GOTIKA ve světě pol. 12. – 15. st.

Periodizace raná – přechodné období vrcholná - 13.-14.st. pozdní – 15.st. (v Itálii již renesance)

Periodizace v českých zemích Jednotlivá období jsou spojována s panovnickými rody: gotika přemyslovská – 13. st. gotika lucemburská - 14.st. gotika jagellonská (vladislavská) - 15.st. Gotické umění již nesloužilo výhradně církvi a feudálům, ale stále více se v něm uplatňovaly požadavky měšťanstva. Od 14. století získával gotický sloh v jednotlivých zemích specifické národní rysy.

Zrodila se v polovině 12. století v Ille – de – France v okolí Paříže Zrodila se v polovině 12. století v Ille – de – France v okolí Paříže. První stavbou nového slohu byl klášterní chrám Saint – Denis u Paříže, který dal přestavět opat Suger. Pojmenování gótské neboli germánské a barbarské umění se vžilo zásluhou Giorgia Vasariho v období renesance. „Tyto stavby vypadají , jako by byly z papíru a ne z kamene či z mramoru. Tato díla mají tolik výčnělků, prohlubní, konzolek a ozdůbek, že se pod nimi ztrácejí veškeré proporce…“ G. Vasari. Z Francie se gotika rozšířila do celé Evropy a stala se univerzálním slohem. Zásluhu na jejím šíření mají mnišské duchovní řády, například cisterciáci.

ARCHITEKTURA

Charakteristické znaky lomený oblouk žebrová klenba opěrný systém vertikalita bohaté zdobení členitost stavební materiál – kámen, vysoké cihly (tzv.“buchty“)

Lomený oblouk okna portály arkády

Klenby Klenba žebrová Druhy: křížová šestidílná hvězdicovitá vějířovitá sklípková

Žebra nosný prvek gotické klenby tesaný z kamene nebo ve formě terakotové tvarovky, který umožňuje svádět síly klenby do podpor a odlehčovat obvodové zdi (žebrová klenba)

Čtyřdílná

Šestidílná klenba

Osmidílná

Obkročná

Hvězdová

Vějířovitá oblíbená v anglické gotice

Přesahy žeber pozdní gotika

Větvoví

Sklípková nebo diamantová

Opěrný systém Milánský dóm

Okna velice vysoká lomený oblouk vyplněna vitráží rozetová okna

Saint Chapell

Fiála Štíhlý jehlan posázený kraby a ukončený křížovou kytkou, umístěný zpravidla na vrcholech pilířů opěrného systému gotické katedrály. Může však být použit také k dekoraci jiných prvků, například štítů budov, architektonického orámování oken, portálů, nik pro osazení soch, baldachýnů atp.

Krab dekorativní prvek gotické architektury ve tvaru svinutého zprohýbaného listu, umisťovaný na hranu fiál, opěrných oblouků, štítů nebo vimperků

Kytka dekorativní ukončující článek na vrcholu fiály, vimperku apod.

Vimperk ozdobný trojúhelníkový štít nad portálem, oknem nebo sanktuářem, zpravidla vyplněný slepou kružbou, někdy provázený kraby, fiálami, kytkou

Krakorec nosný článek vystupující ze zdi, zpravidla složený ze dvou a více na sebe kladených a odstupňovaných kamenných dílů (mohutnější než konzola), který nese ochoz, balkón, arkýř; prevet (viz arkýř konzola, vpadlina)

Konzola ze zdi vystupující nosný architektonický článek, který podpírá římsu, balkón, sochu, klenební žebro, často je dekorativně ztvárněný Konzola: figurální vegetabilní svazková jehlancová kuželová

Kružba souměrný obrazec, který tvoří dekorativní výplň oblouku okna nebo arkády, zábradlí, tympanonu, není-li ve volném prostoru, mluvíme o liché (slepé) kružbě či kružbové panelaci, např. v ploše stěny, konzoly, hlavice

Druhy staveb katedrály kláštery kostely hrady města, městská opevnění měšťanské domy, paláce mosty

Katedrála (dóm) Každý biskupský nebo arcibiskupský kostel (katedra – trůn pro biskupa, zprvu v ose presbyteria, pak na jeho levé straně, nyní opět usedá biskup v ose kněžiště, tváří k věřícím) Gotický vícelodní kostel s ochozem kolem hl. oltáře, k němuž přiléhá věnec kaplí. Nad tento ochoz vyrůstá tzv. chór s velikými okny a při jejich patě, ale i po obvodu hl. bazilikální lodi, obíhá úzký chodbovitý ochoz – triforium. Katedrála má bohatě rozvinutý opěrný systém z opěrných pilířů s fiálami, kraby a kytkami (kyticemi) a z opěrných oblouků. Na západě velkolepé dvouvěžní průčelí s bohatě zdobenými portály a rozetovým oknem mezi věžemi. Gotická katedrála – živý organismus plný symbolů a mystiky

