Národní koordinátor zavedení eura v ČR Výhody a nevýhody eura Oldřich Dědek Národní koordinátor zavedení eura v ČR Eurocentrum Praha Leden 2008 Organizační výbor Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice

Studium výhod a nevýhod eura Přístupy ekonomické teorie Teorie optimálních měnových oblastí: země by měla vstoupit do měnové unie teprve po splnění kritérií OCA Teorie nákladů a výnosů: země by měla přijmout společnou měnu teprve poté, co přínosy převáží nad náklady Praktická škola života Společná měna jako výsledek dlouhého evolučního experimentování s různými kurzovými systémy Nezviditelnitelné výhody = poruchy, které by se patrně dostavily, kdyby společná měna neexistovala

Systém pevných avšak přizpůsobitelných kurzů Charakteristické rysy Centrální parita (americký dolar, paritní mřížka) Fluktuační pásmo (±1 %, ±2¼ %, ± 15 %) Spořádané přestavování parit (prostor pro zreálnění kurzu a pojistka proti kompetitivním devalvacím) Historické varianty Brettonwoodský systém (1944-1971) Had (1971-1979) Evropský měnový systém (1979-1999)

Systém pevných avšak přizpůsobitelných kurzů Fundamentální problémy Politické jiskření při přestavování parit (devalvace jako hra s nulovým součtem, zejména při účasti francouzského franku a německé marky) Předvídatelnost okamžiku přestavení vábničkou pro spekulační kapitál (v rozporu s deklarovaným cílem kurzové stability) Ustupující vnitřní motiv pro přestavování (obnova konkurenceschopnosti) a sílící vnější motiv (poruchy globálních finanční trhů) Hluboká krize EMS 1992 – 93 (definitivní konec víry v pevné avšak přizpůsobitelné kurzy) Teorie neudržitelné trojice (neslučitelnost pevného kurzu, autonomní měnové politiky a liberalizovaných kapitálových toků)

Kotevní role německé marky Téměř šestileté období bez přestavování parit (1987-92) Kromě Řecka postupně všechny měny EC součástí ERM Zavěšení dalších měn na ecu (Švédsko, Finsko, Kypr) Období kurzové stability, konvergujících inflací a zvýšené fiskální disciplíny Německá marka jako kotevní měna ERM Iluze fungující kvazi-měnové unie Plány na vytvoření EMU se dostávají na přední místo evropské agendy (duben 1989 Delorsova zpráva, únor 1992 Maastrichtská smlouva)

Kotevní role německé marky Fundamentální problémy Asymetrie systému: sledováním stability vůči marce národní měnové politiky kromě německé ztrácejí autonomii Bundesbanka se stává měnovým vůdcem systému (Emmingerův dopis z r. 1979: Bundesbanka zodpovědná primárně za stabilitu německých cen) Ve vytvoření měnové unie spatřována cesta k ukončení německé dominantní pozice (postoj Francie a Itálie) Idea bezešvého dosažení měnové unie (omezování kurzových fluktuací a posléze jejich neodvolatelné fixace)

Hluboká krize 1992-93 Sjednocení Německa vyvolalo inflační tlaky, vysoké německé úrokové sazby se přelévá do zbytku EU Nadhodnocené měny v důsledku zastaveného přestavování parit (italská lira, britská libra, španělská peseta) Zadrhnutí projektu HMU (neúspěšné referendum v Dánsku, nejistota výsledků referenda ve Francii) Tři vlny spekulačních útoků Září 1992 (Itálie a Velká Británie pozastavují členství v ERM) Srpen 1993 (rozšíření fluktuačních pásem z ±2¼ % na ±15 %) Březen 1995 (devalvace pesety a escuda) Sjednocení Německa: V prostředí vůdčí role německé měnové politiky se zvýšení německých sazeb přelévá do zbytku EU v době, kdy řada zemí prochází hospodářským ochabnutím Opakující se zkušenost s rozpadem bretton-woodského systému (americký Fed dává přednost řešení domácích problémů před negativními dopady na světový monetární řád) Neúplná konvergence: Plíživou erozí vnější cenové konkurenceschopnosti jsou postiženy zejména Itálie a Británie Fenomén nadhodnocených měn překrýván optimistickými vyhlídkami na vytvoření měnové unie Konvergenční hra: Je-li plán na vytvoření měnové unie považován finančními trhy za kredibilní, dochází k masivnímu investování do aktiv dohánějících členů Unie v očekávání realizace kapitálových zisků, jakmile proběhne srovnání výnosů na jednotnou hladinu úrokových sazeb uvnitř měnové unie V případě následných pochybností finančních trhů ohledně časového harmonogramu vytvoření měnové unie nastává hromadný odchod investorů z uvedených aktiv

