Revitalizace Černého potoka v druhém úseku FŽP UJEP VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Revitalizace Černého potoka v druhém úseku Michaela Štrossová Ústí nad Labem 2010

Černý potok- ekologická hodnota Důvod revitalizace- meliorační opatření PR Černá louka Přírodní park Východní Krušné hory Ptačí oblast Východní Krušné hory součástí EVL Východní Krušnohoří. součástí mezinárodně významného mokřadu Krušnohorská rašeliniště Ve své bakalářské práci se věnuji revitalizaci Černého potoka v druhém úseku. Revitalizace je prováděna kvůli provedeným melioračním opatřením v 80.letech minulého století, kdy došlo k odvodnění a ke změnám ve vodním režimu krajiny. Práce se zabývá obecným vymezením revitalizací, vyhodnocením naměřených výsledků rychlostí vody. Černý potok se nachází v přírodní rezervaci Černá louka, zde tvoří jádrovou zónu Přírodního parku Východní Krušné hory. Nachází se na území Ptačí oblasti Východní Krušné hory. Také je součástí evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Dále je součástí mezinárodně významného mokřadu Krušnohorská rašeliniště, který je zapsaný do seznamu podle Ramsarské úmluvy v květnu 2008.

Typy ochrany území přírodní rezervace Černá louka Červeně-maloplošná zvláště chráněná území, bíle-Krušnohorská rašeliniště, zeleně-EVL, modře-PP, žlutě-PO

Metodika Studium odborné literatury Terénní průzkum Konzultace s odborníky Pořízení fotodokumentace Vyhodnocení výsledků měření Zhodnocení současného stavu Měření probíhalo v reprezentativních úsecích vodoteče a v různých částech koryta.

Černý potok 2,5 km Adolfov, Habartice Zásah do prameniště Zatrubnění a napřímení- narušení hydrologického cyklu zvýšení odtoku a snížení hladiny podzemních vod Černý potok se rozkládá v délce zhruba 2,5 km a protéká PR Černá louka. Leží mezi obcemi Adolfov (Ústí nad Labem) a Habartice (Teplice) v těsné blízkosti státní hranice, asi 10 km od Teplic. . Negativní význam měl z ekologického hlediska zásah do prameniště. Byly zde zničeny drobné přítoky a stružky, které byly zatrubněny nebo odkanalizovány otevřenými příkopy a napřímeny. Tím byl narušen původní hydrologický systém. Byla zvýšena rychlost odtoku vod z povodí a snížena hladina podzemních vod.

Černý potok- průběh revitalizace 2001-2003 Obnovení dvou úseků původního koryta Náročnější zemní práce 21 tůní 2008-2010 Příprava žádosti do 6. výzvy OPŽP, AOPK ČR projekt spolufinancován z EU- oblast podpory pro Optimalizaci vodního režimu krajiny Revitalizace: 2.etapy: v 1.etapě – r. 2009 byly provedeny zásahy náročnější na zemní práce. Realizace skončila výstavbou 21 tůní a dvou převedení z napřímeného Černého potoka do koryt v původních liniích. V roce 2010 započala druhá etapa revitalizace v rámci projektu „Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků  v přírodní rezervaci Černá louka – dokončení“. Realizaci předcházela náročná příprava projektové žádosti do 6. výzvy OPŽP, kterou zpracovala AOPK ČR, pobočka Ústí nad Labem. Projekt revitalizace spadá do oblasti podpory 6.4. Optimalizace vodního režimu krajiny. Tento projekt je spolufinancován  z prostředků Evropské unie - Evropského fondu pro regionální rozvoj

Požadavky na tvarování koryta Příčná a podélná členitost, trasa Přírodní materiály Meandry, jesepy, brody Tvar „ploché mísy“ umožní vybřežení velkých vod Max. Q30d Dynamická stabilita- tůně a brody Požadavky na tvarování koryta byly co největší příčná a podélná členitost, použití přírodních materiálů, možnost stranového tvarování koryta budoucí povodňovou vlnou. Meandrování, vytváření jesepů, nárazových břehů, kamenných brodů a skluzů způsobené běžným působením vodní energie. Velmi pozitivní vliv na rozvoj přirozených břehových biotopů má umožnění vybřežení velkých vod do potoční nivy. Z těchto důvodů byl příčný profil u všech nově vytvářených koryt dimenzován na provedení průtoku maximálně Q30d bez vybřežení a simuluje takzvaný tvar „ploché mísy“, který je častý u přírodních potoků tekoucích v podobných podmínkách. Profil se u jednotlivých úseků liší pouze podle sklonu daného úseku a velikosti průtoku 30 denní vody. Dynamická stabilita koryta je zajištěna přirozeným podélným sklonem toku, který je rozčleněn na tůně a brody, dále pak tvarem příčného profilu, který neumožňuje soustředění energie vody při velkých průtocích přímo v korytě toku.

