Rozptyl světla Rayleighův rozptyl Miroslav Blabla 9.A
V atmosféře Kdyby bylo nebe bez přítomnosti atmosféry, bylo by černé i během dne. Noční obloha se nám jeví černá jen díky malé barevné citlivosti našich očí při malém osvětlení.
V atmosféře Modrá barva oblohy je důsledkem Rayleighova rozptylu v atmosféře Země a závislosti intenzity rozptýleného světla na obráceném poměru čtvrté mocniny vlnové délky. Ultrafialové záření je rozptylováno více než fialové, jak plyne ze zmíněné závislosti na vlnové délce.
V atmosféře Když prochází záření slunce v poledne relativně krátkou vzdálenost v atmosféře, část krátkovlnného záření je rozptýlená, čímž získá slunce žlutou barvu a obloha modrou. Je-li slunce nízko nad obzorem, musí světlo urazit v atmosféře mnohem delší dráhu, což způsobí červenou barvu slunce při východu a západu.
Rozptyl a perspektiva Rozptyl světla vysvětluje také perspektivu našeho vidění na velké vzdálenosti. Vrstva vzduchu mezi námi a dalekými předměty, činí předměty světlejšími a méně výraznými a umožňuje nám tak odhadnout jejich vzdálenost.
Mieův rozptyl v atmosféře Probíhá-li rozptyl světla na velkých částicích, například kapkách mlhy, vody nebo krystalcích ledu, nebude rozptýlené světlo zbarveno, ale bude se jevit bílým, např. bílá oblaka Víme, ale že barva oblak může nabývat nejrůznějších odstínů. Závisí to na druhu a velikosti částic, z nichž je mračno složeno a jak se v oblaku rozptyluje světlo.