Mediální komunikace

Mediální gramotnost a mediální výchova Média a společenské vztahy Rozdílné typy teorií (Yves Bertrand) Věda o komunikaci a studium masové komunikace Struktuální, behaviorální, kulturální přístup k MK Roviny komunikace

Struktuální přístup: vychází ze sociologie, obsahuje náhled historický, právnický a ekonomický-předmětem zájmu jsou mediální systémy a org. a jejich vztahy ke společnosti. Behaviární přístup: vychází z sociální psychologie, i sociologie-předmětem zájmu je užití MK na lidské chování a v reakcích na ně. Kulturální přístup: vychází z antropologie a sociolingvistiky-předmětem zájmu je vnímání rozdílných typů médií, rozdílné prostředí tvorby jež je pro danou společnost charakteristické

(asi marný) Pokus o definici masové komunikace: Termín vznikl koncem 30. let Komunikace: „sociální interakce prostřednictvím sdělení“ (Gerber 1967) „common-sense“ „Masová komunikace zahrnuje instituce a postupy, jimiž jsou specializované skupiny využívají technické prostředky pro šíření symbolického obsahu vzhledem k nesourodomému a široce rozptýlenému publiku“ (Janowitz 1986)

Masově mediální instituce: Hlavní činností – produkce a distribuce symbolických obsahů Média pracují ve veřejné sféře, kterou jsou regul. Zapojení podavatele i příjemce jsou dobrovolné Forma je profesionální a byrokratická Média jsou svobodná a současně nejsou nadána žádnou mocí

KNIHA jako médium Technologie ručního písma Svázané stránky Velký počet kopií Zbožní charakter Různý obsah Individuální užití Svoboda publikování

NOVINY jako médium: Pravidelné a časté vycházení Zbožní charakter Informační obsah Působení ve veřejné sféře Městské, světské publikum Relativní svoboda

FILM jako médium: Audiovizuální technologie Veřejné předvádění Extenzivní (všeobecná) přitažlivost Převládá vyprávění a fikce Mezinárodní charakter Veřejná regulace Ideologická povaha

VYSÍLAJÍCÍ MÉDIA: Velmi rozsáhlý výstup, rozsah a dosah Audiovizální obsah Složitá technologie a organizace Veřejný charakter a rozsáhlá regulace Národní a mezinárodní charakter Velmi rozmanité podoby obsahu

Hudební nahrávka jako médium (fonogram) Rozmanité technologie nahrávání a šíření Nízký stupeň regulace Vysoký stupeň internacionalizace Mladší publikum Podvratný (subverzivní) potenciál Organizační fragmentace Rozmanitost v možnostech příjmu

Telematická média (kombinace telekomunikace – infor.) Technologie zaloená na využití počítačové techniky Hybridní, pružný charakter Možnosti interaktivity Veřejné a soukromé funkce Nízká úroveň regulace Vzájemná propojenost

Společenská kontrola a ovládání médií Kontrola obsahu z politických důvodů Z kulturních nebo morálních důvodů Infrastruktury z technických důvodů Infrastruktury z ekonomických důvodů

Otázce diferenciace užití médií Užívají se doma, nebo mimo domov? Poskytují individuální, nebo sdílený prožitek Je jejich užití soukromé, nebo veřejné ? Jsou interaktivní – nebo nejsou ?

Sociální trendy, které mají význam pro masovou komunikaci Informatizace Internacionalizace Postmoderní kultura Individualizace

Pojem „masa“ Velký soubor Není diferencovaná Převážně záporná podoba Postrádá pořádek Je projevem masové společnosti

Proces masové komunikace Velký rozsah Jednosměrný tok Asymetrie Neosobní a anonymní Propočítaný vztah Standartizovaný obsah

Masové publikum Početné Velmi rozptýlené Neinteraktivní a anonymní Heterogenní Neorganizované a neschopné samostatné akce

Masová kultura Není tradiční Není elitní Je produkována masově Je populární Je komercializovaná Je homogenizovaná

Dominantní paradigma (převládající významová struktura) Ideál liberální a pluralitní společnosti Funkcionalistický přístup Lineární model přenosu a účinků Mocná média modifikovaná skupinovými vztahy Kvantitativní výzkum a analýza proměnných

Alternativní paradigma (kritický přístup) Kritický pohled na společnost Odmítání lineárního modelu komunikač. přenosu Nedeterministický přístup k mediální technologii Kulturální a kvalitativní metody zkoumání Širší zájem o nerovnost a zdroje opozice ve spol.

Média a integrace Zvyšují, nebo snižují média hladinu společenské kontroly a shody? Posilují, či oslabují média další společenské instituce (rodina, pol. strany, církve odbory) ? Podporují , či potlačují média formování odlišných skupin a utváření identity založené na subkultuře, názoru, společenské zkušenosti, společenském jednání?

Masová média a teorie vývoje Rozšiřování technických poznatků a technologických postupů (know-how) Podporování individuálních změn a mobility jednotlivců Šíření demokracie (=volby) Prosazování názorů konzumentů Podpory gramotnosti, vzd. zdrav. a p.

Média a technologický determinismus (před novými technologiemi) Komunikační technologie je základním stavebním prvkem společnosti Každá technologie má sklon k jisté podobě komunikace a k jistým obsahům a užitím médií Sled objevů a užití komunikační technologie ovlivňuje společenské změny Revoluční změny v komunikaci vedou k revolucím ve společnosti

Teorie informační společnosti Technologická podstata nových médií vede k informační společnosti jež je charakterizována: Převahou práce s informacemi Obrovským objemem informačních toků Interaktivitou vztahů Integrováním a sbližováním (konvergencí) činností Globalizačními tendencemi Postmoderní kulturou