VÝŽIVA ROSTLIN.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
ORGANICKÉ LÁTKY + KYSLÍK
Advertisements

Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
VÝZNAM VODY PRO ROSTLINY
Kompostování Vyrobila g2.
BIOCHEMIE.
Glukóza C H O Dýchání a přeměny glukózy Autor: Ing. Jiřina Ovčarová.
VÝŽIVA – základní složky potravy
Koloběhy látek Cyklus vody.
Látkové složení lidského těla- prvky
Minerální výživa rostlin
Lipidy estery alkoholů a vyšších mastných kyselin
Lipidy estery alkoholů a vyšších mastných kyselin.
Okopaniny nízký obsah sušiny ( %) vysoké hospodářské výnosy
BRAMBORY (SOLANUM TUBEROSUM)
Organické a anorganické sloučeniny lidského těla
Číslo projektu:  CZ.1.07/1.5.00/ Název VM: Hnojiva organická Kód VM:
Vlastnosti živých organizmů (Chemické složení)
Magisterský studijní program FVL a FVHE
Rostlinná produkce a prostředí
CUKROVÁ ŘEPA (BETA VULGARIS)
Rostliny.
Přechod rostlin na souš
Lesnická geologie a pedologie
= věda o životních projevech rostlin a funkcích jejich orgánů
FYZIOLOGIE ROSTLIN.
Biochemie Úvod do biochemie.
ŽP – základní pojmy Ekologie … věda o vztazích mezi organismy a jejich životním prostředím a mezi organismy navzájem (Ernest Haeckel 1866) Environmentalistika.
Minerální výživa VY_32_INOVACE_3.1.Bi1.08/Li
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Předmět: Ročník: třetí Téma:Vybrané.
Metabolismus ba kterií. – Bakterie se složením prvků zásadně neliší od ostatní živé hmoty – Stejně jako buňky rostlinné a živočišné obsahují biogenní.
Ochrana plodin proti škodlivým činitelům
VY_52_INOVACE_ZB03_2264TVR Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1,5 Peníze středním školám  Číslo projektuCZ.1.07/ /  Číslo projektu:Rozvoj.
Metabolismus bakterií
ROSTLINNÉ ORGÁNY I. KOŘEN Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
VLČÍ BOB - LUPINA (Lupinus sp.).
VÝŽIVA ROSTLIN 2014.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE
Střední odborné učiliště Liběchov Boží Voda Liběchov
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_376.
Příjemce podpory – škola: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice, Benešovo náměstí 1, p.o. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/ Tento.
ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
Pokuste se vlastními slovy definovat karboxylové kyseliny: Karboxylové kyseliny jsou organickými kyselinami (zároveň kyslíkatými deriváty, které ve.
Zdravá výživa I Dagmar Šťastná.
Autor:Mgr. Jitka Hříbková Číslo DUMu:Pě8 - 3 Datum ověření ve výuce: Téma: Výživa půdy - kompost Tématický okruh: Půda Vzdělávací obor: Pěstitelství.
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Minerální výživa rostlin.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Lenka Knotková. Dostupné z Metodického portálu ; ISSN Provozuje.
MAKROELEMENTY (2. část) Předmět Pěstování rostlin Obor Agropodnikání.
Projekt:OP VK Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Autor:Mgr. Alena Přibíková Číslo DUM:Pě Datum ověření ve výuce: Ročník:9.
Hnojiva aneb přikrmování rostlin. Rozdělení hnojiv a) podle skupenství pevná hnojiva kapalná hnojiva b) podle působení na rostliny přímá hnojiva – obsahují.
Chemické složení organizmů. Mezi přírodní (organické) látky patří: cukry (sacharidy) tuky (lipidy) bílkoviny (proteiny) nukleové kyseliny.
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Andrea Brogowská Název prezentace (DUMu): Chemické složení rostlinného těla Název sady:Rostliny Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
Kvalitní potraviny - kvalitní život CZ.1.07/1.1.00/
Předmět:chemie Ročník: 3. ročník učebních oborů Autor: Mgr. Martin Metelka Anotace:Materiál slouží k výkladu učiva o fotosyntéze. Klíčová slova: fotosyntéza,
Průmyslová hnojiva. s rozvojem zemědělství postupně přestalo postačovat použití statkových hnojiv => rozvoj výroby průmyslových hnojiv dodávají do půdy.
Kompostování Vyrobila g2.
Chemické složení živých organismů
Dělení rostlin Podle způsobu rozmnožování výtrusné – nekvetou,
Pedosféra.
Role mykorhizních symbióz v minerální výživě rostlin
ÚVOD DO VÝŽIVY ROSTLIN DĚLENÍ ŽIVIN Z POHLEDU ROSTLINY
Dělení rostlin Podle způsobu rozmnožování výtrusné – nekvetou,
AUTOR: Mgr. Alena Bartoňková
BUŇKA – základ všech živých organismů
Buňka  organismy Látkové složení.
VY_52_INOVACE_68_Louky, pastviny, pole-učební text
Název prezentace (DUMu): Chemické složení rostlinného těla
Ing. Martin Kulhánek, Ph.D. A330
vodní režim příjem, vedení a výdej množství vody v těle funkce
Půdy.
Transkript prezentace:

