Monetární politika Centrální banka Mgr. Hana Grzegorzová

Principy monetární politiky Monetární politika může bezprostředně ovlivňovat peněžní zásobu a úrokovou sazbu s dopadem na produkt, zaměstnanost, cenovou hladinu. To však nelze s jistotou zaručit. Monetární politika vytváří pouze podmínky pro žádoucí změny v makroekonomických veličinách, dlouhodobou stabilitu měny. Měnová politika představuje více méně autoritami vyvolané změny nabídky peněz s očekáváním, že tyto změny, promítnutím do změn agregátních výdajů, ovlivní žádoucím způsobem produkt, zaměstnanost i cenovou hladinu. Teorie v hledání odpovědí na problém MP není jednotná. (nepřímý vliv EU).

Centrální bankovnictví, peněžní zásoba Centrální banka – subjekt monetární politiky Hlavním úkolem – stabilita měny, př. z historie, v období válečného ohrožení země vláda využila možnosti „ tištění“ peněz k financování nákladů, důsledek – hyperinflace – rozvrat měny Relativní nezávislost CB na vládě, (předmětem diskuse), její činnost pod průběžnou kontrolou zákonodárných orgánů, kterým se musí orgány CB ze své činnosti zodpovídat, dohoda – koordinace činností s vládou – makroekonomická rovnováha, v závislosti na zvyklostech dané země....

Pravomoci CB Hlavní úkol – stabilita měny, tvorba peněžní zásoby, monetární báze Jmenování vedoucích představitelů CB Právo emitovat mince, bankovky Fce bankovního dohledu nad finančním trhem Jiné

Základní cíle monetární politiky Bezprostřední cíle ovlivnění množství peněz v ekonomice a úrokové míry tyto bezprostřední cíle mají vést ke splnění konečných cílů hospodářské politiky  zaměstnanost, cenová stabilita, ekonomický růst, vyrovnaná platební bilance Př. Ekonomika je v recesi - klesá produkce, roste nezaměstnanost, nejsou využity výrobní kapacity včetně pracovní síly, klesají příjmy lidí, klesá poptávka.Centrální banka tak použije expanzivní opatření, což povede ke snížení úrokové míry, zvýší se investice, zvýší se produkt, zvýší se zaměstnanost a ekonomika je tak vyvedena z recese. Pozn. restriktivní opatření se používají zejména k tlumení inflace

Konečné cíle monetární politiky Konečné cíle - dopady monetární politiky Vliv na příznivý vývoj základních makroekonomických veličin Produkt, důchod, zaměstnanost, cenová hladina, platební bilance

Expanzivní politika zvyšuje nabídku peněz pokud se ekonomika nachází v recesi (pokles produkce, zaměstnanosti a využívání kapacit), může expanzivní politika sloužit k jejímu oživení v období recese s rostoucí mírou nezaměstnanosti klesají důchody domácností, což vede k poklesu poptávky, zisky firem klesají, investice nepřinášejí očekávané výnosy expanzivní monetární politikou může centrální banka dosáhnout snížení úrokové míry pokles úrokové míry vyvolá zvýšení investičních výdajů, které představují podstatnou část agregátní poptávky expanzivní politika vyvolá nárůst agregátní poptávky a může tak napomoci při vyvedení ekonomiky z recese

Restriktivní politika snižuje nabídku peněz restriktivní monetární opatření se používají v případě, že kapacity ekonomiky jsou zcela využity (tzv. „přehřátá ekonomika“), začíná se projevovat nedostatek pracovní síly, existuje nadměrná agregátní poptávka, která vede k růstu cen restriktivní monetární politika slouží k zamezení nadměrného růstu agregátní poptávky a potlačení inflace

Typy monetární politiky Restriktivní monetární politika centrální banka zde provádí restriktivní opatření tzn. svými nástroji omezuje nabídku peněz, snižuje tak množství peněz v ekonomice, snižování míry inflace, pokles důchodů, růst nezaměstnanosti dochází tak zároveň ke zvýšení úrokové míry (úroková míra je cenou peněz, tzn. méně peněz = vyšší úrokové míry)

