ní pro špatně formulovaný problém. Bohužel v minulosti byla pozornost soustředěna spíše na fázi druhou a třetí, bylo věnováno značné úsilí tvorbě algoritmů a technickým otázkám rozhodovacího procesu. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Pravděpodobnost vstupuje do všech výpočtů i úvah vedených při sestavování modelů. V te-oriích najdeme rozdělení na dva typy: * pravděpodobnost objektivní – existuje vždy v číselném tvaru – patří do statistiky a hodnoty se určují na základě minulých statis-tických dat, které ale nebývají vždy k dispo-zici, nebo míra jejich relevantnosti je nízká a mohou být považována pouze za podpůrné vyjádření Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování * pravděpodobnost subjektivní – bývá vět-šinou ve vágním tvaru vyjádřeným buď slov-ně, nebo pomocí rozsahu číselných hodnot - takže je udáván rozsah <od – do> buď v absolutních hodnotách, nebo nejčastěji v procentech ………. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování ……. – viz následující tab. jejíž varianty lze v literatuře nalézt – vyjadřují míru pravděpo-dobnosti, s níž jev nastane – hodnoty jsou silně ovlivněny osobou hodnotitele a jeho znalostmi i zkušenostmi – uplatňuje se zde i intuice. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování pořadí slovní vyjádření hodnota [%] 1 zcela vyloučeno nic 2 krajně nepravděpodobné trošku - malinko 10 3 dosti nepravděpodobné více 25 4 nepravděpodobné 40 5 pravděpodobné fifty – fifty 50 6 dosti pravděpodobné 60 7 nanejvýš pravděpodobné skoro vše 75 8 jisté téměř vše 90 9 naprosto jisté vše 100 Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování - pojmy Pokus je každá realizace určitého předem stanoveného komplexu podmínek. Pokus musí být reprodukovatelný, to znamená, že * je nutno, aby podmínky, za nichž pokus probíhá, byly stabilizovány * existuje alespoň teoretická možnost opa-kování pokusu Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování - pojmy * výsledek pokusu není předem znám (vý-sledek není jednoznačně určen jeho podmín-kami), je to však právě jeden z prvků známé množiny výsledků, kterou nazýváme základní prostor (možné výsledky náhodného pokusu). Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování - pojmy Jev je každý fakt, o kterém, jakožto o výsled-ku pokusu, má smysl prohlásit, zda nastal nebo nenastal. Typy jevů: jev jistý – vždy nastane při daném komplexu podmínek, jev nemožný – nikdy nenastane při daném komplexu podmínek, jev náhodný – může a nemusí nastat při da-ném komplexu podmínek. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Zákony rozdělení pravděpodobností jsou užívány jako pravděpodobnostní modely, které mají adekvátním způsobem popisovat děje a procesy závisející na náhodě. Pokud chceme pracovat pouze s pojmem náhodné veličiny a vyhnout se manipulaci s jevy, je nutné, kromě vztahu mezi elementárními je-vy a hodnotou náhodné veličiny, definovat také pravděpodobnosti všech jevů. Březen 2009