Katedrály Francie Notre Dame Paříž St. Denis Chartres Amiens Remeš Tours Notre Dame Paříž

Chartres

Amiens

Katedrály

Notre Dame Paříž

Saint Chapell

Mont Saint Michel

Avignon

Katedrála v Canterbury Anglie

Lincoln anglická gotika širší průčelí

Milánský dóm

Benátky – dóžecí palác

Kolín nad Rýnem

Štrasburk

Katedrála sv. Víta, sv. Vojtěcha a sv. Václava Praha Matyáš z Arrasu fr. Architekt, za Karla IV. (1344 – zákl. kámen) kněžiště s věncem kaplí Mozaika Posledního soudu na J straně – benátší umělci Petr Parléř – pokračoval ve stavbě (asi 40 let) síťová klenba stavitelská huť Hvězdovizá klenba nad kaplí sv. Václava Pokračovali jeho synové Jan a Václav 1554 dostavěna věž 1770 barokní helmice na věži konec 19. st. Josef Mocker dostavěl v novogotickém slohu Z průčelí s věžemi zač. 20. st. dokončil stavbu Kamil Hilbert (1929 – katedrála dostavěna)

Katedrála sv. Víta roku 1887

Novogotické západní průčelí

Kláštery Anežský klášter

Zlatá Koruna

Vyšší Brod

Hrady Karlštejn korunovační klenoty Matyáš z Arrasu Petr Parléř

Bezděz

Pernštejn

Měšťanské domy Dům u kamenného zvonu Kamenný dům v Kutné Hoře

Věže Staroměstská mostecká věž (Petr Parléř)

Prašná brána Matěj Rejsek z Prostějova

Karlův most nestarší pražský most jeho základní kámen slavnostně položil Karel IV. 9.7. 1357 a stavba mostu se táhla téměř do konce 14. st. roku 1378 pak byly po novém mostě převezeny ostatky Karla IV. na pražský hrad k uložení do Svatovítského chrámu Petr Parléř

Sv. Barbora v Kutné hoře

Patr Parléř dokončil (pozdní gotika) Benedikt Rejt (pokračuje na katedrále sv. Víta, Vladislavský sál) Matěj Rejsek (Prašná brána)

Katdrála sv. Ducha v Hradci Králové

Katedrála sv. Bartoloměje v Kolíně

SOCHAŘSTVÍ

za architekturou spoždění asi 100 let první sochy románské (Chartres) většinou vázány na architekturu později volná plastika posun k realismu materiál: dřevořezby (polychromie) kámen (polychromie) náměty: náboženské motivy ( nejčastěji madony, piety) Madony časem zjemnění tváře, lyričnost ve výrazu, propracovanější draperie ladné „esovité“ prohnutí těla (krásný sloh – u nás)

Giovanni Pisano

Andrea Pisano Reliéfy bronzových dveří baptistéria ve Florencii (výzdobu posledních dveří dokončil Lorenzo Ghiberti - renesance)

Petr Parléř portrétní busty ve sv. Vítu výzdoba mostní věže u Karlova mostu

Busty Petra Paléře Karel IV. Eliška Pomořanská

Matyáš z Arasu Petr Parléř Alžběta Pomořanská Anna Falcská Anna Svidnická

Jezdecká socha sv. Jiří bojujícího s drakem bronz na 3. nádvoří Pražského hradu uprostřed kašny vyrobili v r. 1373 bratři Martin a Jiří z Kluže originál v NG

Madona plzeňská

Madona strakonická

Madona krumlovská

MALBA

Giotto di Bondone Madona s dítětem perspektivní konstrukce postavy z profilu i zezadu hl. Florencie fresky v kapli v Padově Fresky v kostele sv. Františka z Assisi

Simone Martini (1284 - 1344 (60) fresky v Assisi fresky v papežském paláci v Avignonu

Bratři Lorenzettiové

Bratři z Limburku Přebohaté hodinky vévody z Berry nádherně zdobený rukopis hodinek (knihy obsahující modlitby pro každou liturgickou hodinu dne) objednavatel - vévoda Jan z Berry kolem roku 1410 kniha bývá nazývána králem iluminovaných rukopisů, pravděpodobně je nejdůležitějším iluminovaným rukopisem 15. st. kniha má 416 stran a zhruba polovina z nich obsahuje celostránkové ilustrace, jež navzdory své poměrně malé velikosti patří k vrcholům gotické knižní malby

Mistr vyšebrodského oltáře autor devíti deskových maleb oltáře ve Vyšším Brodě Oltář byl zhotoven kolem roku 1350 Oltář se skládá ze třech linií Ve spodní linii - výjevy zachycující radostné události ze života Krista (Zvěstování, Narození, Klanění tří králů) v prostřední linii - pašijové výjevy (Kristus na hoře Olivetské, Ukřižování, Oplakávání) v horní linii - výjevy mystické (Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení, Seslání Ducha Svatého) Dále je tomuto malíři přisuzována Madona vyšehradská, Madona zbraslavská, Madona strahovská a Madona z Veveří. Barvy: zlatá, modrá, červená – mariánské barvy