VÝŽIVA ROSTLIN

Rozdělení rostlin podle výživy : ROSTLINY AUTOTROFNÍ – přijímají jednoduché anorganické látky ROSTLINY HETEROTROFNÍ – přijímají již vytvořené složité org. látky - parazité, symbionti, - mixotrofie - mykorhiza

Minerální výživa z půdních roztoků Mimokořenová výživa Získávání živin : Fotosyntéza – C, H, O Minerální výživa z půdních roztoků Mimokořenová výživa ROSTLINA Org. látky SUŠINA Org. Látky – po spálení unikne CO 2, HO, oxidy .. VODA Anorg. látky popel

ANORGANICKÉ LÁTKY - 57 prvků Makrobiogenní více než 99 = hmoty rostlinného těla stavební C,H, O, N, P, K, Ca, Mg, S 2. Mikrobiogenní ( stopové ) katalytický účinek Fe, Cu, Mn, Zn, B … 3. Ostatní typické pouze pro některé rostliny

Význam prvků – příznaky nedostatku nebo nadbytku C základní stavební prvek ze vzduchu, z půdy ve formě HCO 3 H,O stavební prvky z vody a ze vzduchu N součást bílkovin, NK, enzymů, chlorofylu … z půdy ve formě NO3 a NH4 nedostatek : světle zelená barva, zakrnělý růst, málo a malých plodů, předčasné kvetení nadbytek : tmavě zelená barva, bujný růst, nevyzrálá pletiva

z půdy ve formě fosforečných kyselin důležitý pro většinu metabolických pochodů, pro tvorbu glycidů, vodní režim, zvyšuje odolnost vůči suchu, reguluje pohyb průduchů nedostatek : listy žloutnou, hnědé skvrny, konce výhonů zasychají. Rostliny mají „ zvadlý“ vzhled, plody bez chuti P součást NK, STP, nezbytný pro tvorbu a funkci rozmnožovacích orgánů, pro tvorbu lipidů, vazbu energie při fotosyntéze z půdy ve formě fosforečných kyselin nedostatek : načervenalé stonky a listy, málo květů, nevyvíjejí se, špatné oplození, rostliny zkracují veget. dobu, malá odolnost vůči mrazům

