Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem Projekt: Svět práce v každodenním životě Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0007 Prvoci Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem Prezentace č. 9 Autor: Jiří Horký

Prvoci evolučně nejníže postavení živočichové s jednobuněčným tělem rozšířeni kosmopolitně asi 60 tisíc druhů prvoků cytoplazma prvoků je bezbarvá ektoplazma = vnější, homogenní cytoplazma entoplazma = vnitřní, řidší ektoplazma se zrnitou strukturou pelikula – tuhá blanka, ve které je tělo, u bičíkovců, nálevníků, výtrusovců

organely opory a ochrany organely (ústroječky) = specializované části buňky, zajišťují v těle prvoka životní pochody organely opory a ochrany např. pelikula bičíkovců, schránky kořenonožců cysty = ochranné zařízení mnoha druhů prvoků axostyl = fibrilární tyčinka organely pohybové panožky kořenonožců bičíky bičíkovců brvy nálevníků undulující membrána

organely vylučovací a osmoregulační organely trávicí trávicí vakuola, buněčná ústa, buněčná řiť organely vylučovací a osmoregulační např. pulzující vakuola - uvnitř těla udržuje stálý osmotický tlak organely smyslové umožňují reakci prvoků na podněty z vnějšího prostředí krásnoočko – stigma trepka – neuromotorický aparát koordinuje pohyb brv

Organely umožňující rozmnožování prvoků nepohlavní rozmnožování – u prvoků běžnější, mateřská buňka se dělí (mitóza) na dvě dceřiné, které časem dorostou dělení podélné – bičíkovci dělení příčné – nálevníci pučení – rournatky schizogonie (rozdělení mateřské buňky na větší počet buněk dceřiných) - výtrusovci

pohlavní rozmnožování – méně obvyklé, fylogeneticky mladší význam: zvýšení životaschopnosti nově vzniklých jedinců dva typy kopulace – bičíkovci, kořenonožci, výtrusovci, dva jedinci, představující pohlavní buňky, splývají konjugace – typická pro nálevníky, zcela zvláštní způsob rozmnožování, dochází pouze k částečné výměně hmoty mikronukleů

Systém prvoků kmen: Bičíkovci kmen: Kořenonožci kmen: Paprskovci kmen: Výtrusovci kmen: Hlenky kmen: Nádorovky kmen: Nálevníci kmen: Krásnoočka kmen: Obrněnky

Kmen: Bičíkovci zdrojem pohybu je bičík základní tvar těla je tvar vřetenovitý pelikula – umožňuje variabilitu bičíkovci rostlinní – autotrofní druhy, jsou schopné fotosyntézy bičíkovci živočišní (Zooflagellata)– heterotrofní druhy

Zooflagellata (živočišní bičíkovci) nikdy neobsahují chlorofyl živí se heterotrofně vstřebávání celým povrchem těla volně žijící druhy trubénka Haeckelova – živí se organickými zbytky a bakteriemi na dně vodních nádrží bičenka poševní – v současnosti velmi rozšířená prvok, v důsledku promiskuity, způsobuje nemoc trichomoniázu (přenašeči muži, i když sami příznaky nemoci netrpí)

lamblie střevní – způsobuje horečnaté záněty tenkého střeva trypanosoma spavičná – rozšířená v tropech, způsobuje spavou nemoc má štíhlé tělo s jedním bičíkem a ploutvičkovitou undulující membránou parazituje v krevní plazmě, lymfě a mozkomíšním moku přenašeč moucha tse – tse (bodalka) způsobuje zduření uzlin a stále se opakující horečky odebírá z krevní plazmy živiny, období aktivity se zkracuje a doba spánku se prodlužuje, až se neprobudí - smrt

Kmen: Kořenonožci Panožky – pohyb a získávání potravy – fagocytóza Měňavky netvoří schránky měňavka velká – žije v detritu stojatých vod, měňavka zemní – žije v mechu měňavka úplavičná – střevní parazit, horečky, krvavé průjmy panoženka měňavková – v bahně stojatých vod

Krytenky sladkovodní, chitinové schránky s nalepenými zrnky písku rozlitka hruškovitá štítovka obecná Dírkonošci v moři vícekomůrkové, spirálovité schránky z uhličitanu vápenatého nitkovité panožky, většina je fosilních horninotvorný činitel – schránky mrtvých jedinců se hromadily na dně oceánů

