にっぽん [nippon-koku]

Základní fakta ostrovní císařství ve východní Asii populace: 128 mil. (#10) (hustota 337/km 2 ) rozloha 377,873 km 2 (#62) 97% plochy na 4 hlavních ostrovech >> Honšú, Kjúšú, Šikoku, Hokkaidó 66% lesy, 13% zemědělská půda 2. největší ekonomika světa (3. – dle kupní síly), 4. největší vývozce, 6. dovozce nejvyšší bod Fuji (3776) náboženství: šintoismus a buddhismus Tokio: největší metropole světa (přes 30 mil.) měna: jen (¥) 1 JPY=0,22 CZK jméno Japonska znamená v japonštině „původ slunce“

průmyslový pás (Tókjó až Kitakjúšú) = 75% produkce

Negativní faktory nemá významné zdroje nerostného bohatství ani paliv, musí tak většinu dovážet jen 12% plochy je vhodných pro zemědělství z druhé světové války vyšlo poražené - ztratilo všechna dobytá území, zničeno atomovou bombou, ztratilo některé ostrovy  Američané dostali Okinawu (vrátili 1972)  Rusové jižní Kurily – nechtějí se jich vzdát, spor dodnes tektonicky velmi neklidná oblast >> častá zničující zemětřesení a sopečná činnost. asi 67 japonských sopek je stále činných (pozn. láva > pak je to ale úrodné) nyní problém přelidněnosti center (nikoli však vnitrozemí či venkova)

Historie a kořeny úspěchu utvoření 660 př. n. l. 2. pol. 19. stol. – vládci podporují těžký průmysl (hutnictví, stavba lodí, výroba zbraní), aby předešli kolonizaci po porážce ve válce donuceno k DEmilitarizaci, DEmonopolizaci a DEmokratizaci provedena zemědělská reforma, tvrdá protiinflační politika, nová ústava a zákony odmítají militaristické tendence pomoc od USA - přísun potravin a financí, vojenská ochrana, zpřístupnění technologií, otevření amerického trhu pro japonské výrobky japonská rozvojová strategie - podpořili perspektivní odvětví (elektronika, automobilový průmysl, hutnictví, stavba lodí) i na úkor ostatních, podpora soukromého sektoru, orientace na export, později ruší silnou ochranu vlastního trhu (stále však vysoká cla)

Charakteristika japonského úspěšného hospodářství v 60. letech ekonomika rostla ročně o 10 %, v 70. Letech o 5 % a v 80. letech 4 % zaibecu = ohromné výrobně-obchodní společnosti vyrábějící široký sortiment výrobků jádrová oblast - tři největší konurbace tvoří megalopolis "Tókajdó" - dohr. 54. mil. obyvatel typické jsou vysoké investice do vědy a výzkumu zemědělství není dotováno, přesto vysoké hektarové výnosy (v Asii nejvyšší) dováží suroviny, energii, potraviny; vyváží průmyslové výrobky kvůli asijským tygrům je nuceno měnit svou hospodářskou strategii - specializuje se na náročná odvětví (materiálové inženýrství, mikroelektronika, biotechnologie) a buduje závody v zahraničí (doma už navíc moc není kde)

Zaibecu "Velká čtyřka„ Mitsubishi Mitsui Sumitomo Yasuda  ačkoliv existovaly od 19. století, tímto termínem se začaly označovat po 1. světové válce.  obrovské rodinné vertikální společnosti, kde vlastnická společnost pojímala banku, která disponovala kapitálem, a několik průmyslových podniků, které měly ve svém oboru dominovat  formálně zanikly po druhé světové válce, ve skutečnosti v podstatě nikoliv (>> „keiretsu“) dále např. Kawasaki Nakajima Nissan Nomura

Japonsko dnes podíl na světovém hospodářství: 5.515% (2008) vyniká výrobou elektroniky, lodí, automobilů, oceli, optiky, nářadí, barevných kovů, lodí, chemických výrobků 0,7 mil. lidí pracuje v kvartéru (roční rozpočet 130 mld. USD) japonská životní úroveň je 8. nejlepší na světě (2008) japonský export = 4,210$ na osobu za rok (2005) produkuje přes polovinu všech průmyslových robotů má 173 letišť, populární je vnitrostátní letecká doprava, je špičkou v oblasti železniční dopravy přední země v oblasti „zelených“ technologií (např. japonská auta – nejméně emisí) nezaměstnanost 4% (2008), inflace 0,3% (2006) podílí se na světovém rybolovu 15% (2. místo)

mají vlastní program pro výzkum vesmíru (JAXA) Japonci auty najezdí jen polovinu celkové vzdálenosti přepravy podle Big Mac indexu si Japonci vydělají na jeden nejrychleji (v Tokiu za 1 minutu) snad jediné, co nedováží, ale ani nevyváží, je elektřina dle průzkumu stát s 12. nejlepšími podmínkami pro podnikání na světě největší společnosti světa: v Japonsku 326 z 2000 (Forbes Global 2000, r. 2006) japonské největší firmy (příklady): telekomunikace farmaceutika maloobchodní řetězec

