Barevné vidění.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Lom světla F f čočky, lidské oko Autor: Ing. Jiřina Ovčarová 2011.
Advertisements

Katedra optiky PřF UP v Olomouci
Optické klamy a teorie barevného vidění
Barva těles.
Smysly - zrak (c) Mgr. Martin Šmíd.
Optické vlastnosti oka
Digitální učební materiál
Barva těles (Učebnice strana 178 – 181)
Světelné jevy a jejich využití
Oko jako optická soustava, optické přístroje
SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena.
OKO A VIDĚNÍ Stavba a optická soustava oka Mechanismus vzniku obrazu
OPTIKA.
OKO.
Vnímání světla Vičánková Barbora 3IT.
Paprsková optika Světlo jako elektromagnetické vlnění
ŽLUTÁ SKVRNA.
Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3.LF UK
Oční vady Krátkozrakost, dalekozrakost, šedý zákal, zelený zákal, vetchozrakost, šilhání, astigmatismus, barvoslepost, šeroslepost.
Nervová soustava- receptory
Anatomie a fyziologie oka III.
Měření světla Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
FY_085_Světelné jevy_ Měření světla
Oko Pavel Vlček ZŠ Jenišovice VY_32_INOVACE_344. Oko párový orgán umožňující vidění vnímá elektromagnetické záření o vlnové délce nm lidské.
PERIFERNÍ ZAŘÍZENÍ ZOBRAZOVACÍ JEDNOTKY Ing. Petr Bouchala Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál.
Jak pozorujeme mikroskopické objekty?
Tento Digitální učební materiál vznikl díky finanční podpoře EU- OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Není –li uvedeno jinak, je tento materiál zpracován.
Tato prezentace byla vytvořena
Zpracováno v rámci projektu FM – Education CZ.1.07/1.1.07/ Statutární město Frýdek-Místek Zpracovatel: Mgr. Lada Kročková Základní škola národního.
B i o c y b e r n e t i c s G r o u p Bloková schemata tří základních podsystémů informačního systému mozku.
úvodní prezentace k hodině s využitím aplikace EyeXam pro iPad
Vliv osvětlení a jasu na člověka
STAVBA OKA.
Zpracováno v rámci projektu FM – Education CZ.1.07/1.1.07/ Statutární město Frýdek-Místek Zpracovatel: Mgr. Lada Kročková Základní škola národního.
DÁLKOVÝ PRŮZKUM ZEMĚ.
Řídící soustavy Nervová a hormonální.
Sluneční záření, světelné klima a tepelný režim vod.
ERGONOMICKÉ ZÁSADY PRO PODMÍNKY SPRÁVNÉHO VIDĚNÍ
LIMNOLOGIE Evžen Stuchlík, Zuzana Hořická, ÚŽP PřF UK
Smysly.
Zrak Úkon vidění.
Kurz neurovědy 4. ročník. 2 3 Sledování vnitřního a vnějšího prostředí Vysílání signálů z periferie do CNS pro další zpracování Důležitost pro homeostázu.
Smyslové vnímání OKO.
confocal laser scanning microscope (CLSM)
Oční Implantáty. 2 3 uvnitř na zadní straně sklivce žlutá skvrna – největší koncentrace světločivných buňek, má červenou barvu, na ose oka několik vrstev,
LIDSKÉ OKO A JEHO FUNKCE V TĚLE
Elektronické učební materiály – II. stupeň Přírodopis 8 Autor: Mgr. Iveta Votápková Smyslová soustava Pětilístek oko
Grafické systémy II. Ing. Tomáš Neumann Interní doktorand kat. 340 Vizualizace, tvorba animací.
4.) Zrak. -orgán zraku-oko -centrum zraku=týlní lalok koncového mozku -ochrana oka:-obočí -víčko+řasy -slzné žlázy -sliznice víček =spojivka.
Z očí do očí Lidské oko z hlediska fyziky Filip Šefčík, Dominik Nop, Lubomír Pala, Matěj Tomešek.
Oko Savců Matějka, Grulich, Preget. Části oka - obrázek.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
Barva těles. Barva neprůhledného tělesa je určena tím, jakou složku bílého světla těleso odráží a jakou pohlcuje. Žlutý citrón odráží žluté světlo, ostatní.
Optika - část fyziky zabývající se světlem. Vlastnosti světla Světlo je elektromagnetické vlnění. Šíří se v každém prostředí. Od zdroje se šíří přímočaře.
Projekt „Z očí do očí,“  Komorové oko, dělí se na přední a zadní komoru  Rohovka – propouští světlo do oka  Zornice – ve středu duhovky, rozšiřuje.
Projekt „Z očí do očí“, 2012 Dominik Nop, Matěj Tomešek, Filip Šefčík, Lubomír Pala.
Zuzana Gocníková, Filip Hutečka, Hana Koláčková, Václav Slivka Prezentace k projektu Z očí do očí (biologická část č. 1)
Z očí do očí.
Ivča Lukšová Petra Pichová © 2009
AUTOR: Mgr. Alena Bartoňková
Jakub Vrána, Zdeněk Dorazil, Štěpán Konečný
Barevné modely Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Jitka Vlčková. Dostupné z Metodického portálu ISSN
Oko a vidění Mirek Kubera.
confocal laser scanning microscope (CLSM)
OZNAČENÍ MATERIÁLU: VY_32_INOVACE_54_F7
Jakub Vrána, Zdeněk Dorazil, Štěpán Konečný
Lidské oko Optické čočky Název školy
Fotorecepce.
Třída 3.B 3. hodina.
Lidské oko
Transkript prezentace:

Barevné vidění

Barevné vidění analzyuje vlastnosti povrchů Různé povrchy odrážejí a pohlcují světlo různě Jenom odražené světlo je analyzováno Přirozené povrchy odrážejí většinou více vlnových délek Barevné vidění vyžaduje přítomnost více než jednoho typu receptorů Di- a více chromatické systémy U dichromatického systému se často stává, že barvy odrážené rozdílnými povrchy vypadají stejně Trichromatický systém je preciznější

Trichromatický systém 3 typy čípků S – short, modré, krátké (420 nm) M – middle, zelené, střední (530 nm) L – long, žluté, dlouhé (560 nm)

Čípky pro různé barvy nejsou v sítnici rovnoměrně rozptýleny Čípky pro různé barvy nejsou v sítnici rovnoměrně rozptýleny, to souvisí s Chromatickou aberací tj. vadou lomivého aparátu oka, která způsobuje, že rovnoběžné paprsky světla různých vlnových délek dopadají mimo ohnisko Aby nedocházelo k omylům, V oblasti ostrého vidění (fovea) jsou M a L čípky, S čípky zde chybí

Vlnová délka ovlivňuje pravděpodobnost interakce s receptorem Čípky se liší spektrální citlivostí k různým vlnovým délkám (opsinové diference) Absorbce fotonu vede k hyperpolarizaci Vlnová délka ovlivňuje pravděpodobnost, že foton bude absorbován čípek bude aktivován

M Log relative intensity S L Tyče

Barevné vidění závisí na 3 oponentních mechanismech zachycují variace v 1 – RED-GREEN kanálu 2 – YELLOW- BLUE kanálu 3 – achromatickém kanálu – SVĚTLO -TMA Hering, konec 19. století

Elektrofyziologie potvrdila přítomnost barevně oponentních receptivních polí Horizontálních Bipolárních Gangliových buněk

Barva je vedena exkluzivně v P kanálu Signály z čípků nejsou vedeny separátními S, M, L drahami, ale 3 informačními kanály: S+ M+ L (achromatický kanál - informace o JASU) L - M (RED-GREEN kanál) S-LM (YELLOW- BLUE) Parvocelulární gangliové buňky se však podílí nejen na analýze barvy, kódují i jas.

Detailní vidění závisí víc na analýze achromatických informací než na barvě

Ačkoli barva je exkluzivně vedena v P kanálu, P buňky kódují i jas P buňky jsou velmi hustě kolem fovea centralis To naznačuje jejich účast na detailním vidění Více se podílí M a L čípky S čípky ve fovea centralis chybí Kompenzace chromatické aberace

Gangliové buňky mají koncentrická receptivní pole S „on“ nebo „off“ centrem a antagonistickým okolím Barevně oponentní RED-GREEN YELLOW- BLUE

M typ gangliových buněk ON centrum OFF centrum P typ gangliových buněk ON centrum OFF centrum

Barva zpracovávána v primární zrakové kůře Barevné signály analyzovány v kůře Kůra obsahuje více jak 3 chromatické kanály Není jasné, zda kůra analyzuje barvy izolovaně nebo spolu s ostatními atributy podnětu Přítomnost velmi malé populace barevně selektivních korových neuronů v kůře naznačuje, že barevné zpracování není zcela izolováno od ostatních atributů podnětu

Barevné zpracování PET naznačuje, že existuje odlišná oblast aktivity při zpracování barevných podnětů v porovnání s achromatickými podněty Selektivní léze naznačují, že oblast PET aktivity by mohla být branou do asociační kůry, která zpracovává různé aspekty zrakové informace – poškození složitého rozlišování objektů