Kmen: Paprskovci Slunivky Mřížovci (Radiolaria) sladkovodní rašeliniště drobné panožky vystupující všemi směry schránky z oxidu křemičitého nebo chitinu Mřížovci (Radiolaria) plankton teplých moří chitinové kulovité schránky a vnější schránky křemičité symbióza s jednobuněčnými řasami schránky odumřelých jedinců tvoří na dně radioláriové bahno – horninotvorný činitel

Kmen: Výtrusovci Osmotrofní endoparazité Střídají hostitele a pohlavní a nepohlavní generaci Hlavní hostitel – probíhá v něm pohlavní rozmnožování Původci nemocí člověka i hospodářských zvířat Hromadinky, kokcidie, krvinkovky, piroplazmy

Kokcidie Kokcidie jaterní záněty žlučovodů králíků a zajíců – kokcidióza pohlavní cyklus – oplozená zygota vzniklá ve žlučovodech se mění v oocystu se žlučí do střev a s výkaly ven. Na vzduchu se rozpadá (sporogonie) a tato jednotlivá infekční stádia se s potravou rozšiřují do dalších jedinců nepohlavní cyklus – v játrech se schizogonicky množí – bělavá hnisavá ložiska – játra jsou nepoživatelná

Kokcidie Toxoplazma gondii nebezpečná pro těhotné ženy a vyvíjející se plod teploty, zduření mízních uzlin, únava přenosná ze zvířat (neznámé kočky)

Krvinkovky Zimnička čtvrtodenní (třetidenní, tropická) napadají červené krvinky, ve kterých se schizogonicky množí (dle druhu zimničky) střídají se záchvaty horečky a zimnice přenašeč komár rodu anopheles léčba chininem - alkaloid z kůry chinovníku v tropech a subtropech boj s nemocí spočívá v hubení komárů – do vodních nádrží se vysazují ryby živící se jejich larvami

Kmen: Hlenky jednojaderné myxaméby nebo myxomonády živí se bakteriemi nebo saprofyticky organickými látkami, někteří parazitují množí se nepohlavně – dělením při pohlavním rozmnožování tvoří mnohojaderná plazmódia za určitých podmínek se z plazmódia vyvíjí výtrusnice slizovka

Kmen: Nádorovky paraziti rostlin tvoří paraplazmodia – mnohojaderná cytoplazma na rostlině tvoří nádory nádorovka kapustová nádory na kořenech brukvovitých rostlin Hlenky a nádorovky jsou řazeny mezi prvoky houbového charakteru

Kmen: Nálevníci nejsložitější prvoci tělesnou stavbou brvy trepka velká na povrchu pelikula buněčná ústa, buněčná řiť potravní vakuola putuje po cyklóze pulzující vakuola 1-2 – osmoregulace, odstranění zplodin organizmu neuromotorický aparát – koordinace brv

(1)

Trepka velká jsou indikátory znečištění vod organickými nečistotami makronukleus – vegetativní fce – vylučuje trávicí enzymy do potravní vakuoly mikronukleus – rozmnožovací fce rozmnožování nepohlavní – příčné dělení pohlavní – konjugace

další zástupci chobotěnka husí slávinka obecná mrskavka modrá bachořec – v bachoru přežvýkavců štěpí celulózu rournatky – v dospělosti přisedlé

Kmen: Krásnoočka převážně ve sladkých vodách znečištěných organickými látkami zelené povlaky na dně nebo při hladině chloroplasty získané sekundární endosymbiózou, chlorofyl a + b, karoteny a xantofyly některé bez chloroplastů – heterotrofní výživa druhy s chloroplasty- mixotrofie světločivná skvrna stigma Krásnoočko zelené, štíhlé, krvavé

Kmen: Obrněnky nejčastěji jednobuněční bičíkovci s chloroplasty mixotrofie bez chloroplastů chemoheterotrofie chlorofyl a + c, karoteny a xantofyly často stigma pancíř – celulózní destičky nebo měchýřky naplněné tekutinou v moři svítilka – světélkování mořské vody, toxická pro ryby i člověka, trojrožec - sladkovodní, v jarním planktonu

Zdroje Obrázek 1: vlastní tvorba Literatura: Jelínek, Jan a Zicháček, Vladimír. Biologie pro gymnázia (teoretická a praktická část). Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2003. ISBN 80-7182-159-4.