Karlštejn

Karlštejn, dříve nazýván také Karlův Týn, je středověký hrad, nacházející se v katastrálním území. Základní kámen byl položen 9. června 1348 Karlem IV. kvůli ochraně říšských korunovačních klenotů a svatých ostatků, později zde byly uchovávány české korunovační klenoty. V současnosti je hrad významnou národní kulturní památkou a jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Česku. Výzdoba kaple sv. Kříže ve Velké věži je ukázkou vyspělého gotického malířství.

Turistika,informace Otevřeno denně od 8:00 do 20:00 hodin. Dospělí- Děti od 6 do 15 let,studenti,senioři nad 65 let- 100Kč Děti do 6 let v organizovaných skupinách- 20Kč Rodinné vstupné (rodiče a jejich děti do 15 let)- 390 Kč

Ubytování Klidné a pohodlné ubytování v Karlštejně vám nabízí Hotel Karlštejn. Romantický Hotel Karlštejn, který leží ve stejnojmenné středočeské obci, jehož dominantou je historicky významný hrad Karlštejn, je zcela nový, moderní hotel otevřený v roce 2008. Hotel Karlštejn vám zajistí ubytování během vaší dovolené Hotel nabízí ubytování v pohodlných jedno až třílůžkových pokojích.

bitva o korunovační klenoty Do roku 1421 žili na Karlštejně králové a hrad vzkvétal. Nějakou dobu tu byly uschovány říšské korunovační klenoty spolu s českými. Ale pak nechal bratr Václava IV. Zikmund římský poklad odvézt a česká koruna jej následovala na počátku třicetileté války. Ukázalo se, že strach o bezpečnost klenotů byl nemístný. Husiti obleželi všechny vršky kolem Karlštejna a vrhali sem kameny, sudy s hořící smůlou i fekáliemi, ale nedostali se ani na nádvoří. Švédové prorazili k Velké věži, ale její opevnění neprolomili. Výzdoba kaple sv. Kříže utrpěla spíš kvůli obráncům než nepřátelům. Vojáci odsud odcizili spoustu cenností, aby si zajistili přísun zásob do hradu.

Čachtická paní Nejhrůznější historka ze všech se zakládá na skutečné události . V 16. století pobývala na hradě Kateřina Bechyňová, manželka purkrabího, která ohavným způsobem zamordovala čtrnáct osob. Sadistická paní nejvíce týrala mladé služebné, avšak jejímu hněvu neunikli ani pacholci a zvířata. Sluha, co přímo nesplnil její rozkazy, byl vhozen bez lana do hladomorny. Kočku, která potrhala krajky, nechala Kateřina stáhnout zaživa. Na její řádění upozornil komorní soud v Praze až Václav Hájek z Libočan, tehdejší karlštejnský děkan. Česká „čachtická“ paní byla odsouzena k umoření hladem, načež nechal její manžel kronikáře vyhostit. „Hájka jako lotra přivezli podvázaného pod koněm z Karlštejna do Prahy,“ psal tehdy čáslavský rytíř, jistý Václav Halaš. Dva dny po smrti paní Kateřiny zemřel náhle předseda komorního soudu – že by poslední oběť zlotřilé purkraběnky? Zamordované dívky prý na hradu dodnes straší jako Bílé paní.