6. Učení Plháková, A. - Učebnice obecné psychologie – kap. 6 Cumminsová, D. – Záhady experimentální psychologie

Učení bezděčně se učíme přirozeně se vyskytující spojení mezi jednotlivými podněty, vztah mezi chováním a jeho důsledky, jednoduché strategie každodenních situací, adekvátní sociální chování učení v tomto smyslu – zahrnuje nejen akademické vědomosti, ale i emocionální vývoj, sociál. interakce, vývoj osobnosti proces učení = navozování relativně trvalé změna chování, která vyplývá z učeného nezahrnuje změny způsobené zráním (spíše než učením) anebo dočasné (únava, drogy)

Učení 4 druhy učení Habituace Klasické podmiňování Operantní (instrumentální) podmiňování Komplexní učení (strategické řešení situací, tvorba mentálních map a modelů)

Přístupy k učení behavioristický  operantní podmiňování, asociativní učení domněnka, že existují základní, univerzálně platné zákony učení  tendence k vytváření všeobecné teorie učení selhaly kognitivní přístup: S – O – R co organismus „ví“?  komplexní učení biologický  zdá se, že u různých živočišných druhů se různé mechanismy učení uplatňují v různé míře

Klasické podmiňování Ivan Petrovič Pavlov začátek 20. století, Pavlov byl v té době už nositelem Nobelovy ceny za výzkum trávicích procesů  při tom si všiml, že pes začal slinit už při pouhém pohledu na krmicí misku

Klasické podmiňování nepodmíněný podnět – nepodmíněná reakce (např. jídlo – slinění) původně neutrální podnět, např. zvonek – žádná reakce podmíněný podnět podnět na nějž byla „napodmiňována“ nepodmíněná reakce

Proces podmiňování

Podmiňování 2. řádu, generalizace, differenciace pokud je vytvořena podmíněná reakce na zvonek (a pokud je dále udržována opakováním) lze napodmiňovat spojení světlo – zvonek, a světlo samo může být spojeno s nepodmíněnou reakcí světlo (2.řád) – zvonek (1řád) – slinění (nepodmíněná reakce) Generalizace a rozlišování podobné podněty dva sobě podobné podněty stejná reakce  jeden z nich posilován Tohohle se nebojím!

Extinkce: pokud není spojení podmíněný podnět-nepodmíněný podnět (např Extinkce: pokud není spojení podmíněný podnět-nepodmíněný podnět (např. zvonek – potrava) opakován dochází k postupnému vyhasínání podmíněné reakce Spontánní znovuobnovení reakce: znovuobjevení se vyhaslé podmíněné reakce

Kognitivní faktory - předpověditelnost došlo-li k podmíněnému podnětu, zvíře se naučilo očekávat nepodmíněný podnět ? otázka propojení podmíněný podnět – nepodmíněný podnět Pavlov: časové propojení (podmiňování nejúčinnějších, pokud PP předchází asi o 0,5 s) 2. faktorem je to, že PP, je-li spolehlivým prediktorem NP pokusy ukazují, že předpověditelnost je důležitější než časové propojení nebo frekvence prezentování PP + NP efekt blokování (Kamin, 1969) pokud je PP redundantní (poskytuje informaci, které již org. má), nebude napodmiňován 1. fáze 2. fáze 3. fáze Exper. sk. světlo  výboj světlo + tón  výboj tón  žádná PR Kontr. sk světlo + tón  výboj tón  PR naučení tohoto - blokuje naučení Předpověditelnost (prediktabilita) signál PP – bolest, pak i při PP samotném emoční reakce na bolest – strach (krysy  žaludeční vředy) analogie u lidského strachu: např. děti strach z lékaře

Klasické podmiňování v učení lidí Podmíněná emocionální reakce: emoční reakce napodmiňované na původně neutrální podnět John B. Watson

„Malý Albert“ Watson a Raynerová vytvořili po 5 opakováních podmíněnou reakci strachu z bílých krys

Klasické podmiňování v učení lidí tolerance vůči droze, předávkování - podmíněná kompenzační reakce organismu při užití dávky v obvyklém prostředí terapeutický postup systematické desenzibilizace reklama averze na určitou chuť (nausea při prvním požití) anticipatorní nausea při chemoterapii (např. na nějaký podnět po cestě) placebo efekt může být podmíněná reakce immunitního systému (Voudouris et al., 1985).

