Mikrovlnné systémy Bc. Jindřich Poledňák
mikrovlnné záření vlnová délka: 1mm – 1m od 70. let 20. století pro dálkový průzkum se využívají vlnové délky v pásmech: ◦ X2,40 – 3,75 cm ◦ C3,75 – 7,50 cm ◦ L 15,0 – 30,0 cm
proč? vlnová délka mikrovlnného záření umožňuje jiný pohled na povrch objektů, můžeme rozeznávat např. hladký x drsný, mikrovlnné záření prochází i do určité hloubky
princip radarového snímání vyslání velmi krátkého pulsu záření (desítky nanovteřin) a zaznamenání jeho odražené části na mikrovlnném snímači
vlastnosti mikrovlnného snímání nezávisí na osvětlení sluncem dokáže proniknout mraky, mlhou, deštěm komplikované zpracování rozlišení bývá o řád horší než u snímačů ve viditelném spektru objekty mohou být schovány v radarových stínech obrazový záznam má různé rozlišení v podélném a příčném směru
geometrie snímkování radar vysílá pulsy kolmo ke směru nosiče a šikmo dolů
interferenční SAR (InSAR) SAR (Synthetic aperture radar) = zobrazovací radar založen na Dopplerově jevu (posun frekvencí na vysílaném a přijímaném signálu) potřebujeme dva radarové obrazy ◦ Repeat pass - buď 1 družice,která se vrátí do stejné pozice nebo 2 letící za sebou ◦ Single pass – dva obrazy ze stejného místa – např. dvě antény na ramenech družice umožňuje tvorbu DMT s přesností cca 10m
diferenční InSAR rozdíl 2 interferogramů (zjištění změn povrchu z 3. a dalších snímků) přesnost závisí na přesnosti určení vlnové délky funguje plošně na celém snímaném území nefunguje v místech s vegetací transformace snímku probíhá pomocí koutových odražečů použití např. pro sledování tání ledovců, průzkum sopečných činností
děkuji za pozornost