....Typy monetární politiky Expanzivní monetární politika centrální banka provádí expanzivní opatření, tzn. svými nástroji zvyšuje nabídku peněz, růst důchodů v ekonomice, pokles nezaměstnanosti, zlepšení platební bilance, růst cenové hladiny – inflační tlaky zvyšuje tak množství peněz v ekonomice, což zároveň vede ke snížení úrokové míry

Krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé cíle měnové politiky Změna monetární báze – změna peněžní zásoby Změna diskontní sazby – změna úrokových sazeb Obojí za účelem stability cenové hladiny, úrovně důchodu

Nástroje monetární politiky A) Přímé (adresné) administrativní nástroje Nejsou v rozvinutých ekonomikách běžně používány, direktivní...ovlivnění úvěrových možností komerčních bank a jejich likvidity Stanovení maximálního objemu úvěrů poskytovaných CB bankám komerčním Omezení objemu úvěrů - nutný souhlas CB, aby obchodní banka mohla poskytnou úvěr (zpravidla u velkých úvěrů) Povinné vklady, doporučení, výzvy, dohody

B) Nepřímé nástroje monetární politiky Plošné působení, stejné podmínky pro jednotlivé komerční banky Tři základní typy v tržně orientovaných ekonomikách 1. Politika povinných minimálních rezerv každá obchodní banka má povinnost uložit část svých vkladů u centrální banky tato částka se nestanoví absolutně, ale jako procento z přijatých vkladů pokud centrální banka zvýší povinné minimální rezervy, odčerpá z obchodních bank peníze a omezuje tak úvěrovou schopnost obchodních bank provádí v tomto případě restriktivní politiku  snižuje množství peněz v oběhu snížení povinných minimálních rezerv je opatření expanzivní

B) Nepřímé nástroje monetární politiky 2. Operace na volném trhu – základ tvoří prodeje a nákupy státních cenných papírů CB. Partnerem jsou domácnosti, firmy včetně obchodních bank. Restrikce – CB prodejem SCP stahuje peníze z oběhu, zdražuje úvěr a zvyšuje úrokovou míru. Změny úrokové míry ovlivňují komponenty agregátní poptávky, které jsou na úrokovou míru citlivé s dopady na produkt, zaměstnanost, cenovou hladinu Expanze – CB nákupem SCP zvyšuje množství peněz v oběhu, zlevňuje úvěr a snižuje úrokovou míru...

B) Nepřímé nástroje monetární politiky 3. Diskontní politika – poskytování diskontních půjček Centrální bankou komerčním bankám, či jiným finančním ústavům. Množství poskytovaných půjček ovlivněno regulací výše diskontní sazby – za kterou CB diskontní půjčky poskytuje. Úvěry komerčním bankám se tak zlevňují či zdražují. Větší objem půjček vede k vyššímu přebytku rezerv – zvýšení peněžní nabídky. Menší objem půjček vede k nižšímu přebytku rezerv – snížení peněžní nabídky. Další nepřímé nástroje – reeskont směnek a lombardní úvěr, konverze měny a swapové operace, intervence na devizových trzích

Dilema centrální banky Trh s penězi méně stabilní než trh se statky a službami – nutné hlídat úrokovou sazbu Trh statku a služeb méně stabilní než trh peněz – nutná kontrola peněžní zásoby….

