Metody identifikace DNA –RFLP, PCR a RAPD Jiří Zadina, Klára Polesná
Zařazení metod genetické markery (značky, ukazatele s tak silnou genetickou kontrolou, kterou neovlivňuje prostředí) morfologické markery barva květu biochemické markery za přítomnost určitých látek v těle rostlin mohou geny, pokud prokáži přítomnost látky prokáži i přítomnost genu molekulární markery (DNA markery) analýzy DNA
RFLP restriction fragment lenght polymorphism polymorfizmus v délce restrikčních fragmentů základní princip metody štěpení celkové DNA na fragmenty pomocí restrikčních endonukleáz elektroforetické rozdělení fragmentů dle délky přenos fragmentů na membránu hybridizace se značenou sondou
RFLP - I. štěpení celkové DNA na fragmenty pomocí restrikčních endonukleáz
Štěpení celkové DNA na fragmenty pomocí restrikčních endonukleáz restrikční endonukleázy jsou enzymy izolované z bakterií jméno podle názvu bakterie, z které byl izolován (např.: EcoRI - Escherischia coli, AluI - Arthrobacter luteus) rozeznávají určitou sekvenci DNA a podle ní DNA specificky štěpí tato sekvence DNA tvoří palindrom - je symetrická kolem centrálního bodu sekvence sestává nejčastěji z 4 bp (base pair - pár bází) nebo 6 bp EcoRI - AluI -
RFLP - II. elektroforetické rozdělení fragmentů dle délky
Elektroforetické rozdělení fragmentů DNA podle jejich délky elektroforéza je obecně metoda pomocí níž lze rozdělit makromolekuly (v našem případě fragmenty DNA) podle jejich délky princip - makromolekuly s elektrickým nábojem se v elektrickém poli pohybují k jedné z elektrod v závislosti na své relativní molekulové hmotnosti, celkovém náboji a tvaru stejně dlouhé fragmenty DNA se v elektrickém poli pohybují stejně rychle a vytvoří proužek
Elektroforetické rozdělení fragmentů DNA podle jejich délky výsledek není pouhým okem patrný a proto se gel, na němž elektroforéza probíhá musí specificky barvit a vyzualizovat u dlouhého genomu tvoří výsledek souvislá šmouha na níž jednotlivé fragmenty nerozlišíme a tím pádem je jakákoliv případná analýza genomu vyloučena
RFLP - III. přenos fragmentů na membránu
Přenos fragmentů na membránu fragmenty DNA je nutné před přenosem (nebo během přenosu) na membránu denaturovat denaturací se rozumí rozpletení dvouřetězce DNA ve dva jednořetězce DNA na gel je přiložena nylonová membrána na níž je specifickým způsobem otisknuta DNA
RFLP - IV. hybridizace se značenou sondou
Hybridizace se značenou sondou (Southernova metoda) proces vzniku dvouřetězcové DNA z jednořetězcových vláken se nazývá renaturace, pochází-li jednořetězcová DNA ze dvou různých zdrojů mluví se o hybridizaci membrána s navázanými fragmenty jednořetězců DNA se ponoří do roztoku jednořetězcové DNA, která je radioaktivně (či jinak značena), takto značená DNA se nazývá sonda sonda je krátká (150 - 8000 bází) a homologická (přinejmenším z větší části), aby k hybridizaci vůbec došlo sonda se navazuje jen na místa, kde se nalézá komplementární řetězec po umytí a usušení je membrána přiložena na rentgenový film a ponechá se exponovat, film zčerná v místech, kde je navázána sonda
Hybridizace se značenou sondou (Southernova metoda)
Hybridizace se značenou sondou (Southernova metoda)
Hybridizace se značenou sondou (Southernova metoda)
Pattern elektroforetický profil (pattern)
Interpretace RFLP porovnávání restrikčních fragmentů vzniklých štěpením odpovídajících úseků DNA pattern restrikční mapa - náročná záležitost studium na úrovni rodů, druhů částečně poddruhů, nevhodnost při studiu mezi blízce příbuznými populacemi, nebo dokonce v rámci populace
Interpretace RFLP A - divoký kmen (nemutovaný) B - mutace - ztráta restrikčního místa C - mutace - nové restrikční místo D - mutace - delece (ztráta úseku DNA) E - mutace - inserce (vmezeření nového úseku DNA)
Zhodnocení metody RFLP + vysoká reprodukovatelnost pattern vysoká interpretovatelnost – velké náklady bezpečnost práce (radioaktivní materiál) potřeba velkého množství DNA nutnost mít velké množství sondy vysoce kvalifikovaný personál