reguluje pH prostředí – pro různé rostliny různé pH Ca reguluje hospodaření s vodou, neutralizuje toxické účinky kyselin vznikajích při metabolismu, je součástí buněčných stěn reguluje pH prostředí – pro různé rostliny různé pH Nedostatek : zbrzdění růstu kořenů, mladé listy bledé, starší tmavě zelené, odumírání růstového vrcholu, omezení příjmu ostatních živin do 4,5 - extrémně kyselé 4,6 – 5,0 – silně kyselé 5,1 – 5,5 – kyselé 5.6 – 6,5 - slabě kyselé 6,6 – 7,2 – neutrální 7,3 – 7,7 – alkalické nad 7,7 – silně alkalické Příklady vhodných pH : Komonice – neutrální – alkalická ( nad 6,2 ) Slunečnice – slabě kyselé (5,7 – 6,5 ) Hořčice – neutrální ( 6,7 – 7,3 ) Jahodník – kyselé ( 4,5 – 6 ) Cibule – alkalické ( 6,8 – 8, 5)

Mg složka chlorofylu, působí na příjem a transport P, vytváří protiváhu Ca a K Nedostatek : nekróza mezi nervaturou na starších listech S -součást aminokyselin, bílkovin, silnic -nedostatek podobný nedostaku N, hromadí se nerozpustné N sloučeniny Fe -hlavně pro tvorbu chlorofylu, -nedostatek je relativní v půdách s vysokýmpH ( nerozpustné formy ) -nedostatek : žlutozelená barva ( nervatura tmavá ) – bílá Cu Významně katalyzuje fotosyntézu nedostatek : silné chlorózy, stáčení listů, omezená tvorba květů B Reguluje příjem ostatních látek Nedostatek : znetvořování nejmladších listů, výrazně zkrácené nadzemní i podzemní orgány, pihovitost ovoce

Nedostatek FE u broskvoní Nedostatek Fe u slunečnic

Nedostatek B Nedostaek CU

MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN Pěstování rostlin ( hlavně intenzivní ) = odběr vytvořené biomasy = nutnost dodání odebraných živin z půdy = HNOJENÍ ZÁSADY HNOJENÍ : Při volbě množství a typu hnojiva, doby a způsobu hnojení je nutno brát v úvahu celou řadu ukazatelů : typ pěstované rostliny ( různé rostliny mají různou bilanci, hloubku kořenění, typ kořenové soustavy ) vývojové stádium rostliny obsah živin v půdě ( + obsah dalších prvků, typ půdy, pH …)

Příjem živin rostlinami Příjem kořeny Mimokořenová výživa -mladé části, hlavně kořenové vlášení -v dvojí formě : malé molekuly bez náboje ionty jednotlivých prvků NO3 - NH4 + 1 mm kořene kukuřice = 161 kořenových vlásků o celkové délce 146 mm, životnost 10 – 12 dnů

Mimokořenová výživa ( foliární ) = příjem živin listy ( ve formě vodních roztoků ) Výhody Nevýhody Zabránění přehnojení půd Účinnost 50 – 60 % ( kořenová 85 – 90 % ) Účinný příjem relativně nemobilních prvků Fe, Mo, Mg …. Nemůže zcela nahradit kořenovou výživu, hlavně makroprvků Rychlé odstranění nedostatku živin Nutnost použití smáčedel Zamezení akcí s ostatními prvky v půdě Kombinace s pesticidy

DRUHY HNOJIV ( podle obsažených živin ) HNOJIVA přímá nepřímá Statkové ( organická ) Průmyslová (minerální ) jednosložková vícesložková Hnůj Močůvka Kejda Komposty Zelené hnojení kombinovaná speciální

Zelené hnojení Význam : ochrana půdy proti erozi = zapravování rostlin do půdy v době jejich vegetace Význam : přirozený způsob získávání živin ochrana půdy proti erozi potlačování růstu plevelů příznivý vliv na vodní a tepelný režim půdy zlepšení půdní struktury remobilizace živin zdroj humusu

Vhodné rostliny : levné a dostupné semeno rychle rostoucí tvořící velké množství hmoty pozor na dodržování osevních postupů Svazenka, brutnák, hořčice, komonice, hrách, oves, vlčí bob, peluška, pohanka atd.