Internet www.cnb.cz – česká národní banka www.mfcr.cz – ministerstvo financí ČR www.sec.cz – komise pro cenné papíry www.fpv.cz – fond pojištění vkladů www.finarbitr.cz – finanční arbitr

Bankovní soustava v ČR Nezávislou institucí, nepodléhá vládě, 1816 – u nás 1. privilegovaná CB rakouská 1918 – roli CB sehrávalo ministerstvo financí 1926 – Národní banka Československá 1950 – Státní banka Československá 1993 – ustavena ČNB – ústřední bankou státu

Fce CB 1. Emisní funkce emise bankovek a mincí, emisní monopol 2. Regulace nabídky peněz restriktivní a expanzivní regulace peněžní zásoby regulace úrokové sazby regulace a vyhlašování devizového kurzu prostřednictvím regulace množství peněz v oběhu dbá na stabilitu cenové hladiny centrální banka provádí monetární politiku

3. Banka bank vede účty bank přijímá vklady bank poskytuje úvěry obchodním bankám stanoví zásady platebního styku mezi bankami slouží jako zúčtovací centrum pro ostatní banky při mezibankovních obchodech  clearingové centrum stanoví způsoby používání platebních prostředků při platebním styku reguluje činnost obchodních bank (mj. dává a odnímá povolení působit jako banka)

4. Banka státu (vlády) vede příjmové a výdajové účty státního rozpočtu provádí finanční operace vlády spravuje státní dluh může státu poskytovat úvěr je povinna 2x ročně Parlamentu ČR podávat zprávu o měnovém vývoji 1x za 3 měsíce informovat o měnovém vývoji veřejnost

5. Fce bankovního dohledu dohlíží na hladký chod a funkčnost bankovního systému kontroluje činnost ostatních bank kontroluje dodržování bankovních zákonů  povinné minimální rezervy, pravidla likvidity apod.

Další fce.... 6. Provádí devizové operace 7. Spravuje měnové rezervy ve zlatě a devizových prostředcích 8. Spolupracuje s různými orgány a institucemi  ministerstvo financí, auditorské firmy 9. Zajišťuje styk se zahraničními CB 10. Reprezentuje stát na pravidelných setkáních MMF a Světové banky

Rozdělení bankovního systému Bankovní systém představuje souhrn všech bank působících na určitém území, jejich vzájemné vztahy a okolí Užší pojetí – instituce řídící se zákonem o bankách s licencí Širší pojetí – další finanční instituce, které se neřídí Zákonem o bankách, pošty, pojišťovny apod.

Složky bankovního systému Institucionální – jednotlivé banky podle náplně činností, centrální, obchodní, rozvojové, investiční, hypoteční Funkční – způsob uspořádání vztahů mezi bankovními institucemi v dané ekonomice..... Jednostupňový – CB a ostatní jí podřízené Dvoustupňový – CB a komerční banky

Rozdělení bankovního systému Univerzální – obchodní a investiční Specializovaný – striktní rozdělení obchodního a investičního Vysoce otevřený – vysoký podíl zahraničních bank na domácím trhu Málo otevřený - opak Pobočkový – málo bank, hodně poboček Unitární – hodně bank, málo poboček Propojený – hodně bank propojených vlastnickými vztahy, Švýcarsko ČR – duální dvoustupňový systém, institucionální, univerzální, vysoce otevřený, pobočkový, 1824 – 1. spořitelna, Rakousko-Uhersko

Kritéria pro založení banky Žádost o licenci u centrální banky – ČNB 1. adekvátnost kapitálu 500 mil. Kč v peněžní formě, dopředu složeny na účet ČNB, ta zkoumá původ a průhlednost fin. prostředků 2. adekvátnost osob ve vedení: CB zkoumá odbornou způsobilost, důvěryhodnost, a zkušenost bankovního managementu 3.profesionalita obchodu – adekvátnost vnitrobankovního účetního systému, kontrolního systému, obchodní plán, auditorská firma

...kritéria 4. adekvátnost rentability a likvidity – ek. subjekt předkládá finanční plán na 3 roky dopředu, podložen reálnými ek. čísly 5. ekonomická účelnost banky – CB sleduje subjekt, který zakládá banku a jeho vazby na další podnikatelské subjekty Princip jednotné bankovní licence – pokud subjekt získá práva na bankovní licenci, na území čl. státu EU, potom působí jako banka na území jiného čl. státu EU