PCR polymerase chain reaction polymerázová řetězová reakce základní princip metody namnožení části DNA v podmínkách IN VITRO pomocí cyklického střídání tří teplotních fází
PCR - potřebné komponenty vzorek DNA velmi malé množství zkoumané DNA (ca ng) deoxynukleotidtrifosfáty dATP, dTTP, dCTP a dGTP (jde o báze (A, T, C a G) navázané na cukr deoxyribózu a trifosfát, který dodává energii (DNA se skládá z bází, deoxyribózy a fosfátu), z těchto stavebních jednotek bude namnožen určitý úsek DNA DNA polymeráza Taq - termostabilní polymeráza (enzym izolovaný z bakterie Thermus aquaticus žijící v horkých pramenech snášející vysoké teploty (blížící se 100 °C)) množící úsek DNA primery (2 různé) známý oligonukleotid - určitá sekvence DNA o délce 10 - 40 nukleotidů, která je homologní ke zkoumanému vzorku DNA primery vymezují zkoumaný úsek DNA vhodný pufr stabilizace reakčního prostředí
Replikace DNA dvoušroubovice DNA má antiparalelní strukturu prodlužování řetězce DNA ve směru 5´ 3´
PCR - 1. teplotní fáze 1. teplotní fáze 95 °C - denaturace zvýšením teploty dojde k oddělení obou řetězců dvoušroubovice od sebe (řetězce jsou k sobě poutány vodíkovými můstky, dodání energie zapříčiní zánik těchto vazebných interakcí)
PCR - 2. teplotní fáze 2. teplotní fáze 35 - 65 °C annealing ochlazení umožní přisednutí primerů k homologním místům a vytvoření krátkých dvoušroubovic DNA
PCR - 3. teplotní fáze 3. teplotní fáze 72 °C - polymerace upravením teploty (zvýšením) na hodnotu vhodnou pro působení DNA polymerázy dochází k prodlužování dvoušroubovice DNA (5´ 3´) až po začátek další denaturace (nového cyklu)
Průběh PCR
Průběh PCR daný fragment DNA přibývá exponenciální rychlostí (2n = počet fragmentů po n cyklech) v praxi se používá ca 30 cyklů, při nichž dojde k vyčerpání reakčních složek a růst se zastavuje poznámka: billion je v češtině miliarda
Další zpracování PCR namnožený vzorek DNA se elektroforeticky zpracuje, čímž se zjistí délka fragmentů, z nichž se vzorek skládá (fragmenty jsou stejně dlouhé a vytvoří dobře zachytitelný proužek) výsledek elektroforézy není pouhým okem patrný, proto se DNA specificky barví EtBr (ethidium bromidem), který se díky své struktuře vloží dovnitř dvoušroubovice a po ozáření UV světlem oranžově fluoreskuje, zmíněné se fotografuje a dále hodnotí výstupy PCR nacházejí významné uplatnění v taxonomii a populační biologii
Zhodnocení metody PCR + oproti RFLP levnější a technologicky snazší malé množství zpracovávané DNA – vysoká čistota práce (případná kontaminace vzorku cizí DNA se fatálně projeví) nutnost znalosti sekvencí v bezprostředním sousedství úseku DNA, který chceme pomnožit (syntéza primerů)
RAPD random amplification of polymorphic DNA jedná se o modifikaci PCR
Některá specifika metody RAPD oproti klasické metodě PCR Některá specifika metody RAPD oproti klasické metodě PCR R v názvu, zkracuje random, znamenající náhodný, protože výběr úseku, který bude pomnožen je ponechán náhodě v reakční směsi je přítomen pouze jeden primer o délce deseti nukleotidů reakční podmínky jsou odlišné (teplota 2. teplotní fáze je nižší (ca 34 °C), počet cyklů je vyšší (40 - 45 cyklů))
Zhodnocení metody RAPD + použitelnost pro jakýkoliv (neznámý) genom technologicky jednoduchá a rychlá metoda výsledky lze dobře kvantifikovat (sestavení matice a statistické zpracování) – nízká specifita reakce, nereprodukovatelnost výsledků mezi laboratořemi (lze srovnávat jen interpretace) lze hodnotit maximálně dva blízce příbuzné druhy (použití především v populační biologii)
Nejvýznamnější zdroje informací www.ueb.cas.cz/download/manual.rtf http://botany.natur.cuni.cz/fer/markers/Markery3-DNA,PCR,RAPD.pdf http://botany.natur.cuni.cz/fer/markers/Markery5-RFLP,cpDNA.pdf Ferák, V. et Sršeň, Š. (1990): Genetika človeka, SPN, Bratislava, 447 s.
Děkujeme za pozornost.