Mapu vypracoval Ing. Vít Rous, Terén Design s.r.o. Teplice Srovnání vedení koryt potoků

Druhý úsek Černého potoka Úpravy toku Druhý úsek je dlouhý cca 600m.V projektu značený A3 a A4. Vyúsťuje z již vybudovaných tůní, a po převedení přes původní koryto prochází po pravém břehu až do soutoku s pravostranným přítokem „E“ (Rašelinný potok). Pod soutokem toto nové koryto několikrát překračuje stávající tok a na konci zaúsťuje do už provedených revitalizačních úprav

Naměřené výsledky přístrojem Orion Star Parametry 1. měření-podzim 2. měření-jaro Datum 27. 11. 2009 9. 4. 2010 Teplota vzduchu cca 5°C cca 10°C Klimatické podmínky ostrý vítr, deštivo větrno, slunečno Teplota vody 3,6°C 7,7°C Vodivost 88,1 μS/cm 74,6 μS/cm pH 7, 14 6, 67 Množství rozpuštěného kyslíku 11, 97 mg/l 11, 49 mg/l Průměrný průtok 9 l/s 11,08 l/s Ve druhém úseku Černého potoka jsem naměřila a vyhodnotila rychlostní parametry a další vlastnosti vody. Pro podrobnější zhodnocení by bylo potřeba mnohem většího množství naměřených dat, aby výsledky byly více směrodatné. Dle mých měření, byla rychlost v druhém měření v některých hladinách třikrát až čtyřikrát větší než při prvním měření. Což je způsobeno jarním táním a následně větším objemem vody, tím pádem i zvýšené rychlosti proudění v korytě. Z hlediska naměřených parametrů jako měrná vodivost množství rozpuštěných látek (hlavně solí) klesá v závislosti na průtoku. Při větším průtoku se nestačí rozpustit tolik látek (látky se také naředí), proto je měrná vodivost menší. pH, slouží jako indikátor kontaminace některými chem.látkami nebo biolog.procesy. Na Černém potoce bylo pH v rozmezí 6-8 což je obvyklá hodnota. Množství rozpuštěného kyslíku u povrchových vod se požaduje alespoň 6mg/l, na Černém potoce bylo změřeno množství okolo 12 mg/l, tzn. vyšší koncentraci rozpuštěného kyslíku. Průměrné průtoky z hlediska měření jsou Qpodzim= 9 l/s a Qjaro= 11,08 l/s. pH- indikátor kontaminace chem. látkami, 6-8 obvyklá hodnota Vodivost- při větším průtoku klesá množství rozpuštěných látek Množství rozpuštěného kyslíku u povrchových vod se požaduje alespoň 6mg/l

Zaměření meandrů prvního úseku potoka pomocí GPS, mapu vyhotovila Ing Zaměření meandrů prvního úseku potoka pomocí GPS, mapu vyhotovila Ing. Jitka Elznicová, Ph.D. Zaměření trasy toku dle GPS přístroje. Zaměření je orientační, pro větší přesnost je vhodnější použití metody staničení pomocí totální stanice.

Zhodnocení revitalizace Obnova členitosti a stabilizace základních funkcí vodoteče Zpomalení odtoku Omezení mohutnosti povodňových stavů Rozvoj biodiverzity Povinnost správců ze zákona Sledování změn v průběhu sukcese toku Pravidelné zaměřování a zhodnocení Revitalizací dojde k obnovení členitosti a stabilizace základních funkcí vodotečí jako významného krajinotvorného prvku, zpomalení odtoku vod, zvýšení její přirozené akumulace a členitosti koryta jako podpory k omezení mohutnosti povodňových stavů a dále pak zajištění stabilizace a přirozeného rozvoje druhové rozmanitosti v území. Je správné, že provádění revitalizací je zákonnou povinností správců vodních toků. Zákon o vodách totiž ukládá povinnost správcům toků provádět vodohospodářské revitalizace. Revitalizace Černého potoka se zatím jeví jako dobře provedená. Příjemně působí množství meandrů a tůní, které podpoří biodiverzitu toku. Bylo by zajímavé sledovat proměnu krajiny, zařezávání a meandrování koryta v průběhu sukcese toku. Vhodnou metodikou je pravidelné zaměření vybraného úseku koryta toku a následné sledování v půlročních intervalech. Tomu bych se ráda věnovala v rámci navazujícího magisterského studia.

Tůň

Vytváření štěrko-písčitých lavic-jesepů

Vytváření jesepů

Skokan hnědý

Pstruh obecný potoční v Černém potoce (5. 11 Pstruh obecný potoční v Černém potoce (5.11.2010) – důkaz fungující revitalizace

Děkuji za pozornost!