Historické výhody eura Historické výhody společné měny jsou již neexistující náklady makroekonomické nestability, která dříve ve srovnatelných podmínkách makroekonomickou nestabilitu vyvolávala Absence kompetitivních devalvací Excesy plovoucích kurzů Útěk ke kvalitě při slabém dolaru

Hospodářské ochabnutí 2001-2004 Tempo růstu reálného HDP (%) Poznámka: stálé ceny r. 1995 Pramen: Eurostat

Historické fluktuace dolar – euro Poznámka: do konce r. 1999 kurz USD/ECU Pramen: Eurostat

Výhody pro podniky Odstranění kurzového rizika Četné provozní výhody Kurzové riziko komplikuje strategické plánování Zajišťování kurzového rizika ujídá prostředky pro investice a mzdy Přenášení kurzového rizika na subdodavatele Nemožnost dlouhodobého zajištění Levnější zajišťování na trhu dolar-euro než na trhu dolar-koruna Četné provozní výhody Úspora konverzních poplatků a levnější vedení účtů Levnější vypůjčování (při nižších úrokových sazbách ČNB vyšší sazby u úvěrů) Nákladná manipulace s větším počtem měn

Výhody pro podniky – obchodní otevřenost ČR

Exportéři si nepomohou ? Současný stav Zhodnocování měnového kurzu  ztráta cenové konkurenceschopnosti  nářky exportérů Po zavedení eura Pevný kurz  nemožnost apreciace  vyšší inflace  vyšší mzdy  ztráta cenové konkurenceschopnosti  nářky exportérů

Exportéři si nepomohou – výhody eura Mzdová vyjednávání náročná ale vesměs respektují vazbu na růst produktivity práce Hrozba přenesení výroby do jiných zemí Ztráta pracovních příležitostí Využití mechanismů kolektivního vyjednávání (minimálně roční kontrakty, provázanost odměňování s hospodářskými výsledky, aj.) Kurzová volatilita zcela mimo vliv podniků Odraz zahraničních událostí Silné regionální vnímání finančních trhů Přestřelování, stádové chování, aj. Z pohledu stabilnějších podmínek podnikání se jako výhodnější jeví měnová unie Dopady na státní rozpočet: Nemocenské a důchodové pojištění: 2,3 mld. (resp. 230 mil Kč) Platy ve státní správě: 100 mil Kč Dávky státní sociální podpory a sociální péče: 500 mil Kč. Estager: Zvýšení daně zarovnávním při přechodu na euro (15,24 → 16 €) Není dotčeno právo státu zvyšovat daně, nelze to však schovat pod přechod na euro

Výhody pro stát Čerpání prostředků z Evropské unie V důsledku zhodnocování koruny stát přichází o nemalé prostředky Mnohem komplikovanější administrativa

Výhody pro spotřebitele Snadnější cestování Úspora konverzních poplatků při cestování do zahraničí Velikost úspor spíše symbolická Cenová transparence Snadné srovnávání cen zesiluje konkurenční prostředí (motor pokroku tržní ekonomiky)  nižší ceny a pestřejší nabídka pro spotřebitele Cenovou arbitráž komplikuje mnoho dalších faktorů (cenová regulace, daňový systém, spotřební zvyklosti, aj.)

Riziko vnímané inflace 0.0 1.0 2.0 3.0 4.0 5.0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 -10 10 20 30 40 50 60 70 HICP (levá strana) Vnímání inflace (pravá strana) Tempo růstu % respondentů Faktická inflace = statisticky měřený HICP Pociťovaná inflace = Statistické průzkumy veřejného mínění Otázka: Jaksi myslíte, že se ceny vyvíjely za posledních 12 měsíců? Odpovědi: 1) Vzrostly hodně; 2) Vzrostly mírně; 3) Vzrostly nepatrně; 4) Nezměnily se; 5) Klesly; 6) Nevím Pramen: Evropská komise

Vnímaná inflace –objasnění Spotřebitelé subjektivně vnímají více cenový růst než cenový pokles Výrazný cenový růst soustředěn do položek s malou vahou oficiálního statistického koše Srovnávání současných cen v eurech (vliv inflace) s posledními cenami v národní měně (zapomínání na inflaci) Zájem médii o negativní zprávy (zdražování) Veškerý nárůst inflace v období zavádění eura připisován přechodu na euro Riziko sebenaplňujících se očekávání pro nové země zavádějící euro Faktory nesouvisející s eurem První vlna (2002): vysoké ceny energií (studená zima, efekt teroristických útoků z 11. září); vrchol slabého eura zdražoval dovozy z mimo eurové oblasti Validní důvody: technické důvody zaokrouhlování u nízkonákladových položek (1 cent = 25 hal = 25 % nárůst); prodejní automaty; efekt přeceňování na začátku roku) Kritické oblasti: služby (kavárny, kadeřník,…) Sebenaplňující očekávání: Ke zdražování dojde proto, že každý očekává, že dojde ke zdražení

