Ekologické aspekty krajiny tropů a subtropů

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
POČASÍ PODNEBÍ je okamžitý stav troposféry v určitém místě na Zemi, který lze vyjádřit pomocí tzv. meteorologických prvků je dlouhodobý stav troposféry.
Advertisements

Zemská atmosféra - stavba - soustředné vrstvy - různé vlastnosti
Tropický deštný les.
TROPICKÝ DEŠTNÝ LES A POLOOPADAVÝ DEŠTNÝ LES
TROPICKÝ DEŠTNÝ LES.
Název školy: ZŠ a MŠ Černčice, Okres Náchod Autor: Mgr
AFRIKA Geografická poloha.
Tropický deštný les.
AUSTRÁLIE Podnebí Austrálie.
Rozlišujeme 5 základních klimatických pásem:
Co je to biom?.
TROPICKÝ LES - PRALES.
Tropický deštný les.
Tropický deštný les.
TROPY Život v pralese.
Tropický pás OK.
AMERIKA přírodní krajiny
Přírodní krajiny světa = vegetační pásy
BIOM - TROPICKÝ DEŠTNÝ PRALES
Ekologické aspekty liniových staveb
AFRIKA – rostliny a živočichové
Biomy - popis.
ATMOSFÉRA Podnebné pásy prima.
PODNEBNÍ ČINITELÉ Šířková pásmovitost Výšková stupňovitost
AFRICKÉ SAVANY.
URČETE CO NEPATŘÍ MEZI METEOROLOGICKÉ JEVY URČUJÍCÍ POČASÍ
Tropické deštné lesy Anotace
Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Bc. Jana Kloučková
Šířkové pásy tropický pás.
CIZOKRAJNÉ SUCHOZEMSKÉ EKOSYSTÉMY
Biosféra Tropické deštné lesy
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková ANOTACE Materiál seznamuje žáky s rozšířením, podmínkami a významem.
Monzunové lesy povodně a záplavy
Ekosystém.
PŘÍRODNÍ ZEMSKÉ PÁSY.
Lito- sféra Atmo- Hydro- Bio-
Ekosystém.
PROJEKT VEGETAČNÍ PÁSY SVĚTA ( BIOSFÉRA) savany
Biosféra.
Křížovka - Tropický deštný les
Živý obal Země ( rostliny a živočichové)
Fytogeografické člení zemského povrchu
tropický deštný prales
1. ročník technického lycea
TROPICKÝ DEŠTNÝ LES. Úvod 6% zemského povrchu přibližně 1/5všech lesů největší „lékárna světa“
Současná biosféra. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně postižené,
Projekt do biologie a zeměpisu Gymnázium Jakuba Škody, kvinta B Bartók, Gremlica, Pospíšilová, Pumprlová TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY.
Hydrosféra = vodní obal Země, který je tvořen vodou – povrchovou – podpovrchovou – vodou v atmosféře – vodou v živých organismech.
Živý = živý obal Země (živé organismy na Zemi). = živá příroda + neživá příroda (organismy + neživé přírodniny) - největší ekosystém je celá Země.
Tropické lesy.
Elektronické učební materiály - II. stupeň Zeměpis Autor: Mgr. Miluše Džuberová liána místní obyvatelstvo Tropický prales Amazonie.
Biosféra. obsah  úvod  životní podmínky  vlivy působící na životní podmínky  závislost přírodních krajin na podnebí  kontrolní otázky.
POUŠTĚ A POLOPOUŠTĚ.
TROPICKÝ PÁS Mgr. Renata Šimková Přírodověda 5.tř.
než začnete prohlížet prezentaci ...
Název školy: ZŠ a MŠ T. G. Masaryka Fulnek
TROPICKÝ DEŠTNÝ LES.
TROPICKÝ DEŠTNÝ LES v pásu podél rovníku na pevninách i ostrovech
TROPICKÝ DEŠTNÝ LES v pásu podél rovníku na pevninách i ostrovech
TROPICKÉ DEŠTNÉ PRALESY
Jméno autora výukového materiálu
Základní škola, Hrádek 203 Projekt: CZ.1.07/1.400/
Petra Křížová, Jan Jelínek 5. ročník Bi - che
AUTOR: Mgr. Hana Vrtělková NÁZEV: VY_32_INOVACE_Př_11_Tropický pás
Základní škola, Hradec Králové
Savany.
Dle kapitoly Afrika – „Pouště i pralesy“
14. b Monzunové lesy povodně a záplavy Světle zelená barvička na mapce
14. Přírodní krajiny světa - vegetační pásy
Tropický deštný les.
Transkript prezentace:

Ekologické aspekty krajiny tropů a subtropů

Biomy Organizační hierarchie v ekologii Geosystémy: Krajina, biomy, biosféra Organizační hierarchie v ekologii

