MINERALOGIE 3 * VZNIK A TYPY MINERÁLŮ * VÝZNAMNÉ MINERÁLY PODLE SVÉHO VZNIKU * VÝZNAMNÉ MINERÁLY STRUNZOVA SYSTÉMU (9 TŘÍD)

MINERÁLY HYDROTERMÁLNÍHO PŮVODU VZNIK MINERÁLŮ MINERÁLY MAGMATICKÉHO PŮVODU V zemském nitru mohou za určitých fyzikálních a chemických podmínek lokálně vznikat horninové taveniny (magma). Tato tavenina vystupuje buď na zemský povrch a vznikají tak výlevné vyvřelé horniny (vulkanity) nebo zůstávají skryty ve větších hloubkách, čímž vznikají hlubinné vyvřelé horniny (plutonity). Při ochlazení vznikají ještě při velmi vysokých teplotách taveniny první krystaly. Později při dále klesající teplotě  ztuhne hlavní část taveniny a vzniká vyvřelá hornina. V této fázi krystalizace vznikají nejdůležitější magmatické minerály, jako například horninotvorné křemičitany olivín, pyroxeny, živce a po nich také křemen. MINERÁLY HYDROTERMÁLNÍHO PŮVODU Zemská kůra je budována horninami, které jsou složeny z minerálů. Velmi horké kapaliny cirkulují na poruchách v zemské kůře. Tyto kapaliny obsahují prvky, z nichž se minerály vytvářejí.

Olivín Živec

MINERÁLY SEDIMENTÁRNÍHO PŮVODU Všechny nerosty a horniny jsou na zemském povrchu vystaveny mnoha rušivým vlivům, které souborně označujeme jako zvětrávání. Fyzikálními a chemickými procesy nebo působením organismů se krystaly rozpouštějí, mění a transportují. * Ze živců se přitom tvoří kaolín, velmi důležitý pro výrobu porcelánu. * Z bazických hornin vznikají v tropech vydatná ložiska bauxitu a lateritu, důležité suroviny pro výrobu hliníku a železa. Minerály, které nejsou pro svou velkou tvrdost a chemickou odolnost rozrušeny, mohou být gravitací a vodou pouze přepravovány jinam a mohou obohacovat říční nebo pobřežní písky = rozsypová ložiska, k nimž se počítají mnohá důležitá naleziště zlata, platiny, diamantů. * Minerály také voda transportuje v podobě roztoků a ty se postupně usazují a akumulují – solná ložiska.

Kaolín Diamant Zlato

MINERÁLY METAMORFNÍHO PŮVODU Žhavé tekuté magma vystupující z hlubin Země působí také na jednotlivé vrstvy zemské kůry, do nichž proniká. Mění okolní starší horniny, zejména usazené, jednak vysokou teplotou a tlakem, jednak chemickými reakcemi. * Usazené horniny přitom nabývají jiného vzhledu a jiných fyzikálních i chemických vlastností. * Těmito pochody se tvoří druhotně nové, přeměněné horniny a minerály. * Granát, staurolit Staurolit Granát

Přehled Strunzova mineralogického systému 1. třída: prvky (elementy) 2. třída - SULFIDY (sirníky) 3. třída - HALOGENIDY (halovce) 4. třída – OXIDY a HYDROXIDY 5. třída – KARBONÁTY 6. třída – SULFÁTY 7. třída – FOSFÁTY 8. třída - SILIKÁTY (křemičitany) 9. třída - ORGANOLITY (organické minerály) Přehled Strunzova mineralogického systému 1. třída: prvky (elementy) 2. třída: sulfidy (sirníky) 3. třída: halogenidy (halovce) 4. třída: oxidy a hydroxidy 5. třída: karbonáty 6. třída: sulfáty 7. třída: fosfáty 8. třída: silikáty (křemičitany) 9. třída: organolity (organické minerály)

PRVKY Ryzí prvky jsou volné, nesloučené prvky, které rozdělujeme do tří skupin: * KOVY - zlato, stříbro a měď * POLOKOVY - arsen, antimon * NEKOVY - uhlík, síru * Kovové prvky jsou velmi kompaktní, ohebné, kujné a tažné. Obvyklý je celistvý, keříčkovitý nebo drátovitý vzhled. Dobře vyvinuté krystaly jsou vzácné. * Polokovy jsou narozdíl od kovů špatnými vodiči elektrického proudu. * Nekovové prvky jsou průsvitné až průhledné, nevodí elektrický proud a mají sklon tvořit dobře vyvinuté krystaly.

Měď (Cu) Stříbro (Ag) Antimon (Sb) Arzen (As)

SULFIDY Chemické sloučeniny, ve kterých je síra sloučena s kovovými a polokovovými prvky. * Mnohé sulfidy mají kovový lesk a vzhled a jsou měkké a hutné (galenit). * Vysoce symetrické krystaly jsou běžné. Sulfidy jsou vodivé. * Jedná se o velmi důležité rudy olova, zinku, železa a mědi. * Tvoří se na hydrotermálních žílách pod hladinou podzemní vody. Galenit (PbS)

HALOGENIDY Sloučeniny, ve kterých se kovové prvky kombinují s halogeny (prvky chlór, bróm, fluór a jód). * Nacházejí se v rozpuštěném stavu v mořské vodě. * Prvky této skupiny tvoří s mnoha dalšími prvky sloučeniny velmi podobných vlastností: mají slanou chuť, většinou jsou dobře rozpustné ve vodě, jejich vodné roztoky vedou velmi dobře elektrický proud, nemají kovový vzhled a mají dokonalou štěpnost. * Fluorit, halit Fluorit (CaF2)

OXIDY a HYDROXIDY * Oxidy jsou sloučeniny prvků s kyslíkem. * Nejběžnějším příkladem je železo sloučené s kyslíkem. * Oxidy tvoří různorodou skupinu v mnoha geologických prostředích a typech hornin. Některé, jako hematit, magnetit a kassiterit jsou důležitými rudami. * Jiné, jako korund, mají odrůdy drahých kamenů. * Vlastnosti oxidů jsou různé. Odrůdy drahých kamenů nebo rud jsou velmi tvrdé a mají vysokou hustotu. * Jsou také značně kolísavé v barvě, a to od sytě červené u rubínu, modré u safíru a červené, zelené a modré u spinelu až k černé u magnetitu. * Oxidy se přirozeně ukládají tam, kde prvky nebo sloučeniny přicházejí do styku se vzdušným kyslíkem.

Hematit (Fe2O3) Kassiterit (SnO2) Magnetit (Fe3O4)

KARBONÁTY SULFÁTY Kalcit (CaCO3) Kalcit vzniká krystalizací z magmatu a hydrotermálních roztoků, činností organizmů, chemickou cestou rozpuštěním a následným vysrážením z horké i chladné vody. SULFÁTY Sádrovec Chalkantit – skalice modrá

SILIKÁTY Křemičitany (silikáty) jsou kyslíkaté sloučeniny křemíku. Jsou to látky vesměs nerozpustné ve vodě. * Křemičitany vápenaté, hlinité a železité jsou rozpustné v kyselinách a jsou součástí přírodních minerálních surovin pro průmysl stavebních hmot. * Všechny křemičitany lze rozpustit v koncentrovaných roztocích alkalických hydroxidů nebo za vysokých teplot v jejich taveninách. * Křemičitany jako minerály jsou nerosty nekovového vzhledu a obvykle jsou součástmi hornin. * Jsou to nejrozšířenější látky v zemské kůře. * Křemen, olivín, granát, živec, amfibolit, pyroxen, slídy

Amfibolit - augit Křemen (SiO2)