Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KOUTENSKA_11 Tematická oblast:Psychologie a pedagogika Cílová skupina žáci školy Téma:City Anotace: City jako psychické procesy Autor:Mgr. Olga Koutenská Datum vytvoření:
Věci, které se dějí kolem nás hodnotíme jako příjemné, nepříjemné, dobré, špatné….. Během života prožíváme radosti, starosti, zklamání… - to vše nás motivuje pokračovat v činnosti dál nebo nás naopak odrazuje → → jsou to procesy citové a volní neboli motivační procesy
„Ne ten člověk žil více, který se dožil vysokého věku, ale ten, který svůj život více procítil.“
Ke všemu máme (i podvědomě) nějaký vztah (k tomu co máme v paměti, o čem přemýšlíme, co poznáváme atd.) City vyjadřujeme co se nám v okolním světě líbí, na co se těšíme, čeho se bojíme…. Jen málokdy je nám něco úplně lhostejné Veškeré naše konání je ovlivňováno city
City (emoce) jsou psychické procesy, které hodnotí to, co poznáváme a co děláme. Hodnocení se přitom řídí našimi potřebami a cíli.
Uvědomte si, co cítíte právě v tomto okamžiku. Zda vás něco příjemně naladilo nebo vám zkazilo náladu a je příčinou tohoto citu. Psych. a ped. Rozsypalová str. 108
Představte si tyto situace a vyjmenujte city, které budou tyto představy provázet: V teplém slunném dnu ležíte u vody. Všude je klid, jen voda a stromy lehce šumí. Vaše nejlepší přítelkyně (přítel) byla akutně odvezena do nemocnice. Podařilo se vám vyřešit problém, který vás delší dobu trápil. Je zimní podvečer, velké vločky sněhu poletují vzduchem a vy se procházíte osvětleným předvánočně vyzdobeným městem.
Někdy se v běžné řeči místo slova cit používá výraz pocit, ten má však několik významů: 1. Pocit jako vnitřní prožitek (Dnes jsem pomohla staré paní…mám z toho dobrý pocit) 2. Pocit jako fyzický prožitek (Mám pocit, že se ochladilo) 3.Pocit jako tušení (Mám pocit, že na mě „leze“ chřipka)
A) Kladný vztah – projevuje se jako radost, uspokojení, uklidnění … = příjemný, libý cit B) Odmítavý postoj – projevuje se jako odpor, strach, rozčilení … = nepříjemný, nelibý cit C) Smíšené city – mnoho citů je smíšených = ambivalentních
City jsou spojeny s činností vegetativní nervové soustavy City vyvolávají změny, které se projevují : Zrychlené nebo zpomalené dýchání, zrychlený puls, vyšší TK, zčervenání,zblednutí, nechutenství….. City si však uvědomujeme a ovládáme díky mozkové kůře
Často se ztotožňujeme s city člověka, který je nám blízký. Vciťujeme se do jeho situace. Vciťování = empatie Antipatie = neschopnost se vcítit do něčí situace. Příčinou bývá lhostejnost, nezájem, rasistický postoj
City jsou subjektivní, ale projevují se navenek slovním a mimoslovním sdělením: Výraz tváře Pohyby Držení těla Hlasové projevy
Představte si někoho ze svých blízkých nebo konkrétní situaci, která se odehrála a uvědomte si, podle kterých projevů jste poznali co váš blízký prožívá. Jak se projevuje u dětí velká radost, smutek, zklamání, leknutí.
