Nervová soustava

Základní charakteristika řídí, ovládá přímo či nepřímo činnost všech orgánů v těle, komunikuje s okolním světem ŘÍDÍCÍ FUNKCE NS Řízení kosterního svalstva Řízení vnitřních orgánů Vyšší nervová činnost = složité děje – komplexní ovládání tělesných soustav – instinkt, emoce, paměť, učení

1. Základní jednotka NS = NEURON – tvorba a přenos nervových signálů fyzikální podstata = pohyb iontů (elektrické děje) integrace nervových signálů – vznik odpovědi ns = povely k činnosti orgánů NEURON = FUNKCE signální a integrační

2. Reflexní oblouk = nejjednodušší nervový oblouk (soustava neuronů) tvoří jej část periferní a centrální

3. Centrální část nervové soustavy = MOZEK + MÍCHA vývojově různě staré dráhy starší struktury jsou podřízeny vývojově novějším oddílům = nejsložitější nervové funkce = PRINCIP HIERARCHIE

4. SOMATICKÝ A VEGETATIVNÍ NERVOVÝ SYSTÉM kosterní sval – řídí somatickým ns činnost útrobních orgánů – vegetativní ns

Nervové zakončení=výstup Stavba neuronu Nervové zakončení=výstup Buněčné tělo = soma Iniciální segment – vznik akčních potenciálů

Signální funkce neuronu signály ns = elektrické děje elektrický náboj vytvořený tokem iontů (ne elektronů) napříč plazmatickou membránou neuronu MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL Klidový membránový potenciál (KMP): mezi vnitřkem buňky a vnějším prostředím existuje rozdíl elektrického potenciálu = tento rozdíl = KMP (od 40-90mV) – připojujeme znaménko – Proč tento rozdíl? U všech živých buněk uvnitř je malá převaha záporně nabitých iontů (aniontů), ve vnějším prostředí naopak převaha kationtů - Jde vlastně o membránové napětí

Vznik KMP Dva oddíly – A,B Nepropustná membrána V oddílu A ionty obou typů membrána je propustná jen pro K+ tyto kationty se pohybují po koncentračním spádu do doby, než na ně začne působit nová síla – elektrická tato síla vzniká tím, že se v oddílu A sníží počet kationtů, proto anionty budou zpět přitahovat katonty z oddílu B -dojde k vytvoření ROVNOVÁHY mezi oběma silami z oddílu A unikne jen část kationtů mezi oddíly A a B se vytvoří membránový potenciál

V živočišných tkáních… uvnitř tkáňových buněk je větší množství K+, ale celkově zde mírně převažují záporné náboje (částice molekul bílkovin, anionty fosforečnanů) – velké nepropustné pro membránu kationty draslíku jsou malé – mohou proniknout ven, ale záporné částice je „drží“ pro vznik KMP je třeba, aby jen malá část K+ vystoupila ven z buňky, obsah iontů v buňce se nemusí výrazně měnit KMP tedy vzniká, když je uvnitř buňky malá převaha aniontů(záporný náboj) a vně náboj kladný – membrána se tím stává polarizovanou

Jak to vypadá v neuronech? nervové buňky reagují na změnu KMP reagují na změny propustnosti membrány pro ionty Na+ a K+ toto způsobuje otevírání a zavírání iontových kanálů v membráně

Činnost iontového kanálu v klidu je většina kanálů pro Na+ uzavřena při stimulaci nervu se tyto kanály na několik milisekund otevírají – pohyb těchto kationtů dovnitř neuronu výchylka MP = synaptické a akční potenciály princip přenosu signálu proto závisí na přítomnosti elektrických a chemických gradientů (rozdíly v koncentracích) mezi vnějším a vnitřním prostředím neuronu gradienty se musí v neuronu neustále udržovat aktivním transportem iontů (především odstraňování Na+ z buňky) = spotřeba E z metabolismu = sodíková, sodíko-draslíková pumpa

Synaptické potenciály, synapse synapse = spojení dvou neuronů (smyslové buňky a neuronu) neurony se přímo nedotýkají – je mezi nimi mezera = synaptická štěrbina

Přenos signálu elektrický signál vytvořený v jednom neuronu se přenáší na další neuron v podobě chemického signálu – pomocí látky = neurotransmiteru – ta na dalším neuronu vytvoří synaptický potenciál po „vylití“ do synaptické štěrbiny vyvolají malé změny propustnosti membrány pro ionty sodíku – otevírání kanálu – vstup Na+ do neuronu dochází k excitaci =stav podráždění excitační neurotransmitery – acetylcholin, noradrenalin při opačné polarizaci dochází k inhibici nervového systému = stav útlumu

Integrace nervových signálů synaptické spojení je mnoho u jednoho nervu ( u míšního nervu 15000 synapsí) – je jimi neuron spojen s dalšími neurony integrační činnost neuronu = synaptické potenciály se mohou vzájemně sčítat a odečítat ----může se měnit povaha přenášené informace Informace se tedy při přestupu z jednoho neuronu na další transformují (digitální signál přeměněný v analogový, který se dále opět přeměňuje na digitální)