Struktura vývozu >> zdroj: učebnice

Struktura dovozu např. hovězí

Srovnání automobilového průmyslu Japonska a západu taktéž dle učebnice

specializace na hybridní vozy – zde Toyota Prius

= 75% HDP dle en.wikipedia.org

Japonská města Tokio* Yokohama Ósaka Nagoya Sapporo Kóbe Kjóto Fukuoka Kawasaki Saitama Hirošima Sendai * Tokio s aglomerací trojnásobek +

Energetická nesoběstačnost Rezervy ropy (prokázané): barelů (2008) Produkce ropy: barelů/den (2007) Spotřeba ropy: barelů/den (2007) Rezervy plynu (prokázané): stop 3 (2008) Produkce plynu: stop 3 (2007) Spotřeba plynu: stop 3 (2007) Rezervy uhlí (prokázané): tun (2005) Produkce uhlí: 0 tun (2005) Spotřeba uhlí: tun (2006)

Dovoz ropy podle země

Spotřeba energie dle zdrojů

jaderná elektrárna Itaka Japonsko sice není energeticky soběstačné, nicméně aspoň té elektřiny si vyrobí dost > podíl jaderné energie je asi čtvrtina, chce zdvojnásobit (3. na světě v produkci jaderné energie)

Produkce elektřiny

Japonské vychytávky "nemawashi" předtím, než se ve firmě ohlásí formální změny, tak se „připraví půda" (sbírá se podpora, shání se spojenci,..) původní koncepty pracovníků "office lady" "salaryman" salarymanův stereotyp: nosí oblek, jeho život se točí kolem kanceláře, běžně pracuje přesčas, je pilný a poslušný rozkazům, soucítí se sobě podobnými, pije alkohol, hraje golf, v noci chodí na karaoke, chybí mu soutěživost / iniciativnost systém seniorátu „nenko“ čím je člověk starší, tím má lepší pozici (platí i v politice)

nejnovější robot od Hondy - ASIMO

Burza v Tokiu – druhá největší na světě : obchodovalo se se společnostmi s celkovou hodnotou 4,3 biliard $ hl. index: Nikkei 225 (index firem vybraných místním hlavním hospodářským deníkem) v roce 2005 jeden zaměstnanec společnosti Mizuho omylem prodal akcií za 1 jen; burza přiznala, že na vině byl jejich systém (mělo se to kontrolovat)

známé centrum služeb Minato Mirai 21 v Yokohamě

Japonsko v době krize ekonomika se meziročně propadla téměř o 13 procent Japonsko nepostihl přímo kolaps amerického trhu s úvěry a bydlením, projevila se však jeho závislost na exportu do Spojených států deficit běžného účtu platební bilance v lednu rekordních 172,8 mld. jenů (38,1 mld. Kč) (běžný účet se v deficitu ocitl poprvé po 13 letech) vývoz v lednu klesl o rekordních 46,3 procenta na 3,28 miliard jenů do USA se propadl o 53%, do Asie o 47%, do EU o 47% dopravních prostředků méně o 66%, autosoučástek o 52%, polovodičů a elektroniky o 53% snížil se i dovoz, a to o 31,7 procenta na 4,13 bilionu jenů každý Japonec ve věku 18 až 65 let dostane v přepočtu 2700 korun (chtějí probudit spotřebu); část objemných devizových rezerv bude použita pro pomoc podnikům

Výtažky ze zprávy japonského ministerstva financí Měsíční zpráva o hospodářství, leden 2009 (můj neumělý překlad) Hospodářství se rapidně zhoršuje. Vývoz a průmyslová produkce se značně snižuje. Soukromá spotřeba je na tom poslední dobou špatně. Investice se snižují. Výstavba bytů se snižuje. Dovoz se postupně snižuje. Situace na trhu práce se rapidně zhoršuje. Ceny zboží na místním trhů se snižují.

propouští nejvíc

Graf objemu výroby