Rozdělení náhodné veličiny CW05 Teorie rozhodování Rozdělení náhodné veličiny Spojitá náhodná veličina Diskrétní náhodná veličina Rovnoměrné - obecné - normované Normální - obecné Exponenciální , Binomické Poissonovo Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Dominance Cílem rozhodovacích procesů je nalézt vari-anty řešení a z nich vybrat jednu „vítěznou“, která v daném okamžiku, s danou výplatou a za daného stavu a okolností bude nejvýhod-nější. Zároveň se předpokládá, že bude mít maximum jistoty a přinese minimum rizika. To vše i s ohledem na budoucnost. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Existují tři metody analýzy a řešení rozhodo-vacího procesu: * dominantní alternativa * alternativa podle definovaného nejvyššího účinku – užitku * obecně nejvýhodnější alternativa. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Dominantnost můžeme volit podle: * výplat – je nejostřejší variantou a zároveň nejjednodušší – volba je založena na poža-davku, aby dominující alternativa poskytovala všechny výplaty lepší (a to i včetně její nej-horší výplaty) než alternativy, které se umís-tily pod dominující alternativou Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování * stavů okolností – je slabší formou domi-nance – je založena na požadavku, aby do-minující alternativa poskytovala pro každý stav okolností všechny výplaty lepší než al-ternativy, které se umístily pod dominující alternativou Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování * pravděpodobnosti – je nejslabší a nejslo-žitější formou dominance – založena na fak-tu, že pravděpodobnost lepších výplat u do-minující alternativy než nějaká určená hodno-ta „x“ je větší (vyšší) než u alternativy, která se umístila pod dominující alternativou. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Za nejvýhodnější alternativou je chápana ta, u které můžeme očekávat nejvyšší hod-notu výplat. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Pravidla této volby jsou: * rozhodování za jistoty – právě míra jistoty (nebo spíše nejistoty) za daných okolností a v daném čase je jedním z rozhodujících fak-torů při rozhodování – proto součástí procesu musí být i určení podmínek jistoty – pak ve vý-platní matici bude respektován pouze jediný sloupec, který splňuje uvedené podmínky jistoty Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování * rozhodování za úplné nejistoty – je to opačný konec spektra a rovněž pro něj exis-tuje řada postupů hodnotících např. ztráty, hodnoty výplat a může mít i kriterium pro hodnotitelův pesimismus či optimismus Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování * maximaxový přístup – použije rozhodo-vatel při volbě taktiky „odvážnému štěstí přeje“, čili velice optimistický přístup s poměr-ně vysokou mírou rizika – výsledkem by měla být alternativa s nejlepší výplatou, ale realita může nakonec být zcela jiná – jedná se o ne-ustálý výběr maxima a v něm opět maxima atd., tak jak jdou za sebou rozhodovací kritéria Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování * maximinimální přístup (Waldovo krité-rium) – rozhodovatel je spíše konzervativní pesimista s volbou „lepší něco než nic“ – tu-díž hledá alternativu nejméně špatnou – sna-hou je pojistit se proti příliš špatným výplatám – postup je podobný, ale hledá se na spod-ním okraji špatných alternativ Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování * princip minimaxové ztráty (Savageovo kritérium) – oba předchozí přístupy se fixují na jedinou výplatu a „nevšímají“ si ostatních – je proto vhodnější posuzovat alternativy ve vztahu ke stavům okolností a posuzovat kolik je možné ztratit u jednotlivých výplat vzhle-dem ke stavu okolností vůči té ideálně nej-lepší výplatě – …… Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování ……….. – jedná se o použití předchozího Waldova kritéria na pomocnou matici ztrát, takže se posuzuje výplata i ztráta zároveň – výsledkem je, že se vybírá alternativa, která odpovídá minimální z maximálních ztrát Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování * princip nedostatečné evidence (Bernoulli-Laplaceův princip) – je zde pří-stup zohlednit všechny výplaty a jednotlivé stavy okolností se považují za stejně pravdě-podobné – tím se převádí rozhodování za podmínek nejistoty na rozhodování za pod-mínek rizika s pravděpodobnostním vektorem – ……. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování ……. – ohodnocení jednotlivých alternativ je dáno váženým součtem (je ekvivalentem průměru) výplat a nejlepší je ta, která vede k nejlepšímu průměrnému výsledku – tento postup lze použít pro matici výplat i pro ma-tici ztrát Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování * Hurwitzovo kritérium – je založeno na očekávání nejlepších a nejhorších výsledků – základem je tzv. „optimisticko pesimistický index“ s proměnnou t (což je míra optimizmu rozhodovatele), a její rozsah hodnot je: t Є < 0 ; 1 > – používá se také hodnota (1 – t) s označením míra pesimismu – …… Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování …….. – mezi optimizmem a pesimismem se vypočítává vážený průměr nejlepších a nej-horších výplat pro každou strategii – použití pro alternativy se ztrátami není vhodné, pro-tože nejlepší ztráta je rovna nule ztrát Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování * rozhodování při riziku – předpokládá in-formace o pravděpodobnostech realizace jednotlivých stavů okolností, tj. znalost vekto-ru rizika – přibližné pravděpodobnosti si roz-hodovatel vyvozuje sám nebo s pomocí ex-pertů pokud má k dispozici (a měl by je mít) více či méně věrohodné zprávy o ději, který ho zajímá – vhodné a potřebné jsou i znalosti minulosti daného děje ztrát Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování * očekávaná hodnota výplaty – pro výběr nejvýhodnější varianty se používá Bayesův princip – používají se očekávané hodnoty a z nich se odhaduje výsledek tj. důsledky roz-hodnutí – je totiž výhodnější volit alternativu s nejlepší očekávanou střední výplatou a s nejnižší očekávanou střední ztrátou – ……….. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování …….. – očekávané hodnoty výplaty (EMV = Expected Mean Value) představuje vážený aritmetický průměr výplat odpovídajících každé alternativě, kde vahami jsou pravdě-podobnosti každého stavu okolností Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování * očekávaná hodnota možné ztráty (EOL = Expected Opportunity Loss) – název je převzat z počtu pravděpodobnosti – souvisí s principem EMV, protože EOL představuje vážený aritmetický průměr ztrát odpovídají-cích každé alternativě, kde vahami jsou prav-děpodobnosti každého stavu okolností – ……… Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování …….. – oba principy vedou ke shodnému výsledku a očekávané hodnoty výplat nebo ztrát pro jednotlivé alternativy neodpovídají žádné konkrétní výplatě – protože riziko zů-stává zachováno, a skutečný výsledek se od očekávaného odlišuje, používá se zejména tehdy, jestliže žádná z hodnot důsledků vy-brané varianty není pro rozhodovatele přija-telná okolností Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování * pravděpodobnost dosažení aspirační úrovně – její hodnota se označuje PA – po-rovnávají se pravděpodobnosti, s nimiž jed-notlivé alternativy budou poskytovat alespoň určitou hodnotu výplaty – nejvhodnější alter-nativa je vybírána podle toho, zda její výplata bude lepší než požadovaná úroveň výplaty okolností Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Dodatečné informace Rozhodování zřídka probíhá za podmínek jistoty nebo za podmínek úplné nejistoty a bez rizika. Postata obtížnosti problému je v tom, že rozhodovatel neví, jaký stav okol-ností nastane. Obvykle má jen odhady prav-děpodobností realizace. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Odložení do doby, kdy bude více informací a vědomostí nebývá možné a vhodné, proto je na místě opatřit si dodatečné, doplňující, in-formace a zahrnout je do rozhodovacího procesu okolností. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Používají se rozhodovací techniky: očekávaná hodnotě spolehlivé informace (EVPI = Expected Value of Perfect Information) – umožňuje rozhodovateli po-soudit výhodnost nebo nevýhodnost even-tuálního získání dodatečných informací – Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování ….. – je definována jako rozdíl očekávané hodnoty výplata za podmínek jistoty EPC a nejvyšší očekávané hodnoty výplaty za pod-mínek rizika EMV – její hodnota odpovídá nejnižší očekávané hodnotě možné ztráty EOL – …. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování …. – platí vztah: EVPI = EPC – EMV = EPC – max EMVi (pro i = 1 až m, EMV je nejvyšší očekávaná hodnota výplaty za rizika a EPC je očeká-vaná hodnota výplaty za podmínek jistoty a přitom je definována jako vážený aritmetický průměr nejlepších výplat pro každý stav okolností). Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování očekávaná hodnota výběrové informace (EVSI) – efektivnost nákladů na dodatečné informace se vyjadřuje rozdílem očekávané hodnoty výplaty při uplatnění dodatečné in-formace (EMVS) a bez ní (hodnota EMV), např. s použitím původního vektoru rizika – platí vztah: EVSI = EMVS – EMV Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Rozhodovací stromy Rozhodovací model používá buď maticové vyjádření, nebo graf rozhodovacího stromu, který využívá znalostí z teorie grafů. Strom obsahuje uzly a hrany zobrazující postup rozhodování a výběr „cesty“. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Jeho použití je vhodné zejména pro koncep-ční rozhodování a pro prezentace, protože je velice názorný – ukazuje jednoduše vývoj rozhodovacího procesu, nutí promýšlet kaž-dou z variant do všech důsledků, podněcuje k vyhledávání nejistot a rizik. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Pravděpodobnostní stromy Představují vhodný nástroj při rozhodovacích procesech rizikových rozhodnutí, které se skládají z určité posloupnosti dílčích kroků rozhodnutí realizovaných v časové návaz-nosti. Březen 2009

CW05 Teorie rozhodování Uzly znázorňují činnosti nebo jednotlivé kro-ky rozhodnutí ovlivňovaných rizikem a hrany představují výsledky, případně úspěch nebo neúspěch nebo ukončení rozhodnutí a jsou ohodnoceny důsledky jednotlivých rizikových kroků včetně jejich pravděpodobnosti. Březen 2010

CW05 Teorie rozhodování Graf dominance podle stavů okolnost Březen 2010

…..… Informace k „ Teorii rozhodování “ pokračují …… cw05 – 10 CW05 POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ ……. Informace k „ Teorii rozhodování “ pokračují …… …..… cw05 – 10 březen 2010

CW05 ……… Březen 2009