Biologická omezení klasického podmiňování objevili je etologové, kteří zdůrazňují evoluci a genetiku každý živ. druh má jiné predispozice k podmiňování ovlivňují je vrozené vzorce chování apod. např. krysy si vybírají jídlo podle chuti chuť vyhýbají se chuti světlo + nemoc (ale ne světlu a cvaknutí) cvaknutí (přiotráveny) chuť světlo + el. šok vyhýbají se světlu a cvaknutí cvaknutí (ale ne chuti)

Operantní podmiňování chce-li se organismus naučit novou reakci KP není užitečné musí být aktivní „operovat“ s prostředím - potom je za správnou, k cíli vedoucí reakci odměněn

Operantní podmiňování Edward LeeThorndike zákon účinku: pravděpodobnost opakování akce je zvýšena, pokud je tato akce následována příjemným nebo uspokojujícím podnětem

Operantní podmiňování Burrhus Frederic Skinner

Operantní podmiňování – základní principy zpevnění: posílení určité reakce pozitivním „následkem“ – může to být cokoli, co je příjemné a pro učícího se žádoucí

Operantní podmiňování – základní principy Primární zpevnění: obvykle uspokojuje základní vrozené potřeby (např. jídlo) Sekundární zpevnění: naučené odměny (např. peníze, chvála)

Operantní podmiňování – základní principy Pozitivní zpevnění: přidání podnětu který posiluje odpověď a zvyšuje pravděpodobnost jejího opakování se (např. chvála)

Operantní podmiňování – základní principy Negativní zpevnění: odstranění (zabránění) podnětu, což posiluje a odpověď a zvyšuje pravděpodobnost jejího opakování (např. odstranění bolesti hlavy po snězení aspirinu)

Operantní podmiňování – základní principy Jak zpevnění posiluje určité projevy chování pozitivní zpevnění negativní zpevnění primární zpevnění obejmete dítě a usmíváte se na ně, pokud se ono usměje na vás, zvyšuje se pravděpodobnost, že ho znovu obejmete uděláte nějakou službu pro svého kamaráda a on vás na oplátku pozve na oběd, s vyšši pravděpodobností budete tuto službu opakovat dítě pláče, pochováte ho a zklidní se – pokud bude příště plakat s větší pravděpodobností to zkusíte znovu vezmete si lék a přinese vám úlevu – s větší pravděpodobností to znovu při stejné bolesti zopakujete sekundární zpevnění studujete intezivně a dostanete lepší známku, budete-li chtít příště uspět stejně, vaše „vnitřní“ laťka jak intenzivně studovat bude asi stejně vysoko je vám prominuta písemka, protože jste měli kvalitní seminárky

Operantní podmiňování: 4 schémata posilování Fixní poměr: zpevnění po určitém počtu reakcí Variabilní poměr: zpevnění se objevuje nepředpověditelně (poměr reakcí ku odměnám nelze určit) Fixní interval: zpevnění se objevuje po určitém čase Variabilní interval: zpevnění se objevuje nepředpověditelně (interval se mění) variabilní schémata vedou ke konzistentnějšímu způsobu reagování (lepší napodmiňování?)