Princip obezřetného podnikání Kapitálová přiměřenost -8-40 %, určuje jak vysoký kapitál musí banka mít, aby pokryla bankovní aktiva a rizika, s kterými banka přichází do styku. Stanoví finanční sílu a zdraví banky Územní angažovanost – jaké množství půjčit Pravidla řízení likvidity – schopnost dostát svým závazkům Klasifikace pohledávek z hlediska stupně rizikovosti Omezení některých investic a poskytování úvěrů ke spřízněným osobám

Hlavní bankovní cíle základní cíle banky spolu souvisí a na druhé straně stojí proti sobě likvidita má prioritu před rentabilitou i ekonomickým růstem Rentabilita výnosy převyšují náklady a banka dosahuje zisku Solventnost schopnost banky uhrazovat ze svých běžných příjmů a rychlým zpeněžením vlastního majetku běžné náklady a závazky i v případech, kdy banka dosahuje v hospodaření ztráty Likvidita schopnost banky vyplatit komitentům na požádání jejich vklady banka musí část svých aktiv udržovat v likvidní formě (dají se bez ztráty hodnoty a časových prodlev přeměnit na peníze) za rychle likvidní jsou považovány  pokladní hotovost, BÚ u jiných bank, státní pokladniční poukázky, krátkodobé dluhopisy CB a volné rezervy u ČNB

Rizika banky 1. Kapitálové riziko výše závazků v tržním ocenění je větší než tržní hodnota veškerých aktiv čím větší je vlastní kapitál banky, tím menší je riziko nesolventnosti za minimální míru solventnosti banky, kterou banky musí trvale udržovat, považujeme kapitálovou přiměřenost (v ČR min. ve výši 8 %)

Rizika banky 2. Úvěrové riziko vyplývá z toho, že klient nebo obchodní partner banky nedodrží sjednané podmínky finanční transakce a bance tím vznikne ztráta (platební neschopnost, nevůle, nedodržení podmínek poskytnutých záruk dlužníka) ke krytí těchto ztrát musí banka vytvářet zdroje (opravné položky, rezervy, rezervní fond) Příčiny úvěrového rizika Interní – špatná rozhodnutí banky Externí – ekonomický vývoj a politická situace Nástroje banky k eliminace úvěrového rizika zkouška úvěrové způsobilosti limitování úvěrů bankovní kontrola dlužníka a úvěrové zajištění

Rizika banky 3. Úrokové riziko vyplývá pro banku ze změn tržních úrokových sazeb 4. Obchodní riziko právní riziko (právní neprosaditelnost kontraktu) daňové (změny daňových zákonů) riziko změny úvěrového hodnocení reputační riziko (pokles reputace banky nebo obchodního partnera na trhu) riziko měnové konvertibility (změna politické nebo ekonomické situace) riziko pohromy regulační riziko 5. Operační riziko transakční – souvisí s chybami v prováděných operacích riziko systémů – chyby v počítačových programech, podpůrných systémech, přenosech dat

Základní fce bank 1. Finanční zprostředkování provádějí ho banky na ziskovém principu banky provádějí transformaci kapitálu z různých hledisek, získané finanční prostředky od věřitelů půjčují svým dlužníkům v jiných formách Formy transformace Teritoriální – banky získávají zdroje v jedné zemi a umisťují je v jiné zemi Časová – banka např. získá krátkodobý zdroj (termínovaný vklad na 1 rok) a poskytne střednědobý úvěr Měnová – banky získávají zdroje v jiné měně, než v jaké mají aktiva Kvantitativní – banky získávají zdroje v jiné velikosti, než v jaké poskytnou úvěr Z hlediska obchodovatelnosti – banky proti sekundárně neobchodovatelným aktivům emitují sekundárně obchodovatelná aktiva

