jméno autora  Mgr. Štěpánka Kočová název projektu Modernizace výuky na ZŠ Česká Lípa, Pátova ulice číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0495 číslo šablony III/2 Inovace výuky pomocí ICT předmět  Dějepis pořadové číslo DUM 18

Anotace Prezentace stručně přibližuje dobu železnou. Autor Mgr. Štěpánka Kočová Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity kombinovaná Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání Základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina 11 - 12 let

Doba železná (700 př.n.l. – přelom letopočtu)

Dělíme na: A) období halštatské = starší doba železná (název podle rakouského města v Alpách – Hallstattu) B) období laténské = mladší doba železná (podle naleziště keltských památek v La Téne – Švýcarsko)

Období halštatské Železo nahradilo bronz, ložiska železných rud byla četnější. Železo mělo vynikající vlastnosti a všestranné využití. Předměty ze železa byly tvrdé a pevné, pružné a ostré. Vznikl nový obor = hutnictví = zabývá se výrobou železa ze železné rudy v tavících pecích – nutná vysoká teplota. Kovářství = úprava železa Nástroje : nože, sekery, dláta, srpy, kosy, koňské postroje a podkovy Zbraně : meče, hroty kopí, šipky

Vozy = výroba čtyř - a dvoukolových vozů, nové řemeslo – kolářství (dovednost ohýbání dřeva). Kola tvoří paprsky – nejsou plná. Vlastnictví vozu = symbol bohatství. Vozy se používaly ve válečnictví, k pohřbům. Význam chovu koně. Obchod = dovoz skla, jantaru (žlutá, hnědá zkamenělá pryskyřice), zlato, bronzové nádoby (mísy, konvice, amfory), víno = vše určeno pro bohaté náčelníky, později knížata. Knížata měla bohatě vybavené hroby Sídlila na mohutně opevněných hradištích.

Skytové = kočovné kmeny, podnikaly ničivé nájezdy na západ na přelomu 6. a 5. st.př.n.l., pravděpodobně se zasloužili o zánik doby halštatské.

Býčí skála – jeskyně v Moravském krasu, je pojmenovaná po sošce býčka Býčí skála – jeskyně v Moravském krasu, je pojmenovaná po sošce býčka. Byly zde nalezeny kosterní pozůstatky několika desítek lidí, kteří zahynuli za nevysvětlených okolností. Dále zde byly nalezeny části vozu, zbraně, části brnění, koňské postroje, zbytky látek, keramiky, bronzové a zlaté šperky, skleněné a jantarové perly a zlatá korunka. Našly se pozůstatky kovářské dílny. Na oltáři (plochá kamenná deska) ležely dvě ruce s bronzovými náramky (asi byly useknuty). Velká záhada tohoto období, řada teorií = hromadný pohřeb, útok nepřátel, přírodní katastrofa, obětiště.

Období laténské = končí pravěk První obyvatelé našich zemí byli Keltové (známe je jménem), ve starověku zvaní Galové. Byl to lid bojovný, odvážný, milující dobrodružství, zábavu a holdování.

Bojovníci rádi pili, jak o tom svědčí tato bronzová nádoba s objemem 2,3 litru. Pili ječmenné pivo.

Zemědělství : železná radlice, srpy, kosy, motyčky, rýče Objev rotačních dvoudílných mlýnků na obilí – ulehčili práci, obilí se už neroztíralo na kamenných drtidlech. Z obilí vyráběli i pivo. Počátky ovocnářství a vinařství. Chov dobytka, kura domácího a hus. Zavádějí podkovy.

Železářství : Keltové tavili železnou rudu v hliněných pecích pomocí dřevěného uhlí, používali různé kovářské techniky – sváření, kalení.

Ostatní řemesla : výroba a zpracování bronzu – šperky, zlatnictví Zavádění rotačního hrnčířského kruhu (umožnil výrobu tenkostěnných nádob). Na našem území se začalo vyrábět i sklo (korále).  

Švartny – náramek vyráběný z hmoty podobné černému uhlí, upravovali se do vysokého lesku.

Ražba mincí – Keltové byli první, kdo to v našich zemích zavedl Ražba mincí – Keltové byli první, kdo to v našich zemích zavedl. Mince zlaté – tzv. duhovky.

Centrem správy a náboženského života se od 2.st.př.n.l. stala oppida. Oppidum – opevněné sídlo Keltů, středisko správy, náboženství, výroby a obchodu. Opevnění = z kamenů kladených na sebe na sucho (bez malty), mezi ně byly vkládány trámy (střídavě podélně i napříč). Před hradbou byly mohutné příkopy, složité vstupní brány. Uvnitř oppida byly studny.

U nás nejznámější oppidum bylo ve Stradonicích či v Závisti nad Zbraslaví. V době laténské zaniká rodová společnost – tvoří se kmeny. Nejvýznamnější na našem území byly kmeny Bójů. Podle nich dostaly Čechy své starobylé jméno Bojohemum (země Bójů), v latinské podobě Bohemia. V čele kmene stál král a vládnoucí vrstva aristokracie.

Náboženství – máme písemné zprávy díky antickým dějepiscům Náboženství – máme písemné zprávy díky antickým dějepiscům. Věřili v řadu bohů. Náboženství mělo přírodní charakter, uctívali i zvířata, stromy a rostliny. Obřady vykonávali druidové = kněží. Keltské svátky Po Keltech nám zůstaly i naše svátky: Dušičky Hromnice 2. února Čarodějnice 1. srpna dožínky  

Zdroje: Lidé pravěku, vydavatelství Fortuna Print, Praha 1994 Lovci mamutů, Petr Šída a kolektiv, vydáno ve spolupráci s Národním muzeem, Ottovo nakladatelství 2007 Dějepis – učebnice pro 6. ročník, SPN Praha 2001 Ilustrované dějiny světa, Starověk, F. Chandlerová, Fragment 2001