Mistr třeboňského oltáře působil na dvoře českého krále Václava IV. poznamenal pozdější vývoj evropského malířství hlavní představitel krásného slohu vytvořil nový ideál figury s typickou stylizací oděvu a příznačnou obličejovou lyrikou.

krásný sloh spojující skutečné a nadpozemské výrazná stylizací izolovaných nepřirozeně protažených esovitě prohnutých postav ladný pohyb štíhlých postav, rytmická hra záhybů drapérie, líbezné obličeje světic a klidné výrazy tváří světců Práce: Třeboňský oltář Madona roudnická Deska z Církvic Ukřižování ze sv. Barbory Adorace

Třeboňský oltář Zavřený oltář představoval pašijové scény: Kristus na hoře Olivetské, Kladení Krista do hrobu a Zmrtvýchvstání Krista Na opačných stranách oltáře vidíme na soklech před zlatým pozadím pod baldachýnovou architekturou trojice svatých: zleva nahoře stojí tři světice: sv. Kateřina, sv.Máří Magdaléna a sv. Markéta naproti apoštolové sv. Jakub Mladší, sv. Bartoloměj a sv. Filip a ve spodní řadě patron kostela sv. Jiljí a zakladatel řádu sv. Augustin a sv. Jeroným Střední deska rozměrného oltáře musela být přes tři metry vysoká. Dodnes se bohužel nedochovala.

Třeboňský oltář Kladení do hrobu Zmrtvýchvstání

Madona roudnická

Ukřižování z kostela sv. Barbory

Adorace

Mistr Theodorik - nejstarší malíř, kterého známe jménem- výzdoba hradní kaple sv. Kříže na Karlštejně - jeho dílem je soubor 130 deskových obrazů - obrazy se dodnes zachovaly v autentickém uspořádání a tvoří tzv. nebeské vojsko Kristovo. Zahrnuje všechny členy nebeské hierarchie - mučedníky, biskupy a vyznavače, panovníky, panny a řeholnice. Toto vojsko mělo chránit v kapli chované ostatky svatých a Kristova utrpení a zvláště korunovační klenoty Svaté říše římské. - výzdoba kaple vznikla v neuvěřitelně krátké době - v letech 1365 - 1367 a je jedinečným příkladem naší gotické malby 70. let 14. století.

- portréty svatých se vyznačují velkými obličeji a široce otevřenýma hlubokýma očima - důraz je kladen na barvu a světlo - barvy rouch, zvláště těch modrých, jsou vystupňovány až k bílé a to jim dodává na zářivosti a plasticitě - není autorem všech prací, pracovalo se podle vzorníku

Pod vliven Theodorika byla vytvořena - Votivní deska Jana Očka z Vlašimi - Madona Aracoeli - malá brněnská deska se Smrtí Panny Marie

Sv. Matouš

Knižní malba prudký rozvoj, vysoká úroveň Pasionál abatyše Kunhuty rané období (kol. r. 1320) velké množství námětů obrazová bible Velislavova (1325 až 1349) soubor perokreseb jemně kolorovaných základními barvami nedokončena šestidílná Bible Václava IV. vrcholné dílo miniaturního malířství dvorské z konce 15. století pochází řada kancionálů, objednávaných řadou městských literárních bratrstev Antifonář kutnohorský z roku 1471 úpadek iluminace se projevoval jako následek postupně se rozšiřujícího knihtisku

Pasionál abatyše Kunhuty

Kutnohorský antifonář liturgická kniha obsahující antifony (střídavé žalmové zpěvy kněze a sboru)

Kutnohorský graduál liturgická kniha obsahující mešní zpěvy s výjimkou zpěvů celebranta

Vytvořený obrazový a textový učební materiál vznikl jako doplněk učebních materiálů využívaných v estetické výchově. Byl připraven výhradně pro účely výuky. Pro tyto účely nám autorský zákon dovoluje citovat autorská díla celá nebo jejich části. Doporučení: zpracované kapitoly lze využít jak pro výuku estetické výchovy, tak i dějepisu, českého jazyka, základů společenských věd…

Použitá literatura: Prokop,V.: Kapitoly z dějin výtvarného umění. Sokolov 2004 Mráz, B.: Dějiny výtvarné kultury 1 – 4. Praha 2000 Kol.: Průvodce výtvarným uměním I – V. Praha 1994 Pijoan, J.: Dějiny umění 1-10 Praha 1982 – 1990 Gombrich, E. H.:Příběh umění. Praha 1975 Herout, J.: Staletí kolem nás. Praha 1970 Hora, P.: Toulky českou minulostí 1-9. Praha 1985 – 2004 Brych, Vl.; Rendek, J.: České hrady a zámky, Ottovo nakladatelství, Praha 2006 Internet jako zdroj obrázků