Základní fce bank 2. Emise bezhotovostních peněz CB emituje hotovostní peníze emitentem bezhotovostních peněz jsou komerční banky (v podobě zápisů na běžných účtech) 3. Provádění bezhotovostního platebního styku pomocí účtů, které banky vedou pro své klienty, mohou provádět jejich vzájemné platby pouhým účetním převodem bez potřeby převodu hotovosti

Komerční bankovnictví bankami jsou právnické osoby se sídlem v ČR, založené jako a. s., které přijímají vklady od veřejnosti, poskytují úvěry a které k výkonu činností mají povolení působit jako banka řídí se zákonem č. 21/1992 Sb. Zákon o bankách žádost o povolení působit jako banka je předkládána ČNB písemně (s žádostí se předkládá návrh stanov) vedle obchodních bank existují i další finanční instituce  spořitelny, pojišťovny, penzijní fondy aj.

Proces tvorby bankovních peněz hlavní činností komerčních bank je získávání peněžních prostředků (ve formě vkladů) a poskytování úvěrů KB samy nemohou tisknout peníze nebo razit mince, mohou však vytvářet bankovní peníze, které jsou součástí peněžní zásoby (nabídky peněz) za normálních okolností se nepředpokládá, že by všichni vkladatelé vyzvedli najednou všechny vklady banka může s částí svěřených vkladů disponovat CB závazně stanovuje KB, jakou část svých depozit musí držet v rezervní podobě  stanoveno v % z depozit  tzv. povinné minimální rezervy

Formy peněz Hotovostní – mince, bankovky Bezhotovostní – zůstatky na účtech, souvisí s rozvojem bankovnictví Sedlina - zůstatky všech finančních prostředků zůstávajících na běžných účtech všech klientů

Mince Členění mincí: Plnohodnotné (jsou celé z cenného kovu) Neplnohodnotné (obsahují jen zlomek nebo žádný cenný kov) Pamětní mince (slouží především ke sběratelský účelům, většinou plnohodnotné) Tezaurační mince (slouží k investičním účelům)

Papírové peníze Státovky vydává stát, nebo panovník první se objevily v Číně ke krytí schodku státního rozpočtu Bankovky vydávají banky představují závazek banky vyplatit za vydaný papír množství peněz, které je na něm uvedeno (směnka) vlastní nemají vnitřní hodnotu

Povinné minimální rezervy CB závazně stanovuje KB, jakou část svých depozit musí držet v rezervní podobě  stanoveno v % z depozit  tzv. povinné minimální rezervy Pokud chceme zjistit celkový objem nově vytvořených depozit, můžeme použít vzorce: D = 1 . R r r = míra povinných minimálních rezerv R = přírůstek rezerv 1/r = peněžní multiplikátor  vyjadřuje, jaký je přírůstek depozit v souvislosti s přírůstkem rezerv komerčních bank o jednotku

Účetní bilance rozvaha komerční banky Aktiva - pohledávky Pasiva – závazky (dluhy) Trezorová hotovost Depozita na viděnou Poskytnuté půjčky Depozita terminovaná Cenné papíry Depozita úsporná Rezervy a přebytky rezerv u centrální banky Vlastní kapitál (fondy) Hmotná aktiva Ostatní závazky Jiná aktiva

Bilance banky první generace aktiva Pasiva Rezervy 100 Vklady 1 000 Půjčky, investice 900 Celkem 1 000 Celkem 1 000

Bilance banky druhé generace… aktiva pasiva Rezervy 90 Vklady 900 Půjčky, investice 810 Celkem 900 Celkem 900

Pravidla pro vedení účtu v bankách V každé bance Všeobecné obchodní podmínky, kterými se stanoví zásady vedení účtu v bankách a provádění platebního styku a zúčtování na účtech, normy pro EU Regulace úrokových sazeb – stát pro depozita určuje úrokové sazby, lombardní a základní sazbu Běžný účet – slouží k hotovostnímu a bezhotovostnímu platebnímu styku

Bankovní produkty Termínované vklady Úsporné vklady Dluhopisy, hypoteční zástavní listy Státní pokladniční poukázky Platební karta