PRVOCI Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
PRVOCI tělo je tvořeno jedinou buňkou (jednobuněčné organismy) jediná buňka vykonává všechny životní funkce nejmenší živočichové nemají chloroplasty (až na výjimky) (a tak u nich neprobíhá ??? CO ASI ???) NO PŘECI FOTOSYNTÉZA
TREPKA VELKÁ (použité zvětšení 10 ₓ 20) obr. 1b obr. 1a
DĚLENÍ PRVOKŮ BIČÍKOVCI KOŘENONOŽCI (MĚŇAVKY, DÍRKONOŠCI, SLUNIVKY, MŘÍŽOVCI) VÝTRUSOVCI d) NÁLEVNÍCI
POHYB PRVOKŮ a) panožky – výběžky cytoplazmy (kořenonožci) b) bičíky – delší než tělo, menší počet (bičíkovci) c) brvy – krátké, velký počet (nálevníci)
BIČÍKOVCI trypanozoma spavičná pohybují se pomocí bičíků parazitický prvok v tropech Afriky přenášen mouchou bodalkou tse-tse způsobuje spavou nemoc třídenní horečka silné bolesti hlavy ospalost smrt do jednoho roku obr. 2
TRYPANOZOMA SPAVIČNÁ BIČÍK JÁDRO JEMNÁ BLANKA obr. 3
KOŘENONOŽCI MĚŇAVKY vodní organismy pohybující se pomocí panožek (výběžků cytoplazmy) uvnitř těla je zřetelné jádro, několik potravních vakuol (dutinek) a pulsující vakuola (udržuje napětí mezi vnitřním a vnějším prostředím) živí se bakteriemi, řasami a jinými prvoky, někteří parazité (střeva - úplavice) potravu obklopí panožkami (cytoplazmou), do uzavřené potravní vakuoly jsou uvolňovány trávicí šťávy nestrávené zbytky se odstraní prasknutím vakuoly na povrch rozmnožuje se nepohlavně dělením
MĚŇAVKA VELKÁ PANOŽKY POTRAVNÍ VAKUOLA JÁDRO CYTOPLAZMA STAŽITELNÁ obr. 5 CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA
DÍRKONOŠCI, SLUNIVKY A MŘÍŽOVCI Mezi KOŘENONOŽCE patří i: DÍRKONOŠCI, SLUNIVKY A MŘÍŽOVCI mořští i sladkovodní pevné, vápenaté nebo křemičité schránky na povrchu těla přes otvory vysouvají nitkovité panožky (zachycení potravy) schránky se usazují na dně moří VÝBĚŽKY CYTOPLAZMY SLUNIVKA obr. 6
VÝTRUSOVCI parazité uvnitř buněk člověka a zvířat např. ZIMNIČKA způsobuje malárii (zimnici) NEMOC MALÁRIE přenášena ve slinách samičky komára rodu Anopheles do krevního oběhu člověka (při bodnutí), zde zimnička napadá červené krvinky → záchvaty, vysoké horečky i zimnice
ZIMNIČKA obr. 7
MAPA ROZŠÍŘENÍ MALÁRIE V ROCE 2003 obr. 8 Vypiš 3 státy s výskytem malárie v Africe, Asii i Americe: Afrika např. Etiopie, Egypt, Súdán, Keňa, Namibie, Zambie, Zimbabwe Asie např. Indie, Čína, Indonésie, Malajsie, Thajsko, Kambodža, Laos Amerika např. Brazílie, Kolumbie, Peru, Ekvádor, Panama, Mexiko
NÁLEVNÍCI žijí ve znečištěných stojatých vodách (ale vodu čistí) živí se bakteriemi a úlomky rostlin v nepříznivých podmínkách (vyschnutí vody) vytváří klidové stadium = CYSTU potravu přijímají buněčnými ústy, nestrávené zbytky vylučují buněčnou řití rozmnožují se a) nepohlavně: DĚLENÍM b) pohlavně: SPÁJENÍM (dva jedinci se spojí a vymění si části jader)
BRVY CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA STAŽITELNÁ VAKUOLA BUNĚČNÝ HLTAN JADÉRKO JÁDRO BUNĚČNÁ ÚSTA CYTOPLAZMA POTRAVNÍ VAKUOLA TREPKA VELKÁ obr. 9
BUNĚČNÉ ORGANELY JÁDRO – řídí činnost buňky (organismu) JADÉRKO – řídí rozmnožování BRVY – zajišťují pohyb BUNĚČNÁ ÚSTA – příjem potravy POTRAVNÍ VAKUOLY – trávení potravy STAŽITELNÉ VAKUOLY – odstranění přebytečné vody BUNĚČNÁ ŘIŤ – odstranění nestrávených látek
OTÁZKY: Kolika buňkami je tvořeno tělo prvoků? Vyjmenuj hlavní skupiny prvoků. Jakými způsoby se mohou prvoci pohybovat? Kteří z prvoků mohou způsobovat nemoci u člověka? Jaké? 5) Popiš stavbu těla trepky. 6) Proč nemůže u trepky probíhat fotosyntéza? 7) Živí se měňavka autotrofně nebo heterotrofně? Vysvětli.