Operantní podmiňování – základní principy Tvarování chování: zpevňování řady postupně se zplepšujících reakcí až je dosaženo žádoucí reakce

Averzivní podmiňování potrestání – po reakci následuje averzivní podnět  má vést k oslabení nebo potlačení reakce - musí být jednoznačný, srozumitelný a obsahovat informace o korekci chování (efektivnější nejen zákaz parkování, ale i výše min. pokuty, dítě maluje po zdi – plácneme  naučí se to nedělat) negativa trestu: 1) účinek trestu není tak zřetelný jako u odměny „zastav to“ „opakuj, co jsi udělal“ ale chybí alternativa 2) vedlejší efekty trestu

Vedlejší efekty trestu zvýšená agresivita pasivní agresivita vyhýbavé chování dočasné potlačení reakce naučená bezmocnost hanba

Únikové reakce a vyhýbání se nepříjemnému naučení se reakce, která vede z averzivní situace (únik) a postupně ji předchází (vyhýbání se) klasickým podmiňováním se objeví strach operantním podmiňováním se naučí uniknout nebo vyhnout podle kognit. modelů se vytváří očekávání  to dobře vysvětluje, že tyto reakce jen velmi pomalu vyhasínají (očekávání není změnou podmínek ovlivněno), např. vyhýbání se uvěznění ve výtahu

Operantní podmiňování - role kontroly kognitivní modely: operantně podmíněná reakce je nepodmiňována pouze tehdy, když organismus interpretuje posílení jako závislé na své reakci Seligman  naučená bezmocnost experiment se psy: v párech – jeden mohl kontrolovat elektrický šok (např. vyskočením na izolovanou podlážku), druhý nikoli. V další části mohli oba. Ten, co to měl zkušenost kontroly, se rychle naučil vypínací reakci, druhý se nepokoušel uniknout, byl stále pasivnější  bezmocný

Operantní podmiňování v učení lidí tvarovaní chování předsudky biofeedback pověry hazardní hry

Komplexní učení podstatou komplexního učení je schopnost vytvářet mentální reprezentace a operovat s nimi operace s mentálními reprezentacemi mohou být asociativní (např. asociace představ – cesta z budovy), nebo složitější – více kroků, strategie může být explicitní, ale probíhá i implicitně

Komplexní učení Wolfgang Köhler 20.léta 20.stol. učení vhledem situace, kde řešení vyžadovalo komplikovanější strategie zvíře si vytváří mentální reprezentaci problému, manipuluje s jejími složkami- restrukturace náhlost řešení dostupnost již jedlou objeveného řešení schopnost přenášet řešení do jiné situace v lidském učení zážitek AHA

Komplexní učení Edward Tolman 30. léta 20.stol. vytváření kognitivních map (mentální reprezentace prostoru) u krys v bludišti mapy latentní učení(učení které probíhá bez behaviorálních projevů)

Bandurova slavná Bobo Doll studie Komplexní učení učení se sociálním normám a vzorcům chování - učení se pozorováním Bandurova slavná Bobo Doll studie

Učení se pozorováním 4 fáze: 1.pozorování, 2. zapamatování, 3. reprodukce, 4. motivační procesy

Učení se pozorováním všimněte si nárůstu obvodu bicepsu u těchto figurek akčních hrdinů

Další projevy kognitivně sociálního učení předsudky vliv médií

Biologie učení učení vede k novým synaptickým spojením v řadě mozkových struktur – dlouhodobá potenciace klasické podmiňování amygdala – strach hipokampus – spojení podmíněného podnětu s určitým kontextem operantní podmiňování aktivita v dopamin produkujících neuronech ve středním mozku (dopaminový mechanismus odměny) - pokud výsledek je lepší než očekávání vysoká aktivita, pokud je horší - pauza v aktivitě

Implicitní učení učení se komplexní informaci bez schopnosti verbalizovat co se učím souvisí s implicitní pamětí Reber (1993) implicitní paměť a učení: robustní, nezávislé na věku a inteligenci, všeobecný proces týká se socializace (některé scénáře sociálního chování), vnímání, učení se jazyku, složitých her

Implicitní procesy - příklad Přečtěte si tato čísla: 4263, 9362,1730, 6513, 2395, 3074, 3517, 9342, 4539,7342, 8739 Které z čísel jste viděli? a) 4265 b)6513 c) 8769 d)4512 http://coglab.wadsworth.com/experiments/ImplicitLearning.shtml