Makroekonomické nevýhody ? Obecné tvrzení, že výhody eura jsou primárně mikroekonomické, kdežto náklady jsou inkasovány na makroúrovni Ztráta samostatné měnové politiky Ztráta kurzu jako stabilizačního nástroje Zastaralost maastrichtských kritérií poškozuje reálnou konvergenci Kombinace pravdivých postřehů s množstvím mýtů a nekorektností

Význam kurzu Historie měnové integrace ukazuje na úzká hrdla stabilizační role kurzu Praxe ekonomik podobných té české dokládá výhody vědomě „spoutaných rukou“ (Rakousko, Nizozemsko, Dánsko) Vzdání se vlastní měny znamená technickou nemožnost krizí platební bilance (při nevyrovnané bilanci přílivových a odlivových položek) Česká zkušenost z r. 1997 Poučný příklad Irska a Španělska Frekvence výskytu šoků: Zmenšená Rostoucí váha nadnárodních firem s převahou vnitro-oborového obchodu Rostoucí podíl produktové diferenciace, kdy země si konkurují ve stejných výrobkových kategoriích Negativní šok zasahuje země měnové unie s podobnou intenzitou čili stává se symetrickým Zvětšená Využívání úspor z rozsahu posiluje regionální koncentraci průmyslových aktivit, takže sektorový šok se stává šokem pro určitou zemi – aglomerační efekt (Krugman) Protiargumentace: empirické svědectví spíše na podporu růstu vnitrooborového obchodu; aglomerační efekt může pokrývat regiony více zemí; aglomerační efekt se netýká prostorově rozprostřených služeb (70 % HDP)

Inflace po zavedení eura Současný stav 4 % nominální zhodnocení + 3 % domácí inflace – 2 % zahraniční inflace = 5 % reálná apreciace Po zavedení eura 0 % nominální zhodnocení + X % domácí inflace – 2 % zahraniční inflace = 5 % reálná apreciace  X = 7 % ! Podpůrná zahraniční srovnání Problém vysokých inflací v zemích EU s pevnými kurzy (Bulharsko, Litva, Lotyšsko) Předobraz budoucí vysoké inflace po trvalém zafixování koruny?

Inflace po zavedení eura Nekorektní počty Problém nespočívá v obětování dnešní silné apreciace výměnou za euro, ale v obětování hypotetické apreciace nejdříve v r. 2012 výměnou za euro Problematická extrapolace současných trendů do budoucnosti (uzavírání výkonnostní mezery, teorie životního cyklu FDI, pojistka proti turbulencím finančních trhů, aj.) Obtížné odhady budoucí apreciace Nekorektní srovnávání Výstižnější je srovnávaní s přibližně stejně rozvinutými zeměmi (Portugalsko, Řecko, Malta) Tito členové eurozóny nevykazují vysokou inflaci (cca 3 % = inflační cíl ČNB) Po vstupu do eurozóny zůstává expozice vůči dolaru, tím i protiinflační účinkování apreciace eura vůči dolaru

Zastaralost maastrichtských kritérií Kritika inflačního kritéria Odpichová hodnota z inflací zemí EU a nikoli zemí eurozóny Tři nejnižší inflace bez ohledu na průběh cyklu (deflace se nezapočítává) Tlak na uměle nízkou inflaci poškozuje reálnou konvergenci dohánějících ekonomik Kritika kurzového kritéria Staré země: kontinuita s režimem ERM (5 let žádné přestavení parit, kolektivní obrana pásem ± 2¼ %, automatické a neomezené intervence na okrajích pásma, EMCF) Nové země: rozšíření pásem na ± 15 % (intervenční povinnost ECB na okrajích širokého pásma (nikoli automatická !), plnění kritéria posuzováno v logice úzkého pásma (pozvánka pro spekulanty?)

Zastaralost kritérií – zvládnutelný problém ! Politická ekonomie monetární integrace Maastrichtská kritéria byla a vždy budou produktem politických kompromisů Odlišné zájmy členských zemí  Nejasný výsledek znovuotevření Maastrichtské smlouvy Nové země EU: zájem na změkčení inflačního kritéria Německo a další: Nepřípustná debata o změkčení ČR = praktický příklad schopnosti dostát maastrichtským požadavkům Vysoký hospodářský růst & nízká inflace Využití asymetrické povahy kurzového kritéria Jediný problém rozpočtový deficit Důležitý slovenský test

Euru již táhne na desátý rok, jeho kolaps však stále nevidět !!! Další časté mýty Zavedením eura zchudneme (po přepočtu mezd a důchodů z korun na eura) Euro způsobilo hospodářskou stagnaci v zemích eurozóny Euro je výsostně politický projekt a nerespektuje doporučení teorie optimálních měnových oblastí Euru již táhne na desátý rok, jeho kolaps však stále nevidět !!!