Nakažlivost citů – city mají i společenskou stránku. Plní určitou úlohu ve vztazích mezi lidmi. Mezi lidmi, kteří se smějí se také rozesmějeme, mezi smutnými je nám úzko. Polarita = protikladnost citů – skoro každý cit má svůj protikladný cit př. příjemné X nepříjemné Spontálnost – nelze naplánovat prožití nějakého citu
Ambivalence = smíšenost citů – je to smíšení příjemných a nepříjemných citů př. cit lásky, radosti X strach o milovanou osobu př. těhotenství v mladém věku – mít rád a milovat své děti X smutek až záporný vztah, protože nemohla dokončit studium, cestovat Neopakovatelnost – jednoho prožitého citu v téže podobě. „ nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.“
Citová adaptace = přizpůsobení „Člověk si zvykne i na šibenici“ opakovaným prožíváním něčeho se cit prožívání zmenšuje Subjektivnost – pokud si to člověk neprožije na vlastní kůži, pak má jen mlhavou představu o citu
A. Tělesné city – jsou to ty, ve kterých prožíváme stav našeho těla. Jak se cítíme. B. Citové reakce – jsou to city, které prožíváme při náhlé změně rovnováhy v organismu. Velmi intenzivní citová reakce se nazývá afekt. Citové reakce trvají krátkou dobu. afekty – vztek, strach, bouřlivá radost… afekt člověku někdy pomůže k vynikajícímu výkonu. Dochází k mobilizaci všech sil v těle. Útok – útěk.
Při některých situacích je zapotřebí přemýšlet, jednat rozvážně- to znamená potlačit a ovládnou afekt. Plné podání se afektu – hněvu, vzteku nepříznivě působí na druhé lidi Afekty vznikají náhle a trvají krátce. Jsou vyvolány zevním podmětem. Intenzita vzplanutí často neodpovídá síle okamžiku podmětu Člověk v afektu může něco rozbít nebo napadnout jinou osobu Dlouhodobé potlačení afektu vede ke zhoršení duševního a tělesného zdraví Napětí se může uvolnit sportem, prací, zpěve m… Cv. Jaký máte svůj způsob uklidnění
C. Citové stavy – dlouhotrvající ne příliš intenzivní prožívání vlastního stavu. Do citových stavů řadíme náladu, flustraci, deprivaci, stres, trému Nálada –může trvat hodiny, dny, minuty. Nálada závisí na událostech, podmětech z prostředí, na zdravotním stavu. Nálada ovlivňuje naše hodnocení lidí, naše nálada můře působit na náladu okolnách lidí. Flustrace – nastává v důsledku blokování možnosti uspokojit potřeby nebo cíle
Deprivace – nastává při chronickém neuspokojování potřeb a cílů. Základní potřeby jsou uspokojovány na úrovni existenčního minima, vede to k chronickému psychickému napětí. př. chronický nedostatek výživy, spánku… Stres – tíha, tlak, nátlak, psychická zátěž vzniká působením nějakého rušivého elementu na člověka během uspokojování potřeb a cílů. př. stres ve škole, v zaměstnání, v dopravě Tréma – druh strachu, který trvá delší dobu př. zkoušení ve škole, před divadelním představením
D. Citové vztahy – některé city přetrvávají i leta, celý život. Vytvářejí se k předmštům, k lidem, k zvířatům. Velmi silný citový vztah se nazývá vášeň – vášnivý sběratelé. intenzivní citové vztahy jsou silným motivem k jednání – obětování života za určitou ideou, vražda z nenávisti… E. Vyšší a nižší city – k vývojově starším a nižším citům patří afekty. Afekty můžeme pozorovat i u zvířat. Dále sem patří city libosti, nelibosti při uspokojování základních biologických potřeb.
mezi vyšší city se řadí ty, které vznikají v průběhu socializace člověka. Tyto city jsou vlastní poze člověku. Jejich úroveň závisí na stupni socializace člověka Intelektuální city –ty, které člověk prožívá při poznání Estetické city – ty, které člověk prožívá při hodnocení z hlediska krásy Etické city – ty, které člověk prožívá při dodržování nebo porušování morálních zásad Sociální city – ty, které člověk prožívá ve styku s druhými lidmi
PAULÍKOVÁ, Phdr. Lea. Psychologie pro tebe. Praha: Informatorium Praha, 1998, ISBN ČECHOVÁ, Phdr.věra; ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie. Obecná psychologie pro střední zdravotnické školy. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví Brno, 1992, ISBN ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie; ČECHOVÁ, Phdr. Věra; MELLANOVÁ CSC., Phdr. Alena. Psychologie a pedagogika 1. Praha: Informatorium Praha, 2003, ISBN