Biomy Velkoplošně se vyskytující ekosystémy Ekosystém širšího prostoru až regionálního rozsahu (Clements) zonobiom - zonální biom (klimatický klimax dané zeměpisné zóny) azonální biom - orobiom, pedobiom (edafický klimax, výšková zonace) Zonobiom lze definovat ekologickými faktory, zejména klimatem a půdními poměry Biosféra–globální E.(atmosféra, hydrosféra, litosféra, pedosféra)

Klimatické faktory Jsou rozhodující pro utváření biomů - sluneční záření (roční klimatický cyklus, úhel dopadu) - teplotní režim (rozložení pevnin a oceánů, vegetační kryt, oblačnost, nm výška) - větrné systémy - pasáty, monzuny, mořské proudy Klimatické pásy

Pasáty a monzuny

Klimatické pásy

Biogeografické souvislosti

Produktivita ekosystémů

Biodiverzita

Biodiverzita

Tropický deštný les Stálá: průměrná denní teplota 25C (denní perioda 6-11C větší než roční – diurnální typ klimatu) délka dne 12 hod dvě nepatrná období dešťů (kulminace slunce nad rovníkem) více k severu výraznější srážky více než 4000 mm vysoká vlhkost vzduchu (i při nízkém poklesu teploty kondenzace) půdy prastaré, lateritické, výrazně chudé a kyselé Společenstva - mnohopatrová, vysoká (60m), stín vytvářející, druhově rozmanitá, liány, epifyty, produktivní, rychlý rozklad biomasy, věk stromů odhadován na 200-250 let, mělký kořenový systém, deskové, chůdové kořeny, adaptace

Gap dynamics

Adaptace u živočichů: v J Adaptace u živočichů: v J.Americe husté pralesy s liánami - šplhavé opice, ovíjivé ocasy (lenochod), v Asii (částečně Africe) řidší - skákavé, včetně poletuch, letuchy, gekoni, dráčci, žáby i had - zlatobojga

Adaptace rostlin: tuhé, xeromorfní listy se silnou kutikulou - ochrana proti silné transpiraci stinné listy odlišné - široké, tenké s kapací špičkou, řapíky s klouby Rozmanité kmeny a kořeny (deskovité, opěrné, chůdovité, dýchací,…) liány - strategie jak se dostat za světlem (délka stonku liánové palmy (Calamus - ratan) až 300 m), mučenka, Cissus, Aristolochiaceae, Ficus,…) epifytismus - jiná strategie, klíčovýj e nedstatek živin a vláhy - proto zejména v mlžných horských lesích (Orchideje, tilandsie, bromelie, láčkovky, kapradiny, mechorosty,..) kauliflorie (baziflorie) - adaptace na opylení a šíření semen živočichy hmyzosnubnost převládá (brouci, dvoukřídlí, méně blanokřídlí, ptáci - kolibříci, strdimilové, šatovníci - sají nektar, netopýři, mravenci), větrosnubné rostliny vzácné, plody často přizpůsobené endozoochorii absence sezonality

Typy TDL Nížinný TDL (typický zonobiom) horský TDL (orobiom ve výškách nad 1000m mlžný TDL (orobiom ve výškách 2-3 tis. m) aluviální TDL (pedobiom v nivách velkých řek) tropický bažinný les (pedobiom s dýchacími kořeny) tropický rašelinný les (pedobiom na organosolech) Zonoekoton – plynulý přechod do subtropuických sezónních lesů

Význam TDL Zdroj genofondu: biom s nejvyšší diverzitou - 40% rostlin světa (400 druhů dřevin na ha), více než polovina druhů ptáků světa žije jen v Amazonii a Indonésii (1500 druhů léčivek používají amazonští indiáni, v jv.Asii 6000) obrovské spektrum hub náchylnost na degradaci vysoká produktivita původní plocha 12,5 mil km2 dnes značně redukovaná a fragmentovaná Evoluční laboratoř

Mangrovy Východní jsou druhově bohaté (více než 20 druhů), západní druhově chudé (max 5 druhů – Avicenia dominuje)

Ekosystém adaptovaný na mořské dmutí (slapy) – stoupání hladiny (příliv a klesání (odliv), které se opakují 2x za 24 hod a 50 min Skočné a hluché dmutí (2x do měsíce), znásobeno činností větru (mořský příboj)

Cca 10 rodů dřevin = mangrovníky Kořenovník – Rhizophora Kolíkovník – Avicenia Kuželovník – Sonneratia Kolenovník – Bruguiera Kyjovník – Laguncularia V Asii i palma Nypa fruticans

Korály

Sezonní tropický les a savany

Dominují traviny (graminoidi) = geofyty či terofyty V období dešťů bohatství i širokolistých bylin (Fabaceae, Caesalpiniaceae, Mimosaceae) Fanerofyty – keře a stromy – Acacia, Eucalyptus (Aus), Byrsonia crassifolia a Curatella amerivana (JA)

Velcí býložravci – spásající trávu a byliny (antilopy, zebry, buvol, hroch, nosorožec tuponosý Okusující dřeviny – žirafa, nosorožec dvourohý Všestranně herbivorní – slon Herbivorní hmyz

Pouště a polopouště

Ostrovní biogeografie