Sítě veřejné správy Modely výstavby, provozu a formy konkurenčního chování Petr Pavlinec

Proč potřebujeme MAN a WAN sítě v.s.?  Jednoznačně roste poptávka po datových službách a širokopásmovém internetu  Tržní struktury neumí efektivně řešit problematiku posledních mílí a lokální distribuce dat (často i na úrovni regionu)  Konektivita k internetu se stává veřejnou službou, místní síť pak někdy i veřejným statkem  Přetrvávající problém monopolního chování ČT v místních smyčkách resp. posledních mílích  Stávající IPS nezachycují změnu trhu – od narrowband k páteřím

Co lze na těchto sítích poskytovat za služby?  Úzko a základní širokopásmový internet  Místní datové okruhy (tzv. VPN, často v rámci v.s. nebo firem)  Distribuce videoslužeb – digital TV, Video On Demand, místní videookruhy  Telefonní a videofonní služby (např. místní okruh zdarma)  Bezpečnostní služby – ostraha budov, video okruh, správa budov  Pokročilé el. Služby veřejné správy  Podpora turismu – kiosky, další informační služby, WiFi hotspoty  Sdílení nákladů za pronájem a provoz služeb!

Možné varianty výstavby sítí  Neviditelná ruka trhu  Nutný předpoklad návratnosti investice  V případě pevných MAN sítí je výstavba rentabilní v aglomeraci nad 20 tis obyv. (+ mnoho proměnných)  V kraji tato situace zatím nenastala (výjimky u WiFi sítí a plánovaného vstupu investora do Jihlavy)  Investice z veřejných prostředků  Několik variant …

Varianty výstavby sítí – veř. investice  Výstavba zcela v režii veřejné správy  Poměrně vysoké jednorázové investiční náklady  V kraji častý model – Nové Město na Moravě, Jihlava (MAN kraje), síť ROWANet (ale + skrytí investoři)  Smíšený model  Veř. správa zřídí obch. společnost, která vlastní nebo a/nebo provozuje infrastrukturu (Mor. Budějovice, ZR, HB)  Možný model opačný model – v.s. si předplácí výstavbu infrastruktury, soukr. investor vlastní a provozuje (Jihlava – T-Systém - Pragonet)

Výhody sítí vlastněných veřejnou správou  Řešení místní vysokokapacitní konektivity pro subjekty veřejné správy  Možné sjednocení distribuce lokálních datových a TV okruhů popř. připojení k internetu (jedna infrastruktura – více služeb)  Dlouhodobá infrastrukturní investice (např. FTTH sítě i 20 let)  Možná kontrola koncové ceny služeb  Dostupné investiční prostředky z dotací a grantů  Levné řešení místních okruhů a posledních mílí (viz. NMNM vs. ZR)  Možné využití služeb sítí určených jen pro veřejný sektor – ROWANet, Cesnet2, KIVS, GOVBONE

Nevýhody sítí vlastněných veřejnou správou  Vysoká vstupní investice, kterou často zvládá lépe soukromý sektor (PPP?, kombinovaná investice a spoluvlastnictví?)  Nutno řešit servis sítě a nákup služeb (outsourcing) subjektem, který není za tímto účelem založen (úřad)  Nutno vyřešit otázku míry vlivu v.s. na trh a obecné působení na trhu telekomunikací (nekalá konkurence, veřejná podpora, …)  Často pomalejší obnova technologií, držení kroku s trhem  Nervozita stávajících ISP – pocit ztráty trhu

Technologie výstavby MAN, WAN  Bezdrátové sítě  Volné pásmo (např. 2,4 GHz – levně, rychle, viditelnost, krátkodobost, kapacita)  Licencované pásmo (stále levné, není potřeba přímá viditelnost, licence, poplatky)  Pevné sítě  Metalické sítě – UTP (FTP, STP), koax (CAT-TV, TP) (kapacita, nutná pokládka nebo dohoda s vlastníkem)  Optické sítě – stadnardní, WDM, CWDM, DWDM (kapacita, životnost, nutná pokládka, nejdražší varianta)

MAN a WAN sítě v kraji  Existující MAN sítě  NMNM (HejkalNet, Mor. Budějovice, Jihlava - kraj)  Senožaty, Úhořilka, Okříšky, Třešť, Jaroměřice, Dušejov, Hrotovice  Plánované MAN a WAN sítě  Ledeč nad Sázavou, ZR, HB, Jihlava (rezidentská), Želetava, Telč, Přibyslav  Vladislavsko, Telčsko, Přibyslavsko, Novoměstsko  ROWANet, Cesnet2  Páteřní optická síť postavená na nových technologiích CWDM  Páteří propojená alespoň tři města nad 20tis obyvatel s alespoň dvěma dodatečnými ISP  10 nových přístupových bodů veřejného internetu schopných obsloužit alespoň 80 tis. obyvatel  Funkční privátní datová síť veřejné správy propojující alespoň 10 organizací poskytující minimálně dvě nové síťové služby včetně konektivity k akademické síti

Granty Metropolitní sítě FV  Metropolitní sítě I. (vyhodnoceno)  Uzávěrka  10 schválených projektů, celkem 3 mil Kč  Metropolitní sítě II.  Uzávěrka  10 schválených projektů, celkem 1,5 mil Kč  Metropolitní sítě III.  Uzávěrka  16 schválených projektů, celkem 1,1 mil Kč

Servisní modely sítí  Servis čistě v režii majitele/úřadu  zpočátku efektivní, dlouhodobě nesystémové  často nulová zastupitelnost správce  při rozvoji sítě ztráta servisních kapacit  Servis zřízenou organizací  Obchodní společnost – jednodušší, ale problém s dotacemi  Nezisková organizace – právně složité, ale možný příjemce dotací  Servis externím subjektem  Místní ISP – složitý výběr, často nutno řešit nájem infrastruktury, potřeba ošetřit veřejnou podporu  Komerční subjekt „netelekomunikační“ – nekonfliktní, ale nepřináší přidanou hodnotu (např. inet konektivitu)

Odkazy  Fond Vysočiny, OI –  Web projektu ROWANet –  SROP, opatření 2.2. –

Děkujeme za pozornost