Psychologie v dopravě 4 Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava

Řidiči ve ztížených podmínkách 1.Počasí Tělesné i duševní funkce se u člověka mohou měnit se změnami počasí. Změny atmosférického tlaku mohou zvýšit počet chyb, zpomalují reakce (lidé s neurózou, depresí, hypertenzí, diabetem aj.). Náhlý přechod fronty s deštěm a ochlazením zvyšuje 4 h před a 4 h po přechodu počet DN cca o třetinu (Německo). Stav před bouřkou a po ní. Vztah mezi jedenáctiletou periodicitou sluneční aktivity a počtem DN (Japonsko). Vliv magnetických bouří vyvolaných erupcemi na Slunci mohou ovlivnit rytmy centrálního nervového systému.

Řidiči ve ztížených podmínkách 2. Problémy s přizpůsobením Změna roční doby (mlhy, plískanice, namrzlá vozovka) pravidelně zvyšuje počty DN do doby přizpůsobení všech řidičů. Jejich adaptace je svázaná s motoristickou inteligencí, zkušenostmi, znalostmi, a schopnostmi hodnocení dopravního prostředí a podmínek. Řidiči, jezdící bez DN se rychle vpravují do nových podmínek a „zapomínají“ na chování v létě. Mají dostatečnou předvídavost i motoristickou morálku. Ani vynikající schopnosti motoristů, ovládaných např. sníženou seberegulací nezabrání selháním, případně DN. Za nepříznivého počasí se i chodci (cyklisté) chovají jinak. Adaptabilita starších lidí, dětí i žen je zhoršena.

Řidiči ve ztížených podmínkách 3.Adaptace na dálnici Znamená neustále být se značným předstihem ve střehu. V případě DN nebo krizové situace před sebou obvykle řidič stihne včas brzdit, spustit varovné blikače a sledovat provoz za sebou. Hromadné DN obvykle souvisí i s nepříznivým počasím nebo jeho náhlou změnou. Stereotypní - byť rychlá jízda - zmáhá psychické funkce a oslabuje přizpůsobivost, řidiči ztrácí obezřetnost, nezachovávají bezpečné odstupy, roste potřeba sebeprosazování. Zhoršené světelné podmínky snižují schopnost odhadu vzdálenosti, jízda tunelem může být stresujícím faktorem (změna osvětlení, změna širokého prostoru dálnice a jejího okolí na omezený prostor tunelu aj.).

Řidiči ve ztížených podmínkách 4.Nástrahy noci Biorytmus – po půlnoci se zvyšuje nárok na spánek, mezi h je minimum psychosomatiky - tlak nízký, pulz neznatelný, mozek nedokrvený = počet chybných úkonů roste, rychlost reakce upadá, je nejnižší psychická výkonnost. Intenzita dopravy klesá především na silnicích, počet DN činí cca 50 % DN za 24 h. Náchylnost k nočním selháním roste u lidí -nad 45 roků, -hypertenzí, -cukrovkou, -ischemickou chorobou srdce, -jaterní nedostatečností. Nebezpečí oslnění – dálková, parkovací, jedno nesvítící (adaptace 1-4 s).

Řidiči ve ztížených podmínkách 5. Geopatogenní zóny Má zde docházet k negativní interakci mezi člověkem a neživou hmotou. Existují hypotézy o vlivu geopatogenních zón jako důsledek nehomogenity podloží, přítomnosti rudných ložisek (uran). Zatím je nesporná existence problémových zón a v nich opakované selhávání (citlivých?) motoristů. Úseků s častými DN je mnoho, aniž by zde (pod povrchem) existoval nějaký životu nebezpečný patogenní útvar.

Neřesti za volantem 1. Cigareta Vykouření jedné cigarety zúží zorný úhel i adaptaci očí a znesnadňuje přesné rozlišování barev až o pětinu. Kouření zužuje cévy, méně okysličená krev oslabuje v mozkových buňkách procesy vnímání a koncentrace. Zpočátku může být farmakologický efekt povzbuzující. Útlum, který krátce po vykouřené cigaretě nastává, nutí kuřáka k zapálení další cigarety. Kuřáci, kteří si nemohou den zapálit, vykazují prudký pokles schopností. Manipulace s cigaretou, zapalovačem, popelníkem (oknem) odvádí pozornost od řízení. Posádka automobilu je vystavena pasívnímu kouření.

Neřesti za volantem 2.Alkohol Asi 5 % z celkového počtu DN má příčinu v alkoholu. Jde o řidiče, cyklisty i chodce. Min. třetina z řidičů, kteří požili alkohol netuší, že jejich způsob řízení není vpořádku (inklinují doprava, nedodržují odstupy, Hůře vidí do stran, reagují zpomaleně, těžce rozpoznávají za šera aj.

Neřesti za volantem 3. Drogy Odhadem každý osmý člověk drogu vyzkoušel, průzkum na SŠ a učilištích prokázaly, že cca každý třetí užívá nějakou drogu. Po aplikaci má člověk blažené, obluzující pocity, mohou se dostavit i halucinace. Mnohem složitější je zjistit, zda účinky drogy na člověka již vyprchaly. Rizikové jsou i tzv. „chytré drogy“, které podporují prokrvení mozku a dokážou „zrychlit“ činnost mozku a zvýšit koncentraci mysli. Každý člověk však reaguje jinak a problémové může být i odeznění účinků.

Neřesti za volantem 4. Doping Černá káva má v přiměřeném množství na člověka pozitivní vliv. Již 0,1 – 0,25 g kofeinu (kávová lžička) stimuluje mozek i srdce, podporuje štěpení krevních tuků a pokles množství cukru v krvi, přechodně zvedne krevní tlak a sníží chuť k jídlu. Působí již za 10 minut po vypití šálku a působí cca hodinu poté. Nad 1 g kofeinu bystří centrální nervovou soustavu (u někoho vyvolá až podrážděnost!), ale extrémně znecitlivuje duševní procesy. Zlepší se kvantita výkonu na úkor kvality. Unavený člověk je po vypití kávy čilejší, ale po odeznění kofeinového efektu se únava vrátí a zesílí. Káva odvádí z těla vodu (dráždí ledviny), negativně působí na nemocné s chorobami srdce, slinivky, žaludečními vředy, jater, hypertenzí aj.